12. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2007

Křesťanství mezi libertinstvím a farizejstvím

Kauza biskupa Karla Bicana ve mně vyvolala opět k životu jednu důležitou, byť v posledních letech jinými problémy zavalenou, otázku. Nechci se vyjadřovat konkrétně k Bicanovi, byť můj pocit z jeho chování, jak aspoň proniklo na veřejnost, je silně negativní. To, co bych rád v tomto článku sobě i čtenářům připomněl, má ráz obecný a míří to k samotné podstatě učení Ježíše Krista, zvaného křesťanství.

Jedním ze základních napětí novozákonní zvěsti je radikální nárok na vnitřní čistotu a na její absolutní aplikaci v běžném životě (Kázání na hoře) a zároveň stejně zdůrazněné založení lidského života v Boží milosti, v Kristově golgotské oběti.

Jinými slovy řečeno: záblesk lásky v našem nitru by nám měl ukázat zároveň vážný, opravdový (nikoli snílkovský) ideál života, zároveň však naše neustálé selhávání, čili to, že potřebujeme odpuštění a znovuzrození. Něco takového, nový život z přijetí Krista, nemůže v žádném případě být vnější, jednorázová akce, dokonce nemůže jít ani o pouhé setrvávání v církevních rituálech a zvyklostech, tím méně o kariérismus a nějaké vyzískávání egoistického prospěchu z křesťanského učení. Křesťan vždy stojí mezi Scyllou libertinství a Charybdou farizejství, oba zmíněné radikální nároky, když se jim vyhýbá (a k tomu je nutkán jaksi z lidské přirozenosti), lze obejít jedním z obou, a často střídavě tím i tím, selhání. Často jsme více farizeji i libertiny než křesťany.

Tohle je velké téma pro dnešní církve, které upadají a vyprazdňují se, protože jen těžko umí volit mezi libertinstvím a farizejstvím. Většina tzv. "liberálních církví", mezi něž lze zařadit třeba naše husity či evangelíky, ztrácí křesťanské nadšení, zesvětšťuje se a stává se spíše jen společenskou institucí než náboženským společenstvím. Naopak evangelikálové, některé silně konzervativní síly v římskokatolické církvi a mnozí pravoslavní mají tendenci k radikálnímu, nediferencovanému pojetí křesťanství, bijící a rovnající do lajny všechno kolem hlava nehlava. Najít cestu je obtížné, a to ani ne tak z teologického pohledu, který obecné věřící de facto moc nezajímá, jako spíše z pohledu prožívání. Křesťan se totiž může stát liberálem v pozitivním smyslu toho slova, čili člověkem shovívavým, vstřícným, otevřeným složitosti života a tomu, co bych nazval tajemstvím konkrétních lidských osudů, teprve z hloubky vlastního nitra, a ne tím, že přijme nauku a vzorce chování. Ze střetu obou biblických radikalit, prožije-li se tento opravdově, roste pokání, pokora, pláč, odpouštějící láska a vděčnost za odpuštění, ono veliký výron nekonečné radosti v slzách minulé beznaděje. A to vše se děje stále znovu v trnitém chaosu života, aby tak člověk duchovně rostl v této podivuhodné mystické cestě.

V takovém křesťanství, jemuž je patrně nejblíže M. Buber, S. Kierkegaard, pietismus, devotio moderna, sv. František z Assisi, Augustin ve Vyznáních a samozřejmě apoštolové Jan a Pavel, nelze klást vážně otázku kodifikace hříchů, jejich vnější definice a (pseudo)právního souzení. Také je v něm zcela nemyslitelné pojetí křesťana jako mocipána, byznysmena, manipulátora a člověka lhostejného k mravnímu rozměru své existence. Je to ostatně křesťanství, které není definováno komunitou církve, v němž člověk stojí jako my proti vnějšímu oni, nýbrž je to na prvním místě existenciální rozměr jednotlivce: jeho osobní vztah k Bohu. Kdybych měl tuto křesťanskou orientaci, která je mi bytostně vlastní, nějak vymezit klíčovými slovy, použil bych spojení existenciální mystika. A to je to, co dnešním církvím nejvíce schází a bez čeho se nikdy nemohou dostat zpátky k duchovní plodnosti a síle.

                 
Obsah vydání       12. 3. 2007
12. 3. 2007 Příští volby by se měly stát referendem o zrušení americké základny Tomáš  Stýblo
9. 3. 2007 Jací jsme?
12. 3. 2007 Příznivci protiraketové obrany se sejdou v pondělí
12. 3. 2007 Nezpůsobilé k výkonu funkce - i ze zákona Štěpán  Kotrba
12. 3. 2007 Hospoda není veřejný prostor, majitel má právo vybrat si klientelu Jan  Bláha, Darina  Martykánová
12. 3. 2007 Rasová diskriminace je v ČR a na Slovensku trestná
12. 3. 2007 Bláhové pomýlení a logická argumentace Lukáš  Posolda
12. 3. 2007 My jsme to nevěděli Zdeněk  Bárta
12. 3. 2007 Faunův labyrint -- skvělý film, který by měl najít cestu do českých kin Darina  Martykánová
12. 3. 2007 Dějepis není pohádkářství, aneb Jen pohádkám můžeme klidně věřit, protože víme, že jim nemůžeme věřit Uwe  Ladwig
12. 3. 2007 Zdar a nezdar „národní“ filosofie: Patočka, Masaryk Erazim  Kohák
12. 3. 2007 Sidžo o chvíli zmierenia Ján  Zambor
12. 3. 2007 Chtějí myslivci cenzurovat Českou televizi? Miroslav  Šuta
12. 3. 2007 Výzva k dialogu Irena  Zítková
12. 3. 2007 Renčův film Rebelové - ukázka naprostého neporozumění české kulturní minulosti Jan  Čulík
12. 3. 2007 Bajka o kompotu a marmeládě Jiří  Podhorecký
12. 3. 2007 Křesťanství mezi libertinstvím a farizejstvím Boris  Cvek
12. 3. 2007 François Bayrou: Budoucí francouzský prezident? Simone  Radačičová
12. 3. 2007 Jacques Chirac nebude kandidovat Simone  Radačičová
12. 3. 2007 Základnu za americkou pomoc pro české školy a zdravotnictví
12. 3. 2007 Druhá schůzka iniciativy "Jsme občané!"
12. 3. 2007 Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění
12. 3. 2007 Evropa, její hodnoty, sjednocení a "ústava" Ondřej  Šlechta
12. 3. 2007 Jak rychle jezdit? Ivo  Antušek
12. 3. 2007 Rychlost Petr  Wagner
11. 3. 2007 Britští konzervativci plánují uvalit ekologickou daň na leteckou dopravu
10. 3. 2007 Tajné vězení CIA v Polsku bylo umístěno v bývalé výzvědné škole ze sovětské éry
10. 3. 2007 Putin: Zmodernizujeme ruskou armádu částkou 190 miliard dolarů
10. 3. 2007 Summit EU: dobrá zpráva pro klima
10. 3. 2007 Vladimír Špidla: Zelená kniha EU modernizuje pracovní právo Jiří  Asher
9. 3. 2007 Malá recenze na pana domovníka a jedno sympatické hnutí Bohuslav  Binka
9. 3. 2007 Londýn, město superbohatých
9. 3. 2007 Setkávání s profesorem Milanem Opočenským František  Schilla
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce