1. 6. 2007
Budoucnost patří letecké dopravě, aneb Jak se dát poučit od Číňanů o nutnosti evropské a hlavně německé politikyPoprvé si nyní Číňané koupili v Evropě letiště, a to za €100 milionů. Je v severním Německu. Když firma LinkGlobal Logistics podepsala v květnu kupní smlouvu na Baltic Airport Schwerin-Parchim v německé zemi Mecklenburg-Vorpommern, tato čínská firma se podle Spiegelu online zavázala nejen, že za letiště zaplatí €100 milionů, ale že do něho bude v prvních dvou letech investovat dalších €20 milionů. |
Výška celé té investice není vlastně ohromující informace, zajímavější je, že si Číňané nyní poprvé v Evropě koupili letiště. Pro mne by to asi taky nebyl důvod, abych o tom dnes psal poznámku, ačkoli jsem o možnostech Číňanů už psal například pod nadpisem 'Příliš mnoho peněz, aneb Nebezpečí globalizace dnes'. Zajímavé pro mne je, že léta trvající neúspěšná diskuse ohledně dopravního centra pro severní Německo skončila podpisem čínského manažera. A z toho se můžeme dobře poučit nejen pro německou, ale také pro regionální a celoevropskou politiku. Krátce k té zatracené situaci ve federálnímu systému oněch příliš malých německých zemí. Když se podíváte v atlasu na severní Německo, uvidíte, že Hamburk leží mezi Šlesvickem-Holštýnskem a Dolním Saskem, a když jedete z Hamburku do Berlína, tak projedete částmi Šlesvicka-Holštýnska, Mecklenburska i Braniborska. V Hamburku existují vlastně dvě hlavní letiště. Jedno je letiště pro cestující, druhé pro část firmy Airbus S.A.S. Už před pádem zdi r. 1989 se v Hamburku mluvilo o tom, že novým letištěm pro cestující u Kaltenkirchenu ve Šlesvicku-Holštýnsku by se dalo docílit lepších ekonomických i dopravních možnosti než rozšířením letiště v Hamburku. Tehdy se nemohli politikové těchto dvou zemí dohodnout z čistě regionálních politických důvodů. Po sjednocení Německa se situace změnila. Z ekonomických a dopravních důvodů se spojení mezi dvěma největšími městy Německa, mezi Berlínem a Hamburkem, stalo zajímavějším než předtím. V Berlíně tehdy existovala tři hlavní letiště, dvě v bývalém Západním Berlíně a jedno na východě, a bylo jasné, že by se dopravní situace musela drasticky změnit, aby bylo lze existující a v budoucnosti ještě sílící problémy hlavního města Německa vyřešit. Dlouho se o tom vedly diskuse, ale nakonec se došlo k tomu, že ústředním berlínským letištěm by se mělo stát bývalé východoberlínské letiště Schönefeld. Možná to bylo dobré řešení, když se myslí jen na Berlín a Brandenburk. Podle mě se však zapomnělo na to, že existuje už dlouho téměř v polovině cesty z Berlína do Hamburku malé regionální letiště ve Schwerin-Parchim, z kterého by se v zemi Mecklenburg-Vorpommern dal vybudovat centrální severoněmecký dopravní uzel pro víc než 10 milionů obyvatel. Takové letiště by bylo nejen v zájmu občanů i existujících firem, ale také jako prostředek podpory pro znovuvybudování hospodářství na německém východě. Jenže federální německý systém v tomto kontextu selhal. Zajímavé ale je, že Číňané z dálky poznali, že je strategická poloha toho letiště zajímavá, a to asi nejen pro dopravu zboží, ale také pro cestující z Evropy do Číny a z Číny do Evropy. Ani se neptám, co by řekli tomu, že se v Německu nemůžeme dohodnout na reformě zemského systému, který by měl sloučit dnešních šestnáct německých zemí na pouhých osm. Tomu, že se zatím jen těžko dokážeme v Evropě dohodnout o regionální politice, která překračuje státní hranice členů Evropské unie, by se asi ani Činané nedivili. Já ale zatím věřím, že brzo v EU docílíme spolupráce překračující mezinárodní hranice než reorganizace federálního systému v Německu. Není to jen škoda, vlastně je to blbost, ale vždyť jde o politiku... |
Čína | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 6. 2007 | Budoucnost patří letecké dopravě, aneb Jak se dát poučit od Číňanů o nutnosti evropské a hlavně německé politiky | Uwe Ladwig | |
15. 5. 2007 | Současné doktríny a strategie | Oskar Krejčí | |
13. 4. 2007 | Globalizace pokračuje a Indové už jsou tady, aneb Volný trh a možnost rozvojových zemí | Uwe Ladwig | |
27. 3. 2007 | Konfuciův ústav a lidskoprávní globalizace | Lukáš Zádrapa | |
19. 3. 2007 | Příliš mnoho peněz, aneb Nebezpečí globalizace dnes | Uwe Ladwig | |
20. 1. 2007 | Stane se Čína i vojenským pánem světa? | ||
20. 1. 2007 | Západ zuří, že Čína sestřelila satelit | ||
18. 1. 2007 | Chceme čínskou Evropu? | Martin Kunštek, Štěpán Kotrba | |
17. 1. 2007 | Rusko a globalizace | Georgij Veljaminov | |
12. 1. 2007 | Čínská propaganda | Jan Čulík | |
10. 1. 2007 | Rakety a jejich dvojí politická funkce | Miroslav Polreich | |
9. 1. 2007 | Současná Čína: Sebevědomá, rozporná a šovinistická | Lukáš Zádrapa | |
8. 1. 2007 | Dokáže Čína překonat svou krizi? | ||
6. 1. 2007 | Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím |