24. 6. 2005
Vypínání přístroje nepoškozujeV reakci "Vypínání přístroje poškozuje" uvádí Jan Holík polopravdy, píše Petr Nachtmann a pokračuje: Se svolením pana Mrázka Vám předávám jeho vyjádření v odborné elektronické konferenci o telekomunikacích: |
Co se týče otázky ekologicky čistého získávání energie, jsem také pro,
ale v otázce vypínání vs. stand-by by měl pan Holík vzít (selský) rozum
do hrsti: spotřebič umožňující stand-by má své obvody rozděleny na dvě v
podstatě nezávislé napájené části: hlavní funkční část je spínána buď
hlavním spínačem, anebo právě obvody dálkového ovládání. V úplně
vypnutém stavu jsou bez napětí obě tyto části, ve stand-by je hlavní
část vypnuta a napájeny jsou pouze obvody přijímače dálkového ovládání
tak, aby byly schopny zapnout hlavní část. Jde tedy o to, že hlavní část
je vypínána vždy, ať už vypínám úplně nebo jen do stand-by, tedy teorie
poruchovosti by se mohla vztahovat POUZE na obvody přijímače DO, kdy
určitě platí, že ustálený stav je pro zařízení šetrnější než neustálé
nabíhání (žhavení obrazovky, roztáčení disku atd.) a vypínání.
Snad jsem to napsal dostatečně srozumitelně. Osobně se řadím spíše do kategorie "vypínačů", ale např. u televizorů jsem ustoupil manželce a hlavním vypínačem vypínám např. pouze, nebudeme-li delší dobu doma. Petr Mrázek Petr Nachtmann pokračuje: Ještě podotýkám, že dalším ekologickým problémem je používání baterií (při výrobě baterie se spotřebuje nesrovnatelně více energie, než kolik ji baterie vydá; na konci svého životního cyklu se z baterie stává toxický, nebezpečný odpad) -- relativně šetrnější jsou akumulátory, které je možno mnohokrát po sobě nabít a zase vybít. Jsem proto znechucen, když výrobci nabízejí přenosná zařízení typu, jako jsou digitální fotoaparáty, přehrávače MP3 či bezdrátové náhlavní soupravy pro mobilní telefony, které jsou napájeny obyčejnými bateriemi. Osobně si vybírám přístroje s akumulátorem. I akumulátor však jednou doslouží a máme tu toxický odpad také. Další problém představují displeje s kapalnými krystaly (LCD), jejichž chemické složení je také možno označit z ekologického hlediska za dryák, toto složení se navíc průběžně mění, šetrná likvidace LCD je tedy ještě obtížnější. |