11. 5. 2007
Uč se synu moudrým býtiMůj desetiletý synek se intenzivně zabývá myšlenkou navštívit výstavu Bodies v Lucerně. Když jsem se před časem dozvěděl, že se něco podobného chystá, tak jsem si řekl, že to bude zase pěkné téma pro všechny, kteří budou chtít nám malým a hloupým poradit, kde je sever a co se sluší a co naopak bohabojným nesluší. Musím ovšem říci, že se ke mně v této věci sklání tolik blahosklonných koryfejů a morálních a mentálních gigantů všeho druhu, že se ani nestačím divit. A překonávají ve svých radách všechna má očekávání. |
Už jsem si zvykl na to, že nejsem schopen spolurozhodovat o tom, zda má být v této zemi to či ono - třeba nějaká ta cizí radarová základna. Už jsem zažil i to, že mi odborníci všeho druhu tvrdili, že můj názor nemá žádnou cenu, protože nejsem odborník. Naposledy se v tomto smyslu vyznamenal jeden architekt, který v reakci na názor jednoho nearchitekta na jeho svěží dílko do naší - tedy České - televize nahlas tvrdil, že názor, který není opřen o znalost věci, nemá vlastně žádnou cenu. Další skupinou oprávněných jsou takzvaní všudybylové. Podle nich nemůžete říkat názor na nic, co jste neviděl na vlastní oči, popřípadě jste to nedržel v ruce. Dříve se říkalo, že by neměl radit nikdo, komu nebylo sedmdesát a nebyl v Rusku. A na vécé bylo napsáno na zdi: Soudruzi, teprve zde to držíte pevně v rukou... Ani nevím, jak to aktualizovat. Přivykl jsem i tomu, že mi někdo pořád tvrdí, že se nemohu vyjadřovat ke školství, zdravotnictví, daním, spravedlnosti, NATO nebo EU. Snáším i to, že musím cikánovi říkat, že je Rom, přesto, že v naprosté většině neví, o co jde. Vím, že se nemohu příliš usmívat ani mračit na jakoukoliv menšinu, nebo na ženy a děti. Nesmím říkat, že je někdo černoch, žid nebo Žid, ale naopak bych měl všude říkat, že je někdo muslim nebo Arab, protože má u sebe určitě bombu nebo alespoň pilotní oprávnění pouze pro start. Ale že mi bude někdo kázat o tom, jaký jsem to vejlupek, když se dojdu podívat do Lucerny na to, jak vlastně vypadám zevnitř, to mě už začíná opravdu děsit. Soudy o těch, kteří se tam šli podívat, znějí tak strašně, že to vypadá na něco mezi výčtem deviací a smrtelných hříchů. Nechci a nebudu vůbec hodnotit ani citovat tyto výroky. Omezím se jen na konstatování, že se na tomto velice jednoduchém případě velice jasně demonstruje názor oněch podle něčího názoru povolaných na nutnost starostlivé péče o nás nepovolané. Najednou je jasně patrné, jak se nás snaží zastrašovat a odvracet od něčeho, co jim nevoní nebo od něčeho, čeho nejsou sami původci. Pokud bychom se vesele popelili na něčem, co zplodili sami, včetně toho, čím se snaží šokovat, Ať by to byla sebevětší blbost, tak by bylo všechno v pořádku a byli bychom vnímavé poučené publikum. Takhle jsme neznalí, nekulturní a nemorální barbaři hnaní nízkými pudy. Prostě šídlo v pytli neutajíš. Výtrysk zloby těch našich „opinion makerů“ je proto tak zjevný, protože nebyli připraveni. Na konejšení lidí, že nepotřebují rozhodovat o věcech veřejných, jsou připraveni daleko lépe. Jde jim to skoro dokonale. Myslím, že výstava v Lucerně odhalila daleko více než jenom lidskou anatomii a konec konců i psychiku. Odhalila velice dobře i ty, kteří se cítí povoláni s námi manipulovat a mít patent na to, co je správné. Jejich jména i názory jsou známé. Nyní je důležité ta jména nezapomenout, až nás budou daleko šikovněji manipulovat v okamžiku, kdy skutečně půjde o něco podstatného. V lepším případě má totiž jejich názor hodnotu sebepropagace za každou cenu a v tom horším jde o skutečnou manipulaci za jidášský groš. Je dobré si uvědomit, že jsou to stále titíž a že jsou vždy připraveni na správný názor na cokoliv. Naštěstí i o nich platí, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. I tak napáchají škody víc než dost. Kam se hrabe Alexandr Kliment a jeho nastavená zrcadla. Nevím, co dá výstava v Lucerně mému potomkovi, až ji uvidí. Nechám to na něm. Hlavně, když ho to nebude v noci budit. Například sedlecká kostnice, sledování televize a internetu ani školní docházka ho nebudí. Ale mně dala tahle výstava opravdu hodně a to jsem ji ještě ani neviděl. A ani nemusím. Snad ukecám i dítě a půjdeme raději do kina nebo do lesa. |
Bodies | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 5. 2007 | Uč se synu moudrým býti | Ladislav Žák | |
7. 5. 2007 | Prznění mrtvol | Radek Mikula |