16. 4. 2007
Andělé na špičce jehlyVelmi známé jsou někdy ironiky nafukované teologické úvahy středověku o možné sumě andělů vytáčejících piruetky na špičce jehly, o počtu sáhů, jež vymezují nebe, o tom, zdali má žena duši. Zbožný dobový myslitel Petr Damián se dokonce odvážil nastolit nanejvýš zajímavou otázku po pravomocech Nejvyšší bytosti při obnově panenské blány. Když horlivě zahájil diskurz o vztahu hymen a ctnosti, neměl ubohý bohoslovec pochopitelně ponětí, že hledání duchovní očisty stane se oukropečkem. Snaživou Popelkou ničenou konkurencí své nevlastní sestry Lhostejnosti anebo zlé macechy, estetické chirurgie. Praktické lékařské nauky, jejíž podstatná část je vlastně mrzačící zlatonosná žíla. |
Nechme však stranou zlehčování středověké filozofie, zaměřené - na rozdíl od následné, renesanční, jež pro budoucí zavedla temný profil "středního věku" - jenom málo na teď a tady. Na moment a prospěch. Na boží vyvolenost dle úspěchu a neúspěchu, v němž minulost, zdá se, nehraje vůbec roli a osobní zisk světí prostředky. Praví dědicové těchto tradic, Mirek Topolánek a Ivan Langer, vědí o umném trendu své. Pro upevnění středopravé vlády neváhají vzývat "lobbing" Fouchého a Jidáše, ale současně se spolem neštítí reagovat na kritiku krylovskou citací, že "vrah o morálce káže". Obě siamská dvojčata se také stala bloggery. Ministr vnitra, jenž mi připomíná vrtulníkového pohůnka na špinavou práci, masíruje veřejné mínění polním řádem šéfa propagandy Třetí říše o stokrát opakované lži, v níž nad něj, Bajaju, v boji s drakem není. Předseda vlády mu v tomto případě pouze sekunduje, přesvědčuje-li s vážnou tváří čtenáře, že si na zupácké projevy "Ostravaka ostravskeho" mají zvykat. On je on a nikdy jinak! Dříve nemyslitelné - andělé tančí na hrotu jehly. Zvykejme si. |