Fakt je, že jaderná energetika je dnes v stadiu klinické smrti, neboť počet stavěných a plánovaných atomových reaktorů je menší než množství reaktorů, které musejí byt vzhledem ke svému stáří a opotřebovanosti odstaveny. Faktem také je, že Česká republika těžitelné zásoby uranu de facto vyčerpala a v budoucnu bude 100% závislá na jeho dovozu. Dalším faktem je, že světové zásoby uranu kontroluje hrstka zemi, který v teoretickém případě nukleárního boomu těžko zabráníme, aby se "uranový klub" choval daleko drsněji než ropný kartel OPEC.

Přes celosvětovou stagnaci jaderné energetiky a desítky miliard utopených do výzkumu není vyřešen problém vysoce radioaktivního vyhořelého paliva, které s námi zůstane na nepochybně delší "věčné časy" (asi tisíckrát) než Sovětský svaz. Problémy britského závodu na přepracování atomového odpadu (jen letos nejprve zjištěna ztráta desítek kilo plutonia a pak po týdny ignorovaný únik radioaktivní kapaliny) jsou tou lepší variantou, horší variantu ukazuje pravě teď v Brně výstava fotografií z ruského Majaku. A jak asi zachází s tímto radioaktivním svinstvem Čína se raději ani nechci představovat.

Na druhé straně biomasy máme v ČR, v Evropě i na světě nadbytek a pokud EU omezí dotace do zemědělství, bude ji ještě více. Její využití můžeme odstartovat hned bez vzdušných zámků budoucích generací bezpečnějších reaktoru. Vždyť atomovový průmysl krmí veřejnost podobnými sladkými sliby od té doby co existuje. V 50. letech dokonce tvrdil, že nukleární elektřina bude tak levná, že se v budoucnu ani nevyplatí měřit její spotřebu. Ale místo nukleárního komunismu přišla noční můra a počátkem 80. let de facto klinická smrt - zrušení zakázek a plánů na stovky atomových reaktorů. Novotou vonící haly na výrobu reaktorů firem jako SIEMENS či Škoda, které měly chrlit jednu reaktorovou nádobu za druhou zely prázdnotou a musely si najit jiné kšefty. Od té doby rok co rok čtu zprávy, že údajně právě teď přichází nová nukleární éra. Ale zatímco jaderná kapacita stagnuje, Brezinou opovrhované obnovitelné zdroje energie zažívají celosvětový boom.

Jako bulvární novinář periodik nevalné úrovně (Duo, Maxim) si jistě může Brezina dovolit nakládat volně s fakty. Horší už je, že své články dal už v minulosti do služeb PR monopolního provozovatel atomových elektráren u nás, společnosti ČEZ (Ivana Breziny bezplatně poskytl své články ČEZu k otiskování jako placenou reklamu v denním tisku). Mám proto vážnou obavu, že ani tentokrát nejde Brezinovi o pravdu jako spíš o nukleární PR (nepochybně i tentokrát bezplatnou).