"Spiegel: Svaz vyhnanců je prošpikován nacisty"

Německý časopis Der Spiegel zveřejnil informaci o temné minulosti špiček německého Svazu vyhnanců (BdV), jenž se stará o osud německých vysídlenců po skončení druhé světové války. Až do roku 1982 byla ve vedení BdV více než třetina bývalých nacistů.

BERLÍN - Mezi osobami, jejichž jména byla nalezena v seznamu členů nacistické strany, byli i tři bývalí generální tajemníci BdV a řada místopředsedů organizace. Ve více případech narazili novináři Spieglu na údaje, z nichž vyplývá možné zapojení pozdějších vysídleneckých představitelů na holokaustu.

Například jistý funkcionář z Bádenska-Württemberska byl členem útvaru Einsatzgruppe A, který se po německém vpádu do Sovětského svazu v roce 1941 podílel na vyvražďování Židů v Lotyšsku. Když v roce 1944 byli deportováni maďarští Židé do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, sloužil dotyčný funkcionář v Budapešti jako osobní referent tamního německého velitele politické policie a bezpečnostní služby (SD). (...)"

The large Polish daily newspaper Rzeczpospolita reported that during the meetings in 2003, publications using hate-language to describe Poles butchering Germans were available for sale, as were recordings of Waffen SS marches on compact disks, including those glorifying the Invasion of Poland. Also, far right groups openly distributed their materials at BdV meetings. While the BdV officially denied responsibility for this, they seem to tolerate the situation. (...) According to Hans Michael Kloth and Klaus Wiegrefe's article in Der Spiegel, there were more former Nazis in high-ranking positions in the federation's first three decades than previously thought. Still in 2004, the historian Stickler estimated that the percentage of those persons had not at all been disproportionately high. After months of research in the archives, the journalists of Der Spiegel came to a different conclusion in an article published in August 2006. Of almost 200 high-ranking office holders of the BdV and its predecessor organisations in the years before 1982, more than one third of them had been former members of the Nazi Party, SS or other Nazi organizations. Among them were three former general secretaries and several vice-presidents."

Zpočátku se sudetští Němci organizovali podobně jako další skupiny ve svépomocných a charitativních organizacích a po zrušení zákazu západními spojenci roku 1948 ve svazech podle země svého původu (domoviny), krajanských spolcích (Landsmannschaft). Dosavadní sdružení vytvořila v roce 1949 celostátní Sudetoněmecké krajanské sdružení. V roce 1957 pak vzniká centrální Svaz vyhnanců, sdružení zahrnující všechny vysídlené Němce z východu (Bund der Vertriebenen).

Sudetoněmecké krajanské sdružení

V organizaci se sloučily 3 hlavní skupiny: Ackermann-Gemeinde, Witikobund a Seliger-Gemeinde. Sídlem sdružení je Mnichov, předsedou je (od roku 2000) Bernd Posselt. Předsednictvo udává, že zastupuje 250.000 členů.

(...)

Stanovisko Sudetoněmecké rady k sudetské otázce - tzv. 20 bodů

Sudetoněmecká rada schválila 15. ledna 1961 a 7. května téhož roku přijala "20 bodů", které jsou dodnes stále v platnosti. Mimo jiné v nich není požadováno nic jiného, než opětovné usídlení sudetských Němců na původních územích, s nímž smí být disponováno jen s jejich výslovným souhlasem(!) Dále je prosazováno právo na národní sebeurčení, které vychází z principu kolektivní etnické a nikoliv občanské identity a nadřazuje takto kolektivní určení nad individuální sebeurčení. Nejde o nic jiného, než na právo sudetských Němců osídlit Českou republiku s tím, že jimi osídlená území mohou být od českého státu následně odtržena. Tyto body korespondují do určité míry s Karlovarským programem, který byl vyhlášen předválečnou Sudetoněmeckou stranou, podporovanou Adolfem Hitlerem. Tento názor prosazuje zejména Vitikobund, který je převážně nacionalistickou organizací založenou bývalými nacisty a německými nacionalisty. (...)"

"A tak se po letech z vlny soudobého německého trendu historické revize dějin i u nás veřejně se svými názory vynořují dokonce bývalí nacisté a jejich přátelé převážně s vazbami na sudeťácký landsmanšaft (jak například bratr válečného zločince K. H. Franka či bývalý vedoucí Hitlerjugend v protektorátu Zogelmann), kteří například tvrdí, že "zřízení Protektorátu 15. března 1939, který dopřál Čechům osvobození od vojenské služby, obrovský vzestup porodnosti a pro absolutní většinu jistá pracovní místa a blahobyt, nelze přičítat sudetským Němcům, tak jako jim nelze přičítat plánované chladnokrevné zavraždění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zosnované Benešovou exilovou vládou, a tím záměrně vyprovokované odvetné opatření Říše směřující po mnohačetných důkazech do Lidic..." (Z prohlášení neonacistické organizace Witikobund, která je řádnou součástí Sudetoněmeckého landsmanšaftu, z 21. února 2002.)"

"Od r. 2001 je Witikobund považován ze strany německé zpravodajské služby BfV za extremistickou organizaci. Působí též v Rakousku, kde provádí patrně nejostřejší protičeskou propagandu. Vliv Witikobundu ve Spolkové republice Německo v poslední době vzrostl. Činnost ostatních neonacistických organizací, např. kameradschaftů, se orientovala především na štvaní proti přistěhovalcům, antisemitismus a projevy xenofobie obecně."