21. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 6. 2006

Čím taky je fotbal?

aneb chvála kopané

Česká republika nesporně patří mezi světové velmoci v hokeji. Navždy zapsány zůstanou fenomenální výkony Zátopkovy v atletice zrovna tak jako zcela jedinečné triumfy Čáslavské v gymnastice. Kdo ty časy pamatuje, nezapomene na nádherné zážitky sourozenců Romanových v tancích na ledě. Nejen v těchto oblastech vynikli nejednou čeští (a dříve českoslovenští) sportovci v mezinárodním zápolení. Jako kdyby zrovna takto nadmíru viditelně my ostatní --- méně v těchto ohledech disponovaní --- jsme se také mohli pyšnit tím, že jsme tak trochu podílníky na té slávě rekordmanů, mistryň světa, olympijských vítězů. Těch, jimž na počest hráli před očima světa naši státní hymnu.

Nemá teď smysl dělat si těžkou hlavu z toho, kolik jen se točí peněz kolem fotbalu. Nebo hořekovat nad tím, jak je český fotbal zkorumpovaný. Nebo moralisticky mudrovat kolem toho, že fotbalový internacionál není nepodoben modernímu gladiátorovi; včetně toho, jakým živým "zbožím" navenek je. Mistrovství světa ve fotbalu musí dočasně dát tato znepokojivá témata k ledu.

Některé sporty nebo soutěže mají svou výraznou specifiku. V afrických zemích se stěží rozvine třeba sjezdové lyžování. Dispozice Číňanů ve stolním tenisu se zdají být nepřekonatelné. Na košíkovou musíte většinou mít kromě talentu také dva metry na výšku. Už nějaký čas se tvrdí, že ve vytrvaleckých disciplinách a rovněž tak ve sprintech abyste měli dispozice, jež jsou geneticky propojeny s černou pletí. Kupodivu ale existuje jeden sport, kde to všechno takhle nutně platit nemusí.

Říkává se, že míč je kulatý. Nejednou mužstvo aspirující na čelné umístění v turnaji dostane brzy po začátku utkání branku (ČR v zápase s Ghanou, Španělsko v zápolení s Tuniskem) a pak favorizované mužstvo se po celý zbytek utkání musí snažit napravit si reputaci --- což může, ale také nemusí vyjít. Fanoušci to dobře vědí. To, co může dokázat velký stát za triumfy v letních či zimních olympiádách, je zřejmě ve fotbalu mnohem problematičtější. Tady pouze zaregistrujme Bushovy výzvy na adresu fotbalového mužstva USA před utkáním s ČR nebo vyslovené očekávání v týdeníku "Time", že americká jedenáctka musí zvítězit hned v utkání s Českou republikou. Čína, která se tak překvapivě rychle rozvíjí do supervelmocenské ekonomicko-politické pozice (a bude vbrzku usilovat o světovou hegemonii), vůbec se nekvalifikovala k účasti na současném mistrovství světa ve fotbalu.

Přitom sport se od počátku 20. století stále více prosazoval jako možná a velice účinná propagace státu, jehož sportovci na světovém nebo kontinentálním kolbišti triumfují. Ve fotbalu peníze sice stačí k budování slávy klubu (za všechny uveďme teď jen Chelsea); ne však k vytvoření národního mužstva. A ve fotbalu nestačí mít rychlé nohy nebo vysokou postavu v trestném území pro standardní situaci, nýbrž fotbalové mužstvo kromě fyzické dispozice musí umět hrát "hlavou", tj. ne pouze hlavičkovat, nýbrž hlavou myslit na realizaci účinné hry k dosažení úspěchu. A mít silnou vůli po vítězství, silnější než soupeř. Někdy ani to nemusí stačit k výhře. Také s trochou štěstí je třeba počítat.

Takže? Je fotbal jen opiát? Nejednou nudný, když dochází jen k neplodné honičce za míčem? Nebo deprimující, když naše mužstvo nečekaně prohrává? Copak je jen náhražkovým vzrušením, jaké jinak poskytují některé filmy? Když kope "nároďák", necítíme všichni, že se zároveň zástupně hraje o čest nás všech? I když se jen díváme a tajíme dech?

Takže držme těm našim hochům palce! Ať se probojují dál...

                 
Obsah vydání       21. 6. 2006
21. 6. 2006 Život v Bagdádu (jak ho líčí americký velvyslanec)
21. 6. 2006 Zase ta zrada na voličích Jiří  Pehe
21. 6. 2006 Cyril Svoboda se dodnes neodvážil zveřejnit čtyři roky starou smlouvu s Vatikánem Štěpán  Kotrba
21. 6. 2006 Byly jednou tři bigboardy Ladislav  Žák
21. 6. 2006 Mrsknul semeno do řeky Miloš  Horanský
21. 6. 2006 Jak se do budoucího vládního lesa volá Štěpán  Kotrba
21. 6. 2006 Společné geny růžových a zelených Pavel  Pečínka
21. 6. 2006 Kafka nebyl Němec Lubomír  Lédl
21. 6. 2006 Chce RRTV divoce zprivatizovat kmitočty BBC? Štěpán  Kotrba
21. 6. 2006 Zjistěte náklady na provoz a údržbu domu! František  Beneš
21. 6. 2006 Nová pravidla silničního provozu Michal  Mašín
20. 6. 2006 Media Tenor : Třetí díl ságy - o tom, že bylo všechno jinak, než to bylo Štěpán  Kotrba
21. 6. 2006 Čím taky je fotbal? Miloš  Dokulil
21. 6. 2006 Anketa - "Nejslušnější banka v ČR pro rok 2006"
20. 6. 2006 Pražské výstaviště měl na starosti radní ODS Filip Dvořák Jiří  Paroubek
21. 6. 2006 Irák: barvy svobody Martin  Šaffek
21. 6. 2006 Google chce šířit americké vládní informace
20. 6. 2006 Make peace not war
21. 6. 2006 IT profesionálové ignorují bezpečnostní pravidla Štěpán  Kotrba
20. 6. 2006 MPSV: Zaměstnavatelé mají ve vedrech povinnost poskytovat zaměstnancům nápoje
20. 6. 2006 BBC: Americká armáda mučila vězně v Iráku dál i po skandálu v Abu Ghraib
20. 6. 2006 Lékař: Souhlasím s ministrem Rathem
20. 6. 2006 ČR - Země, do které je opravdu komplikované se dostat: Jan  Drahokoupil
20. 6. 2006 Směr by byl. Hledá se cesta. Oskar  Krejčí
20. 6. 2006 Láska nezná hranic Darina  Martykánová
22. 6. 2006 Jihoafrická vláda cenzuruje státní televizi?
20. 6. 2006 Pohřbí ČSSD vládu, která ještě není? Miloš  Dokulil
19. 6. 2006 Několik argumentů pro "Velkou koalici" Vladimír  Vokál
19. 6. 2006 Komentář ke komentáři Alex  Koenigsmark
19. 6. 2006 Lenost ducha Jindřich  Kalous
16. 6. 2006 Je Marx stále ještě relevantní?
5. 6. 2006 Témata Britských listů
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce