Hodnotí, že základna byla vybudována kvalitně a v betonových ohradách se na kolejnicích pohybovaly sofistikované rakety SS-20, které bylo možno v případě potřeby vyzbrojit atomovými hlavicemi, které byly schopné do 3 minut zasáhnout Norimberk (uvedeno v Metru). O výstavbě základny mělo rozhodnout vedení raketového vojska Československé armády (autor opomenul slovo lidové). A pro ty, kteří neabsolvovali vojenskou základní službu, objasňuje autor například, co byla opičí dráha – trénovací, výcviková dráha a popisuje překrásné okolí základny. V podstatě má autor článku pravdu, ale původní zprávu z Metra musíme poněkud poopravit.

Obranných raketových palpostů kolem Prahy bylo vybudováno několik. Žádný z nich nebyl vyzbrojen „sofistikovanými“ raketami SS-20. Po kolejnicích se mohli maximálně pohybovat „sofistikované“ rakety typů Vega (S-75), Volchov (S-125) a Něva (S-200). Tyto rakety byly určeny výhradně k ničení vzdušných cílů, čili jejich použití je určeno jejich charakterizujícím názvem země-vzduch. Tyto rakety nebylo možné vyzbrojit atomovými hlavicemi. Na Norimberk by bylo nutné poslat raketu typu země-země. Základnu ve vynikající kvalitě postavili občanští pracovníci Vojenských staveb n.p., kteří kromě platu dostávali i příplatky za „držhubné“. Prostor této základny byl místními obyvateli i příslušníky ČSLA vždy nazýván Klondajk. O výstavbě palpostů raket PVOS rozhodovalo velení PVOS (pro ty, co stejně jako autor patrně neabsolvovali ani vojenskou základní službu, zkratka znamená „Protivzdušná obrana státu“). A ona „opičí“ dráha se oficiálně nazývala překážkovou dráhou a u všech vojenských posádek ji najdete i nyní.

Být šéfredaktorem nástupce radia Jerevan v Čechách, tak bych odměnil autora tohoto článku týdenním pobytem mezi brazilskými chudými ve favelách, aby si tam vydělával na svoji obživu místně obvyklým způsobem a zažíval při tom ten zázračný pocit svobody.

Bylo by rovněž zajímavé zjistit, kdo „novináře“ Tomáše Svobodu z českého Ministerstva obrany doprovázel. Podle toho co předložil čtenáři, patrně se jednalo o doprovod na nejvyšší úrovni.

článek Tomáše Svobody v deníku Metro 7. 6. 2007 PDF

Poznámka ŠOK: Nedovzdělanost dotyčného redaktora je opravdu zarážející, zvláště v době internetu. Není problém si zjistit, co na základně Klondajk vlastně bylo, od kdy do kdy a proč. GPS souřadnice objektu: 49°51'15.39"N,14°9'58.07"E , 604,3 m.n.m. , plocha 110 ha. Stavba 1981-1985, operační nasazení 1985. Na základně byl umístěn 17., 18., 19. protiletadlový raketový oddíl Dobříš, součást Protiletadlové raketové skupiny VEGA Dobříš (první velitel skupiny mjr. Ján Grosiar, 17. plro mjr. Havelka, 18. plro mjr. Šiška a 19. plro mjr. Záhorský, technický oddíl kpt. Kohoutek) , VÚ 4431. Útvar celkově čítal přibližně 160 důstojníků a praporčíků a 370 poddůstojníků a vojáků základní vojenské služby. Ve výzbroji měl protiletadlové raketové komplety dalekého doletu S-200 VE "Vega-E" (34 kusů protiletadlových řízených střel 5V28 v přepravních kontejnerech, dvě rakety v pohotovozti do 36 minut, další 2 rakety připravené v permanentní pohotovosti na odpalovacích zařízeních v pohotovosti do odpálení do 6 minut (celkem osmnáct odpalovacích ramp 5P72V) dolet 250 km, dosah 40km, přehledový radiolokátor O-14 "Oborona" - modernizovaná verze P-14F (šířka 32 m, výška 11 metrů, přehled na vzdálenost 400 km do výšky 30 000 m) , radiolokační dotazovač 1L22-1 "Parol", kontrolní vyzařovací stožáru "Výška", radiovýškoměr PRV-17, radioreléové komunikační stanice 5Ja62 "Cyklojda" s anténou zajišťující kódované spojení automatického systému velení SENĚŽ s velitelstvím nadřízené 71. protiletadlové raketové brigády; radiolokátory ozáření cíle 5N62V a antény 5N62; kabina bojového velení K-9) . Příjezdová živičná komunikace, vybudovaná až v roce 1987 se odpojuje ze silnice č. 114 v úseku Dobříš - Hostomice, pod vrchem 628,0 Hradec. Poté v délce 6 km pokračuje jako hřebenovka přes kóty 641,9 Liška a 605,0 Stožec směrem ke hlavní bráně útvaru. Ještě daleko před hlavní bránou však protíná vnější pletivové oplocení a míjí kulometnou prefabrikovanou pevnůstku, umístěnou v zalomení cesty (49°50'19.2"N,14°8'41.29"E).

Raketu kompletu S-200 při startu urychlují čtyři přídavné prachové motory, hlavní raketový motor však spaluje kapalné palivo TG-02 "SAMIN" (50% triethyl-amin + 50% xylidin), okysličovadlem je kyselina dusičná (v podstatě NHO3, přesněji 73% NHO3 + 27% N2O4 včetně dalších aditiv).

Protiletadlová raketová skupina VEGA v Dobříši byla zrušena k 31.12. 1994 . Útvar byl zrušen na podzim roku 2001. Po vyřazení S-200 v roce1995 byl až do svého zrušení vyzbrojen ruskými PLRK S-75 Volchov a S-125 Něva...

profesionálně zpracované materiály o základně protiletadlových střel Vega na vrchu Stožec ZDE