Tedy pokud za drobné nepovažujeme něco kolem jedné miliardy ročně. Je nabíledni, že otázka reklamy a blížící se digitalizace českého elektronického mediálního prostoru jsou spojité nádoby. A to nádoby velmi křehké, s nimiž jest zacházet v sakra sofistikovaných rukavičkách. Protože bez digitalizace není možné přežití médií veřejné služby, bez médií veřejné služby není digitalizace nejspíše možná, bez peněz z koncesionářských poplatků nebude digitalizace médií veřejné služby. Ty pak postupně zaniknou. Digitální mediální prosotr bude výsostně komerční.

Představme si nové digitální mediální prostředí. Důsledné využití impulzní modulace rozšíří lehce zamřelé vody televizního reklamního trhu o zhruba 20 štik. Nedělejme si iluze o jejich dravosti, podbízivosti a hltavé lačnosti. Profesor Parkinson svého času napsal, že vyskytne-li se v kapřím rybníce štika, pokud je moudrá, bude se nějaký čas tvářit jako roztomilý kapřík, a to přesně tak dlouho, nežli dostatečně zesílí, aby mohla odhodit své mimikry a pustit se do svých ztučnělých bližních. Hlava nehlava, šupina nešupina. Tyto nově nasazené mediální štiky, troufám si tvrdit, si ovšem na čas dávat nebudou. Na takovou obezřetnost nebudou mít trpělivost ani prostředky a bude jich příliš mnoho. Zlenivělý kapr ČT propadne zmatku a aby přežil, začne si hrát na štiku. Výsledek by v takovém případě byl směšno truchlivý. Říkám rovnou, že bych se nechtěl dožít ve veřejnoprávní televizi reality show a dalších podobných masakrů. Nechtěl bych se dožít ve veřejnoprávním zpravodajství předsazování černé kroniky před seriózními zprávami a dalších "komerčních" vychytávek. Myšlenka, že Česká televize je vůči takové podbízivosti apriori imunní, je nejenom dojemně naivní, ale především nebezpečná. Hlad donutí i "líného kapra" k výkonům piraně.

Objem reklamních peněz má své hranice a rvačka komerčních broadcasterů o tyto prostředky bude doslova zápasem o jejich holé přežití. Situace, kterou popsal profesor Parkinson se prudce obrátí. Už to nebudou klidné vody, kontrolované kapří populací, ale zpěněné vody plné štik, kterým bude odolávat jeden hladový kapr. Tento štikokapří hybrid nemá sebemenší šanci, aby si, pod sílícím diktátem zadavatelů reklamy, zachoval glanc.

Kdo by na to nevíc doplatil, je zřejmé - televizní divák A co hůř, při permanentní mediální lobotomii, které je vystaven, by se mu to mohlo i líbit! Dočista dočista. A nejspíš by nebyl sám. Přesto však znám mnoho těch, kterým by se to nelíbilo v žádném případě. Nezáleží však na tom, jaké procento divácké populace by představovali.

Budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu na reklamním trhu se  každopádně stává klíčovou otázkou zachování veřejnoprávní služby a její kultivace.

Jinými slovy, paní poslankyně a páni poslanci, neváhejte, byť za cenu zvýšených koncesionářských poplatků, zbavit Českou televizi reklamy a kapra nakrmit, aby si nehrál na štiku. I když sousto, jež zbude, schramstnou ony privátní štiky, které zplodí digitalizace. Jinak by nepřežily. Ale kapr je o vánocích tradiční jídlo ve většině českých rodin.

Autor, básník, spisovatel a publicista pracoval do letošního roku v tiskovém oddělení České obce sokolské