16. 4. 2007
CyklosymfonietaVe čtvrtek 19. dubna večer se bude Prahou pohybovat bublina. Ve městě jinak naprosto ovládaném automobily, kteréhož centrem prochází osmiproudá dálnice a jehož největší a nejznámější náměstí má podobu komunikace čtyřproudé plus parkoviště, se utvoří bublina složená převážně z cyklistů, koloběžkářů a dalších lidí pohybujících se bezmotorovou silou. Cyklojízda má tentokrát i téma: Cyklosymfonieta -- koncert pro cyklisty, jízdní kola, rádia a rostliny. |
Koncept cyklojízd vznikl v roce 1992 v San Franciscu z prosté myšlenky, že pokud se sejde dostatečný počet cyklistů (odtud anglický název Critical Mass), budou moci bezpečně jet městem a vzít mezi sebe i ty, kteří by se jinak sami nikdy neodvážili. Cyklojízdy nejsou demonstrací v pravém slova smyslu, ačkoliv pan primátor Bém by z ní zas jistě měl kopřivku, pokud by nebyl někde v tahu. Ať jsou cyklojízdy čímkoliv, pokud se někde sejde tisíc cyklistů, jako loni v září v Praze, nebo třeba pětadvacet tisíc cyklistů, jako v Budapešti, projedou společně městem a pak se zase rozejdou, něco to jistě znamená. Cyklojízdy se účastní různí lidé. Viděl jsem v ní mladé lidi i starší, studenty, messengery, řidiče velotexíků, různé cvoky na jednokole nebo naopak na tandemu, na lehokole, skateboardu či koloběžce. Není pochyb, že tito lidé se cyklojízdy účastní z různých důvodů. Cyklojízda je tak především onou bublinou stoupající místem zaplaveným automobily. Bublina na chvíli vytváří bezpečné prostředí pro své účastníky včetně těch nejmenších a po dobu své přítomnosti mění tvář ulic, po kterých jede. Například Legerova, jedna z nejstrašnějších pražských ulic, kterou se bojíte jít, protože všude kolem je neuvěřitelná špína, která se už dávno ze zdí domů ani neuklízí, tak i Legerova najednou loni v září ztichla a někteří lidé si dokonce na ulici otevřeli okno. Cyklojízda tak vytváří obrovský kontrast a vyvolává otázky. Zevnitř se však cyklojízda jeví především oslava, pravděpodobně bezmotorové dopravy, setkání a barvitá jízda městem pod heslem: ,,Neblokujeme dopravu, jsme doprava.'' Tento duch se snaží organizátoři letos ještě více povzbudit výzvou, aby si lidi vzali s sebou pokojové květiny a rádio, které si pak naladí na minivysílače FM, které by se měly pohybovat zároveň s jízdou a vysílat na čtyřech kanálech zvuky džungle. Chtějí tak vytvořit jakousi mobilní botanickou zharadu a kontrast uvnitř a vně bubliny kolem ulic jako je pražská magistrála tak ještě umocnit. I letos jistě cyklojízda mnoho řidičů naštve, protože je zdánlivě zdrží na křižovatkách a na magistrále. Není mi známo, že by v jakémkoliv z mnoha měst v Evropě i v USA, kde se cyklojízdy konají, měly tyto akce za účel vyjádřit protest blokováním dopravy. Cyklojízda dopravdu úplně nezablokuje, nýbrž městem se pohybuje, přesto dochází k nepříjemnému efektu. Z bezpečnostních důvodů projíždí všechny křižovatky jako celek, protože při trhání bubliny a mísení automobilů dovnitř by snadno mohly nastávat nebezpečné situace. Organizátoři proto vždy prosí dotčené řidiče o trpělivost a porozumění. To ale není úplný obrázek. Když loni cyklojízda jela po Nuselském mostě, doprava na magistrále za ní se pohybovala krokem. Mimochodem ale, doprava v opačném směru se pohybovala krokem taky, a když jsem tam jel o den později ve stejné době, auta tam opět stála a poskakovala. Asi to tedy nebudou cyklisté, kdo je za přetrvávající blokádu silnice v Praze odpovědný, a byla by škoda se na ně zlobit, že se jednou za půl roku taky odváží silnice použít. Byť podobné akce nemají žádný přesně definovaný cíl ani vyhraněnou ideologii, efekt jim nelze upřít. V roce 1979 se v Kodani sešlo 30 000 lidí na vůbec největší demonstraci za cyklistiku zatím vůbec. Jak vypadá Kodaň dnes je dobře známo -- velmi velká část byla přetvořena v pěší zóny, kolo používá takřka každý a město je to o mnoho mnoho klidnější než Praha. Samozřejmě nejen zásluhou té demonstrace, ale byl by nesmysl tvrdit, že v tom roli nesehrála. V Budapešti se před rokem objevilo a zase zmizelo v ulicích místo aut 25 000 lidí (přesná čísla samozřejmě nikdo nezná) a věci se údajně daly do pohybu i tam. V neposlední řadě i v Praze se pomalu začínají věci ohledně infrastruktury po cyklistiku a vůbec konceptu ,,města pro lidi'' zvolna hýbat kupředu, zatím však téměř neznatelně. Chybí k tomu politická vůle, ale také jasný signál od lidí, zdali je to směr, kterým chtějí, aby se město v budoucnu ubíralo. V Praze cyklojízda odjíždí ve čtvrtek 19. dubna v 18:00 z nám. Jiřího z Poděbrad od kostela, bude trvat asi dvě hodiny, pojede nenáročnou trasou a dostatečně pomalu, aby ji zvládl každý včetně malých dětí a bude stíněna od automobilové dopravy (pozvánka ZDE). Velké cyklojízdy se konají 18. -- 20. dubna i v dalších českých městech -- Ostrava, Plzeň, Brno a v mnoha dalších po celém světě ZDE Fotky z velké zářijové cyklojízdy ZDE Krátké video z cyklojízdy v Budapešti ZDE |