Naslouchejme příběhům o bolesti

V pondělí 12. září dopoledne se sudetští Němci zúčastnili přednášky Hildegondy M. Rijksenové v budově židovské synagogy v Krnově. Tématem bylo "Soužití Čechů, Němců a židů v českých zemích". Rijksenová, nizozemská evangelická duchovní působící v Olomouci, odsoudila názory těch, kteří o minulosti diskutovat nechtějí. Řekla např.: "Chtít zapomenout prodlouží exil, jen pamatovat vede k osvobození. Chceme-li dosáhnout porozumění, měli bychom vedle nutné diskuSe o faktech především být ochotni naslouchat příběhům bolesti druhých."

Přijel syn sudetoněmeckého zachránce synagogy

Mezi skupinou rodáků je Helmut Irblich ze Schweinfurtu. Jako patnáctiletý prošel českým koncentračním táborem pro Němce. V živé paměti mu zůstala příhoda z Krnova, kdy tzv. "partyzáni" umučili asi čtyřicetiletého muže a ho přinutili, aby se díval. Jeho otec Franz Irblich, zachráce budovy synagogy, byl majitelem známé krnovské stavební firmy. Zároveň byl radním. Syn Helmut vypráví: "Starosta svolal zasedání rady, na kterém přečet tajnou depeši z Berlína, že mají zničit synagogu. Můj otec však navrhl podvod, a ten byl jednomyslně schválen: Vypálili smuteční síň na židovském hřbitově, kterou před nacisty vydávali za synagogu, zatímco ze skutečné synagogy byly odstraněny židovské symboly a přimalován nápis Tržnice. Jako malý kluk jsem se šel podívat na práci dělníků. Motivem mého otce byla úcta k Božímu stánku, ostatně podobně kdysi Krnované zachránili cvilínský poutní kostel, jehož zrušení nařídil císař Josef II."

Němečtí rodáci platí na připomínku obětí holocaustu

Helmut Irblich vzpomíná také na svého židovského spolužáka Hanse Bellaka, syna majitele druhé největší textilky v Krnově: "Byli jsme dobrými kamarády, ale jednoho dne z ničeho nic do školy už nepřišel. Později jsem se dozvěděl, že celá rodina utekla do Anglie a tím naštěstí přežili". Irblich se rozhodl zakoupit místo v lavicích krnovské synagogy v rámci projektu "70 míst - 70 osudů". Lavice z roku 1897 zachráněné ze zničené olomoucké synagogy budou instalovány v sále synagogy v Krnově a v každém ze 49 míst bude cedulka se jménem jedné z asi tří stovek obětí holocaustu z Krnovska a Bruntálska. Irblich konkrétně zaplatil připomínku Fritze Geiringera, majitele paláce Silesia na Mikulášské ulici, který byl umučen v koncentračním táboře v Dachau. Shodou okolností s Dachau souvisí i obraz cvilínské madony, kterou Irblich z Německa přivezl a věnoval arcibiskupu Graubnerovi. Tento obraz nechal svému příteli do tohoto tábora propašovat biskup Nathan, jenž za války sídlil v dnes v polském městečku Branice a založil tamní léčebný komplex.

Sudetští Němci si koupili celkem čtyři místa. Jedním z dárců je i Kurt Schmidt, předseda krnovského sdružení v Německu a bývalý středoškolský učitel žijící ve Wilhelmshavenu u Severního moře, iniciátor a hlavní organizátor Česko-německých týdnů, jenž perfektně mluví česky. "Zvolil jsem si Hanse Chlupaceka, syna krnovského továrníka. Pravděpodobně ho zastřelili nacisté před evakuací Krnova. Předtím jej nechali hloubit zákopy. Nebyl v koncentráku, protože byl ze smíšeného manželství. Jeho otec byl sudetský Němec, matka židovka. Můj otec měl hostinec na Cvilíně a já si jako kluk vzpomínám, že k nám Chlupacekovi za války chodili a otec je hostil tajně v zadní místnosti," řekl Schmidt.

Babičky přijely v krnovských lidových krojích

Dvě z rodaček se některých zúčastňují v krojích, jedná se o babičky Irmtraud Klein a Margarethe Kaller. Obě byly v mládí vysídleny do východního Německa, odkud se jejich rodině později podařilo utéci. Traudl Kleinová dnes žije v bavorském Beutelsbachu, kde se věnuje šití hornoslezských lidových krojů a uchovávání dalších sudetoněmeckých tradic. Její sestra Margarethe Kaller žije v kanadské provinci Britská Kolumbie. Po smrti mažela se na čas stáhla do ústraní a žila dva roky s Eskymáky, přebývala v iglú. Krátce před návštěvou Krnova podnikla dvouměsíční dobrodružnou cestu po čínském Tibetu. Obě babičky překypují energií a dobrou náladou. Moc jim chutná česká kuchyně, která je s tou sudetoněmeckou téměř identická: "V krnovském nářečí se povidla řeknou Povidl, buchty Buchtel, švestky Zwetschken atd.", svěřila se stařenka.

Krnovský Němec sestřelil Messerschmidta

Někteří krnovští Němci opustili Krnov před jeho připojením k Říši v roce 1938. Např. synovec posledního předválečného (sociálně-demokratického) starosty Krnova Richtera bojoval v českolovenské exilové armádě ve Velké Británii proti nacistickému Německu. Jako letec sestřelil i messerschmidta. Do odsunu v letech 1945-56 byli zahrnuti i bojovníci proti nacismu, němečtí sociální demokraté a němečtí komunisté. Rozdíl byl pouze v tom, že tzv. antifašisté si mohli s sebou vzít veškerý nemovitý majetek, ti ostatní jen pár osobních věcí.