Eric Hobsbawm, (komunistický) britský historik

Myslím, že v posledních letech došlo k podstatnému obnovení zájmu o Marxe. Je to hlavně proto, že to, co řekl o nestabilitě a o charakteristických rysech kapitalismu, bylo správné -- uznávají to dnes dokonce i někteří podnikatelé. Marx je znovu někdo, koho můžete citovat, a je to částečně v důsledku ukončení studené války.

Co se týče Marxova dědictví, jak prý řekli Čínané po francouzské revoluci: "Je ještě brzo dělat nějaké úsudky." Víme ale, že Marx a jeho žáci radikálním způsobem ovlivnili utváření dvacátého století, ať už v dobrém či špatném smyslu a Marx byl neuvěřitelně důležitý myslitel.

V této éře neoliberální globalizace je marxistické myšlení stále ještě důležité, protože ukazuje, že kapitalismus je sice neuvěřitelně dynamický, avšak tato dynamičnost vyvolává krize. Těmito krizemi se musíme zabývat, nikoliv volnými trhy, ale zvládnutím systému anebo jeho změnou. Zda to v krátkodobé perspektivě je či není možné, to je jiná věc.

Matthew d'Ancona, šéfredaktor konzervativního týdeníku The Spectator

Marx je určitě relevantní. Jak ukazuje velmi dobrý Marxův životopis od Francise Wheena, Marx si uvědomil, že dochází ke globalizaci dávno předtím, než o tom začali psát pravicoví ekonomové. A i nad to je jeho způsb myšlení všudypřítomný.

Fascinující věcí ohledně britské Labouristické strany je to, že v ní existuje, abych tak řekl, díra velikosti Marxe -- hledání smyslu dějin. Blair se tu díru pokusil zaplnit -- jeho kritikové by řekli, že náboženstvím, jeho stoupenci by řekli, že myšlenkou integrované Evropy. Blair má velmi silný pocit smyslu dějin a snaží se ho prosadit i v Labouristické straně. Blair není marxista, ale zvláštním způsobem má tentýž pocit smyslu dějin, jaký měl Marx.

Marx se v mnoha věcech mýlil, ale přesto je to pořád někdo, koho musíte znát. Marx je jedním z několika málo lidí -- tři velká jména jsou Marx, Freud a Darwin -- kteří naprosto změnili způsob, jak pohlížíme na lidstvo.

Jack Straw, labouristický předseda Dolní sněmovny

Dědictví Karla Marxe -- nejenom pro Labouristickou stranu, ale pro intelektuální vývoj -- je jeho rozpracování Hegelova vědečtějšího přístupu k hitorické analýze a jeho pozdvižení dialektického procesu. Obojí, myslím, stále platí. Mnoho z Marxovy analýzy je přesné a jeho analytické nástroje stále ještě respektuje mnoho historiků.

Marxova doporučení byla často naprosto chybná, jak nyní víme, a Marx bagatelizoval vliv nehospodářských sil do takové míry, že myslím učinil vážné historické a politické chyby. Například ignoroval roli nacionalismu a náboženství jak politických sil.

To, co jsme zažili v roce 1989, s rozpadem sovětského systému, ukázalo, že marxisticko-leninský způsob řízení nejen ekonomiky, ale i společnosti, je nepoužitelný. Argumentem Fukuyamovy knihy Konec historie nebylo, že historie skončila, ale že jsme dosáhli ideologické hegemonie, a to se myslím skutečně stalo. Takže marxismus-leninismus v tomto smyslu už není relevantní, ale jeho analýzu je užitečné mít.

Hilary Wainwright, šéfredaktor, levicový časopis Red Pepper

Navzdory všemu zneužívání jeho díla nebyl Marxův pohled na společnost vůbec mechanický a deterministický. Jeho myšlenka, že lidé "utvářejí historii, avšak nikoliv za podmínek, které sami vytvořili" a jeho myšlenka "společenského jednotlivce" poukazují na onu klíčovou rovnováhu mezi uznáním schopnosti jednotlivců rozhodnout se změnit a nikoliv opakovat společenské vztahy, které na nich závisejí, a mezi trvalou podstatou těchto společenských vztahů.

Marx hluboce věří v tvůrčí schopnosti lidí a zároveň v to, že lidé mají možnost individuálního sebenaplnění. Je to přítomno v jeho teorii odcizení: způsob, jímž funguje kapitalistický pracovní trh, závisí na odcizení dělníků od svých tvůrčích schopností. Je to v jeho vizi socialismu: ne jako příkazní ekonomiky, ale jako společenství svobodných výrobců. Je krutou ironií, že jeho jméno bylo zneužito k ospravedlnění autoritářství a nových, státních forem odcizení.

Tony Benn, labouristický politik

Právě učitelé, včetně proroků ze starověku, zakladatelů velkých náboženství, spolu s Galileem, Darwinem a Karlem Marxem, vysvětlují svět a naše místo v něm.

Vždycky mi připadá, že byl Marx posledním ze starozákonních proroků, který napsal brilantní knihu o kapitalismu, ale také ho odsoudil kvůli útlaku od bohatých a mocných lidí.

Marx nenesl o nic větší odpovědnost za stalinistickou tyranii než jako má Ježíš za inkvizici či za nedávnou agresivní válku, kterou vede křesťanský prezident a křesťanský premiér. Bez marxistické analýzy nelze porozumět kapitalismu a globalizaci, nelze dospět k morálnímu úsudku, a je ještě obtížnější vysvětlit primitivní užívání této moci a potřeby ji zvládat a požadovat, aby se zodpovídala ze svých činů.

Není nic v Marxově analýze, co by nám bránil v tom, rozmyslet si věci samostatně a pracovat pro vytvoření autentické demokracie, kde volební urny nahrazují tržiště a volební lístek nahrazuje peněženku jako zdroj politické a hospodářské moci.

Alexei Sayle, komik a spisovatel

Myslím, že marxistická historická analýza je přesným vylíčením toho, jak se společnost vyvinula. I když je možná trochu mimo, pořád je ještě relevantní. Když Marx hovořil o tom, že rozdíly ve společnosti jsou založeny na hospodářské struktuře, bezpochyby měl pravdu.

Marxismus by měl být považován za nástroj, a tedy za metodu pro analýzu společnosti a to může být relevantní i dnes. Můžete být pravičák a zároveň marxista.

Je to historická analýza třídních bojů a předpověď toho, jaká naše společnost bude, a není to chybné. Ano, jsou to složité myšlenky, ale dávají smysl.

Norman Tebbitt, thatcherovec, bývalý předseda Konzervativní strany

Přečetl jsem si určité pasáže z Marxe, i když, když jsem dospíval, zdál se mi relevantnější Mein Kampf. To jsem přečetl, protože jsem se chtěl informovat o tom člověku, který na mě házel bomby. Nemyslím si, že je Marx relevantní, leda v tom, že ukazuje pošetilost lidí, kteří věří v něco, o čem se nyní ukázalo jako naprosté selhání celého politického systému. Blair má pravdu, že se to snaží o totální pohled. Můžete být konzervativec a nemusíte být kapitalista, můžete být labourista a nemusíte být socialista, ale když přijmete Marxe, musíte přijmout všechno. V tom smyslu je to jako náboženství, je to velmi škodlivé. Takže projednou má Tony pravdu.

Anthony Seldon, ředitel, Wellington College

Myslím si, že Marxův způsob analýzy společnosti je samozřejmě dodnes relevantní, protože pokud neznáte pozůstatky marxismu, nedokážete prostě pochopit, jak se společnosti utvářely. Mělo to obrovský vliv po celém světě.

Marx určitě učinil mnohé chyby, protože jeho teorie byla bohužel příliš idealistická, co se týče jednoty dělnické třídy. Ale pořád je zjevné, že na tom, co říkal, jsou prvky pravdy -- dělníci jsou silnější, když zůstanou jednotni.

Marxismus sám o sobě není záporným vlivem. Často jde o to, jak ho jeho stoupenci interpretovali -- to vedlo k policejním státům a ke koncentračním táborům. Marx by byl zděšen, stejně jako Ježíš, kdyby si byl vědom, jak ho lidé interpretovali.

Považuju marxismus za daleko méně odporný jako myšlenku než kapitalistickou politiku. Představa, že by lidé mohli žít ve spravedlivé společnosti bez válek, je inspirující vizí, i když je beznadějně naivní.

Podrobnosti v angličtině ZDE