George W. Bush je hrdinou v Albánii! Na světě je aspoň jedno místo, kde Rozhodovače aspoň trochu milují, píše komentátor Eugene Robinson v americkém deníku Washington Post.

Byla to v neděli nádherná chvíle - bylo to, jako když americký Borat jede do zahraničí - nadšení obyvatelé albánského města Fushe Kruje volali "Bushie! Bushie!" a albánský premiér jásal, jak "k nám přijel největší a nejslavnější host, jakého jsme tady kdy měli." Ještě za mnoho let, až dávno propadne stařecké senilitě, bude mít Bush hřejivý pocit, když si vzpomene na ty kouzelné hodiny v Albánii. Jak ho tam milovali!

Mimo Tiranu a okolí ovšem prezidentovy akcie jakožto apoštola svobody dál klesají - a to právem. Zrovna když se Albánie dostávala nad Bushem do extáze, ostatní Evropa v pátek četla zprávu o únosech, tajném věznění a mučení podezřelých osob v Bushově "válce proti terorismu".

Zprávu vypracoval pro Radu Evropy švýcarský právník Dick Marty a stojí za to ocitovat úvodní odstavec podrobněji:

Po zralé úvaze jsem dospěla k názoru, že je nutné začít reagovat i na články, jež se diskvalifikují samy a jež by ve společnosti myslících lidí ani nestály za odpověď.

Vulgarita slov jako "zmrd, blbec, rudá svině, levicová havěť, socka atd." už mne nechává celkem klidnou, svědčí o argumentační úrovni pisatelů, občas mne, pravda, překvapí že oficielní, byť zdarma distribuované noviny (24 hodin, Express a Metro), takové výrazy uveřejní.

Nicméně dnes reaguji na pana Cveka a jeho článek o panu Vítovi.

Je toto ta chvíle, kdy Georgi Bushovi ukradli v Albánii hodinky?

Na začátku této reportáže na You Tube má prezident George Bush, když se zdraví s jásajícími davy, na levé ruce hodinky. Asi v 56. vteřině se mu u levé ruky objeví čísi prsty a hodinky jsou pryč.

Video už zhlédlo více než 30 000 lidí. Většina komentářů se přiklání k názoru, že Bushovi tam ty hodinky ukradli. Americké velvyslanectví v Albánii popřelo, že by tomu tak bylo. Ať nám tedy ty hodinky ukážou a záhadu jednou provždy objasní, míní list Guardian ZDE

Americká televize odvysílala reportáž, podle níž Bushovy hodinky nebyly ukradeny, ale dal si je do kapsy ZDE

Petr Nachtmann dodává: ZDE jsou lépe vidět detaily inkriminované události - kamery společnosti NBC běžely na druhé straně.

Chorvatská televize se pokusila ukázat, kudy se hodinky pohybovaly: ZDE

Každopádně se Bush nedistancoval od Clintonovy politiky -- a co jsou ukradené hodinky proti ukradenému Kosovu, píše Petr Nachtmann.

Nelze vyloučit, že řemínek hodinek prostě nevydržel nápor tolika rukou. ZDE však píše čtenář, že prý přišel GWB i o snubní prsten:

Zdá se, že i kdyby mluvčí Bílého domu předložil hodinky GWB poškrábané po dopadu na zem a poté nalezené ochrankou, příběh bude dál žít vlastním životem.

Nejvyšší činitel OSN v Izraeli varoval, že americký nátlak zlikvidoval roli OSN jako nezávislého vyjednavače na Blízkém východě.

Alvaro de Soto, velvyslanec OSN pro Blízký východ, vypracoval třiapadesátistránkovou tajnou zprávu, kterou získal deník Guardian. Zpráva je zdrcující kritikou diplomacie, která selhala, a odsuzuje všeobecný bojkot palestinské vlády. Je datována dnem 5. května 2007, tedy těsně před tím, než Soto odstoupil.

Termín i rozsah rozšíření schengenského prostoru na nové země Evropské unie včetně České republiky opět zpochybnil rakouský spolkový ministr vnitra lidovec Günther Platter. Stalo se tak přesto, že český premiér Mirek Topolánek při nedávné návštěvě Vídně prohlásil, že pro "postupné otevření není žádný důvod. Teprve 31. prosince 2007," řekl v rozhovoru pro list Der Standard, "budou mít Češi pocit, že jsou skutečně členy Evropské unie. To je pro nás skutečné datum přistoupení. Když se hranice začátkem roku 2008 zcela neotevřou, bude to pro nás bezcenné a téměř se to bude považovat za nepřátelské. "

Stalo se to v Nizozemsku v televizi večer 2.6.2007. A bylo to oznámeno jako'reality-show': na smrt nemocná žena se měla spolu s diváky rozhodnout, komu ze tří kandidátů daruje svou ledvinu. Předtím se už nejen v Nizozemsku, ale také v Německu diskutovalo v médiích o morálních aspektech takového pořadu a v Nizozemsku prý někteří lidé hledali cesty, jak zabránit vysílání tohoto pořadu.

Mohli byste, prosím, zjistit, jak se mává usárnou? Podle mě je totiž usárna trampské označení pro druh batohu a tím věci k mávání naprosto nevhodné, píše Miroslav Fiala.

Tím samozřejmě nechci nijak shazovat fyzickou kondici pana Vyčítala. Předpokládám že i on už někdy o usárně aspoň z vyprávění slyšel. Zřejmě jenom špatně pochopit význam tohoto pojmu.

Důvodem k tomu, že si trampové berou do lesa usárnu, není ani tak jejich zaslepené okouzlení Velkým Bratrem za oceánem, jako spíš to, že v něčem tu celtu (celta = plachta na přikrytí, nemá nic společného s Kelty...) nosit musejí. Jenom pro doplnění uvedu že jídlo si trampové nosí v tzv. chlebárně, což je malý baťůžek - odepínatelná součást usárny...

Vím že tento problém je naprosto malicherný v porovnání s mnohem ožehavějšími problémy, například s politickou kulturou v naší zemi. Doufám ale, že aspoň tento případ se podaří rychle vyřešit...

Jaroslav Klíma se ve svém příspěvku obrací na redakci Britských listů, zda by mu mohl někdo z moudrých poskytnout kvalifikovanější stanovisko, aby si byl schopen utřídit pocity nad pojmem svoboda. Ač sám mezi ty, které se snaží oslovit, nepatřím, mohl bych pár jmen doporučit: Aristoteles ze Stageiry (Učení o středu), Benedictus de Spinoza (Etika), Erich Fromm (Lidské srdce, Strach ze svobody, Mít nebo být?), píše Vladimír Šedivý.

Způsob vyřízení této nabídky ze strany Ruska se přímo nabízí samotným technickým provedením celého systému MDA. Zakavkazsko může v ideálním případě hostovat předsunuté radary včasné výstrahy, aniž by tím byl dotčen a zpochybněn zamýšlený páteřní radar a raketová sila ve střední Evropě. Z toho důvodu považuji Putinovu nabídku spíše za povedený PR tah na světové veřejné mínění v situaci, kdy je ve hře i možnost, že by Rusko nedokázalo zabránit ani záměru USA tento typ radaru v Gruzii nakonec přeci jen umístit. ZDE

Technický systém MDA přece dovoluje přijmout na ruské základně osádku amerického vysílacího a kontrolního stanoviště dat radaru ruské stanice, převzít interface formátu dat, postavit satelitní vysílač a kódovou stanici, napojit se do řídícího centra radaru optickou datovou sběrnicí, a sdílet prostor na ruské základně... Jako ukázka upřímnosti argumentace (Írán jako osa zla a důvod stavby brdského radaru) je to nejrychlejší a nejméně finančně náročné řešení. A nádherná ukázka upřímnosti při praktické realizaci článku 8, odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 7 římské dohody NATO-Rusko...

V deníku Metro ve čtvrtek 7. června vyšel - ale pouze v pražském vydání - na straně 7 článek, ve kterém Tomáš Svoboda popisuje svou návštěvu bývalé raketové základny ve vojenském výcvikovém prostoru Jince v prostoru Stožec s doprovodem z Ministerstva obrany. Autor dále píše o vybudování základny která měla být hlavním obranným raketovým postem pro Prahu a okolí a čtenáři sděluje, že byla vybudována za pomoci vojenských jednotek, kterým, jak on ví, se neplatilo.

tak nějak by asi nazval Damiano Damiani svůj scénář, kdyby jej psal na základě současných realií z české kauzy bývalého starosty a nynějšího ministra versus Český stát "zastoupený" např. bývalou sekretářkou tohoto bývalého starosty a momentálně "dozorovanou šarmantním kukučem" nejvyšší státní zástupkyně. V hlavních rolích tohoto dílu vystupují běžný ministr pro běžné záležitosti mistního rozvoje a nejvyšší státní zástupkyně označená svou předchůdkyní tak trochu za generální prokurátorku.

Polemika s článkem Josefa Víta "Pravice a levice aneb sobectví a solidarita"

Kde jste vyčetl, pane Víte, že žádám minimální (pokud možno nulové) daně pro bohaté a přesunutí daní na bedra těch nejchudších? To jste asi četl jiný článek a pak svoje nápady nespojujte s mým jménem.

Jak jste poznal, že jsem proti solidaritě? Já přece platím solidárně zdravotní pojištění jako procentuální podíl svého platu, tedy mám-li plat vyšší než průměrný, platím i nadprůměrné zdravotní pojištění. S tím souhlasím, nemám s tím žádný problém. Jsem dokonce velmi rád, že ze svého zdravotního pojištění téměř nic nečerpám a totéž přeji všem, píše Jaromír Eisman.

Když jsem se dozvěděl, že politolog Rudolf Kučera byl dle veřejně dostupných informací členem normalizační KSČ ZDE, překvapilo mě to. Další veřejně dostupné informace však naznačují, že se Kučera později dostal nebezpečně blízko k nacistům v Sudetoněmeckém landsmanšaftu. Britské listy o tom psaly také... Slovo "nacista" zde nepoužívám jako invektivu, ale jako označení bývalých členů NSDAP s problematickou minulostí, jak uvidíme dále.

Podle obchodního rejstříku se v roce 2002 podílel na zakládání pražské pobočky landsmanšaftu (má pěkný název "SKS - Informační středisko Praha s.r.o.") a ačkoli jednateli jsou pánové Milan Kubes a Peter Barton, politolog Kučera figuruje nadále v rejstříku jako spoluvlastník . Ze základního jmění 200 000 Kč vložil 20 000 Kč -- znamená to, že činnost landsmanšaftu zadotoval ze svého podobně, jako když platil členské příspěvky v KSČ? Přitom už před třemi měsíci tvrdil, že spoluvlastníkem není....

20. 3. 2007 Rudolf Kučera: Podíl v SKS nemám, členem landsmanšaftu nejsem, titulu profesor nepoužívám a holocaust nezpochybňuji ZDE

Tony Blair zaútočil ve svém úterním projevu, nedlouho před odchodem z premiérské funkce, na sdělovací prostředky. Obvinil je, že loví jako "nezvladatelné bestie, a trhají lidi i jejich pověst". Přiznal, že začal ve svém premiérském úřadě tím, že se spoléhal na vládní "spin", propagandu, avšak dodal, že se televize a tisk za deset let jeho vlády podstatně zhoršily.

Simon Kelner, šéfredaktor deníku Independent, konstatoval v úterý, že je pro jeho list "odznakem cti", že na něj zaútočil ve svém projevu odcházející britský premiér Tony Blair.

Kelner dodal, že považuje výroky Tonyho Blaira za potvrzení toho, že ostře kritický postoj listu Independent vůči válce v Iráku je správný: "Blair se mýlil, my jsme měli pravdu."

Členské země NATO a země bývalého sovětského bloku od úterý jednají ve Vídni uprostřed napětí mezi Moskvou a Západem o klíčové dohodě o kontrole zbrojení z doby po ukončení studené války.

Rusko 23. května požádalo o mimořádné zasedání k prozkoumání Dohody o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, která byla podepsána v Paříži r. 1990 a jejímž cílem bylo vytvořit zbrojní rovnováhu mezi oběma bývalými znepřátelenými bloky. Rusko požádalo o toto jednání, protože "nemůže volně přesunovat svá vojska po svém území," řekl šf ruské delegace Anatolij Antonov v pondělí ve Vídni.

Ministři obrany z 26 členských zemí NATO budou jednat o americké raketové obraně a o Afghánistánu a Kosovu během dvoudenního zasedání v Bruselu ve dnech 14.-15. června. Setkají se také poprvé s novým ruským ministrem brany Anatolijem Serďukovem, v rámci jednání rady NATO-Rusko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ruský prezident Putin navštíví Spojené státy začátkem července a"doufám, že americká strana oficiálně zveřejní svůj názor, své rozhodnutí k tomutu návrhu. Pak by mohly začít konzultace," sdělil ruské tiskové kanceláři šéf ruského generálního štábu Jurij Balujevskij. "Soudě podle reakce amerického vedení a mých vojenských kolegů, Spojené státy byly návrhem šokovány a udělal na ně velký dojem," dodal Balujevskij.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americký federální odvolací soud ostře odsoudil politiku Bushovy vlády, v jejímž rámci Spojené státy zadržují osoby podezřívané z terorismu. V pondělí rozhodl, že americká vláda nesmí zadržovat podezřívaného agenta al Kajdy, zatčeného v Peorii koncem roku 2001, donekonečna.

Rozhodnutí amerického odvolacího soudu ve Virginii znamená, že americká vláda musí propustit Aliho Saleha Kahlaha al-Marriho, osobu, která má povolení k pobytu v USA, z vojenské vazby a buď ho postavit před civilní soud, nebo ho deportovat ze země, nebo ho osvobodit.

Americký generální prokurátor Alberto Gonzales konstatoval, že je zklamán rozhodnutím odvolacího soudu a že se ministerstvo spravedlnosti proti tomuto rozhodnutí dále odvolá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Příspěvek paní Zuzany Šlaisové "Rudí zmetci" je nádherný a jsem skutečně rád, že jej BL uveřejnily. Zvlášť poslední věta je perla.

Myslí si paní Šlaisová, že Rudí zmetci chodí dům od domu jako svědci Jehovovi? Docela by mě zajímalo, jak si paní představuje onu technologii dopravy závadné informace do hlav prostého lidu.

Tak jsem se z dozvěděl, že svými názory a přesvědčením se kvalifikuji do kategorie "komunistický zmrd" nebo "rudý zmetek". A to je jen reprezentativní výběr korespondence. Nevím, jestli si pan Čulík nenechal v rukávě ještě nějaká další sdělení od skupiny občanů odlišného mínění, píše Petr Březina.

Příliš mi nevadí, být komunistickým zmrdem vedle pana Čulíka, s jehož postoji sice nezřídka plně nesouhlasím, ale jemuž jsem vděčný za možnost se vyjádřit k věcem, které pro sebe považuji za podstatné. Snad by bylo lepší pominout poštěkávání těchto hyen a věnovat se smysluplné diskusi. Bohužel ale je to pro naši současnou společnost symptomatické a budeme-li tyto jevy přehlížet, mohli bychom brzy začít sklízet trpké ovoce netolerance, agresivity a diskriminace jiného názoru. Takže se vlastně kruhem vracíme tam, odkud jsme vyšli, k negativním jevům, které jsme (aspoň doufám) chtěli překonat. Tolik na úvod.

Měl bych pár poznámek k některým článkům.

Denny Hozman, student hry na klavír, jezdí už dva roky po Praze na kole. Především proto, že je to pro něj nejrychlejší způsob dopravy a trošku si při tom protáhne tělo. Když ho však jednoho květnového dne, kdy potřeboval zajet vlakem do Rudné, napadla pošetilá myšlenka jet na vlak na kole, potkal se s přístupem typicky českým. Kdo že měl takový přístup? Zkrátka úplně všichni, od zloděje až po policajta.

Motto:
Největší a nejstrašnější ironií života je, že v kterémkoli okamžiku můžeme být hloupí. Všichni se toho bojí a každý je radši svině než blbec. Stará písnička. Důvod je v tom, že každý blbec je taky svině a že to není nikdy obráceně. Je myslitelná moudrá svině. Existuje však naopak dobrý blbec? V určitém okamžiku snad, ale život blbce spočívá jen v samých sviňárnách, protože nevědomost ho přivádí do situací, z nichž se nemůže dostat jinak než tím, že porušuje pravidla sociální hry.

Na tom, že bývalí komunisté, estébáci atd. jsou stále u moci a u lizu, není skutečně nic překvapivého, jak zcela správně podotkl Pavel Letko. Nakonec, kdo jiný by měl být u moci? (1) Při každé společenské změně, ať už je to násilná revoluce nebo relativně pokojná restaurace kapitalismu, jako po roce 1989, lidé, kteří v závěru obyčejně nejvíce vytěží ze změny, jsou ti, kteří byli v klíčových pozicích bývalého režimu. Ne viditelní prominenti, symboly moci, s těmi se obyčejně fyzicky nebo alespoň symbolicky zatočí (jsou rychle nahrazeni novými symboly, s kterými se zatočí později taky), ale ti, kteří mají informace, kontakty a zkušenosti s vnitřním mechanismem mocenského a ekonomického aparátu.

Jinými slovy: oficielní fasáda moci se může zhroutit, ale skutečná funkční struktura zůstává a přežívá, protože to je to jediné, co lidé znají a čemu věří, že to bude fungovat. (2)

tisková zpráva Iuridicum Remedium

Od 12. dubna tohoto roku začaly být vydávány čipové karty nazvané "opencard" nebo také Univerzální karta Pražana. Podle tvrzení zástupců Magistrátu, který do projektu investoval více než 100 miliónů korun, budou lidé moci kartu používat při platbě na parkovacích automatech, karta má také nahradit čtenářské průkazy v Městské knihovně, legitimaci MHD a umožnit přihlášení k internetovému portálu magistrátu, kde si zájemci budou moci vyhledat informace o své osobě. V první fázi má být vydáno Pražanům 50 tisíc karet zdarma, poté si již zájemci mají za kartu sami zaplatit.

"Projekt nebere ohledy na ochranu osobních údajů Pražanů," varuje Filip Pospíšil z nevládní organizace Iuridicum Remedium. "Jméno, datum narození a pohlaví držitele si může bez jeho vědomí a na dálku přečíst v podstatě kdokoliv," uvádí zástupce organizace.

"Navíc služby, které byly občanům dříve poskytovány anonymně, jako například placení za parkovné, budou nyní spojené se jménem. Firmy tak mohou sledovat chování jednotlivých zákazníků," dodává Pospíšil.

Francie, země rekordů. Nejvyšší vítězství pravice v dějinách V. Republiky kalí vysoká míra voličské neúčasti. Ačkoliv Svaz pro lidové hnutí (UMP) prezidenta Nicolase Sarkozyho dosáhl v 1. kole parlamentních voleb rekordního skóre 39,56% (podle vyjádření ministryně vnitra po sečtení ze ¾ sečtených hlasů k 22.30 hodině), druhý rekord kalí entuziasmus. Neúčast byla totiž vysoká: 39,17%.

V dubnu 2007 přispělo celkem 97 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 18, 437.07 Kč . Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2007 částku 255 292.76 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.