V posledních letech se navíc nebezpečně vytrácí hranice mezi bulvárem a seriózními médii, rovněž se k sobě začaly přibližovat veřejnoprávní a komerční subjekty. Snaha získat co nejvíce "zákazníku" a tím i vyšší zisk se stalo nejdůležitějším cílem pro úspěšné médium. Je pravdou, že žádný podnikatelský subjekt nemůže správně ekonomicky fungovat, ale obzvláště v médiích by se měl dbát důraz i na jiná kritéria úspěchu než jsou jen peníze.

Ovšem největší hrozbou je fakt, že česká média ( nejenom ta česká) vytvářejí virtuální svět, který postupně požírá poslední zbytky intelektu svých diváků, posluchačů a čtenářů. To je jejich největší prohřešek, který jim bez mrknutí oka tolerujeme. Do popředí zájmu se v tomto světě, jenž si možná nedokázal představit ani Aldous Huxley ve svém "Brave New World", dostávají uměle vytvářené celebrity, jejichž jedinou zásluhou či dovednosti je to, že čtou z monitorů každý večer zprávy, jsou protějšky tzv. osobností nebo vzešli z jakési ohlupující reality show. Stávají se modlami, které jsou následně "svlékány" při ubíjejících a bezobsažných rozhovorech v novinách a magazínech, které jsou dnes tolik žádány.

Moc jakou česká média mají nad průměrným (většinovým) divákem, posluchačem a čtenářem (říkejme mu dále třeba "Pan X") je nepředstavitelná. Svou hlavní úlohu, řekněme informačně-vzdělávací vyměnila, v případě. televizí, za pouhou nabídku laciné zábavy v podobě estrádních představení a nikdy nekončících seriálů. Průměrný konzument mediálních produktu si již ani neuvědomuje, že má právo chtít mnohem více než je mu denně nabízeno. Místo, aby žádal pravou svíčkovou, vystačí si s kabanosem. "Pan X" rezignoval na jakoukoliv snahu býti tím, kdo určuje kam se jeho média, která tu jsou přeci hlavně pro něj, budou ubírat. Na druhou stranu, dnes je situace taková, že se zdá, že Česká média plní do puntíku, to co od nich většina z nás očekává. Mají to s námi opravdu jednoduché, naše nároky jsou velice nízké, nižší snad být ani nemohou. Úroveň českých médií je totiž do velké míry odvislá od úrovně jejích zákazníků. Ti v současnosti dostávají přesně to, co si zaslouží.

Těžko věřit, že by tomu mělo býti v budoucnosti jinak. Lenost a příjemná pasivita, která je obecně Čechům vlastní se v těchto souvislostech projevuje vrchovatou mírou. Sledovanost těch nejstupidnějších pořadů, prodejnost nejbulvárnějších magazínů stoupají a ani česká rádia si na poslechovost nemohou stěžovat.. Ach ta nešťastná česká rádia... Se svoji hudební produkcí zakrněla kdesi na pomezí 80. a 90. let. Ale podle exkluzivních průzkumů, které si nechávají vyhotovovat od renomovaných agentur vyplývá, že s tím Češi problém nemají.

Někteří zkušení popoví matadoři ovládají frekvence českých rádií 20 a více let a jejich stále dokola omílané tzv. hity už doslova straší několikátou generaci. Pokud se přeci jen objeví nový interpret, jde většinou o jejich přesnou kopii, která má s kvalitní hudbou pramálo společného.

Situace se nezmění, pokud se českým médiím nepostaví rovnocenný partner, tedy sebevědomý a hlavně vzdělaný "Pan X".. Jaká budou česká média můžeme ovlivnit my všichni a ač se někdy zdá, že je to spíše boj s větrnými mlýny, tak bychom to v žádném případě neměli vzdávat. Mít kvalitní média, obzvláště v dnešní informační společnosti se jistě vyplatí.