V krajině našich snů a předků vyrostla pro poznávání krás cizinci podivná kurvária, nemající nic společného s akvárii ani terárii, leda že bychom si nalhávali, že se jedná o chov jakéhosi vzácného a dosud nepoznaného druhu či podruhu z přírodní říše. Z podívané v těchto přisilničních cirkusech sexu vstávají projíždějícím vlasy hrůzou a prudérnější osoby se opotí. V autech sedí i nezletilci a mohou lépe konfrontovat internetové nabídky s reálem -- a chované unavené řemeslnice dokáží prodávat chudinké vnady za pomoci různých starých dobrých fíglů, i když na pokraji myslitelného vkusu. Kde jsou dobré staré časy troubících jelenů na svazích horských průsmyků, kde lišky Bystroušky, pralesní žínky? Dnešní atomová doba nabízí k použití těla žen vydělávajících si v potu tváře na živobytí, na lepší časy. Jejich pohádky o pádu k samému dnu propasti, zvané nestoudnost, jsou omleté, vylhané a duchovně ubohé.

Svět chce a musí být asi klamán, apoštolské mise oslovují menšinu toužící po morálně kvalitním životu za pomoci lidsky chybujících učitelů, těch bytostí z masa a krve, s touhami přízemními a nebožskými, podobajícími se našim.

Řemeslnice užívají nářadí přírodního, ovšem s nefunkční ekologickou zárukou. Zaplavily hotely, botely, motely, uličky a silnice, není místa na mapě republiky, kde bychom nespatřili prostitutky i prostituty. Nejstarší řemeslo je vskutku výnosné, má dvojnásobné i trojnásobné zlaté dno, peníze se v tomto cechu nemravnosti točí rychlostí kulového blesku. Rozkoš vyvane, zůstane slabá hořká vzpomínka a prachy -- ty prachy se využijí prý k lepšímu. Úřadovny práce mají odlehčeno, i když panstvo trpí utkvělou představou, že ženštiny nevalné pověsti vymáhají na úřednicích žebračenku. Říkávalo se a dosud se říká: za tyhle drobáky bych ani nevstával.

Vyrazily k nám do líbezné domoviny za ziskem i kněžky lásky z okolních států, neboť se k nám sjíždí dostatek kanců ochotných kupovat rozkoš, užívat si s děvami doma nepoznaného, konat potřebnou tělesnou a duchovní hygienu.

Obava, že by lehké ženy neplatily daně a zmizely nám do soukromí, tedy nemohli bychom jim kontrolovat kasu a účtenky nad padesát korun je k smíchu. Řada chytrých pracuje dávno doma. Možná jen orvané, vyždímané, promoklé, zmrzlé nebo sluncem upečené chudinky postávají u silnic a čekají na nadrženého automobilistu či cyklistu, turistu pěšího a náhodného houbaře. Nabízejí všechny myslitelné služby a přitom riskují, že narazí na zvrhlíka a budou surově bité, mrzačené, okradené zákazníkem nebo svým zlým pasoucím je bačou. A pan poslanec gayobijce horuje a zaklíná nás s vážnou grimasou nepochopeného klauna, máme být ve střehu před mravním úpadkem, ale co pane poslanče přehlížená prostituce na pracovištích, za účelem získání lepšího místa. Co takhle uznávaná láska mezi modely a modelkami, celbritkami a podnikateli v oblasti tvarůžkových dolů -- kdy se vyklepaný stařík chorobně zaláskuje a ona mladá oddaná ho obletuje, neboť poznala skutečnou lásku. Proboha, seberte vybranému mužínkovi peníze a majetek. Vyšlete krasavici inteligentní do terénu a zkuste, zda olezlého a opadaného fotra s instalatérskou brašnou začne si nabrnkávati z čiré sympatie a neutuchající lásky. Jestli bude i v takovém případě toužebně plkat do listů zaručujících jepičí slávu, ohánět se nenadálým poznáním a nespoutanou touhou uspokojovat dobrotivého staříka chytajícího se v příští pětiletce do hrobu.

Zákon nezákon, poptávka po nadstandardním uspokojení bude trvat a únik daní se nezastaví. Tělu neporučíš, pravil hospodský nádeník před uzavíračkou, po poctivém čtrnáctém žejdlíku. Tělo má svá práva a požadavky, dokud žiješ. Kdo nežije a mudruje, má smůlu, pitomíni, nedostane se do nebe ani do pekla -- na živý mrtvoly nejsou mimozemský instituce zařízený. Ať žije bordel a nikdy jinak!

Autor je český prozaik a dramatik