8. 6. 2007
Rusko převezlo Spojené státy ohledně raketové obranyRuská diplomacie dokáže být hrubá a pro některé sousedy Ruska to bývá contradictio in adiecto. Ale v éře, kdy mezinárodní agendu určuje muž v Bílém domě a malá klika jeho poradců je občerstvující být zase svědkem vzniku multilateralismu, i když je to jen na přísně střeženém summitu G8. Je jasné, že návrh Vladimíra Putina využít Rusy ovládanou radarovou stanici v Ázerbajdžánu pro Bushův protiraketový štít, americkou delegaci převezl, píše v deníku Guardian David Hearst. Stephen Hadley, americký poradce pro národní bezpečnost, musel přiznat, že je to "odvážný návrh". Je to daleko víc. Rusko převezlo Spojené státy ohledně toho, proti kterému teroristickému státu - Íránu či Rusku - má být raketový systém skutečně zaměřen. Odděluje domácí americkou potřebu obrany od otázky budování frontových systémů ve východní Evropě, což je neuralgický bod nejen pro Moskvu, ale i pro veřejné mínění v Polsku a v České republice. Přijímá to Bushovu nabídku "spolupráce" na štítu protiraketové obrany a oplácí to stejnou nabídkou. |
Rusko nabízí, že "integruje" jeden z nejsilnějších radarů na světě, stanici v Gabale v severním Ázerbajdžánu, do amerického systému. Ze dvou prvků navrhovaných základen ve střední Evropě byli Rusové vždycky více znepokojeni radarem, který měl být vybudován v Brdech, než antiraketami v Polsku. Antirakety nemají žádné hlavice a likvidují přilétající raketu kinetickým střetnutím. Pokud to bude fungovat, a to zdaleka není jisté, má to být, jak když zasáhne jedna kulka druhou kulku. Avšak radar, který zjišťuje odpálení nepřátelské balistické střely a navádí antirakety proti ní, je znám jako "útočný" radar a má dostatečně velký dosah, aby pokryl Rusko i Írán. Proto Rusko odmítalo přijmout ujišťování Washingtonu, že ten radar není zaměřen proti němu. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Sheffer uvedl v pátek, že Gabala je příliš blízko Íránu, takže se z technických důvodů nehodí, a Pentagon pravděpodobně zaujme totéž stanovisko. Avšak Putinova diplomatická protiofenzíva by mohla vést k oddálení evropských a amerických postojů ohledně protiraketové obrany, ke které se Evropané vždycky stavěli skepticky, protože to je oblíbený projekt amerických neokonzervativců. Hrozba, že Rusko znovu zacílí své jaderné rakety na evropské cíle, stále existuje, a v Evropě musejí sílit pochybnosti ohledně politické a vojenské ceny budování protiraketové obrany, pokud nedojde k dohodě s Ruskem. Washington zrušil svůj podpis od dohodou zakazující balistické střely, která platila 30 let, aby si mohl vybudovat vlastni protiraketový systém Argumentoval, že je dohoda proti balistickým střelám zastará. Byla možná nedokonalá, ale byla to smlouva a byla součástí celé struktury smluv, jimž teď hrozí postupné zrušení. V rychle vznikající realitě "studeného míru" vyjádřila Moskva svou nespokojenost s dvěma smlouvami, které omezují počet a rozmístění jaderných střel středního doletu a konvenčních zbraní. Není v ničím zájmu, a určitě ne v zájmu Polska, aby se všechny tyto dohody rozložily. Argument Ruska - ať už je či není pravdivý - že štít raketové obrany zlikviduje strategickou rovnováhu v Evropě, by se tak mohl rychle stát realitou. Nemusí se nám líbit, jak se dnes Rusku vládne. Nemusí se nám líbit, jak Rusko hájí své národní zájmy. Ale nemůžeme už předstírat, že Rusko žádný národní zájem nemá. Je tohle mnichovanství? Ne, je to realita. Kompletní článek v angličtině ZDE |