V témže listu Platter přesto znovu zpochybnil tento termín a opět zopakoval, že při fotbalovém mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku v příštím roce budou muset být hranice údajně kvůli agresivním fanouškům "dočasně uzavřeny".

Současně však nepřímo zpochybnil, zdali vůbec schengenský systém v době konání bude už platit, vyjádřením, že "dnes ještě nelze říct, jestli bude 1. leden 2008 skutečně datem rozšíření. " Trval tak na svém názoru z dubna letošního roku, kdy se vyslovil pro odklad rozšíření prostoru bezhraničních kontrol v Evropské unii až na dobu mistrovství Evropy v kopané.

Proti tomu protestoval nejen náš premiér, ale i jeho slovenský kolega Robert Fico. Spolkový kancléř sociální demokrat Alfred Gusenbauer se snažil ubezpečit své partnery, že jeho země počítá s dodržením dohod a rozšířením systému hned na začátku roku 2008, avšak, jak se ukazuje, spolkový ministr vnitra trvá přesto dále na svém. Zřejmě i tento problém patří mezi ty sporné věci, které se stále více v poslední době dostávají na povrch ve velké koalici sociálních demokratů a lidovců.

Negativní stanovisko rakouského ministra vnitra přichází v době, kdy již před dvěma měsíci česká vláda uvedla, jakým způsobem bude zabezpečena ochrana českých hranic poté, co vstoupí v platnost schengenské dohody. Ty mají přinést zrušení kontrol na vnitřních hranicích zemí EU a stanovení společných podmínek při překračování její vnější hranice. Z toho vyplývá i oddělené odbavování cestujících z členských a nečlenských zemí unie na letištích a přístavech.

Příslušníci třetích zemí, kteří cestují z jednoho členského státu do druhého, jsou povinni se ohlašovat. Schengenská dohoda přitom umožňuje přeshraniční sledování osob, jež umožňuje policii stíhat uprchlíky v sousedním státě a posiluje spolupráci trestních soudních orgánů. Jak oznámil náš ministr vnitra Ivan Langer, české hranice budou chráněny ve čtyřech pásmech, v prvním budou zařazeny země mimo schengenský prostor, v druhém bude zaručena spolupráce s členskými zeměmi tohoto prostoru, třetí ochranu vnější hranice na letištích a čtvrté pásmo pak zahrnuje akce namířené proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě. Nyní je v schengenském systému 13 zemí Evropské unie bez Velké Británie a Irska, naopak součástí jsou dvě země mimounijní Norsko a Island.

List Der Standard současně s interview Plattera přinesl i reakci českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga na jeho poslední výroky. Označuje je za "obzvlášť politováníhodné", i když vyjadřuje pochopení pro boj proti násilným fanouškům. Připomíná ale, že česká strana si nutně klade otázku, "zda nejde jen o záminku, jak do nekonečna pokračovat v hraničních kontrolách".

Ministr vnitra Ivan Langer v rozhovoru pro Právo vyslovil přesvědčení, že "nebude existovat žádný objektivní důvod pro odložení schengenského prostoru". Zároveň dodal, že dočasné zavedení kontrol na hranicích v rámci prostoru je ze závažných důvodů možné. Langer nevyloučil ochotu o tom diskutovat, ale odmítl kvůli fotbalovému mistrovství odkládat rozšíření schengenského prostoru.

Znovu přitom potvrdil dubnové prohlášení premiéra, že Česká republika stále počítá se vstupem do Schengenu k 1. lednu 2008 a v tomto smyslu probíhají i přípravy podle harmonogramu. Mezitím Portugalsko, které bude od 1. července Unii předsedat, potvrdilo, že rozšíření schengenského prostoru se téměř jistě odehraje podle původního plánu, což znamená, že poslední den v roce bude možno bez pasových kontrol jezdit za hranice dalších zemí Unie.

List Der Standard se k celé záležitosti staví krajně kriticky a píše, že se rakouská politika i po roce 1989 stará o to, aby hranice v hlavách lidí ani po pádu železné opony nemizely. Kritizuje politiku Vídně vůči České republice a charakterizuje ji jako "chronickou temelinitidu". Tento týden se mělo při jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku mimo jiné potvrdit termín ostrého testování schengenského informačního systému SIS v letošním září.

Rakouský ministr vnitra Günther Platter se v rozhovoru pro rakouský rozhlas k této otázce nevyjádřil. Odmítl pouze účast Rakouska při přijímání kvóty uprchlíků z afrických zemí, což jistě nevylučuje, aby zaujal jasné stanovisko k Schengenu.