2. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 2. 2006

Benešovy dekrety

Před 60 lety, na jaře roku 1946, byly prezidentské dekrety v Československu prohlášeny za zákony.

Prezidentské dekrety byly vydávány od roku 1940, tehdy exilovým prezidentem Benešem ve Velké Británii, až do ustavení Prozatímního Národního shromáždění do dne 28. 10. 1945. Bylo jich vydáno za toto období celkem 143, z toho 44 v zahraničí, tj. v průběhu války. Tyto dekrety byly formou zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kde nemohly působit ústavní orgány ČR. Při jejich dnešním hodnocení je třeba brát v úvahu historické i právní okolnosti jejich vzniku.

Tehdejší Československo bylo první obětí totální války, rozpoutané Německem. Platnost všech dekretů (ústavních a ostatních) a jejich prohlášení od počátku za zákony a ústavní zákony, byla potvrzena a prohlášena ústavním zákonem z 28. 3.1946 (č. 57/1946 Sb.) Dnes je součástí českého právního řádu už jen 57 dekretů, z toho 48 dekretů vydaných až po válce na území ČSR. Jsou výrazem kontinuity čs. státu a jeho právního řádu. Podobně svojí normotvornou činnost tehdy prováděly i jiné exilové vlády, například Polska, Nizozemí, Lucemburska, Norska a Belgie.

Dekrety prezidenta Beneše vycházely z mezinárodních dohod o reparacích a konfiskaci německého majetku v cizině, přijatých na konferencích na Krymu a v Postupimi. Dohoda o reparacích od Německa vstoupila v platnost 24. ledna 1946 a ČSR k ní přistoupila 17. května 1946. Podle Dohody si každá signatární vláda rozhodovala o formě, již sama při reparacích zvolí. Dohodou bylo také mezinárodně právně stvrzeno konfiskování majetku sudetských Němců. ČSR v roce 1945 tak zkonfiskovala majetek osob německé národnosti dvěma dekrety -- č. 12 z 21. 6.1945 a č. 108 z 25. 10. 1945. Na dekret č. 12 ještě navazoval dekret č. 28 ze 20. 7. 1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu. Obdobně konfiskace majetku probíhaly například v Nizozemí, Belgii, Dánsku, Řecku a v Rakousku.

Znamená to tedy, že čs. vláda a prezident Beneš nepostupovali svévolně a protiprávně, ale v souladu s mezinárodním právem. Z vyčíslených válečných škod na ČR v celkové výši téměř 19,5 miliard dolarů bylo nakonec nahrazeno jen 91 miliónů dolarů, tj. pouze 0,4 procenta. Reakce některých kruhů na západ od našich hranic jsou nestoudné také proto, že v přijatých tzv. Pařížských dohodách (1954) se SRN zavázala, že nevznese v budoucnu žádné námitky proti opatření, která byla provedena proti německým majetkovým hodnotám v zahraničí nebo jinému majetku, zabavenému pro účely reparací nebo restitucí. Znamená to tedy, že němečtí občané nemohou vznést jakékoliv nároky vyplývající z opatření provedených z důvodu existence válečného stavu v Evropě. Platnost tohoto ustanovení tzv. Převodní úmluvy byla potvrzena i pro sjednocené Německo Dohodou čtyř vlád (tzv. Smlouva 4+2) o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, podepsanou 12. 9. 1990.

Trochu odlišnou problematikou byl odsun osob německé národnosti z ČSR. To probíhalo na základě opatření z Postupimské konference v srpnu 1945. Vysídlení Němců z ČSR tedy mělo také jasnou oporu v mezinárodním právu a není předmětem Benešových dekretů. Článek XIII. Postupimské dohody stanovil, že německé obyvatelstvo nacházející se v Polsku, ČSR a také v Maďarsku, bude třeba přemístit do Německa. Toto mělo být prováděno spořádaným a humánním způsobem. Je ale smutnou skutečností, že poválečné emoce často způsobily i u nás zejména z počátku tzv. divoký odsun a také řadu excesů a osobních tragedií.

Vydání dekretů prezidenta Beneše tedy bylo i z hlediska mezinárodního práva legálním a legitimním aktem. V případě vysídlení většiny osob německé národnosti po válce z ČSR šlo z hlediska mezinárodního práva o součást sankcí a bezpečnostních opatření, tedy zase o výkon práva. Šlo tehdy o legitimní kroky vítězných mocností a jejich spojenců, k nímž Československo patřilo, které byly založeny na principu odmítajícím války jako prostředek národní politiky. Z toho vycházely i přijaté dekrety prezidenta Beneše a zpochybňovat je by pak ve svých důsledcích znamenalo zpochybňovat i výsledky druhé světové války a poválečného uspořádání v Evropě.

Použito odborného tisku a publikovaných výsledků vládní expertizy k dané problematice

                 
Obsah vydání       2. 2. 2006
2. 2. 2006 Petr Partyk je dále vězněn
2. 2. 2006 Die Welt: Na Západě je dovoleno se rouhat
2. 2. 2006 Jak naštvat muslimy po francouzsku
2. 2. 2006 Redaktor France Soir propuštěn Simone  Radačičová
2. 2. 2006 Politická korektnost je více než svoboda slova? Josef  Provazník
2. 2. 2006 Jak by reagovali Češi, kdyby v Německu otiskli posměšné karikatury T. G. Masaryka? Zdeněk  Wognar
2. 2. 2006 Lékárníci, marže a zisky Josef  Vít
2. 2. 2006 Eroica - cynica Car  Osten
2. 2. 2006 Zapomenuté slzy v Kongu Jan  Klusáček
2. 2. 2006 Bush: Amerika se zbaví závislosti na ropě
2. 2. 2006 Amerika: Je energetická změna reálná?
2. 2. 2006 O segregované výuce romských dětí
2. 2. 2006 Uvažování lidí podléhá změnám v čase i v prostoru Darina  Martykánová
2. 2. 2006 Žákovo mlžení: stamiliardové ztráty v příjmu do státního rozpočtu Ivo  Bubeník
2. 2. 2006 Sedlecký vyloučen z České komory architektů? Jan  Mech
2. 2. 2006 Causa finita, Štefane Šveci Filip  Sklenář
2. 2. 2006 Durdit rozdrážděné kotě se nevyplácí Štefan  Švec
1. 2. 2006 Ó Tyfone! Ó Sklenáři! Štefan  Švec
2. 2. 2006 Benešovy dekrety Alois  Matuška
2. 2. 2006 Britské listy mají za rok o polovinu více čtenářů
1. 2. 2006 Česká televize se do roku 2010 "obejde bez dalších zdrojů" Filip  Rožánek
1. 2. 2006 Ombudsman: "Postup policie na CzechTeku byl nepřiměřený"
1. 2. 2006 Účelově obžalovaný účastník CzechTeku obhajovaný IuRe soudem zproštěn obžaloby
1. 2. 2006 Jakl: Není pravda, že se přu o výchovu svého dítěte
1. 2. 2006 Klaus by měl veřejně přiznat, že jeho privatizační metody byly katastrofální Václav  Žák
1. 2. 2006 Tradiční rodina je v menšině, a přesto není netolerance na místě Irena  Ryšánková
1. 2. 2006 Josef Žáček za oltářem snů Jan  Paul
1. 2. 2006 Užívání titulů v české společnosti Marian  Kechlibar
1. 2. 2006 Hra o život Václav  Dušek
1. 2. 2006 Pomlčkové strany Oskar  Krejčí
31. 1. 2006 Vážné varování ohledně klimatických změn
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
2. 2. 2006 Benešovy dekrety Alois  Matuška
21. 11. 2005 Provokace paní Merkelové   
18. 11. 2005 Merkelová podporuje zřízení Centra vyhnání Radek  Vogl
16. 9. 2005 Sudetští Němci v Krnově světí památku židů   
2. 9. 2005 Dějiny jsou prevít Pavel  Urban
27. 7. 2005 Kolakowski sem, Jaspers tam - už jsme se omluvili Polákům? Karel  Dolejší
25. 7. 2005 Okupanti utekli ještě před koncem války, kolaboranti zůstali Stanislav A. Hošek
25. 7. 2005 Soucit s těmi, co nemohou zapomenout na prožité křivdy   
25. 7. 2005 Oni o koze a já o voze Jan  Čulík
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
25. 7. 2005 Panská rasa, divoký odsun a zlí Čechové Michael  Marčák
22. 7. 2005 Nebylo povinností být disidentem Jan  Čulík
22. 7. 2005 Der Tag kommt nicht Štěpán  Kotrba
20. 7. 2005 Nesmíme živit nenávist   
18. 7. 2005 Spravedlností byla jedině smrt Štěpán  Kotrba