Protagonisty filmu je skupina pěti mužů, kteří mají rádi fotbal a fandí mu. Fotbal je ovšem jen jedním ze zájmů, které tyto kamarády vede k tomu, aby se spolu scházeli, většinou po hospodách. Skupina se pokusí "rozrazit okovy české identity" tím, že si najde na internetu kontakt na anglické fotbalové fanoušky a pozve dva z nich na návštěvu do Prahy. Brzo se však ukáže, že styk s britskými chuligány je příliš drsný. Mimo jiné je pro Pražáky šokem, když se ukáže, že oba agresivní angličtí návštěvníci jsou homosexuální milenci.

Film je plný různých nedomyšlených nelogičností: pět českých fanoušků jde Angličanům naproti na ruzyňské letiště, teprve tam se však doví - prostřednictvím mobilního telefonu a náhodného spoluobčana, mluvícího anglicky - že jejich hosté nepřiletěli letadlem, ale přijeli vlakem! a to zrovna na pražské Masarykovo nádraží (netušil jsem, že jeli z Kolína).

Určitý příslib prokazují Slukovi Non plus ultras ve chvíli, kdy se "krotčí" čeští fanoušci na nádraží konečně setkají s oběma anglickými opilci a zjistí, že jsou to opravdu hrubě brutální primitivové. Tato konfrontace nabízela mnoho příležitostí k rozvinutí nejrůznějších variací - zůstala nevyužita.

Jiným zajímavým aspektem filmu je herecký výkon Jiřího Lábuse, který velmi úspěšně sehrává českého vesnického stárnoucího primitiva - s manželkou a dcerou přijede Lábus neočekávaně do pražského bytu své sestry, matky hlavního z českých fotbalových fanoušků, protože byl jejich byt na venkově vyplaven povodněmi. Postava, kterou hraje Lábus, se opije v místní hospodě a všeobecně se ztrapní. Trapně vystupuje i v ostatních scénách. Jiří Lábus dobře zosobňuje typ stárnoucího, nemožného venkovského tatíka, který se stává nepříjemně přesvědčivou metaforou češství. Jeho vynikající herecký výkon však zůstává nezapojen do struktury díla - v podstatě nedochází k žádné interakci s ostatními rovinami tohoto pokusu.

Dílo obsahuje ještě jiných pár drobných, syžetových záchvěvů: hlavní hrdina, fotbalový fanoušek Bejčák ignoruje svou dívku a zároveň neúspěšně usiluje o kamarádku své sestry: ta však k jeho frustraci přijme pozvání na koncert klasické hudby od nejstaršího příslušníka pětičlenné party, asi čtyřicetiletého Tyčky.

Tak to je asi tak vše. Nejprve je film nudný po svou první třetinu, než se pražští mladíci setkají s oběma anglickými primitivy, pak zazáří izolovaně Lábus a film tiše zase nudně doznívá. Uvidíte různé pražské exteriéry, jinak v něm nejde o nic. Je to v poslední době už několikáté dílo, v němž se předstírá, že autor tvoří film "ze současnosti", ale ve skutečnosti o současném životě v ČR buď nic neví, anebo to, co zná, se nenaučil divákovi sdělit.

Je škoda zbytečně vyhazovat na tento film peníze. Učiníte-li to, jen vás to rozčílí. Chcete-li jít do kina, vyberte si něco lepšího.