28. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
A. J. Liehm
28. 7. 2005
Dneska se tu sice točí patnáct filmů do roka, nebo kolik. Naštěstí je nikdo ve světě nevidí.

Co je to svoboda tvorby? Svoboda tvorby je, že mám možnost zápasit o svůj projekt, o svůj názor, o svoje dílo s určitou šancí ten zápas vyhrát.

Dám vám příklad, úplně banální. Želary. Ten film tady dostal tygra, českého, který se tu jmenuje lev, já tomu filmu říkám "Národní divadlo na výletě" aneb "Válka v opeře". Ale o to mi nejde. Jde mi o to, že nikoho nenapadlo, ze všech lidí, co píší o filmu, že tento film byl v Československu už dávno natočen. Že se jmenoval Smrt si říká Engelchen, jmenuje se Jakubiskovi Zbehovia a jaké to byly filmy! A jediný český kritik tohle neřekl. Jediné české kino nenapadlo, že by se ty filmy měly pustit vedle sebe, aby obyčejný divák poznal, co je kultura a co je to kumšt a co není kumšt.

Český film nemá dnes kritiku, že se o Hřebejkových filmech píše, jako by to byla veledíla, to není ani o Hřebejkovi, to je o těch lidech, kteří to píší.

S Antonínem Jaroslavem Liehmem (nar. 1924), svědkem českého filmového zázraku z šedesátých let, českým novinářem, filmovým historikem a kulturněpolitickým komentátorem, hovořil v Uherském Hradišti ve středu 27. 7. 2005 Jan Čulík.

Sloupek
Petr Odillo Stradický ze Strdic

jen dvě rezavé skvrny na zdi
přežily nás ještě jdou
a že nemají nohy
tak prosakují omítkou

čím jsme si blíž tím méně krve krvi
zbývá má málo objemu
odejdeme do tmy
aniž tě ještě obejmu

ze sbírky Zpěv motýlů, Petrov, Brno 1999 vybral Štefan Švec

28. 7. 2005

Podíl titulků pro neslyšící v ČT je 70 %

Ota Panský, Vladimír Kozák

Když Pavel Dostál v říjnu 1997 v prostorách Oblastní unie neslyšících Olomouc (dále jen OUN Olomouc) neslyšícím lidem slíbil, že jim bude pomáhat, nebyly to jen plané sliby. Zanedlouho se ujal návrhu na vydání zákona o znakové řeči, zaručující neslyšícím lidem právo na tlumočníka znakové řeči, právo na vzdělávání s využitím znakové řeči a na výuku znakového jazyka. O tento zákon naši neslyšící občané marně usilovali už od roku 1995, kdy návrh zákona sepsal Jaroslav Hrubý. Pavel Dostál tento návrh zákona předložil sněmovně spolu s Miloslavem Kučerou a po mnoha dramatických zvratech byl zákon v květnu následujícího roku schválen. Pro naše neslyšící občany je tento zákon velkou vymožeností, protože téměř polovina zemí EU zákon o znakové řeči dosud nemá.

28. 7. 2005

Kdysi jsem publikoval stať o přímé demokracii. Vcelku jednoznačně jsem se přiklonil k názoru, že její možné přínosy nejsou s to překonat vážná rizika a že by tudíž měla být omezena na rozhodování o plně srozumitelných problémech, především na lokální úrovni. Byl jsem potom vláčen v různých časopisech, že si přeji systém "občana na jedno použití", který je jednou za čtyři roky pozván do volební místnosti a jinak nemá do politiky mluvit.

28. 7. 2005

V kotlině se nachází blíže neurčitelný počet spisovatelských organizací. Typická spisovatelská organizace, jak se zde pokouším charakterizovat, sdružuje spisovatele, ale není to úplnou podmínkou, neboť nemá přesně stanovený obsah své činnosti. Není to ani spolek, ani odbory, ani veřejně-prospěšný podnik. Jedinou podmínkou členství zřejmě je, že žádný spisovatel nesmí číst knihy jiných spisovatelů, smí pouze předstírat, že je četl, pokud je od nich dostal darem s věnováním.

Spisovatelská organizace má řekněme 250 členů. Z toho je 200 členů přes šedesát pět let -- průměrný věk v kotlině je 74. Z těch 250 členů neplatí cca 80 příspěvky vůbec, cca 100 tak činí tu a tam. Ostatní platí. Ti, kdo neplatí, říkají, že to nemá smysl, ti, kdo platí, říkají většinou, že to asi nemá smysl. Obě skupiny to zdůvodňují tím, že organizace je málo aktivní.

28. 7. 2005

ZAPOMENUTÉ LIDSKÉ OSUDY

Neslavně proslulý most Edvarda Beneše přes řeku Labe v Ústí nad tím Labem má být opatřen pamětní deskou, připomínající smutný exces zpozdilých hrdinů poválečné doby. Rozvášněný vlastenecký dav vzal právo do svých rukou a naházel Němce bez výslechu a soudu do řeky, ti se tam prý utopili. Kati nepotrestáni, neboť doba nazrála k vyřizování účtů. Zabij si svého Němce, znásilni Trudu, zastřel dědka, obrať mu kufr a odbal z něho cennosti...k čemu by mu byl v říšském chaosu majetek! V Ústí došlo v jakémsi fabrickém provozu k výbuchu a němečtí nádeníci s páskou na rukávu se hodili k účtování. Vlastenecký lynch na mostě nebyl v naši vlasti milené ojedinělý.

Autobus MHD
28. 7. 2005

MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA

V malém českém městě Třeboň funguje hromadná doprava bezplatně. Ačkoliv v našich zeměpisných šířkách je to výjimka, v zahraničí se s podobným přístupem setkáváme relativně často. A nedá se říci, že by zkušenosti byly špatné. Alespoň v Třeboni si bezplatnou dopravu vychvalují jak představitelé města, tak jeho obyvatelé, kteří ji používají. Podle nich stoupl počet přepravených osob, snížilo se množství automobilů v ulicích a přitom nedošlo k žádné ekonomické škodě vlivem zrušení poplatků. Takže by se zdálo, že je to příklad hodný následování. Nedávno se například problém jízdného řešil v Praze. Ovšem výsledek byl přesně opačný.

28. 7. 2005

CzechTek

reakce na článek Martina Boháče "Tak kde to letos bude?"

Autor podrobně líčí, "jak nám Novákům (Nenováci to co píše už dávno ví)" televize lže. Rozepisuje se kdo na tyto akce chodí - truhláři i vysokoškoláci, jestli berou drogy či neberou a že vše dělají zadarmo. Troufnu si tvrdit, že to většinu nás Nováků vůbec nezajímá!

28. 7. 2005

Pan kolega Marčák uvádí: "Jako právník jsem s opravdovým nadšením přivítal neobyčejně průlomové rozhodnutí, kterým bylo zastaveno trestní stíhání toho mnohokrát vykradeného starého pána, který na další zloděje nalíčil past a ustřelil mu tak nohu." Toto jeho nadšení sdílím pouze částečně. Pozitivní na tom případu rozhodně je to, že soudci vzali v úvahu "realitu života", na druhou stranu je velmi negativní zprávou to, jaká ta "realita života" je.

Povodně v Rumunsku - zaplavená silnice v Tudor Vladimirescu  AFP/File/Daniel Mihailescu
27. 7. 2005
< Povodně v Rumunsku - zaplavená silnice v Tudor Vladimirescu, 300 kilometrů od Bukurešti AFP/File/Daniel Mihailescu

Včerejší a předvčerejší zpravodajství slovenské TV JOJ tvrdí, že rumunská média podvedla světovou veřejnost a mystifikovala všechna globální média o rozsahu záplav rumunského území. Zprávy a fotografie, přebírané z rumunských vládních zdrojů agenturami AFP, AP a REUTERS a následně i ČTK, líčily povodně jako katastrofální. Veškeré snímky agentur s reportážními komentáři přitom vycházejí pouze z několika mála lokalit (Tudor Vladimirescu, Cosmesti, Ivesti, Movileni, Serbanesti, Foeni) a od čtyř místních fotografů (AFP - Daniel Mihailescu, AP - Vadim Ghirda a REUTERS - Bogdan Cristel, Mihai Barbu). Je tedy všechno jinak? Britské listy možná patří také k oklamaným. TV JOJ tvrdí, že její reportéři projeli celým Rumunskem a zaplaveno bylo jen několik vesnic. Satelitní snímky s rozlišením 2,5m jí dávají zapravdu.

Video TV JOJ ZDEZDE

monitor ohlasu povodně ve světových i českých médiích ZDE
letecké snímky a teledetekce povodí Siret v lokalitě Tudor Vladimirescu ZDE
mapa s rozsahem záplav ZDE
satelitní snímky s teledetekcí rozsahu záplav ZDE
28. 7. 2005

Stále existují síly, které se nechtějí smířit s válečnou prohrou Německa

K poznámce o "divokému odsunu" - Jedna dlouhá inscenace říšské křišťálové noci po česku od Přemysla Janýra

Německo prohrálo válku kterou samo zahájilo. Dne 5. června bylo podepsáno "Prohlášení o porážce Německa a o převzetí svrchované moci ..", vítězné mocnosti převzaly veškerou moc. Dále rozhodovaly o dalším vývoji, všechna rozhodnutí byla a stále jsou pro Německo závazná. Patří mezi ně i Postupimská dohoda z 2. srpna 1945. Ve které bylo ve článku II Politických zásad řečeno, že: "německý lid ... se nemůže vyhnout zodpovědnosti za to, co si sám na sebe uvalil".

Souhlasím s tím, že Češi nejsou zdaleka národem holubičím. Vadí mi ale opakované politizování následků spojených s koncem války. Zpochybňování konce války a s nimi spojených důsledků jako národních původců všeho zlého, je čím dál tím častější a jak se zdá je to programové.

27. 7. 2005
Radomír Luža
přepis přednášky, přednesené 7. března 2003 na konferenci "České a slovenské dvacáté století ve zpětném pohledu: desetiletí vřavy 1938-1948" v Českém a slovenském národním muzeu a knihovně v Cedar Rapids ve státě Iowa v USA

překlad Rudolf Převrátil

Ve své přednášce se snažím vysvětlit důvody tak dalekosáhlého opatření, jakým byl odsun sudetských Němců z Československa. Protože odsun nelze pochopit bez vykreslení historie jeho příčin, pokusím se shrnout význam událostí, k nimž došlo v česko-německých vztazích v první polovině dvacátého století. Fakta ukazují, že rozhodnutí odsunout v letech 1945-46 sudetské Němce je důsledkem politiky Adolfa Hitlera, Konráda Henleina a Karla Hermanna Franka. Období od roku 1918 do roku 1945 tedy tvoří celistvý blok, na jehož prvky nelze pohlížet mimo tehdejší historický kontext. V tomto smyslu představuje odsun závěrečnou fázi, do níž dospěly německo-české vztahy po skončení druhé světové války.

26. 7. 2005

"...jak je to nádherné, když krev židovská zpod nože stříká..."

Jan Čulík se ve svém sloupku dopouští několika nepřesností ve vztahu ke konceptu kolektivní viny. Především, u něj v mnohem menší míře než u jiných autorů, ale přece jen lze pozorovat projevy kolektivního předsudku vůči Čechům. Stačí pár rasistických mailů a je ochoten psát o Češích jako o rasistech. Ale zpět k otázce kolektivní viny a nacismu.

Pokud je tento pojem promýšlen vážně, jak to učinil filozof Jaspers krátce po válce, či polský filozof Leszek Kolakowski (Malé úvahy o velkých věcech), není kolektivní vina či obecněji odpovědnost vztažena na národ jako takový. Tomu je tak především proto, že národ existuje po mnoho generací a generace budoucí nemusí mít nic společného se zločiny současnosti. Odpovědni jsou však všichni ti, kteří tvoří existující politický celek, především stát. Odpovědni jsou proto, že se vždy více či méně podílejí na jeho fungování. I disidenti měli podíl na fungování komunistického státu, pokud nebyli zrovna ve vězení. Ale této otázce odpovědnosti Čechů za komunismus se chci nyní vyhnout (více jsem se jí věnoval v knize Svět na předělu).

Michael Marčák:Trochu toho deště, Pane, a trochu té standardní podpory zemědělství...
27. 7. 2005

27. 7. 2005
Podle Koránu je výslovně zakázáno při boji zabíjet ženy a děti.

Vzhledem k mé znalosti arabštiny, která mi umožňuje sledování arabských satelitních kanálů s přímými záběry z Iráku a rozhovorů s iráckými občany po útocích, považuji za nutné se vyjádřit k dlouho uveřejňovanému "Zpravodajství iráckého odporu". To samozřejmě není psáno ze zkušeností získaných autenticky přímo na místě, ale je přebíráno z Mufakarat Al Islám, který podle obsahu vedou krajně extrémní sunnité a sunnita byl i Saddám. Celé desítky let jeho režim utlačoval šiíty a Kurdy, ve zpravodajství se píše o šiítech jako o kolaborantech, protože se většina z nich hlásí k nenásilnému odporu.

27. 7. 2005
"Nesuďte, abyste nebyli souzeni."
Matouš 7, 1

Milan Valach ve svém článku "Sudetští Němci a jejich odsun" polemizuje s názorem Jana Čulíka, že nikdo ze sudetských Němců neměl povinnost být disidentem. Nebudu se zabývat důvody, proč Valach směšuje pojem politické viny u Jasperse s problematikou kolektivní viny ve smyslu trestní odpovědnosti, ale pouze to konstatuji. (Drze předpokládám, že člověk může být úřady trestán pouze za trestný čin, nikoli za vinu - za tu jej mohou "odsoudit" pouze spoluobčané.) A připojuji citát z Jasperse, aby bylo jasné, co zůstalo mimo obzor Valachova uchopení problému. "To že obyvatelstvo ví, že musí nést odpovědnost, je první známka probuzení jeho politické svobody. Jen pokud existuje toto vědění a pokud je uznáváno, je tu skutečně svoboda, nejen vnější nároky nesvobodných lidí... Cítit se vinen, a tudíž vědět o své odpovědnosti, je počátek vnitřního převratu, jejž chce uskutečnit politická svoboda." Ostatně tuto často citovanou pasáž z Jasperse najdeme i ve Valachově textu, kde autor konfúzi viny a odpovědnosti provedl.

27. 7. 2005

Dirty soul

On Monday the recent Czech film Duše jako kaviár (Dirty Soul) ČR 2004 was shown at the LFŠ Uherské Hradiště, presented by its writer/director/editor Martin Cieslar, who talked in great (slightly tedious) detail about how they had paid for his journey here. "I mean they really did pay for the petrol, so I feel I should talk to you a bit."

27. 7. 2005

Duše jako kaviár:

V pondělí byl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti uveden novější český film Duše jako kaviár (Dirty Soul, ČR 2004). Před promítáním promluvil režisér Martin Cieslar, který film také stříhal a je autorem jeho scénáře. Hovořil podrobně (a tak trochu nudně) o tom, jak mu festival zaplatil cestu do Hradiště. "Chci říct, oni mně opravdu zaplatili za benzín, tak mám pocit, že bych tady měl s vámi chvíli mluvit."

28. 7. 2005

Většina lidí čte beletrii jako způsob duševního cestování do neustále nových a nových světů představivosti, a stejně jako turisté bez přestání hledají něco nového, i čtenáři se soustavně pídí po nových a nových světech. Jedním takovým světem je také ten v němž kromě všeho toho, co známe z naší běžné existence existuje také Harry Potter se svými kouzly a triky. Ten už se letos otevřel pošesté dychtivým frontám, táhnoucím se v pátek o půlnoci kolem rohů na ulicích s knihkupectvími, či o víkendu nakupujícím své slané tyčinky v supermarketu. Námitníci si ovšem právem neodpustí poznámku, že je to vlastně všechno stejné.

Harry Potter a Albus Brumbál
27. 7. 2005

Před třemi dny oznámil webmaster českého fan-serveru Harryho Pottera, že český překlad šestého dílu ságy je hotov a je k dispozici na internetu. Adresa pro download byla odeslána z právních důvodů pouze registrovaným čtenářům fan-serveru (překlad pro uzavřenou komunitu nelegální není, to totiž není veřejné šíření), ale přihlásit se může kdokoliv. Navíc: to víte, že v Čechách se nic neutají... Díky. Ač už nejsem mladík, počtu si. Stejně jako i některé další "potterovské" povídky z fan-serveru. Protože jsou fakt dobré. Je úžasné kouzlo, že Joanne K. Rowlingsová dokázala přivést celou jednu generaci dětí i dospělých ke krásným, tlustým knihám - i ve věku internetu a všudepřítomné televize. To je to nejúžasnější kouzlo potterovského světa. Na vytvoření překladu celé knihy z angličtiny do češtiny potřebovali fanoušci pouhé čtyři dny... PS: A knížku si pak klidně koupím, protože mou nedočkavost internet uspokojí, mou knihovnu nikoliv. Albatros se nemusí bát. Neprodělá. Budu si u něj kupovat i jiné knížky mého dětství. Třeba pro vnoučata.

26. 7. 2005

Poznámky k "divokému odsunu"

Málo co ilustruje vztah Čechů k vlastním dějinám jako fakt, že dodnes žádné nemáme. Chybí standardní "Dějiny českých zemí", shrnující je přehledně od prvopočátků až do současnosti, neexistují ani "Dějiny české státnosti po roce 1918", neexistují dokonce ani publicistické pokusy moderní dějiny nějakým novým a kontroverzním způsobem shrnout a interpretovat, periodicky zaplňující žebříčky bestsellerů v okolních zemích. Dosud nejsmělejší "Velké dějiny zemí Koruny české" nakladatelství Paseka zatím dospěly k Mnichovu. Vedle četných monografií jsou naše novější dějiny především výsledkem lidové tvořivosti.

Nejsem sice historik, ale jsem přesvědčen, že diskuse může mít smysl, pouze pokud argumenty neodporují realitě.

Pavel Hobl
26. 7. 2005

Rozhovor s Pavlem Hoblem

Jak to, že u vás v tom Pythagorovi směl hrát Jiří Menzel, když nesměl natáčet?
To jsou věci, které jsou nevyzpytatelné. Bylo nutné to zkoušet. S Chramostovou to neprošlo, s Menzelem to prošlo. Já ty důvody vůbec neznám. Pro mě bylo naprosto šokující, že vešlo ve známost, že máme dělat Pythagora, a potkal jsem ve Filmovém klubu Miloše Macourka. To byl kamarád, velice jsem si ho vážil, jistě znáte jeho filmy. Říkal: "Jak se máš?" a dodával: "Jo, jo, on ti tam bude hrát Menzel. To jo. Já si myslím, že mu to dovolíme." Pro mě tohle byl šok.
Macourek to rozhodoval?
Ano. On byl předseda partaje na Barrandově. Já o tom vůbec nevěděl. Kluk, s kterým jsme chodili za holkama, všechno, vám řekne tuhle stalinskou větu: "My ti to dovolíme." Já byl otřesen. Takhle to je. Takhle to bylo.
Našel jsem si Platónovy Dialogy. Jeden ten gospel, jedna píseň v tom filmu je o tom, že všechno už víme, jde o to se na to rozpomenout, je to klasická platonovská myšlenka. A refrén je uveden slovy, která jsou v recitativu: "Opakujte znova / slova Platonova." A dotaz ze stranických míst byl, jestli ten Platonov je ruský nebo sovětský autor.

Na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti se promítaly klasické filmy Pavla Hobla Máte doma lva? (1964), Ztracená tvář (1965) a 30 panen a Pythagoras (1973). Dlouholetý "zaměstnanec Krátkého filmu Praha" Pavel Hobl (nar. 1935) má za sebou rozsáhlé a rozrůzněné filmové dílo: dokumentární filmy, celovečerní hrané filmy, hudební filmy, polyekrany. Natáčel filmy v Československu i v zahraničí. V Uherském Hradišti s ním hovořil Jan Čulík.

27. 7. 2005

Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), jenž byl předmětem nedávných článků Policejní stát a Ještě jednou trestní řád a není u nás jediným reziduem socialistického práva v oblasti práva trestního. Rovněž spolu s ním počátkem šedesátých let vydaný trestní zákon (zákon č. 140/1961 Sb.) je -- vzdor četným novelizacím -- stále příkladem právních koncepcí vytvářených podle sovětských vzorů. Ideologickým nátěrem je tak dotčeno dokonce samotné pojetí trestného činu.

4. 7. 2005

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 7. 2005 Je úkolem médií posilovat děsivé stereotypy? Jan  Čulík
26. 7. 2005 Katalog omylů František  Hrdlička, Zdena Bratršovská
26. 7. 2005 Univerzity a svět: Kdo s kým válčí? Radim  Valenčík
25. 7. 2005 Jste vozíčkář, práce není   
25. 7. 2005 Tajemství smokingu Alex  Koenigsmark
25. 7. 2005 Hus -- chaot a kruťas? Jan  Novotný
25. 7. 2005 Sociální stát a problémy imigrantů Veronika  Valachová
25. 7. 2005 Ať žije bordel a nikdy jinak! Václav  Dušek
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík

Báseň pro tento den RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2005 Poprava milenců Petr Odillo Stradický ze Strdic
26. 7. 2005 Světlo Bogdan  Trojak
21. 7. 2005 Je třeba je zabíjet Karel  Škrabal
18. 7. 2005 Cítil jsem vinu i za to Petr  Štengl
14. 7. 2005 Ráj Karel  Toman
13. 7. 2005 Zkrat B. T. Chrochtan
11. 7. 2005 Vztah církve a pracujícího lidu Štěpán  Okač
7. 7. 2005 MÁ DĚVA JEŠTĚ DŘÍMÁ Karel Hynek Mácha
4. 7. 2005 ROMÁN V KOSTCE T. R. Field

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
27. 7. 2005 A 'new' Czech film full of old ideas and sterotypes Ema  Čulík
27. 7. 2005 "Nový" český film plný starých myšlenek a stereotypů Ema  Čulík
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Letos žádné zázemí pro novináře Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík

Práva homosexuálů RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2005 Elton John: Skoncujte s globálním útlakem homosexuálů   
1. 7. 2005 Proč je registrované partnerství důležité pro všechny Václav  Beneš
30. 6. 2005 Navzdory zuřivému odporu katolické církve Španělsko legalizovalo homosexuální manželství   
13. 6. 2005 Britové protestují proti návrhu zákona kriminalizujícího "náboženskou nenávist"   
3. 5. 2005 Logika myšlení u některých lidí...   
2. 5. 2005 České "pravicové" servery a homosexuálové   
26. 4. 2005 Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů Bohumil  Kartous
23. 4. 2005 Nový papež ostře odsoudil španělský zákon dovolující homosexuální manželství   
10. 3. 2005 Mají homosexuálové vychovávat děti? Ondřej  Stehlík
20. 2. 2005 Bush a jeho homosexuální prostitut Fabiano  Golgo

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
26. 7. 2005 V mystice se cesta za pravdou stává pravdou samotnou Boris  Cvek
8. 7. 2005 Hus, Konstantin a Metoděj Jaroslav  Štemberk
7. 7. 2005 Paměť a teologie Svatého Augustina Stanislav  Heczko
1. 7. 2005 Katolická církev nucena zaplatit odškodné ve výši 28 milionů Kč za sexuální zneužívání dítěte   
30. 6. 2005 Navzdory zuřivému odporu katolické církve Španělsko legalizovalo homosexuální manželství   
29. 6. 2005 Vatikán zahajuje svatořečení Jana Pavla II.   
13. 6. 2005 Italší katoličtí politici vzdorují církvi   
26. 5. 2005 Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny?   
25. 5. 2005 Není omluva jako omluva Boris  Cvek
16. 5. 2005 Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry Miloš  Dokulil

Školství RSS 2.0      Historie >
24. 5. 2005 Změna systému školství aneb univerzální učebnice Jan  Poštulka
28. 4. 2005 Reforma školství je vážně ohrožena   
26. 4. 2005 Je to možné? Igor  Daniš
21. 4. 2005 Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania Igor  Daniš
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
23. 3. 2005 Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! Radek  Sárközi
10. 3. 2005 Opravdu školská reforma? Milan  Kulhánek
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
27. 6. 2005 Spojené státy vyjednávají s iráckými povstalci   
21. 6. 2005 Bombardování Iráku dlouho před válkou bylo porušením mezinárodního práva   
13. 6. 2005 "Američané nemají řádné plány pro Irák po invazi"   
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi   
17. 5. 2005 Spojené státy "podporovaly ilegální prodej Saddámovy ropy"   
16. 5. 2005 Britská rozvědka varovala Blaira, že Bush bude chtít zaútočit na Irák   
29. 4. 2005 Zveřejněn kompletní dokument generálního prokurátora, varující před právními důsledky útoku na Irák   
29. 4. 2005 Matka britského vojáka zabitého v Iráku podává podnět k trestnímu stíhání Tonyho Blaira   
29. 4. 2005 Šest závažných otázek ohledně Blairova rozhodnutí zaútočit na Irák   
12. 4. 2005 Proč v Česku neumíme pořádat polemické diskuse? Petr  Šafařík

Český film RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
27. 7. 2005 "Nový" český film plný starých myšlenek a stereotypů Ema  Čulík
27. 7. 2005 A 'new' Czech film full of old ideas and sterotypes Ema  Čulík
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík
8. 7. 2005 Sluneční stát leží tak trochu pod mrakem Ema  Čulík
8. 7. 2005 Štěpán Kotrba: "My Češi jsme tak výjimeční, že nám nikdo, kdo není jedním z nás, nemůže porozumět" Jan  Čulík
8. 7. 2005 Slnečný štát: Sociálny gýč Igor  Daniš
8. 7. 2005 Ostravske dřysty po britsku Štěpán  Kotrba
7. 7. 2005 Zelenkův nový film: v smějících se očích se nám objevuje slza Ema  Čulík
7. 7. 2005 Zelenka's new film brings a tear to our laughing eye Ema  Čulík

17. listopad RSS 2.0      Historie >
26. 1. 2005 Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť   
26. 1. 2005 Opozice nechtěla jít do vlády   
24. 1. 2005 Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla Vilém  Prečan
24. 1. 2005 Filipov: Nic se nepohne do května 1990   
24. 1. 2005 Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA   
24. 1. 2005 Proč se v Praze pořád nic neděje   
24. 1. 2005 Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana   
13. 12. 2004 17. listopad -- přestaňme se litovat Milan  Valach
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich

Evropská ústava a Lisabonská smlouva RSS 2.0      Historie >
13. 6. 2005 Evropská integrace ničí sebe samu Martin  Horut
6. 6. 2005 Pánové politologové jistě něco vymyslí Michal  Vimmer
6. 6. 2005 Rebelie kmánů   
6. 6. 2005 Pozice mrtvého brouka v časech globalizace Milan  Černý
3. 6. 2005 Barroso: Evropská ústava není mrtvá   
3. 6. 2005 Poučení z francouzského a nizozemského NE Michael  Kroh
1. 6. 2005 Návrat politiky do Francie Milan  Neubert
1. 6. 2005 Problémy Evropské ústavní smlouvy Martin  Kunštek
1. 6. 2005 PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA?   
31. 5. 2005 Timothy Garton Ash: Francii ovládl strach   

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2005 Moc nočních můr v internetovém archivu   
13. 5. 2005 Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes   
15. 4. 2005 Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu   
31. 3. 2005 Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě   
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
2. 3. 2005 Moc nočních můr na Ostravské univerzitě   
26. 1. 2005 Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise Jan  Čulík
19. 1. 2005 Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi   
18. 1. 2005 Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou Irena  Ryšánková
6. 1. 2005 Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí Marta  Svobodová

Knowledge society - znalostní společnost RSS 2.0      Historie >
3. 5. 2005 Aby se špinavé od čistých peněz rozeznaly Štěpán  Kotrba
7. 2. 2005 Význam médií a nových informačních a komunikačních technologií při utváření znalostní a informační společnosti Petr  Sak
26. 1. 2005 Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech   
25. 10. 2004 Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě Štěpán  Kotrba
5. 10. 2004 Mysli globálně, jednej lokálně Štěpán  Kotrba
29. 9. 2004 Bez veřejného prostoru budou lidé pouze otroci a nikoliv občané Štěpán  Kotrba
18. 8. 2004 Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie Milan  Rokytka
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
27. 7. 2004 Nookracia Ladislav  Kováč

Globální oteplování RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2005 Pitný režim duše Bohumil  Kartous
4. 7. 2005 Sladké mámení alternativ Milan  Černý
1. 7. 2005 Blair se prý připravuje na rozkol s Georgem Bushem   
30. 6. 2005 Alternativní zdroje energie jsou nerealistické   
23. 6. 2005 Independent: Zabíjíme tuto planetu   
19. 6. 2005 Amerika usiluje o likvidaci připravované dohody o podnebných změnách   
10. 6. 2005 Ropný lobbista zkresloval v Bílém domě vládní zprávy o globálním oteplování   
10. 6. 2005 Američané se už nemohou skrývat před globálním oteplováním   
10. 6. 2005 Arogance moci   
10. 6. 2005 Zprávy o globálním oteplování zkreslovali nejen ropní, ale také zelení lobbisté Ivan  Brezina

"Dáda" Patrasová RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2005 PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové!   
14. 3. 2005 Novináři na hraní Bohumil  Kartous
18. 1. 2005 Komerční tlaky omezují svobodu slova Jan  Čulík
12. 1. 2005 Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show   
7. 1. 2005 Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka Vojtěch  Fatka
7. 1. 2005 Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově Štěpán  Kotrba
5. 1. 2005 Dáda není dada Bohumil  Kartous
4. 1. 2005 "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? Jiří  Černý

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
24. 5. 2005 ...a ani spojenci by Německo neporazili bez příspěvku SSSR   
23. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce IV. Boris  Cvek
23. 5. 2005 Anglo-německý spor o obětech a vinících Richard  Seemann
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
12. 5. 2005 Válka Milan  Valach
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Smí mít pravda dva konce? Miloš  Dokulil
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   

Případ Petra Partyka RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2005 Free speech is ours, but don't dare use it Jan  Čulík
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali   
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
10. 3. 2005 Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky Jan  Čulík
2. 3. 2005 Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení   
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   

Literární noviny RSS 2.0      Historie >
21. 7. 2005 Jiří Vančura už nemá nic společného s Literárními novinami   
20. 7. 2005 Reklama a hlasatelé zelené pravdy a lásky v Literárních novinách Štěpán  Kotrba
14. 7. 2005 Zelení ze Země a zelení z Marsu Pavel  Pečínka
25. 4. 2005 Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné   
25. 4. 2005 Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení Jiří  Vančura
20. 4. 2005 Literární noviny -- po valné hromadě Jiří  Vančura
12. 4. 2005 "Literárky zničili osmašedesátníci" Ivan  Brezina
29. 3. 2005 Ještě jednou k petici na záchranu Literárek   
25. 3. 2005 Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky Ondřej  Slačálek
18. 3. 2005 Stačí jedno slovo   

Modrá šance ODS RSS 2.0      Historie >
25. 7. 2005 Klausovo Národní souručenství Štěpán  Kotrba
22. 6. 2005 Mýty Modré šance viděné očima odborů Pavel  Janíčko
24. 5. 2005 Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu Jiří  Jírovec
20. 5. 2005 Mladá internetová pravice zvolna hnědne Ondřej  Slačálek
16. 5. 2005 Modrá šance pro bezpečí země Josef  Vít
13. 5. 2005 Ach, my hlupáčci... Petr  Freiwillig
13. 5. 2005 Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond Josef  Vít
13. 5. 2005 Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická   
13. 5. 2005 Modrá šance je šancí pro levici Lubomír  Novotný
13. 5. 2005 Rozkradený stát Karel  Braunheld

Liberalismus RSS 2.0      Historie >
25. 5. 2005 Proč jsem liberál? Boris  Cvek
25. 5. 2005 Inspirativní liberál Karel Marx Michael  Kroh
25. 5. 2005 Naděje, jistoty, antiliberálové Pavel  Urban
23. 5. 2005 Liberalismus (?) a represe   
23. 5. 2005 Chci mluvit do toho, co se mi nelíbí Jindřich  Kalous
22. 5. 2005 Co není liberalismus Petr  Fiala
20. 5. 2005 Liberalismus znamená především osobní svobodu Milan  Černý
16. 5. 2005 Co je liberalismus? Josef  Vít

Měli by čtenáři finančně přispívat na Britské listy? RSS 2.0      Historie >
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí   
10. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí   
10. 6. 2005 Britské listy jsou komunistické svinstvo   
8. 6. 2005 Proč to nejde a proč by stálo za to zkusit Martin  Marek
8. 6. 2005 Vydávat noviny za 8.600.- Kč měsíčně je výkon hodný Davida Copperfielda   
8. 6. 2005 Britské listy: polovina špíny a polovina perel   
8. 6. 2005 Jsem parazitem, když čtu veřejně přístupné stránky?   
7. 6. 2005 Proč to nejde? Jan  Čulík
7. 6. 2005 Příšerná úroveň a parazitismus Britských listů   
7. 6. 2005 Hodnotou BL je právě jejich nekomerčnost   

Filmový festival v Karlových Varech - 2005 RSS 2.0      Historie >
10. 7. 2005 Večeře u Noriko: Vynikající japonský film Ema  Čulík
10. 7. 2005 Noriko's Dinner Table: An outstanding Japanese film Ema  Čulík
8. 7. 2005 Ostravske dřysty po britsku Štěpán  Kotrba
8. 7. 2005 Petrohradský mýtus žije dál v Městě bez slunce Ema  Čulík
8. 7. 2005 The Petersburg Myth lives on in Sunless City Ema  Čulík
8. 7. 2005 Sluneční stát leží tak trochu pod mrakem Ema  Čulík
8. 7. 2005 Štěpán Kotrba: "My Češi jsme tak výjimeční, že nám nikdo, kdo není jedním z nás, nemůže porozumět" Jan  Čulík
8. 7. 2005 Slnečný štát: Sociálny gýč Igor  Daniš
7. 7. 2005 Broken Flowers -- Zlomené květiny Markéta  Sulovská
7. 7. 2005 Zelenkův nový film: v smějících se očích se nám objevuje slza Ema  Čulík

DIY, tekno a CzechTek RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2005 My Nováci jsme dostatečně nepochopili "free kulturu"   
28. 7. 2005 CzechTek - zlatý důl Jan  Holík
22. 7. 2005 Tak kde to letos bude? Martin  Boháč
2. 5. 2005 Freetechno party rozpuštěna policejním komandem   
5. 10. 2004 Najde se řešení pro příští CzechTek ? Jiří  Dolejš
20. 9. 2004 No system! Irina  Kellyová
19. 9. 2004 ...nenechat se sežrat soukolím systému Linda  Sokačová
16. 9. 2004 Czechtek 2002: "Mámo neblázni, přijedou -- zatancujou a odjedou" Martin "Juki" Jyrkinen
16. 9. 2004 CzechTek 2002: Vox populi aneb co na to andělé Martin "Juki" Jyrkinen
14. 9. 2004 Další policií ukončená party