Pan Eisman je pravičák. Mně se líbí názory amerického spisovatele Edgara Lawrence Doctorowa. Ten říká:

"Řada lidí mě vnímá na levé straně politického spektra. Ale moje politika je biblická politika -- nepokradeš, nezabiješ, nesesmilníš a tak podobně. Nepokradeš znamená, že daně by měly být progresivní, a ne ve prospěch bohatých, že by měly být rovnoměrněji distribuovány, aby bohatí nesli větší břemeno. To je moje představa morální politiky".

Na amerického milionáře je to zajímavý názor. Český kapitalista s ním nemůže nikdy souhlasit. Český podnikatel je neoliberál, žádající minimální (pokud možno nulové) daně pro bohaté a přesunutí daní na bedra těch nejchudších a důchodců (DPH). To je politika ODS, panu Eismanovi určitě blízká a milá. Takové daně si přeje i on. Dobré na tom je, že vůbec nějaké daně chce platit.

Pan Eisman ocenil Britské listy jako "celkem objektivní noviny levicově smýšlejících intelektuálů a lidí, kteří jsou s levicí myšlenkově spjatí a rádi se na těchto stránkách utvrzují ve svém názoru". Pan Eisman si nemohl odpustit invektivu a ránu pod pás. Chtěl bych ho upozornit, že Britské listy otiskují názory všech politických směrů a na rozdíl od ostatních (hlavně mainsteamových) médií, navíc i levicové názory. Dále bych ho chtěl ujistit, že lidé "s levicí myšlenkově spjatí" se nemusí "ve svém názoru utvrzovat". Musí však tyto názory (pokud to jde) publikovat, aby se lidé probudili z modrého snu. Media u nás vymývají lidem mozky modrým jedem a ne každý je schopen to odhalit. Poznal jsem to, když jsem psal recenzi na Modrou šanci. Dostal jsem množství mailů od lidí, kteří teprve po přečtení mých článků poznali, co Modrá šance vlastně znamená. Dnes to vidíme nevlastní oči.

Nyní k vlastnímu článku. Hned na začátku nám autor předesílá své motto: "Pravicově smýšlející člověk má svoji víru postarat se pokud možno čestně sám o sebe a svoji rodinu, levicově smýšlející člověk dává přednost solidaritě společnosti podílející se na jeho přežit". Nevím, co má pan Eisman proti solidaritě. Solidarita je základ lidského bytí. Začíná v rodině, kde rodiče solidárně živí svoje děti a pomáhají si navzájem. Pokračuje to v obci, kde si lidé -- sousedé -- pomáhají. Tak proč by to nemělo fungovat i na nejvyšší úrovni - státu? Rád bych viděl nějakého pravičáka, jak se stará sám o sebe bez pomoci druhých. Taková hesla se jen snaží zamaskovat skutečnost.

Následně nám autor předkládá, co pravičák požaduje od státu. Pravičákovi podle pana Eismana by stačily "jasná a dlouhodobě stanovená pravidla s tím, že tato pravidla budou dodržována a nebudou pro žádného občana diskriminační". S tím je ovšem problém. Všechna pravidla jsou z principu omezující -- diskriminační. Všechny někoho diskriminují. V naší neoliberální společnosti jsou diskriminováni chudí a protěžováni bohatí. Všechny zákony jim jdou na ruku. Dokonce i zákony z dílny ČSSD. Taková je doba. Stačí si vzpomenout na pokusy zrušit zákoník práce a další.

Velmi demokratický názor má autor na to, že "jsou i další činnosti, které stát pro občana zajišťuje, ovšem stát by se měl občanů zeptat, přejí-li si tyto činnosti od něho zajistit a kolik jsou za to ochotni platit". V tom by byl určitě háček, protože občan, zvláště pravicový, by nechtěl platit nic.

Na rozdíl od pravičáka je levičák (podle autora) člověk neskromný. Ten se snaží vydolovat všechno ze státu. Namátkou autor vyjmenoval to hlavní :

Levičák chce :

• být státem zajištěn pro případ jakékoliv životní situace -- no nevím, jak to autor myslí s tou "jakoukoliv životní situací" ale rozhodně chce pomoc v nezaměstnanosti, nemoci a podobně. Rozhodně nechce diety a příspěvek na ubytování, jaké si dávají poslanci a radní se statisícovými platy.
• mít zadarmo lékařskou péči - to je jedna z nejsprostějších lží pravičáků. Nikdo nechce lékařskou péči zadarmo. Lidé si na ošetření platí pojistné. A není malé - celkem to je 200 miliard za rok. Před sedmi lety (to byly menší mzdy) to bylo jen 90 miliard a stačilo to. Dnes nestačí 200 miliard. Kam se ty peníze ztrácejí -- do čích kapes se přesouvají? Do kapes lékařů to není. Ovšem to pojistné je trnem v oku pravičáků -- je v podstatě ještě socialistické. Proto žádají stropy na pojištění bohatých a podobně. Jejich cíl je soukromé zdravotní pojištění jako v USA. Ale nikomu neřeknou, že v USA nemá zdravotní pojištění 60 milionů lidí.
• mít dostupné a levné bydlení - a proč by nemělo být dostupné bydlení -- aby mohli pánové domácí šroubovat ceny nahoru?? Přes 90% bytového fondu bylo postaveno za socialismu. Lidé tehdy bydleli dobře a lacino. Radnice v majetku ODS byty rozkradly - byty, které byly postaveny z peněz těch chudých. Píši rozkradli, protože privatizace v jejich podání nic jiného není. Ty byty jim nepatří a přesto je prodali. Noví majitelé jako první zvedli nájemné.
• mít zadarmo vysokou školu - to je opravdu drzost chtít vystudovat zadarmo. To by tak hrálo, aby kdejaký chuďas mohl vystudovat vysokou školu, že? Společnost musí být trvale rozdělena na chudé a bohaté. A chudí musí zůstat chudí a pracovat na ty bohaté. Kdyby chudí vystudovali a chtěli vyšší platy, jak by to dopadlo? Pane inženýre, kolik jste zaplatil vy za svoje vzdělání?? Nebo jste studoval v Oxfordu?

V dalším si autor položil otázku : proč je po těchto činnostech státu poptávka? A sám si odpověděl : "Z jedné strany je to poptávka těch členů společnosti, kteří v zajištění svého života ze strany společnosti vidí zcela jisté pohodlí a mají strach postavit se otevřeně do volné soutěže píle a schopností". Klasický pohled samolibého a bohatého pravičáka.

Nejraději bych mu odpověděl - protože to za socialismu tak měli. Lidé v sociálním zajištění nevidí pohodlí, ale jistotu, že v případě nouze nezůstanou sami a nezemřou třeba hladem. A vrchol pokrytectví je názor, že se nechtějí "postavit otevřeně do volné soutěže píle a schopností". O jaké volné soutěži to mluví, když lidé nemají stejné podmínky na startovní čáře. Uchazeč s šekovou knížkou a milionovým kontem má v jejich volné soutěži jiné podmínky než člověk se základním vzděláním bez peněz. První si může vybírat, druhý musí vzít šanci bez podmínek, aby neumřel hlady. Taková volná soutěž se vám líbí, že, pane inženýre. Vzít toho druhého do zaměstnání za minimální mzdu. Ale i ta minimální mzda je socialismus a proto ji chce ODS zrušit.

Až se ODS podaří zrušit všechny socialistické vymoženosti (nebo spíše, co z nich zbylo) má pan Eisman řešení. Pro případ jakékoliv těžké životní situace je možno se pojistit. V soukromé pojišťovně samozřejmě. Která má každoročně zisk 30%. Každý si může spočítat, o kolik musí platit více, aby akcionáři nepřišli zkrátka. Protože stát je nejlakomějším přispěvovatelem za ty, kteří nemohou platit, tak musíme mít soukromou zdravotní pojišťovnu, která zajistí stejné podmínky pro všechny. S následky, jak jsem popsal výše. Stát poskytuje zdarma vzdělání na vysokých školách pouze některým vyvoleným, jak píše autor. Protože kapacita vysokých škol je omezená. Naštěstí o přijetí nerozhodují peníze, ale výsledky u přijímacích zkoušek.

Na závěr jeho článku následuje evergreen všech pravičáků. Pan Eisman to krásně zformuloval, že to stojí za citaci : "Je o to smutnější, že výběr daní se uskutečňuje na základě zcela nespravedlivého postupu tak, že lidé přičinlivější, tedy ti s větší pílí a s většími schopnostmi platí daně několikrát větší, než lidé s malou pílí a menšími schopnostmi. To jsou přispěvatelé do systému, ale pak jsou ještě uživatelé systému, kteří neplatí daně vůbec žádné, naopak ze systému čerpají".

A teď už to víme. Ti bohatí jsou "lidé přičinlivější, tedy ti s větší pílí a s většími schopnostmi" zatímco ti chudí jsou "lidé s malou pílí a menšími schopnostmi". Není pravda, že ti bohatí podnikatelé vykořisťují ty chudáky, ale ti chudáci si za všechno můžou sami. Kdyby byli pilnější a schopnější, také by byli bohatí. Jenže tak to není. Pan Eisman zapomněl, že kdyby byli všichni lidé schopní a měli velkou píli, nebyl by tady nikdo, kdo by pracoval. Všichni by podnikali. Tento systém stojí a padá s tím, že na těch pár bohatých musí tisíce lidí pracovat za mizernou mzdu. Ano, z práce tisíců lidí si pár jedinců žije na vysoké noze. Že ten systém není spravedlivý, ví každý, kdo chce vědět. Ví to i pan inženýr -- podnikatel. Nebo si snad myslí, že platí svoje zaměstnance spravedlivě? Stačí se podívat na auto, ve kterém jezdí on a v jakém jezdí jeho zaměstnanci. A nemusíme srovnávat jeho vilu s ubytováním jeho zaměstnanců. Proto jeho tvrzení trochu kulhá. A navíc je tady ještě jedna věc. Ti jeho zaměstnanci by se bez něj uživili sami. S podnikateli je to horší. Dělat nechtějí ani neumějí.

Trochu nerozumím tomu kdo jsou ti uživatelé systému, kteří jen čerpají. Asi tím myslí důchodce. Bohužel -- nenapsal, co s tím chce dělat. Zřejmě má řešení, o kterém jsem psal v jednom ze svých článků.

Celý ten článek je typickým příkladem myšlení nových vládců této země. Uvědomíme-li si, že v prosinci kromě veksláků nikdo neměl u nás dost peněz. Je pozoruhodné, jak rychle někteří ke svým obrovským majetkům přišli. Všechny podniky i ty nejmenší byly majetkem lidu této republiky. Byly vybudovány systémem odložené spotřeby. To je tak, že lidé pracovali za nízké mzdy a ze zisku byly budovány všechny ty podniky. Lidé byli srozuměni s tím, že jejich životní úroveň se zvýší po vybudování celé infrastruktury státu. Potom by se mohly mzdy zvýšit a lidé by mohli "užívat plodů své poctivé práce". Jenže přišel Klaus, a přestože návrat kapitalismu si přálo jen 3% občanů (jeho vlastní slova) nastolil u nás kapitalismus. Následovalo rozkradení této republiky. Jinak se to nazvat nedá. Všechen majetek, který byl majetkem všech občanů republiky byl rozkraden několika podnikavci a navíc i následně vytunelován. To je výsledek sametové revoluce. Lidé více než 50 let dřeli za nízké mzdy a dnes musí dřít dál na všechny ty podnikatele a podnikavce. "Podnikatelé" po roce 1989 podnikali s nakradeným majetkem. A dnes nám tady vnucují svoje představy o fungování společnosti podle jejich režie.

Děkujeme -- nechceme.

P.S. nakonec pan Eisman žádal o lustraci autorů. Nic mu do toho není, ale rád mu sdělím, že jsem se vždy živil poctivou prací na rozdíl od jiných.