Naše shoda v diskusi panovala až do chvíle, kdy jsme narazili na otázku stravování pacientů. Kolega, který nikdy nebyl v jídle vybíravý, si postěžoval na kvalitu a množství stravy. Já jsem mu oponoval, že kdyby se strava platila, určitě by byla kvalitnější a že se ostatně divím, že to není zavedeno již nejméně od roku 1990, vždyť přece jíst musí každý! " Có? Nevím, proč bych měl připlácet na jídlo? Copak já jsem něco provedl? Podívej se, jak to vypadá ve věznicích, tam živíme dost vězňů na doživotí. Mají tam posilovny, já nevím co všechno, a kdyby tam bylo takové jídlo, jak v nemocnici, dávno bychom měli vězeňské vzpoury nejméně každý týden!"

Ano, ano, "vězení s golfovým hřištěm, dobrou stravou a zájmovými kroužky" je sladkou odměnou a nikoliv trestem proti tomu, co mnohdy je nucen zažít nejeden pacient v nemocnici nebo při léčení různých nemocí vůbec. Ostatně v různých sdělovacích prostředcích je o údajně neblahé činnosti pana ministra Ratha dost příkladů a divím se tedy, že zatímco ti, kteří na zdravotnictví nejvíce bohatnou (lékárníci, některé soukromé praxe) chtějí neustále proti čemusi protestovat, pacienti, i ti budoucí, jsou v úplném klidu.

Možná to vypadá jako protimluv, protože oni samozřejmě protestují proti té neblahé činnosti.Na druhou stranu by si však měli uvědomit i ti, kteří tvrdí, že a.s. je nejlepší uspořádání , že se na ně také vztahuje plný dopad zákona o konkursu a vyrovnání, a nemohou si tedy protesty vymáhat nějaké zvláštní zacházení. Kdo chrání stovky firem, které jsou vystaveny plnému působení mnohdy nemilosrdného trhu? Chci jen říci, možná trochu kostrbatě, že dělat z nemocnic "akciovky" považuji za naprosto nemorální.

Mám tedy skvělý nápad: udělejme "akciovky" z věznic, stát ať nějaký minimální základ dá, a na všechno ostatní nechť si věznice pěkně vydělá. Kde? No to bude přece problém ředitele věznice, říká-li to samé pan Rath o ředitelích nemocnic.Vězení má za svými mřížemi přehšrle práceschopných obyvatel, což se o nemocnicích rozhodně říci nedá.