Po každých volbách, které nepřinesou jasné vítězství jednoho politického tábora, vypukne stejné představení. Politici začnou veřejnosti vysvětlovat, že nemohou uzavřít tu či onu koalici, protože by to prý byla zrada na voličích. Vůbec největší zradou na voličích by prý byla velká koalice, protože voliči dozajista nevolili pro největší pravicovou stranu, aby skončila v koalici s největší stranou levicovou, a naopak.

(Psáno pro Britské listy.)

Na dotaz čtenáře Jana Emra, kde si může přečíst text Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů, jsem se původně domníval, že čtenáře odkáži na server ministerstva zahraničních věcí, které bylo gestorem přípravy smlouvy nebo na server Poslanecké sněmovny Parlamentu, kde se skladují všechny tisky, předložené sněmovně ke schválení. Omyl. Oficiální text dodnes nikde není. Není dodnes ani v elektronickém archivu tisků Parlamentu...

Smlouva byla po přibližně dvouletém vyjednávání pod gescí ministra kultury Pavla Dostála ve vládě "opoziční smlouvy" připravena a na expertní úrovni parafována. Podepsl ji nakonec lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda a apoštolský nuncius, titulární arcibiskup germánský Erwin Josef Ender 25. 7. 2002. Právo zveřejnilo 19. 7. 2002 rozhovor s šéfem katedry ústavního práva Právnické fakulty UK prof. Václavem Pavlíčkem o tom, že vládou Miloše Zemana odsouhlasená mezinárodní smlouva se Svatým stolcem pomíjí suverenitu českého státu. 6. 8. 2002 bránil text smlouvy s Vatikánem v rozhovoru pro Právo ministr kulturz Pavel Dostál. Do sněmovny dorazila smlouva jako tisk 17 už 7. 8. 2002. 26. 8. 2002 profesoru Pavlíčkovi odpověděl poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD) článkem Nebojme se Vatikánu. Text smlouvy byl rozeslán poslancům 28. 8. 2002. 1. čtení proběhlo 15. 10. 2002 na 6. schůzi jako bod 67. Projednávání smlouvy bylo přerušeno hlasováním 144 a následným usnesením 130. Přerušené 1. čtení proběhlo 21. 5. 2003 na 16. schůzi. Smlouvu po rozpravě, ve které vystoupilo s velmi dlouhými právními výklady sedm poslanců, zákonodárci zamítli hlasováním 208 a navazujícím usnesením 494.

Z přítomných 177 poslanců bylo pro zamítnutí 110, proti pouze 39 poslanců. Pro zamítnutí ratifikace smlouvy byl mimo Petra Bratského, Ivana Langera, Petra Nečase, Petra Plevy, Pavla Hrnčíře, Jaroslava Pešána, Radima Chytky, Zbyňka Novotného, Jaroslava Plachého, Martina Římana a Davida Šeicha skoro celý klub ODS, všichni komunisté a polovina klubu sociálních demokratů.

Nutnost uzavření smlouvy s Vatikánem bylo součástí programových prohlášení jak Špidlovy vlády, tak vlády Paroubkovy.

Dodnes je ale jediným zveřejněným textem mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem text, který pouhý den po podpisu smlouvy ministrem zahraničí a papežským nunciem exkluzivně zveřejnily 26. 7. 2002 Britské listy.

DOKUMENT: Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem ARCHIV BL

Čtenář František Procházka nás upozornil, že existuje ještě jedno místo, kde je text smlouvy zveřejněn. Je to web Společnosti pro církevní právo. Zde text smlouvy existuje též. Jako původní zdroj dokumentu uvádí Českou biskupskou konferenci. Tisková zpráva Daniela Hermana z 25. 7. 2002 tvrdí, že plný text smlouvy je k dispozici v příloze. Příloha ale z webu Biskupské konference mezitím zmizela...

Nyní přinášíme - pro srovnání - text obdobné smlouvy - uzavřené mezi Lotyšskou republikou a Svatým stolcem.

DOKUMENT: Smlouva mezi Lotyšskou republikou a Svatým stolcem ARCHIV BL

Před několika dny jsem se blížil po okruhu od Černého Mostu na Jižní Město a k obrovské nevoli ostatních účastníků silničního provozu jsem překračoval povolenou rychlost jen o 20 a až 30 kilometrů za hodinu, což na tomto místě znamená, že jste za blbce a ostatní na vás začnou najíždět a troubit. Frekvence výskytu policistů na tomto místě je ovšem daleko nižší než třeba na zasedání branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Je to asi proto, že na tomto místě nelze ovlivnit výsledek voleb. Na tom místě jde jen o lidské životy. A to ještě jenom o životy prosťáčků, kteří chtějí dodržovat zákon.

Byl vlahý podvečer a tu mi z počínajícího šera vystoupil obrovský osvětlený bigboard s nápisem "Vy kontrolujete klimatické změny". Vůbec jsem netušil, co že je to za reklamní chyták, a už vůbec mne nenapadlo, že to může někdo myslet vážně. Ostatně, kdo by Pánubohu vykal?!?

Mladá fronta Dnes zveřejnila, jakými, pro lidi mimo politiku často těžko pochopitelnými pravidly se řídí sestavování nové vlády. Komentáře vypovídají o novinářské nedočkavosti s ustavením "té pravé" modrozelené koalice. Ani po sedmihodinovém nočním jednání lídři stran nedokázali uzavřít šest kapitol, které by měly tvořit program budoucího pokusu o exekutivní řešení parlamentního patu. Ženě, navíc lidovecké, prý obrana v míru sluší, komentoval nejčtenější bulvární deník nominaci Vlasty Parkanové na křeslo ministryně obrany. Nevím, zda Parkanové bude slušet i dozor nad týlovým zabezpečením hrdinů žoldácké armády, jejíž stravování, vyzbrojování i vystrojování provázejí letité korupční aféry. Nebo dozor nad vojenskou rozvědkou, s jejímiž agenty se v minulých patnácti letech snoubily snad všechny skandály, které hýbaly vládami.

Psáno pro deník Metro PDF

Za hrozící degradaci Strany zelených (SZ) do podoby zeleného ocásku panské koalice může víc faktorů: mocenská vyhladovělost starší části tohoto donedávna mimoparlamentního uskupení, které už jen při pohledu na žlab odkapávají léta zadržované sliny; snaha vedení SZ předvést ostatním "vyděračský potenciál"; revanš za předchozí kopance části ČSSD; naivně chápaný antikomunismus, snad i touha nabourat představy o automatické levicovosti zelených; touha experimentovat s konceptem "ekologizace pravice" a těšit se z napínání ODS na skřipci.

Když jsem se jednou ráno probudil, zjistil jsem, že čeští zelení jsou pravice a že "nebudou brát telefony" sociálním demokratům. Prý aby je nepřemlouvali. Dost jsem se podivil, protože ani jeden z těch mých pár známých, kteří volili Stranu zelených, nebyl srozuměn s tím, že jeho hlas připadne téměř automaticky Topolánkovi.

Když jsem se ale po několika dnech zase ráno probudil, zjistil jsem, že telefony už se brát budou, dokonce se navzájem vyměňují telefonní čísla, a že Zelení už jsou zase zelení a že tu teď máme levici (KSČM a ČSSD), pravici (ČSL a ODS) a ...zelené.

Myslím, že to ale není určitě jediná legrace, která by se Franzi Kafkovi líbila.

Podle nejnovějšího rozhodnutí RRTV nesmí BBC v Česku přebírat program Rádia Česko. Rada ale sama neví, co vlastně chce. Anebo to někteří radní vědí až příliš.

BBC rozhodla na podzim 2005 o zrušení českého vysílání. Před Vánocemi skončila publicistika a v únoru i zpravodajství BBC v češtině. Držitel licence podal dvě žádosti, které měly umožnit vysílání pouze v angličtině. Po ústním jednání je zase stáhl. Naposledy 15. 2. 2006. 15. 3. zahájil na vlně BBC vysílání blok digitální stanice Rádio Česko. 22. 3. Rada zahájila s Radiocomem správní řízení pro možné porušení licenčních podmínek ve dnech od 1. 2. do 14. 3. 2006, spočívající v absenci pořadů v češtině, současně druhé za vysílání od 15. 3., spočívající v převzetí českého programu.

V souvislosti s pondělním (19. června 2006) výrokem Štrasburského soudu, který uložil Polsku uhradit některé náklady soudního jednání, včetně náhrady "nefinanční škody" z tohoto titulu, které vznikly polské Francouzce paní Hutten-Czapské, se opět rozpoutala agresivní reakce některých zástupců majitelů domů. Chci upozornit, že v žádném případě nepadl výrok, který by je opravňoval k náhradě škody, která jim prý vznikla regulací nájemného z bytů. Musím se proto pozastavit i nad nevyváženou prezentací jejich postojů a výroků v médiích.

Jednoznačně odmítám vytváření dojmu, že čeští daňoví poplatníci budou muset uhradit škody, které prý mohou dosáhnout až padesáti miliard korun. Upozorňuji opakovaně, že to byl Ústavní soud, který před třemi roky svými výroky zrušil poslední cenové výměry o jednostranném zvyšování nájemného!

Na internetu se konal online rozhovor se Zdeňkem Bambasem, ředitelem dopravní policie.

Vyjímám:

Podle dalšího dílu "analýzy" Media Tenor z dílny ostravské "research" agentury InnoVatio se mediální image ODS a Zelených tři měsíce před volbami v (televizním) zpravodajství kontinuálně zhoršovala.

"Obecně lze konstatovat, že televizní zpravodajství jako celek prezentovalo s nejmenším podílem výpovědí negativního charakteru v prvních pěti měsících roku 2006 KDU-ČSL (8 % negativity, 2 % pozitivity)," tvrdí Marek Síbrt. Tentokrát bylo do "analýzy" zahrnuto 3140 výpovědí o těchto dvou politických subjektech v Událostech ČT, Televizních novinách a Zpravodajském deníku od 1. ledna do 2. června 2006. Jelikož jde opět o jinou časovou řadu, než při prvním či druhém dílu analýz s volební tematikou, zase nezbývá, než pouze "věřit". Ani tentokrát nezveřejnila agentura jakákoliv přesná čísla, odkaz na celkovou, kontinuální výpověď o všech celoplošných zpravodajských médiích (třeba po měsících), pouze stručnou tiskovou zprávu, kterou už začala některá méně inteligentní média papouškovat. Já si ale stále představuji analytické zprávy, které k něčemu jsou, jinak...

Česká republika nesporně patří mezi světové velmoci v hokeji. Navždy zapsány zůstanou fenomenální výkony Zátopkovy v atletice zrovna tak jako zcela jedinečné triumfy Čáslavské v gymnastice. Kdo ty časy pamatuje, nezapomene na nádherné zážitky sourozenců Romanových v tancích na ledě. Nejen v těchto oblastech vynikli nejednou čeští (a dříve českoslovenští) sportovci v mezinárodním zápolení. Jako kdyby zrovna takto nadmíru viditelně my ostatní --- méně v těchto ohledech disponovaní --- jsme se také mohli pyšnit tím, že jsme tak trochu podílníky na té slávě rekordmanů, mistryň světa, olympijských vítězů. Těch, jimž na počest hráli před očima světa naši státní hymnu.

V návaznosti na úspěšnou anketu číslo 1 o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR je tu anketa tentokrát zaměřená na banky. Původním záměrem bylo vyhlásit anketu v negativním smyslu -- banka s největšími poplatky, s nejméně transparentním sazebníkem a podobně. Má-li ovšem činnost tohoto portálu vést k pozitivním výsledkům, měly by mít i jeho jednotlivé aktivity pozitivní charakter. Proto jsme se rozhodli vyhlásit anketu - "Nejslušnější banka v ČR pro rok 2006" - a to z pohledu výše poplatků, přehlednosti sazebníků, srozumitelnosti obchodních podmínek a servisu pro klienty.

Článek Paroubek a jeho Kočka je neuvěřitelnou kombinací některých faktů o pražském holešovickém Výstavišti převedených do roviny spekulací a vymyšlených osobních vazeb. Když připomenu fakta, Praha kdysi pronajala Výstaviště v Holešovicích Společnosti Incheba, která ho už řadu let provozuje. A v roce 2003 smlouvu s Inchebou upravila Praha dodatkem, který společnosti snížil nájemné, prodloužil nájemní lhůtu z dvaceti na 60 let, ale současně zvýšil investice společnosti do areálu. Podle autora článku Spurného tím nicméně Praha příšla o dvě miliardy korun a v pozadí vidí mé osobní vztahy s Václavem Kočkou.

"Bude třeba více boje a obětí, abychom dosáhli tohoto vítězství..."

Již před lety prohlásil George Bush v souvislosti s válkou v Iráku ve své řeči na letadlové lodi toto: "S novou taktikou a přesnými zbraněmi můžeme našich vojenských cílů bez toho, abychom způsobovali násilí na civilistech".

Zdroj ZDE

Mrtví civilisté pro americkou armádu skutečně neexistují, na což poukazuje velitel invaze do Iráku, generál Tommy Franks, který se vyjádřil: "nepočítáme těla". Myslel tedy Iráčany, mrtví američtí vojáci počítáni jsou, pouze je zakázáno fotografovat jejich rakve. Počítat těla Iráčanů musí nevládní organizace, například "Iraq Body Bount" , což jsou lidé, kteří sbírají dohromady údaje médií o obětech z řad civilního obyvatelstva bylo v Iráku. Od počátku invaze v roce 2003 do tohoto týdne zemřelo mezi 38 475 a 42 889 lidí -- "civilů".

Vyhledávací stránky Google se chtějí stát hlavním informačním zdrojem americké vlády.

Firma vytvořila nové stránky usgov.google.com, které budou centralizovaným prohledavačem veškerých informací amerických vládních institucí a ministerstev.

Živý symbol míru se na Hradčanském nám. utvořil v pátek 16. 6. Cílem akce byl nesouhlas s okupací Iráku a hrozícím útokem proti Íránu a všemi válečnými konflikty, probíhajícími ve světě. Zúčastnilo se jej téměř 400 lidí. Akci pořádalo Humanistické hnutí ve spolupráci s Iniciativou proti válce.

Symbol míru Praha 2006 FOTOGALERIE

Dvě třetiny z 248 IT profesionálů, kteří odpověděli na mezinárodní konferenci Infosecurity Europe 2006 o bezpečnosti digitálních mobilních zařízení na anonymní průzkum, používají nešifrovaná přenosná média v práci, přesto, že si jsou vědomi bezpečnostních rizik.

Průzkum ukázal, že 56% zaměstnanců si stahuje na přenosná média firemní informace, což je o 31% více oproti minulému roku. 66% z otázaných se přiznalo k zanedbávání stávajících bezpečnostních politik, které neberou ohled na velkokapacitní přenosná paměťová zařízení. Jen 21% zajišťuje z firmy vynášená data hesly a šifrováním, a jen 12% organizací zakazuje používání přenosných médií úplně.

Vzhledem k vysokým venkovním teplotám se množí dotazy, týkající se povinnosti zaměstnavatele zajistit pro zaměstnance nápoje na pracovištích. K tomu sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí následující:

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit na pracovištích takové pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť. Mezi tyto povinností patří i poskytování nápojů na pracovišti.

Tři američtí vojáci byli obvinění z vraždy v Iráku. Jak často porušuje americká armáda v Iráku lidská práva?

To byl úvodní titulek pondělního publicistického pořadu televize BBC Newsnight, který uváděl Jeremy Paxman. Ten po znělce pokračoval těmito slovy:

Obvinění z týrání vězňů i civilistů v Iráku pronásledují americkou armádu už dlouho. Dnes, když byli tři američtí vojáci obžalováni z vražd a ze spiknutí v Iráku, přinášíme svědectví od bývalých amerických vyšetřovatelů, že vězni v Iráku byli týráni ještě dlouho poté, co svět obletěly zatracující fotografie z vězení Abu Ghraib.

Bývalý americký armádní vyšetřovatel Tony Lagouranis: "Tyto jednotky používaly metod, jako je lámání kostí, pálení vězňů, bití, kopání. Byly to techniky, které byly daleko od čehokoliv, co byl schváleno."

Reakce na článek Jiřího Kalouse "O problému nemocnic"

O dr.Rathovi již bylo v našich médiích napsáno tolik špinavostí a urážek, že se této propagandě již téměř podařilo dosáhnout zřejmě kýženého stavu - totiž, že cokoli proti Rathovi bude vnímáno všeobecně kladně a naopak. Že tento efekt hodný davového šílenství může klidně přerůst téměř v lynčování jsme se přesvědčili na vlastní oči, píše jeden lékař z regionální nemocnice, který se z existenčních důvodů obává zveřejnit své jméno; jeho totožnost je redakci známa.

V ČR se již nediskriminuje: padni komu padni, časem a nervy musí nedůstojně plýtvat všichni, Češi i cizinci.

Tyto řádky píši na zemi chodby Cizinecké policie ČR v Olšanské ulici v Praze. Při čekání jsem tady dočetl poměrně tlustou knihu, což mne vrátilo do reality a naplno jsem pocítil nesmyslnost a absurdnost celé situace. Jsem občan ČR, kterého má navštívit kamarádka žijící v Anglii. Problém je, že má indické občanství. Díky českému systému udělování víz oba naprosto nesmyslně mrháme časem.

V Bratislavě se propočítává vzorec pro vládní koalici. Bude to vláda založená na ideologické příbuznosti nebo na jednoduchosti, spočívající v menším počtu koaličních partnerů?

Sobotní volby poslanců Národní rady Slovenské republiky na první pohled překvapení nepřinesly. Ve stopadesátičlenném zákonodárném sboru zasedne šest politických stran. Třetinu křesel získala strana Směr--sociální demokracie, což znamená, že s převahou zvítězila. Výsledkem je však matematicko-politická hádanka na téma, jak bude vypadat vládní koalice.

Polemika s článkem Gustáva Murína "O životy sa nelosuje!"

Nemám v úmyslu unavovat čtenáře a čtenářky Britských listů slovíčkařením nebo se veřejně obhajovat před obviněním, že jsem potencionální Ilse Kochová české feministické diktatury (kdybych byla ruský šlechtic 19.století, měla bych asi vyzvat pana Murína za ona slova o elektrickém křesle na souboj...:)

Jen si dovolím, možná i z osobních důvodů, postavit se na obranu mužů ze západních zemí, kteří jsou v nostalgickém, patriarchálním diskursu některých středoevropských staromilců zobrazování jako vystrašení impotenti.

Státní televize v JAR se ocitla uprostřed kontroverze, když minulý týden zrušila vysílání dokumentu, kritického vůči jihoafrickému prezidentu Thambo Mbekimu.

Kritici televizi obviňují, že se nechává zastrašovat vládou. Televize to odmítá a tvrdí, že zrušený dokument byl nevyvážený a prezidenta pomlouval. Thambo Mbeki se stal jihoafrickým prezidentem po Nelsonu Mandelovi v roce 1998.

Nepřeslechli jsme se? A kdypak? Hned z časů předvolební kampaně? Anebo hned v ovzduší těsně povolebním z výsledného patu? A ovšem jakoby se setrvalou zarputilostí také v těch dalších povolebních dnech, když se konečně ODS mohla ujmout iniciativy se sestavováním své koaliční vlády?

Předseda ODS společně s KDU-ČSL a zelenými sestavuje "nevětšinový" a zároveň "nemenšinový" kabinet, který momentálně hledá podporu v patově rozdělené Poslanecké sněmovně. Zájem veřejnosti se soustředil na možná koaliční východiska této připravované vlády, na programové shody a neshody v budoucí koaliční smlouvě.

Komentování komentářů by se mohlo stát předmětem vyučování na školách novinářských, podobně jako jsem už navrhoval, aby na FAMU a DAMU byl zaveden předmět Vyprávění obsahů filmů a divadelních her.

Například mé úvahy dnes ráno nad MF Dnes.

Mohl bych být vlastně spokojený. Moje dědkovská ješitnost byla průběhem a výsledkem parlamentních voleb řádně přikrmena, a to hned ze tří důvodů. Odhadl jsem, že volby skončí plichtou (i když jsem pochopitelně netušil, že bude tak dokonalá), obavy z povolebního chování Zelených se naplnily v míře více než velké a realizace Modré šance v její nejdivočejší podobě zatím není na pořadu dne.

Přesto nevidím důvod k velkému jásání. Když jsem pro BL loni napsal článek pod titulkem , "Stává se český národ pitomějším?" měl se asi raději jmenovat nějak jinak - patrně v názvu mělo být něco o lenosti ducha.

V Británii byl zveřejněn dvaadvacetistránkový dopis, který v roce 1982 napsal tehdy osmadvacetiletý Tony Blair tehdejšímu šéfovi tehdy velmi tradiční Labouristické strany Michaelu Footovi. O marxismu tehdy Blair napsal: "I v naší straně [ve srovnání s Konzervativní stranou], i když daleko méně, existuje tendence bránit tomu, aby se mysl chovala svobodně. Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že za to částečně může pokračující spojování marxismu se socialismem. Dal jsem si práci a Marxe jsem si přečetl. Z mnoha hledisek mi to mnohé vysvětlilo; zejména mé vnímání vztahu mezi lidmi a společností, v níž žijí, bylo navždycky změněno. Ale v konečném důsledku to bylo svazující, protože se to snažilo svou filozofií ovládnout všechny rysy existence. A to, samozřejmě, je pro mnoho lidí atraktivní."

Je Marx stále ještě relevantní? Tuto otázku v pátek položil deník Independent několika známým britským osobnostem:

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.