Íránský ultrakonzervativní starosta Teheránu, Mahmúd Ahmedinedžad, byl velkou většinou zvolen novým íránským perzidentem. Získal 62 procent hlasů a porazil svého umírněného soupeře bývalého prezidenta Akbara Hašemiho Rafsandžáního. Voleb se v druhém kole účastnilo asi 22 milionů osob, 47 procent voličů; prvního kola před týdnem se zúčastnilo 63 procent voličů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americká armáda hájí práci lékařů, kteří pomáhali definovat násilné vyšetřovací taktiky, jakých užívají americké úřady na vězních v táboře v zálivu Guantánamo.

Pentagon uvedl, že žádné vyšetřování nepřineslo "přesvědčivé důkazy", že se lékaři podíleli na "nelidském zacházení s vězni".

Pentagon však přiznal, že "odborníci na psychologii chování" pomáhali vyšetřovatelům využívat slabosti vězňů. Toto přiznání přichází uprostřed obnoveného znepokojení nad tím, že americké úřady v Guantánamu porušovaly lékařskou etiku.

Někteří představitelé katolické církve na Slovensku se pokusili existenčně zničit novináře Martina Kleina. Jeho případem se však nyní zabývá Evropský soud pro lidská práva. Psal o něm v minulých dnech i americký deník New York Times:

Soudce v Itálii nařídil zatčení 13 agentů CIA za to, že údajně pomáhali v rámci americké "války proti terorismu" s únosem jednoho islámského kněze z Itálie do Egypta. Jde o imáma jménem Abu Omar, původem Egypťana. Byl unesen v únoru 2003 na ulici v Miláně. Italští prokurátoři jsou přesvědčeni, že se ho agenti CIA zmocnili v rámci amerického programu tzv. "rendition", v jehož rámci jsou osoby, podezřívané z terorismu, odváženy do třetích zemí bez souhlasu soudů. Informují o tom páteční vydání listů Corriere della Sera a Il Giorno. Internetové stránky BBC k tomu dodávají, že na tyto americké občany sice byly vydány v Itálii zatykače, ale Američané se nenacházejí na italském území a nikdo z nich dosud nebyl zatčen.

K tomu: New York Times: "Letadlo CIA , které převáží vězně k mučení do Taškentu, startovalo z ČR"

Tiskové prohlášení FFII.cz

V současné době probíhá mnoho diskusí o účelnosti a budoucím směřování Evropské unie. Záležitost takzvaných evropských softwarových patentů (přesněji Směrnice o počítačem implementovaných vynálezech, která byla navržena Radou ministrů EU) je v podstatě dokonalým testem, zda Evropská unie, proklamující se jako demokratický svazek národních států, není pouze dalším spolkem mocných, kteří hodlají bez skrupulí prodat občany do otroctví monopolů a vykořisťovat daňové poplatníky.

Tisková zpráva Socialistické alternativy Budoucnost ke Dni politických vězňů.

Jako každý rok posledních 15 let bude 27. červen spojen s připomenutím popravy Milady Horákové, která následovala po procesu se skupinou národně socialistických a dalších politiků. A jako každý rok média a politická elita se pokusí toto výročí využít k antikomunistické kampani, která nemá za cíl popsat a vysvětlit současníkům, co to bylo a kde se vzal stalinismus, ale především má za cíl spojit veškerou radikální levici a radikálně socialistické myšlenky s jejich barbarským pošlapáním stalinismem, zaměnit oběti za viníky.

Proto si v tento den Socialistická alternativa Budoucnost připomene na Újezdě u pomníku věnovaného obětem stalinismu oběť nepříliš zmiňovanou, protože socialistickou, filosofa, spisovatele a novináře Záviše Kalandru, někdejšího člena KSČ, který po procesech v Sovětském svazu roku 1936 byl vyloučen ze strany za ostře kritické odsouzení praktik stalinismu (především procesů v roce 1936, které vyvrcholily v roce 1937) kritizoval. Záviš Kalandra byl odsouzen ve stejném procesu jako Milada Horáková a popraven také 27. června.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld zdůraznil, že Američané neprohrávají válku v Iráku a že by bylo chybou určit přesný plán, dokdy by americká vojska měla opustit tuto zemi.

V předvečer britského předsednictví Evropské unie řekl Tony Blair poslancům v Evropském parlamentu, že "je načase, aby se Evropa probudila". Odmítl představu, že je Británie "obětí nějaké extremní anglosaské tržní filozofie, která zotročuje chudé a slabé."

Dopravní podnik hlavního města Prahy tentokráte zabodoval. Už po týdnu problém přechodu pro chodce na nové tramvajové trati na Barrandov u zastávky Poliklinika Barrandov, kde za svou neopatrnost zaplatila desetiletá školačka životem, vyřešil.

Vedení společnosti BBC zdůraznilo svým novinářům, že "přesnost zpravodajství je důležitější než rychlost". Korporace publikovala své nové redakční předpisy, které reagují na ostře kritickou Huttonovu zprávu, vydanou po skandálu týkajícího se smrti vládního zbrojního experta dr. Davida Kellyho. (Dr. Kelly informoval společnost BBC o svých pochybnostech ohledně existence zbraní hromadného ničení v Iráku. BBC to odvysílala v květnu 2003 a dostala se tehdy do ostré kontroverze s vládou preméra Blaira. Dr. Kelly pak údajně spáchal sebevraždu.)

BBC také zavede pro své živé televizní vysílání časovou smyčku, takže editoři budou při živých reportážích z drastických globálních událostí, jako byl útok na WTC dne 11. září 2001 anebo masakr ve škole v Beslanu budou moci zcenzurovat záběry, které budou považovat pro diváky za příliš drastické.

Bude to znít možná až příliš pesimisticky, ale nalejme si čistého vína: Česká média nemají, až na světlé výjimky, příliš vysokou úroveň. Manipulace, podbízivost, zjednodušování faktů, zkratkovitost a upřednostňování nedůležitých události před těmi opravdu zásadními, to jsou hlavní atributy, kterými se vyznačují. Chybí kritický nadhled a skutečná polemika v tom pravém slova smyslu. Česká média mluví téměř jedním hlasem a občas je dosti těžké je od sebe rozeznat. Lidově řečeno, jsou si zkrátka podobná jako vejce vejci. Není nutné dodávat, že to je samozřejmě špatně.

Líbí se vám levicově punková existence bankovního úředníka jako tradičního reprezentanta průměrného systémového konformisty? Můžete být čímkoli, jde jen o to namíchat dle libosti různé estetické znaky a dodat jim svou jedinečností tvar a prostorové zhmotnění. Záleží v podstatě jen na vkusu. Když se tak dívám na barevné hity posledního léta, nevím jestli je zrovna estetika masy tím nejlepším příkladem vůdčí role ducha.

Elektronický virtuální svět masmédií přebírá velkou část potřeby jakési metafyzické komunikace člověka, jedince i společnosti.

Arabské satelitní televizní stanice věnují velké množství pozornosti nejnovějším atentátům a krveprolévání v Bagdádu. Jejich reportáže zdůrazňují, že terčem těchto útoků jsou především iráčtí civilisté. V některých arabských sdělovacích prostředcích to vyvolává otázky ohledně legitimity organizací, páchajících tyto útoky, i když většinou kladou arabská média vinu za násilí na Američany.

Avšak postoj k atentátům se v arabských televizních stanicích za poslední měsíce podstatněji změnil:

Úvodem citace z několika recenzí:

"Dlouhou linii instalace na úzkém mostě určují balíky starého sešrotovaného a slisovaného papíru na dřevěných paletách. V nově vzniklé struktuře útržků se skrývají tajemství, příběhy a osudy lidí, které byly uloženy v tajných archivech" (výstava v berlínské Akademii umění) .

"Ve Vreckovkách se nejdříve zmačká, pak fixuje a šepsuje plátno, na než se nakonec maluje. Praváci pracují levou rukou, leváci pravou rukou. Jde o to, aby se zrušily stereotypy, aby se umělci i diváci naučili dívat na skutečnost novýma očima, abychom dokázali zapomenout, co jsme se naučili, na chvíli odložit svazující zkušenost a vnímali svět s čistou hlavou" (Dezider Tóth v Slovenskom Inštitute v Praze) .

Poslanecká sněmovna přijala novelu silničního zákona, která zavádí bodový systém hodnocení dopravních přestupků. Dále pak vysoké peněžní pokuty, povinné svícení po celý rok či pravomoc policii znovu na místě zabavovat řidičské průkazy. Zastánci novely, v čele s ministrem dopravy Šimonovským, vyjadřují radost, že byl konečně schválen "bič na řidiče".

Nebojte se, lékaři mají větší strach než my, oni i my jsme účastníci falešné hry na zázrak medicíny, kde je chyba?

Pokusím se navázat jiným pohledem na osobní zpověď pana Paula o jeho bolestném zážitku, který nás ale v té či oné formě čeká všechny.

Brezinův článek ("Jedinou reálnou alternativou je jaderná energie") mne znepokojuje, poněvadž jsem dosti starý na to, abych si dobře pamatoval jiné podobně nebezpečné hlasatele jediných správných řešeních. Mladší čtenáři už patně nepamatují, že "jediným vědeckým světovým názorem byl marxismus-leninismus" a že "jediným věrným přítelem Československa byl Sovětský svaz", píše Karel Vaníček

V reakci "Vypínání přístroje poškozuje" uvádí Jan Holík polopravdy, píše Petr Nachtmann a pokračuje: Se svolením pana Mrázka Vám předávám jeho vyjádření v odborné elektronické konferenci o telekomunikacích:

Reakce na článek "Independent: Zabíjíme tuto planetu"

Přístroje ve "stand-by" modu, jistě spotřebovávají, jak článek upozorňuje, mnoho energie, která by se dala ušetřit a tím pádem škodliviny způsobené její výrobou...

Nikdo už ale nezmiňuje fakt, že kdyby se všechny přístroje v domácnosti vypínaly úplně (bez použití pohotovostního režimu), docházelo by k nadměrnému opotřebování elektroniky těchto přístrojů, což by vedlo k jejich kratší životnosti a to, co by majitel ušetřil na elektrické energii a životní prostředí u její výroby, by na straně druhé musel investovat do nových elektrických spotřebičů a taktéž životní prostředí by bylo poznamenáno zvýšením objemu výroby domácích spotřebičů, píše Jan Holík.

Ve středu byly v Británii zveřejněny statistiky, které jsou vážným varováním, že všichni výrazně přispíváme k podnebným změnám, píše čtvrteční list Independent a pokračuje:

Statistiky dokazují, že to, že miliony lidí dělají nesprávné věci, má drastické, kumulativní důsledky.

Nemůžeme se vyhnout spojení mezi podnebnými změnami a naším individuálním, každodenním chováním: jaký používáme benzín a jaký máme automobil, zda používáme veřejnou dopravu a zda kdekoliv je to možné chodíme pěšky, anebo jezdíme na kole, zda létáme s levnými leteckými společnostmi (což je nejneodpovědnější forma dopravy), zda zavřeme vodovodní kohoutek, když si čistíme zuby, zda se snažíme nalézt místní výrobce potravin, aby potraviny nemusely být dopravovány přes půl Zeměkoule, a zejména, zda vypínáme elektrické spotřebiče.

Vážená redakce, dovoluji si pár poznámek k uvedenému článku, píše Miloš Tichý:

1. Nevím je-li uváděná emise správně, ale 240 tis.t CO2 je cca 4 promile celkové emise VB tj. hluboko pod "přesnost" inventury.

2. Přesto je šetření elektřiny hodné pozornosti, protože vynaložené náklady na zamezení jsou zanedbatelné.

3. Každý si může koupit v supermarketu specializovaném na el. přístroje wattmetr a změřit si spotřebu spotřebičů ve stand-by modu. Dostane asi následující výsledky:

Počítače jsou suveréní šampioni, pokud máme připojení k internetu za paušál, nechává se počítač zapnutý nebo ve sleep modu - cca 150-400W

Britský ministr financí Gordon Brown znovu ve středu zdůraznil ve svém projevu v Londýně, že rostoucí nátlak od čínské a americké ekonomiky znamená, že Evropská unie nemůže odkládat tržní reformy a liberalizaci svého hospodářství. Brown varoval, že se čínský vývoz do Evropy zvýšil o 100 procent za pouhé tři roky a že do roku 2020 přejde do Číny až pět milionů evropských a amerických pracovních příležitostí.

21. června uplynulo sto let od narození Jeana-Paul Sartra, francouzského spisovatele a filozofa.

Jeho filozofie inspirovala celou generaci, pak vyšel z módy. Nyní, sto let od jeho narozením jsou Sartrovy myšlenky znovu vysoce relevantní a ostře kontroverzní. Jeho život a dílo shrnul nedávno deník Independent:

Jean-Paul Sartre - filozof, spisovatel, dramatik, polemik a politický aktivista, světský mesiáš existencialismu, prototyp "angažovaného" francouzského intelektuála, zemřel před 25 lety. Tento týden v úterý uplynulo od jeho narození 100 let.

Sartrův pohřeb v dubnu 1980 vyvolal ve Francii množství smutku, většinou spojovaného spíš s herečkami než s filozofy. Do ulic v Paříži se za jeho rakví vydalo více než 30 000 lidí, aby "demonstrovali proti Sartrově úmrtí".

Nedávno jsem měl tu čest být mezi navrženými kandidáty do Rady České televize. Jednotlivé kluby si kandidáty zvaly, aby poslanci lépe poznali jejich názory. Mezi nejfrekventovanější otázky, kladené při slyšení před poslaneckým klubem ČSSD, patřily dvě tak zásadní, že se v nebližší době frekvence jejich kladení (samozřejmě nejenom v separé zmíněného klubu) nepochybně ještě zvýší. První z dotazů se týkal digitalizace, druhý směřoval ke stále diskutovanějšímu problému reklamy na obrazovce veřejnoprávní České televize. Přitom projednávání novely příslušného zákona, která by měla znovu definovat tuto reklamně veřejnoprávní mesalianci, je více než aktuální a rozhodně se nejedná o žádné drobné.

Tisková zpráva Amnesty International ze dne 23. června 2005

V předvečer schůzky zemí G8, která se koná ve dnech 23. -- 24. června v Británii, vydaly organizace Amnesty International, Oxfam a IANSA studii nazvanou "G8: Globální vývozci zbraní selhávají při předcházení nezodpovědným transferům zbraní". Text upozorňuje na skutečnost, že osm nejvlivnějších zemích světa vyváží zbraně do zemí jako je Súdán, Myanmar (Barma), Konžská demokratická republika nebo Filipíny.

Na rozdíl od Jana Wericha, který to mezi opravdu významnými Čechy dotáhl hned za Járu Cimrmana, se Jiří Voskovec (19.6.1905 - 4.7.1981) sotva drží na okraji povědomí české veřejnosti.

Je to svým způsobem důsledek nepohodlnosti této dvojice pro kteroukoli dobu. Je to výsledek toho, že každá moc si z V+W přivlastnila, co se jí hodilo, a zbytek potlačila.

Milé děti, lituji, ale v této pohádce prostě musím používat sprosté slovo, a sice slovo prdel. Bez něho to prostě nejde a takové to p.... se čtyřmi tečkami mi připadá vlastně mnohem sprostší. Takže se omlouvám, ale tohle je prostě pohádka o prdeli.

Tak tedy, bylo nebylo, za devaterými horami, bylo to v pohádkové zemi Boémii a já šel navštívit někdejšího dlouholetého přítele. Možná to bylo proto, že jsme před tím v hospodě přemítali o starém vtipu Jak vznikl dvojocasý český lev.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč.

Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.