25. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2005

Sociální stát a problémy imigrantů

Ekonom Pavel Kohout je znám jako propagátor co nejméně regulované ekonomiky a velký odpůrce sociálního státu. Svému přesvědčení zůstává věrný i při psaní svého posledního článku na téma imigrace, který publikovaly 20. července Lidové noviny. V článku s názvem "Přistěhovalci ekonomice spíše prospívají" se nás Pavel Kohout snaží přesvědčit, že veškeré problémy spojené dnes s imigrací (včetně teroristických útoků) jsou způsobeny naším špatným přístupem k regulaci pracovního trhu a celkovým špatným pohledem na imigraci. Imigrace by prý s sebou nemusela přinášet problémy, kdyby měla podobnou podobu jako přesun obyvatelstva do USA v 19. století...

Tehdejší imigranti museli očekávat tvrdou práci a vynaložit velkou iniciativu, kdežto dnešní sociální systém prý nově příchozí demotivuje a způsobuje, že se nakonec nestávají pro společnost ekonomickým přínosem.

Pomiňme, zda je vůbec na místě srovnávat dnešní imigraci s osidlováním Nového světa. Ovšem ani v období "minimálního státu a tvrdé práce" se všem imigrantům nepodařilo integrovat do americké společnosti a často končili na společenském okraji jako tzv. bílá chudina. Kohout píše o rodinách významných politiků a vědců, ale už nezmiňuje případy těch, jejichž sen o lepším životě v USA se rozplynul a kteří v nové zemi zůstali v pozici problémových. Bylo to stejné jako v případě dnešní imigrace- někteří imigranti v nové vlasti uspějí, jiní tak úspěšní nejsou.

Už vůbec se Kohout nezabývá tím, že tehdejší imigrace do Nového světa byla z velké části evropského původu (i když jistě, nejen) a že zde nedocházelo k takovým kulturním pnutím, jako když dnes do Evropy přicházejí muslimští fundamentalisté rozhodnutí vnutit své vidění světa všem ostatním.

Hlavním záměrem pana Kohouta je ale útok na sociální stát. Když hovoří o nutnosti tvrdé práce, vlastně tím naznačuje, že by se západní země měly vzdát svého současného sociálního modelu. Jen v naprosto liberalizované společnosti bude legálně možné, aby přistěhovalci z různých zemí soupeřili o to, kdo z nich bude ochoten pracovat za nižší mzdu. Systém kolektivních smluv nebo minimálních mezd pochopitelně takovou možnost nedává.

Je ale skutečně společenská pomoc imigrantům příčinou jejich vyloučení ze společnosti a dokonce i terorismu? Kohout si myslí, že ano, a při této příležitosti se odvolává na zkušenost švédského imigranta neoliberálního smýšlení.Činí tak ale poměrně nefér způsobem, když například tvrdí, že švédští sociální kurátoři naočkovali imigrantům pocit, že pracovat se nevyplácí a že lhát a podvádět je v pořádku. Pro taková tvrzení však v Kohoutově textu chybí argumenty.

Je možné, že švédští imigranti nemají po svém příchodu do země hned možnost pracovat a musí nečinně čekat na rozhodnutí, zda mohou v zemi zůstat. V tomto případě by se dalo uvažovat o reformě ve smyslu, zda by imigrantům nemělo být umožněno dříve si hledat práci nebo zda by se azylové řízení nemělo zkrátit, jen těžko zde však najdeme argument proti sociálnímu státu a sociální pomoci uprchlíkům jako takové. Ta naopak může být za určitých okolností velmi prospěšná (jazykové kurzy zdarma, pomoc při hledání ubytování- zabránění vzniku slumů atd.)

Pokud se lidé dopouštějí lží a podvodů, padá odpovědnost jedině na jejich bedra. Neprokouknutá lež a podvod se pochopitelně vyplácí nejen ve státní, ale i soukromé sféře, když se například obchodníkovi podaří podvést zákazníka. Je to chyba systému nebo nepoctivého prodavače? Kohout navíc nijak nedokladuje, že by švédští kurátoři nějakým způsobem u imigrantů posilovali pocit, že lež a podvody nejsou ničím odsouzeníhodným.

Nejkontroverzněji nicméně působí poslední odstavec Kohoutova textu. Vrchol představuje poslední věta, kterou volně parafrázuji: západoevropská ministerstva sociálních věcí (proč ne i americké?) financují terorismus. Důkazem budiž to, že vrah režiséra Thea van Gogha Mohammed Bouyeri žil tři roky na sociální podpoře a měl tedy dostatek času si svůj čin promyslet. Ať se snažím sebevíc, jasná souvislost mezi sociálními podporami a terorismem mi uniká. Bouyeri vraždil především proto, že jako muslimský fanatik považoval za svou povinnost odstranit každého, kdo by islámský fundamentalismus kritizoval. Záminkou jeho činu byl dokument o útlaku žen v islámských zemích. Myslíte si, že kdyby nedostával dávky, ale chodil do práce, že by podobný čin nespáchal? Byl by snad menším fanatikem? Nenašel by si čas na provedení vraždy?

Kohoutův argument by měl jistou váhu snad jen tehdy, kdyby prokázal, že Mohammed Bouyeri původně islámským fanatikem nebyl a stal se jím až v Nizozemsku poté, co byl frustrován nemožností sehnat si práci. Pak by bylo ještě nutné nezpochybnitelně prokázat, že na jeho nezaměstnanosti nesl vinu sociální stát. V tomto konkrétním případě (který si sám vybral) však pan Kohout žádné důkazy pro podobná tvrzení nepřináší a zůstává u podle mého názoru neuvěřitelné zmínky o " dostatku času na přípravu vraždy".

Kritika sociálního státu, která se vine Kohoutovým článkem jako červená nit, by působila věrohodněji jen tehdy, pokud by autor dokázal jasně a nezpochybnitelně doložit, že muslimský fanatismus by bez sociálního státu v evropských zemích tak snadno nevznikl a že ve státech laissez- faire typu by k teroristickým útokům docházelo s menší pravděpodobností. Také by se musel vyrovnat s tím, že mnozí z atentátníků (například z 11. září 2001) nebyli žádní chudáci, jimž by sociální stát bránil v integraci.

Celkově bohužel musím hodnotit článek pana Kohouta jako dosti manipulativní pokus shodit problémy imigrace na sociální stát, což se mi však nezdá dostatečně vyargumentováno.

                 
Obsah vydání       25. 7. 2005
25. 7. 2005 Londýnská policie jmenovala osoby, podezřelé z útoků z 21.7.
23. 7. 2005 Britská policie zastřelila Brazilce
25. 7. 2005 Britský ministr zahraničí hájil usmrcení Jeana Charlese de Menezese
24. 7. 2005 Brazílie požaduje vysvětlení, proč a jak byl zabit
23. 7. 2005 Muž zastřelený v Londýně nebyl atentátník
25. 7. 2005 Oni o koze a já o voze Jan  Čulík
23. 7. 2005 Britští muslimové: Máme strašlivý strach
25. 7. 2005 Boj proti terorismu přináší na hranicích konečně své ovoce
25. 7. 2005 Michael  Marčák
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Letos žádné zázemí pro novináře Jan  Čulík
25. 7. 2005 Tajemství smokingu Alex  Koenigsmark
25. 7. 2005 Michael  Marčák
25. 7. 2005 Klausovo Národní souručenství Štěpán  Kotrba
22. 7. 2005 Nevadí mi, že Klaus kritizuje EU, ale jak to dělá a s kým se spojuje Karel  Dolejší
25. 7. 2005 Vystřiženo z dobových komunistických žurnálů? Josef  Provazník
25. 7. 2005 SRN: Konzervativci a liberálové ztrácejí většinu Richard  Seemann
25. 7. 2005 SRN: Lafontaine jako divoká karta německých voleb Tomáš  Krček
25. 7. 2005 "Nobelova cena" za ekonomii Josef  Vít
25. 7. 2005 Prešov chce sídlisko, kde žijú Rómovia, obohnať múrom
25. 7. 2005 Sociální stát a problémy imigrantů Veronika  Valachová
25. 7. 2005 Jste vozíčkář, práce není
25. 7. 2005 Panská rasa, divoký odsun a zlí Čechové Michael  Marčák
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
22. 7. 2005 Der Tag kommt nicht Štěpán  Kotrba
25. 7. 2005 Okupanti utekli ještě před koncem války, kolaboranti zůstali Stanislav A. Hošek
25. 7. 2005 Co mělo přijít místo odsunu? Ondřej  Slačálek
25. 7. 2005 Soucit s těmi, co nemohou zapomenout na prožité křivdy
25. 7. 2005 Název Česko s cizojazyčnými variantami je kodifikován již řadu let Jiří  Kratochvíl
25. 7. 2005 Ať žije bordel a nikdy jinak! Václav  Dušek
25. 7. 2005 Hus -- chaot a kruťas? Jan  Novotný
25. 7. 2005 Ferndando Pereira byl zavražděn! Jan  Rovenský
25. 7. 2005 SRN: Deficit i letos přes 3 %
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
25. 7. 2005 Jste vozíčkář, práce není   
25. 7. 2005 Tajemství smokingu Alex  Koenigsmark
25. 7. 2005 Hus -- chaot a kruťas? Jan  Novotný
25. 7. 2005 Sociální stát a problémy imigrantů Veronika  Valachová
25. 7. 2005 Ať žije bordel a nikdy jinak! Václav  Dušek
25. 7. 2005 Krev zmizelého - východoevropský western Jan  Čulík
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
22. 7. 2005 Nebylo povinností být disidentem Jan  Čulík
19. 7. 2005 Velmoci spolu neválčí, bojují proti sobě univerzitami Jan  Čulík
7. 7. 2005 Mediaprint&Kapa Pressegrosso versus akcionáři PNS Petr  Vidomus
30. 6. 2005 Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? Alex  Koenigsmark
30. 6. 2005 1968: Jak se nás komunisté báli Jan  Štěpánek
30. 6. 2005 V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. Jiří  Paroubek
29. 6. 2005 Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství"   
23. 6. 2005 Návrat Jeana-Paula Sartra