Britské listy fungují už téměř 11 let a za tu dobu si vytvořily svůj -- stále se rozšiřující -- okruh čtenářů. Jak by se tato skupina čtenářů dala charakterizovat z hlediska sociodemografických parametrů, o tom se zatím můžeme pouze dohadovat. Připravili jsme proto anonymní dotazník, který obsahuje otázky zjišťující sociální zařazení čtenářů. Pokud tedy máte chvilku čas, vyplňte dotazník a přispějte k objasnění zatím pouze mlhavé představy o čtenářích Britských listů, tedy sami o sobě. Vyhodnocení dotazníku zveřejníme, výsledky využijeme ke zpřesnění inzertního dosahu Britských listů.

Děkujeme.

Dotazník  ? 

Pozn. JČ, pondělí 0.00: Od minulého pátku, kdy jsme zveřejnili tento dotazník, odpovědělo více než 5000 čtenářů. Výsledky jsou nesmírně zajímavé, v mnoha ohledech potvrzují to, co jsme o skladbě čtenářské obce Britských listů tušili, v některých ohledech přinášejí zajímavé otázky, s nimiž se obrátíme na naše čtenáře. Výsledky ankety zveřejníme i analýzu, případně diskusi k nim.

tisková zpráva

Praha, 11.března - V pondělí 12.března v 18:00 se na Hradčanském náměstí v Praze sejdou příznivci vybudování americké obranné radarové základny v České republice.

Manifestaci svolává občanská iniciativa PRO.

"Chceme, aby zazněl názor té části veřejnosti, která je výstavbě americké základny nakloněna," řekl mluvčí iniciativy Martin Kotas.

Na manifestaci vystoupí Honza Vyčítal s Greenhorns a Ivan Hlas.

Přijdou ji podpořit také socioložka Jiřina Šiklová, producent Václav Marhoul a další. Shromáždění se uskuteční u příležitosti osmého výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.

"Na setkání názorně předvedeme funkci protiraketového štítu, a proto prosíme účastníky, aby si přinesli deštníky a badmintonové rakety," řekl Martin Kotas.

Pozn. JČ: Americký projekt raketové obrany nemá nic společného s NATO.

Konflikt okolo možného ukončení provozu regionálního studia Českého rozhlasu Radia Wave 100,7 FM eskaluje do dříve netušených rozměrů. Místopředsedkyně Rady Českého rozhlasu si oficiálně stěžovala u generálního ředitele Václava Kasíka na činnost svého bývalého nadřízeného, nyní redaktora Českého rozhlasu Filipa Rožánka, že se jí jako mluvčí Rady dovolil dvakrát během jednoho týdne zeptat, kdy Rada oficiálně uvolní ke zveřejnění na svých stránkách "votum separatum" - nesouhlasné stanovisko s usnesením Rady, jehož zveřejnění už jednou zápis z Rady avizoval. Rožánek po marných pokusech převzal až 5. 3. 2007 v 11:00 ono odlišné stanovisko pro svůj článek - z Britských listů. Povinnost zveřejnění odlišného názoru vyplynula z průběhu jednání Rady dne 28.2. 2007. Povinnost zveřejnit na internetu úplný zápis z jednání Rady (tedy včetně onoho dokumentu s odlišným názorem) nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady jsou definovány § 7 odst. 4 zákona 484/1991 Sb. . Tato povinnost není splněna dodnes. Až po týdnu se totiž na zápisu z jednání Rady objevil odkaz - na už dávno zveřejněný článek v Britských listech, ze kterého Rožánek citoval...

Stížnost na "více než šokující" chování redaktora Českého rozhlasu, který si plnil pouze svou žurnalistickou povinnost při přípravě stránek o digitalizaci, zaslala Jaklová na vědomí poslancům Parlamentu. Jaklová ve svém dopise, který podepsala jako místopředsedkyně a tisková mluvčí Rady, aniž k tomu byla Radou oprávněna, píše doslova:

Pane generální řediteli, považuji takové chování pracovníka ČRo za bezprecedentní vměšování se do činnosti Rady Českého rozhlasu, která je ze zákona orgánem uplatňujícím právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, předsednictvu Stálé komise pro sdělovací prostředky. Navíc pracovníka, který svým krokem výrazně podporuje pohled managementu Českého rozhlasu na zmíněnou kauzu, pohled, který je odlišný od stanoviska Rady ČRo tak, jak ho rada projevila ve svém usnesení 24/07.

Diskuse mezi Janem Bláhou a Darinou Martykánovou.

Chcel by som zareagovať na polemiku pod názvom "Hospoda není veřejný prostor, majitel má právo vybrat si klientelu". Myslím, že prázdne filozofovanie o slobode, liberalizme a súkromnom majetku je slepá ulička v tejto diskusii. Z hľadiska národnej legislatívy ale aj medzinárodného práva 'hospoda' je verejný priestor, a poskytovanie služieb vrátane princípu rovnakého zaobchádzania ku klientom, je regulované platnou legislatívou, píše Daniel Škobla:

Československo (a nástupnícke štáty Česká republika a Slovensko) ratifikovalo Medzinárodnú konvenciu o eliminácii všetkých foriem rasovej diskriminácie (International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination) z roku 1969. (K 31. júlu 1998 konvenciu ratifikovalo stopäťdesiat štátov sveta.) Táto konvencia v článkoch číslo 2 a 5 explicitne požaduje od signatárskych štátov, aby všetkými možnými prostriedkami garantovali "slobodný prístup na všetky verejné miesta a ku všetkým verejným službám, ako sú napríklad doprava, hotely, reštaurácie, kaviarne, divadlá a parky, bez ohľadu na etnický pôvod" ("rasu" ako hovorí text).

Pokud by úvaha Jana Bláhy byla platná, účinnost trestního zákoníku by končila za prahem vašeho bytu, tudíž by jste si mohli doma v klidu například vraždit. Případně ve vaší hospodě, vždyť pravidla si tam podle něho můžete stanovit sami. Jan Bláha má zčásti pravdu, že se u hospody nejedná o prostor veřejný (fakticky než soukromý však spíše poloveřejný -- na toto téma jsem již zde publikoval článek "Veřejný prostor v krabičce cigaret", ale to neznamená, že v něm přestávají platit jiné zákonné normy. A to je v případě, který zmiňoval pan Bláha, zejména Trestní zákoník v § 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení a Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v § 6 o zákazu diskriminace spotřebitele. Je zjevné, že Jan Bláha si neumí příliš poskládat své argumenty, protože zakázat někomu kouření ve své hospodě není totéž jako někoho odmítnout obsloužit, protože je kuřák, nebo například žid.

"My jsme to nevěděli", říkal nám provinile roku 1965 jeden sudetský Němec v Drážďanech. Byli jsme studenti pražské SVVŠ, kteří byli v NDR na výměnném pobytu a vyptávali jsme se ho na nacistická zvěrstva.

Faunův labyrint (El laberinto del fauno, Pan's labyrith), mexicko-španělský film režiséra Guillerma del Toro, je podle mého názoru jedním z nejlepších filmů roku 2006. Získal několik významných národních a mezinárodních ocenění (mj. 7 španělských "Goyů"), byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a získal tuto cenu ve 3 kategoriích ( kamera, líčení, výprava).

Snímek spojuje ústrojným způsobem svět dětské fantazie s drsnou skutečností. Nenechte se však zmýlit přítomností faunů a vil, rozhodně nejde o film pro děti.

Že je dějepis smrtelně nebezpečná věc, na to upozorňovala Darina Martykánová v BL. To teď není známo jen těm jí zvlášť jmenovaným sebekritickým historikům, kteří se zabývají dějinami 19. a 20. století, ale díky jejímu článku také čtenářům BL. Samozřejmě také mně, a samozřejmě s tím souhlasím. Myslím ale, že to je ještě horší, protože historiografové měli vždycky problémy s pravdou. Ne že by se vědci z tohoto oboru nechtěli dopátrat pravdy, dokonce si často mysleli, že jsou pravdomluvní a že nic a nikdo by je nemohl donutit zatajovat pravdu, problém byl jen, že měly, co se týkalo vzdálené minulosti, jen málo faktů a o posledních dvou stoletích příliš mnoho faktů, z nichž museli při svém popisu vždycky něco vybrat a to znamená také něco vynechat.

Text, napsaný pro Filosofický časopis, jehož zkrácená verze zazněla na semináři o odkazu T. G. Masaryka, který pořádala Masarykova dělnická akademie v Obecním domě v Praze u příležitosti 157.výročí TGM.

Dnes jsou oba naši velcí myslitelé v přechodu mezi aktuálním zájmem filosofickým a dlouhodobým zájmem archivářským. Už o nich nepíšeme polemické články, nepotýkáme se s jejich myšlenkami. Připravujeme hagiografická vydání textů, zatímco prach usedá na myšlenkách i na archívech.

Toto zkoumání se zabývá myšlenkou české národní filosofie – a to znamená nejvýrazněji T.G.Masarykem a Janem Patočkou. T.G. Masaryk vytvořil nadějnou představu o smyslu naší novodobé totožnosti. Ta vyvrcholila „Masarykovou“ republikou a doznívala ještě pod povrchem československého jara 1968. Jan Patočka zápasil s hlubokým zpochybněním naší národní totožnosti po dvou okupacích, německé v roce 1939 a sovětské o generaci později. Masarykův pokus o národní filosofii hodnotil Patočka v temné době posrpnové jako nezdar, avšak jeho vlastní pokus se masarykovským prismatem jeví podobně problematický. Pře o národní filosofii tedy pokračuje. Ač ne docela.

Audiozáznam ze semináře o odkazu T. G. Masaryka ZDE

Dialog na cestě 2. Vydala církev československá husitská -- Blahoslav 2006. Sborník sestavili Olga Nytrová, Markéta Hlasivcová a Václav Strachota. Stran 124, cena neuvedena. ISBN 80--7000-924--l..

Zvláštní náhodou se mi dostal do rukou sborník příspěvků padesáti autorů seřazených abecedně podle příjmení; jejich všeobecně známá jména patří k intelektuální elitě: filosofové -- prof. Ladislav Hejdánek, prof. Erazim Kohák, prof. Ivo Tatera, imunolog prof. Ctirad John, meteorolog Ján Zákopčaník, kytarový virtuos Štěpán Rak, profesoři teologie Zdeněk Kučera, Milan Balabán, doc. David Tonzar, herečky Květa Fialová a Táňa Fischerová, psycholog prof. Jaro Křivohlavý, patriarcha, několik biskupů a farářů....výčet by mohl pokračovat. Ty všechny a s nimi ostatní spojuje duchovně humanistické myšlení, snaha pronikat pod povrch problémů s vědomím, že čím hlouběji se noříš, tím k větší složitosti se dobíráš.

Jan Čulík v současnosti píše knihu o českém filmu od roku 1989. Rozborem filmů, které od té doby vznikly, se snaží zjistit, jaký představují hodnotový systém. Nejzajímavější z tohoto hlediska jsou podle něho právě ty nejpopulárnější české filmy, které se snaží oslovovat co nejširší diváckou obec.

Pozoruhodnou ukázkou nepochopení vlastních kulturních a politických kořenů je podle něho Renčův film Rebelové. Viz níže:

Kauza biskupa Karla Bicana ve mně vyvolala opět k životu jednu důležitou, byť v posledních letech jinými problémy zavalenou, otázku. Nechci se vyjadřovat konkrétně k Bicanovi, byť můj pocit z jeho chování, jak aspoň proniklo na veřejnost, je silně negativní. To, co bych rád v tomto článku sobě i čtenářům připomněl, má ráz obecný a míří to k samotné podstatě učení Ježíše Krista, zvaného křesťanství.

Jedním ze základních napětí novozákonní zvěsti je radikální nárok na vnitřní čistotu a na její absolutní aplikaci v běžném životě (Kázání na hoře) a zároveň stejně zdůrazněné založení lidského života v Boží milosti, v Kristově golgotské oběti.

Za několik týdnů ve Francii vypuknou dlouho očekávané prezidentské volby. Až do nedávné doby se zdálo, že karty jsou rozdány: o prezidentský post se utká Nicolas Sarkozy z UMP (Unie pro lidové hnutí) a Ségolène Royal ze Socialistické strany. Dnes je ale situace jiná, François Bayrou z UDF (Unie pro francouzskou demokracii), který měl podle prosincových průzkumů veřejného mínění zůstat až někde na čtvrtém místě za Jean Marie Le Penem, dotahuje Sarkozyho a Royalovou. Proč představuje Bayrou pro ostatní kandidáty takovou výzvu?

K tomu rozhovor: Štěpán Kotrba: Bayrou: Jsem ten, kdo šlechtí dostihové koně francouzské politiky ZDE

V neděli večer francouzský prezident Jacques Chirac oznámil očekávané rozhodnutí: již nebude potřetí kandidovat na post hlavy státu.

Chirac ve svém projevu zdůraznil úspěchy své dvanáctileté vlády: obranu laicity, důchodovou reformu, boj proti kriminalitě, diskriminaci a nezaměstnanosti.

V příloze vám zasílám zajímavé vyjádření hejtman Petr Bendl (ODS) k problematice vojenské základny USA, píše František Procházka.

Text je z březnových Středočeských listů.

Zajímavá je i mapka na straně 3 Středočeských listů. Vyplývá z ní, že nyní jsou Spojené státy zabezpečeny. Rozšíření systému bude znamenat jen vyšší bezpečnost pro Evropu. To je smysl celé akce.

tisková zpráva

Organizátoři iniciativy Jsme občané! Vás srdečně zvou na druhou schůzku signatářů.

Uskuteční se 15.3 v 18.00 hod. v galerii Lapidárium Rámová ul. Praha 1

www.jsmeobcane.eu

Sešli jsme se 23. a 24. února 2007 v Paříži, několik týdnů před prezidentskými volbami ve Francii, několik měsíců před koncem německého předsednictví, dva roky před dalšími volbami do Evropského parlamentu, abychom my, představitelé rozličných proudů evropské levice, vydali výzvu k ustavení Evropského ústavodárného shromáždění. Vyzýváme proto všechny ty, kteří jsou odhodláni se zasadit o pozitivní vyústění současné krize a poučit se z toho, že antidemokratické budování společné Evropy končí ve slepé uličce, aby se spolu s námi chopili této iniciativy, a konečně předali moc evropským občanům.

O Evropě, Evropské unii, integraci a problémech s tím spojených, se poslední dobou vedou velmi horečné debaty. Zásadním bodem sváru je rozpor v chápání budoucího uspořádání Evropské unie. Zatímco jedna názorová skupina prosazuje Evropu více centralizovanou, uspořádanou na federativním základě a se silným vlivem evropských institucí, ta druhá je pro integraci mezivládní, založenou na volné spolupráci suverénních národních států, zohledňuje co nejmenší vměšování se evropských institucí do pravomocí národních států a podporuje spíše volnou ekonomickou unii. Obě dvě názorové skupiny, federalistická i nefederalistická, využívají pro svou argumentaci pojmy jako "evropské hodnoty", "evropský odkaz" a tak dále.

Hodně se v současné době hovoří o rychlosti jízdy po dálnici. Zejména mladí a úspěšní lidé vítají úvahu ministra dopravy zvýšit povolenou maximální rychlost až na 160 km za hodinu. Poukazují na to, že velká část motoristů touto rychlostí stejně jezdí, a snášejí další příznivé argumenty. Tuto rychlost snadno dosáhne většina moderních automobilů, zejména těch luxusnějších. Vozy poskytují proti těm starším větší bezpečnost i komfort, a mnohé široké a rovné silnice s poměrně dokonalým povrchem k vysoké rychlosti přímo lákají. Proto se jim zdá doposud povolených 130 km v hodině přežitkem, který je třeba odstranit.

Bydlím v Mladé Boleslavi a dost často jezdím na Vysočinu, ale i jinam na sjezdy. Moje přítelkyně má na dámu docela neobvyklé povolání -- řídí kamion. Oba jsme motorkáři a máme auta. Některé stroje jedou 130 s klepáním, jiné 250 bez problémů a jeden přes 300 na otočení rukojeti.

Miliony lidí, kteří cestují letecky do zahraničí, budou platit daň z letecké dopravy podle toho, jak často létají. Vyplývá to z nových plánů britských konzervativců na boj proti globálnímu oteplování.

Cestující leteckou dopravou dostanou každoročně individuální příděl leteckých kilometrů, které budou nezdaněny, a pokud tento příděl překročí, budou muset z dalších cest letadlem platit daně. Stínový ministr financí Konzervativní strany George Osborne konstatoval, že Konzervativní strana také uvažuje o zavedení DPH na letecké palivo pro lety v Británii, případně o dani z každého letu, uvalenou na letecké společnosti.

Osborne zdůraznil, že nové ekologické daně, navrhované Konzervativní stranou, budou vyváženy daňovými škrty jinde. Činitelé Konzervativní strany také s potěšením oznámili, že bývalý americký viceprezident a ekologický aktivista Al Gore tento týden pronese na zasedání stínové britské konzervativní vlády projev o tom, co dělat proti globálními oteplování.

Podobnosti v angličtině ZDE ZDE

S explicitním souhlasem amerických a britských úřadů provozovala americká CIA výslechové a vazební středisko pro osoby, podezřívané z terorismu, v bývalé polské škole pro rozvědčíky ze sovětské éry ve vesnici Stare Kiejkuty v severním Polsku. Vyplývá to z informací od britských a polských špiónů, kteří byli seznámeni s činností tohoto střediska, píší Larisa Alexandrovna a David Dastych na stránkách alternet.org.

Pět bilionů rublů (190 miliard dolarů) bude určenou na vybavení ruské armády a ruského námořnictva nejmodernějšími zbraněmi. Částka bude vydána do roku 2015, uvedl v pátek ruský prezident Putin, informovala tisková kancelář RIA Novosti.

Ruský prezident uvedl na ceremonii při příležitosti udílení vojenských cen v Kremlu, že globální situace diktuje potřebu zlepšit strukturu ruské armády.

"Nemůžeme si nepovšimnout neustálých pokusů řešit mezinárodní kontroverze silou, hrozby mezinárodních konfliktů, terorismu, eskalece místních konfliktů a šíření zbraní hromadného ničení," zdůraznil ruský prezident.

Dodal, že velká část výše uvedených finančních prostředků bude určena na nákup nejmodernějších zbraní a vojenské techniky, na vojenský výzkum a na zbrojní průmysl.

Putin zdůraznil, že Rusko podporuje vznik globálního bezpečnostního systému.

Rusko nedávno ostře kritizovalo navrhované plány umístit prvky americké protiraketové obrany do Polska a do České republiky. Minulý týden Spojené státy vyvolaly další bezpečnostní obavy v Rusku, když se vyjádřil jeden činitel z Pentagonu, že by si Washington přál umístit radarovou základnu také na Kavkaze a na Ukrajině.

Podrobnosti v angličtině ZDE

tisková zpráva Greenpeace

Brusel/Praha, 9. března 2007 - Evropská unie dnes učinila patrně nejvýznamnější rozhodnutí týkající se ochrany klimatu od doby, kdy byl schválen Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů. Rozhodla totiž, že do roku 2020 chce snížit emise skleníkových plynů o 30 %. Greenpeace toto rozhodnutí vítá. Za velký úspěch pak považuje přijatý závazek EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 20 % do roku 2020. Rozhodnutí bylo přijato navzdory úsilí českého premiéra Mirka Topolánka, který se společně s francouzským prezidentem Chiracem neúspěšně snažil závazný cíl pro obnovitelné zdroje torpédovat.

EU usiluje o modernizaci pracovního práva, odbourání zbytečné byrokracie a sjednocení podmínek pro podnikatel v celé EU, což by mělo vést k podpoře malých a středních podniků. O tom, jak to dokázat , diskutovali podnikatelé s evropským komisařem Špidlou v Praze.

Podnikatelé, družstevníci a živnostníci kritizují nárůst byrokracie a překážek pro podnikání. Podle předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev Jana Wiesnera je hlavním cílem Zelené knihy otevřít debatu mezi všemi zúčastněnými stranami a podpořit tak úsilí o dosažení rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou pro všechny.

Když jsem byl malý kluk, přistěhoval jsem se spolu s rodiči a starší sestrou do nádherného domu blízko českobudějovického náměstí. Prostorný byt se nám všem líbil, stejně jako klenuté podloubí, takže řeči o podivném chování pana domácího jsme nějakou dobu nebrali vážně. Prý se snaží zalíbit až moc, šuškaly partaje a významně u toho pokyvovaly hlavou. Ale nám se úsměv pana domovníka plný ochoty ze začátku moc líbil.

Londýn se stal poslední dobou centrem pro nejbohatší obchodníky a finančníky světa. Analytikové odhadují, že pracovníkům londýnských finančních institucí bylo v minulých týdnech vyplaceno na prémiích celkem 17 miliard dolarů. Více než 4200 pracovníků finančních institucí v Londýně dostalo prémie, každý ve výši alespoň 2 milionů dolarů, a to k svým platům, které, jak píše americký deník Washington Post, se už prohýbají pod váhou nul.

Mark Alexiou, vlastník módního nočního klubu Pangaea v londýnské čtvrti Mayfair svědčil o tom, že jeden z jeho nedávných zákazníků, bankéř, chtěl zaplatit účet za večerní koktaily, ve výši 36 000 dolarů, svou úvěrovou kartou. Elektronická autorizace karty však selhala, a tak zasáhl jeden bankéřův kamarád a bez problémů zaplatil tento účet příteli svou vlastní kartou.

"Skutečný život je setkáním." -- Českojazyčné servery připisují tuto větu (v poněkud upravené podobě) většinou Martinu Buberovi; anglickojazyčné servery ji porůznu spojují s několika význačnými anglosaskými mysliteli.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.