Prezident Barack Obama napsal tajný dopis ruskému prezidentu Medvěděvovi. V něm navrhl, že zruší připravovaný americký systém raketové obrany, jehož součásti měly být postaveny ve východní Evropě, pokud Rusko vyvine nátlak na Írán, aby přestal budovat jaderné zbraně, píše britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Pokud má být v Evropě nějaký prvek protiraketové obrany plnící úkol obrany bojiště, jako nejvhodnější se jeví umístění původně námořních antiraket Standard SM-3 nebo pozemních KEI na stávajících leteckých základnách v německém Rammsteinu a tureckém Incirliku kombinované s mobilními X-band radary v Ázerbájdžánu a Kataru. Podobného výsledku je možné dosáhnout i permanentním umístěním bojových lodí LCS třídy Aegis s antiraketami SM-3 v evropských vodách, náklady na tuto variantu by však byly výrazně vyšší. Stávající varianta prosazovaná MDA - systém GMD s antiraketami v Polsku s radarem v ČR - se jeví jako nevýhodná z finančních, technických i politických důvodů. Takové jsou ve stručnosti závěry studie Options for Deploying Missile Defenses in Europe, kterou zpracoval poradní orgán Kongresu - Congressional Budget Office na vyžádání členky Sněmovny reprezentantů Ellen Tauscherové.

Dvacet let po pádu berlínské zdi bylo sděleno západním vedoucím představitelům, že v "nových" zemích Evropské unie na Východě dojde zřejmě k likvidaci pěti milionů pracovních příležitostí, pokud nebudou podniknuty radikální kroky na jejich finanční záchranu.

KD│Proud zlata z Východní Evropy se zastavil. Globální virus sráží polovinu kontinentu na kolena a západním lídrům je pomalu jasné, že mají problém: Kvůli těm, kdo vložili své peníze do dynamických východoevropských trhů, ale také kvůli těm kdo věřili, že eurozóna je oázou stability, napsal Roger Boyes pro TimesOnline.

V pondělí zase dramaticky poklesly světové burzy, na základě obav, že světová hospodářská krize bude ještě dlouho pokračovat.

Americký burzovní index Dow Jones poklesl poprvé od roku 1997 pod hranici 7000 bodů. V Británii index 100 nejvýznamnějších britských foirem FTSE 100 poklesl krátce na nejnižší hodnotu za posledních šest let. I v Evropě burzy dramaticky poklesly.

Dovoluji si Vám poslat dopisy, které ukazují, že projevovat nesouhlas bude v dohledné době v ČR možné již jen v hospodách. Posílám je v předstihu, Iniciativa Ne základnám bude dnes navrhovat postup řešení, píše Václav Novotný z iniciativy Ne základnám.

Dne 27.2.09 jsem já ohlásil na 4.-5.4.09 shromáždění na Hradčanské náměstí. Tušil jsem, co přijde. K pozemkům "dočasně užívaným policií" přidali i Pohořelec. Tam byla poslední demonstrace proti Bushovi. Manželka blokla dne 27.2.09 Václavské náměstí na stejný termín, tj. 4.-5.4.09. Bylo to po bleskové dohodě v rámci koordinace Ne základnám. Prý to nejde, budou se tam konat "velikonoční trhy". Projel jsem si stránky MČ Praha 1, žádnou výstavu nikde neuvádějí.

Podle známé historky se kníže Grigorij Alexandrovič Potěmkin snažil přesvědčit carevnu Kateřinu II., že peníze vynaložené na dobytí Krymu nebyly vyhozeny z okna. Zaranžoval tedy představení, které předstíralo vysokou urbanizovanost a vůbec civilizovanost krymského území. Tímto kolosálním podfukem si ministr paradoxně vysloužil nesmrtelnost.

Také Češi mají nejméně jednoho knížete -- a jednoho místopředsedu vlády -- s ohromnou touhou po nesmrtelnosti.

Krutosti štěstí
učíš mě. Krutostí lásky
mučíš mě. Snad chceš
mít ze mne smolnici,
vysokým ohněm
hořící. Nemohu však
už hořet výš. To celý
na prach shořím
spíš. Poslední kapka
smůly mé kéž také
tebe sežehne.

V úterý 3. března 2009 zemřel v Thomayerově nemocnici ve věku šestaosmdesáti let spisovatel Jan Vladislav, píše Petr Kotyk z Památníku národního písemnictví.

Jan Vladislav (vlastním jménem Ladislav Bambásek) se narodil 15. ledna 1923. Byl to především básník, ale z politických důvodů mohl publikovat za komunismu většinou jen překlady, jimiž v šedesátých letech v Československu proslul. V roce 1968 založil Kruh nezávislých spisovatelů a až r. 1969 mohl ukončit svá studia na pražské FFUK doktorátem z filozofie. Po invazi r. 1968 byl opět zakázán. Založil samizdatovou edici Kvart. Podepsal Chartu 77 a v roce 1981 byl donucen emigrovat do Francie. R. 2003 se vrátil do Prahy.

Jan Čulík psal o Vladislavově poezii, vydávané v exilu, ve své knize o české literatuře v zahraničí, ZDE

Pohřeb Jana Vladislava se koná v úterý 10. března v 15 hodin ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích.

KD│Státní kontrolor a ombudsman Micha Lindenstrauss kritizoval izraelskou vládu, že plýtvá časem a penězi na vývoj protiraketového štítu. Oznámila to agentura AFP.

Americká výzvědná služba CIA zničila 92 videozáznamů výslechů osob podezíraných z terorismu, přiznal právník americké vlády.

CIA dosud přiznávala, že zničila jen 2 videozáznamy.

Americký svaz pro občanské svobody (American Civil Liberties Union) zahájil soudní proces proti CIA, ve snaze získat podrobnosti o vyslýchání osob podezřívaných z terorismu.

Techniky, kterých CIA při výsleších používala, zahrnují tzv. water-boarding, které Obamova vláda označuje za mučení.

Naprosto souhlasím s organizátory výstavy, o které píše Přemysl Janýr. Pojďme ještě zasít trochu chaosu do duší spoluobčanů! Vychvalujme Edvarda Beneše za kapitulaci po Mnichovu a dobrovolnou abdikaci z funkce prezidenta. Bušme se v prsa za zviditelňovací atentát na Heydricha, který pak tento nelegitimní "prezident" nařídil a národ odskákal. A tvařme se, že s odsunem Němců neměl Beneš nic společného, za ten mohli pouze a jedině komunisté.

Mezinárodní soudní dvůr zkoumá, zda lze považovat Palestinskou správu za stát, a tak obžalovat izraelská vojska z válečných zločinů, spáchaných při nedávné ofenzívě v Gaze.

Toto zkoumání by mohlo vést k tomu, že by byli posazeni za tuto ofenzívu, která vedla k usmrcení více než 1300 osob, izraelští vojenští velitelé na lavici obžalovaných v Haagu. Vyvořilo by to důležitý precedens ohledně toho, kterými případy se soud může zabývat.

Dnes již je zřejmé, že na rozdíl od původních iluzí, podle nichž šlo jen o krizi hypotéčních úvěrů v USA, byla to jen špička ledovce. Dnes již končí i další postupná iluze, že jde „jen“ o globální finanční krizi, charakterizovanou strmým pádem kapitálových a peněžních trhů i předních bankovních domů, zamrznutím nejen peněz, ale i důvěry. Navíc a hlavně se již projevuje i krize reálné ekonomiky, i její „zamrzávání“. V USA a v některých, zejména evropských zemích sestup ekonomik přerostl již do ledových vod záporného růstu. Je to důsledek, nebo naopak příčina finanční krize?

Přísloví Indiánů z kmene Dakota praví: "Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!"

Nicméně v politickém živote často prosazujeme jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokoušíme jednat:

KD│ Vůdce zakázané Nacionálně bolševické strany Ruska a jeden z představitelů mimoparlamentní opoziční koalice Jiné Rusko Eduard Limonov (66) hodlá v roce 2012 kandidovat na prezidenta. Oznámil to dnes s odvoláním na jeho vyjádření deník Kommersant.

Limonov patří k čelným představitelům alternativního ruského parlamentu (Národního shromáždění). Podrobnosti jeho kandidatury budou zveřejněny ve středu 4. března na tiskové konferenci v Moskvě.

Zdroj ZDE

KD│ V Teheránu pobývá na týdenní návštěvě holywoodská delegace, která tam odletěla ihned po oscarové ceremonii. V rámci kulturní výměny se pokouší připravit pole pro navázání diplomatických styků mezi USA a Íránem, informoval server DebkaFile. Herečka Annette Beningová s čádorem na hlavě vydala opatrné prohlášení: "Věřím, že můžeme být mostem, který otevře dialog mezi dvěma zeměmi".

Konspirační teoretici ve Spojených státech dávají soudům podněty k zahájení soudního řízení, že prý byl Barack Obama zvolen americkým prezidentem neprávem.

Nejčastěji konspirační teoretici argumentují, že Obamův havajský křestní list je falešný. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že se Obama nenarodil na území USA, a neměl by tedy mít právo být zvolen americkým prezidentem. Jiní kritikové tvrdí, že Obamův keňský otec byl Brit, to by Obamovi ale nebránilo v přístupu do Bílého domu.

Kdo by nezaslechl v médiích časté uctivě vyslovované zmínky o nejmocnějších mužích. Lidé v médiích milují nejmocnější muže. Musejí jim něčím velice imponovat. Ani jeden z nejmocnějších ale nedokáže ze světa sprovodit jedinou nemoc, ani jeden nedokáže odstranit ze světa bídu a hlad, ani jeden nejmocnější si nedokáže prodloužit svůj vlastní život ani o jedinou vteřinu. Ani jeden nedokáže jediného člověka zbavit bolesti nad ztrátou blízkého člověka. Respekt tedy nutně musí budit rozsahem armády a nejmodernějších zbraní, které jsou schopni za sebou soustředit a potencí takové armády toho na světě co nejvíce zničit a rozmlátit. Ti nejmocnější z nejmocnějších pak jistě možností vyhodit do povětří celou planetu. Opravdu úctyhodné.

Obří americká pojišťovna AIG zaznamenala za poslední čtvrtletí r. 2008 ztráty ve výši 61,7 miliard dolarů - jsou to nejvyšší čtvrtletní ztráty v podnikatelské historii Spojených států.

Pojišťovna dostane dalších 30 miliard dolarů od americké vlády ve snaze ji zachránit. Budou také sníženy úrokové míry, které AIG platí za své půjčky americké Federální rezervní bance.

AIG už dostala od americké vlády finanční pomoc ve výši 150 miliard dolarů - je to největší finanční pomoc, jakou kdy dostala nějaká americká firma.

Americká státní finanční pomoc firmě AIG je třikrát větší než pomoc bance Citigroup, která od americké vlády dostala 50 miliard dolarů, a Bank of Amerika, která dostala 45 miliard dolarů.

Američtí činitelé se obávají, že bankrot pojišťovny AIG by byl katastrofou pro americkou i globální ekonomiku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ale nevím například, jak moc Američané vnímají, že Rusku jde také o ekonomické zájmy. Když Rusku říkají, pomožte nám s Íránem, a pak vás nemusí trápit obranný systém v Polsku a v Česku, tak doufám, že si uvědomují, že v ruském zájmu je vyšší cena ropy. A je pak v jeho zájmu kooperující Írán? Je prostě nutné, aby Evropané a Američané komunikovali o politice vůči Rusku, snažili se Rusko angažovat, ale zároveň měli stanovené mantinely...

český velvyslanec v USA Petr Kolář v rozhovoru pro HN: Nepřipouštím, že by se Obama zřekl radaru ZDE

Iniciativa Ne základnám protestuje proti nedemokratickému chování, které předvedli v sobotu vicepremiér Martin Bursík a Kateřina Jacques.

Strana zelených svolala na 28. 2. 2009 Republikovou radu, která se konala na Novotného lávce v Praze. Na veřejném prostranství v sousedství objektu, kde se konalo jednání Republikové rady Strany zelených, umístila Iniciativa Ne základnám svůj petiční stánek. Na něm byl nápis "Strana zelených" a od něj vedly dvě cesty. Jedna proti radaru, druhá pro radar. Iniciativa Ne základnám tím chtěla upozornit na rozporuplná stanoviska představitelů strany na jedné straně, a většiny členské základny a sympatizantů na straně druhé.

Tak nějak by mohl začínat dopis lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska, který se mstí za rozhodnutí Zastupitelstva města Ostravy. Zastupitelstvo rozhodlo hradit za pacienty 30 Kč poplatek v Městské nemocnici. A proč by mělo ministerstvo financí převést majetek na město? Protože město Ostrava nakládala s nemocnicí, jako by byla jeji majetek, investovala do ni nemalé finanční prostředky a dotovala její provoz. Až po čase se ukázalo, že 90 % budov a pozemků patří státu a ne městu.

Obvykle se snažím dodržovat zásadu "nikdy se nevysvětluj a nikdy se neomlouvej", ale budu ji muset porušit, zrovna tak jako jsem už mnohokrát na stránkách BL porušil zásadu "diskutuj pouze s těmi, kteří umí diskutovat".

Ladislav Žák ve svém článku předvedl něco, o čem si myslím, že stojí za krátkou analýzu. Podařilo se mu totiž přenést mé námitky vůči amatérismu současné české zahraniční politiky do roviny dojemných klišé o vlastenectví, osobní statečnosti a právu na vlastní názor a to v míře, že jedno oko opravdového Čecha, vlastence, humanisty a idealisty nemůže zůstat suché.

Musím se přiznat, že trochu nerozumím tomu, proč se tak často objevují názory, že si máme být jako Češi vědomi svého místa a postavení ve světě a podle toho se prostě chovat. Dokonce je to doporučováno i našim politikům s tím, že za jejich případné vykročení z řady bude trpět celý národ. Myslím si, že vůbec netrpím ani nejsem nadšen pocitem, že jsem Čech. Dokonce jsem se nikdy za Čecha ani nepovažoval a to zejména proto, že mi byly národnostní škatule vždycky nepochopitelné a pokládal jsem je v řadě souvislostí za přežité. Chodil jsem do základní školy v šedesátých letech v Sudetech a tam jsme si mohli zpívat „...z národů ač jsme různých...“, protože naši rodiče byli jen v naší třídě asi z pěti různých národů. Než bychom se dohodli, kdo je lepší, utekla by nám mičuda...

Menší národy to mají vždycky tak trochu špatné. Bohužel - závisejí svou existencí na rozhodování národů větších. To samozřejmě neznamená, že by jejich příslušníci měli propadat nějakým depresím či komplexům. Je však vždycky užitečné být schopen racionálně zhodnotit své postavení ve světě a co z toho vyplývá, aby se toho dalo využít. Je dost deprimující, když o tom, jak se na nás lidé odjinud dívají, nevíme skoro nic (proč bylo pro tolik lidí tak nepříjemným překvapením, že většina světa umísťuje Českou republiku do východní Evropy?), anebo když propadáme falešným mýtům, jak jsme mezinárodně známí, oblíbení a populární.

Shodou okolností právě na počátku současné krize vydalo nakladatelství H&H překlad možná poslední knihy německo-britského autora Ralfa Dahrendorfa (*1929). Sociolog, ředitel London School of Economics and Social Sciences a liberál se sociálnědemokratickými kořeny tuto knihu napsal kvůli poznání "zdrojů svobodného ducha", jak sám uvádí. Nejde tedy v žádném případě o podporu té či oné konkrétní politiky v tom či onom konkrétním zájmu; je to prostě dílo vzniklé s jasnozřivým vědomím, že "Když dochází k převratům, stávají se slova, která je popisují, činem". Desítky let trvající posměch na adresu "zbytečných" intelektuálů možná nemusí pokračovat, budeme-li znovu hovořit o "svědcích svobodného ducha v časech zkoušek".

Pozvánka na výstavu Oběti komunistické moci v Severočeském pohraničí v letech 1945 -- 1946 a na diskusi k tématu Byla to spravedlivá odplata, pomsta nebo zločin proti lidskosti? v Kulturním centru Novodvorská 26. února mi stála za návštěvu Prahy.

Pokud to stačím sledovat, je to po pěti letech od brněnské výstavy Brněnský pochod smrti v dubnu 2004 první počin tohoto druhu a to je velmi dobrá zpráva. Leckdo by si mohl pomyslet, že vhodný čas pro podobné akce byl před deseti, patnácti, dvaceti lety, ale na poučení není nikdy pozdě.

Poslední události, které zasáhly římskokatolickou církev, zejména zrušení exkomunikace Benediktem XVI. nad příslušníky krajně konzervativního bratrství Pia X., především pak popíračem holocaustu Richardem Williamsonem, se týkaly i Rakouska. V této zemi s 8 230 000 obyvateli, z nichž je více než 70 procent římských katolíků, ještě navíc negativně vzrušila papežova designace ultrakonzervativního faráře Gerharda M. Wagnera na světícího biskupa linecké diecéze.

Pochybnost. Ti, kdo to nikdy nezažili, jsou ochuzeni o podstatnou součást existence. Pochybnost je výhledem, za nímž můžeme vidět některé věci nově, možná i podstatně jinak. Jistota plodí sice ostré hrany, ale zbavuje člověka kvality bytosti, která je ochotna přistoupit i na jiné hledisko. Podívat se ze stejného místa jiným směrem. Právě pod vlivem tohoto stavu mysli, rozhodl jsem se nahlédnout některé události, nejen kulturní, v těchto pravidelných kritických poznámkách, čili bloc-notes.

V minulých dnech proběhla v BL široká polemika o situaci cizinců v Česku, vládním programu dobrovolných návratů a možných doplňujících, alternativních řešeních, která by byla spojena rovněž s opatřeními vlády.

Prakticky nikdo však v této polemice nepočítal s aktivitou subjektů sporu -- samotných cizinců.

Není žádným tajemstvím, že v souvislosti s procesem ratifikace Lisabonské smlouvy je vyvíjen nemalý (i zahraniční) nátlak na ty, jejichž souhlas je požadován. Na řadu přicházejí naši senátoři. Proces ratifikace jakékoliv mezinárodní smlouvy je ale čistě vnitrostátní záležitostí České republiky, nepodléhá pravidlům primárního práva EU a nepodléhá ani aktům, které eventuálně přijmou orgány EU (Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise.) Mezinárodní právo zemi, která už nějakou mezinárodní smlouvu podepsala, jen nabádá k tomu, aby se touto smlouvou v rámci svých vnitrostátních mechanismů skutečně zabývala a vyjasnila, zda ji ratifikovat bude či nikoliv.

Autor je poradcem Václava Klause

Klienti České spořitelny musí od prosince loňského roku platit nový poplatek. Za uložení hotovosti na cizí účet si banka účtuje 45 Kč. Poplatek za převod z účtu činí oproti tomu 8 Kč. Zajímalo mě, proč je rozdíl v poplatcích za tyto dvě služby tak vysoký, obrátil jsem se tedy na Českou spořitelnu s následujícím dotazem:

1.

Nejdřív jsem si myslel, že jsem jenom položil ruku na nějaké ostřejší stéblo trávy. Teprve v následujícím okamžiku jsem si uvědomil, že to, co cítím kousek pod svým levým loktem, jsou mravenčí kusadla. Zvedl jsem paži a podíval se na zasažené místo: byla tam fialová tečka, jejíž původce mezitím zmizel někam mezi zelená stébla. Položil jsem paži zpět a zavřel oči. Cítil jsem, jak se z bodu, který zasáhla kusadla, rozbíhá do celého těla nezaměnitelné šimrání mravenčího jedu. Brzy vyprchá a tak si ho musím rychle užít.

Zajímavý, jak zatímco čtenáři BL mi posilaj emails, kde si stěžují, jak všichni podceňujem Čechy a východní Evropu, a jak by všechno bylo dokonalý, nebejt těch hnusnejch ratingovejch agentur a americkejch analytiků, kteří neví o čem mluvěj, tak východoevropští politici, včetně božského Mirka, žebrají v EU o peníze.

"We are facing an unprecedented crisis," Topolanek, 52, said in a pre-summit letter to the EU. ZDE

Jste si jist, že vaši čtenáři skutečně patří mezi inteligentnější část české populace? Protože já jsem včera mluvil s jedním svým studentem, který žije v Praze, a který je zcela prostý člověk, a ten na otázku, jak to vypadá, odpověděl velice stručně: Jirko, je to v prdeli. Každej se zadlužil a teď přicházej o práci. Dle mého soudu, velice slušná analýza, píše Jiří Drašnar.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V únoru 2009 přispělo celkem 180 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 220.46 Kč. Příjem z reklamy byl 10 200 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 99 040.99 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a