Posílám Vám opět hrozný příklad toho, co je možné na serveru novinky.cz. Nerad bych Vás tímto "monitoringem" obtěžoval, ovšem zatím nikdo jiný se na touto situací ani nepozastavil, tím spíše aby o ni někdo napsal, upozorňuje Petr Pišoft:

Odkaz: ZDE

Německá kancléřka Angela Merkelová kritizovala před svou nadcházející návštěvou USA americký tábor v zálivu Guantánamo na Kubě, kde jsou dlouhodobě zadržovány bez soudu osoby podezřívané americkými úřady z terorismu. V rozhovoru pro týdeník Der Spiegel konstatovala, že tábor by "neměl existovat" a že je zapotřebí najít "jiné způsoby" jak zacházet s těmito vězni. Dodala ale, že od Bushe nebude během své návštěvy chtít, aby tábor okamžitě uzavřel. Posléze na tiskové konferenci své názory hájila: "Toto je můj názor a řeknu ho i kdekoliv jinde, stejně, jako jsem ho vyjádřila tady. Mé rozhovory s vedoucími představiteli jiných zemí neznamenají, že bych vyjadřovala nějaké požadavky, ale skládají se z výměny názorů." Kancléřka řekla v listě Der Spiegel, že chce s Bushem mluvit o boji proti terorismu, "ale echci zdůraznit, že naše styky s USA nebudou omezeny jen na rozhovory o boji proti terorismu a o irácké válce," dodala. Její sociálnědemokratičtí partneři v německé vládě přivítali, že odsoudila existenci tábora v zálivu Guantánamo.

Merkelová plánuje během cesty do Ameriky zlepšit styky mezi USA a Německem, které ochladly, když se Gerhard Schroeder postavil proti americkému útoku na Irák.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Šaron, kterého jsem nenáviděl, se za poslední dva roky dramaticky změnil, ale do jaké míry byl ochoten přijmout smíření, ptá se izraelský spisovatel Amos Oz, zakladatel hnutí Peace Now.

Izraelský premiér Ariel Šaron se v pátek podrobil druhé nouzové operaci poté, co lékaři zjistili, že znovu začal krvácet do mozku. Lékaři uvedli, že se jim podařilo po pětihodinové operaci toto krvácení zastavit a snížit tlak v mozku, ale Šaronův stav zůstává kritický a většina lékařských komentátorů konstatuje, že jeho šance na přežití jsou velmi malé.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová zrušila plánovanou cestu do Indonézie, protože chce být v případě Šaronovy smrti "Izraeli nablízku".

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Ano, někdo tvrdí, že Šaron je válečný zločinec, že vojáci vraždili Palestince a on tomu nebránil. To je už ale dávná minulost a nikdy nikdo mu neprokázal soudně vinu. Proč tomu tak je? Za vlád levicové Avody mu také nikdo nic neprokázal? To je dávno uzavřená kauza, píše Jaromír Snítilý.

Dneska je spíše důležité zamyšlení, jak bude mít jeho smrt vliv na mír, na celou politiku Izraele. Pokud vyhraje volby Likud s Benjaminem Netanjahuem, mírová jednání budou u konce. Pokud vyhraje Avoda s Amirem Peretzem, samotný Izrael ho prokleje za přílišné ústupky Arabům. Kdo měl politickou sílu stáhnout Židy z Gazy? Kdo měl sílu skutečně dokončit mírová jednání? Šaron.

Ano, bylo zajímavé sledovat, jak se z "jestřába" stává umírněný politik. Dříve nekompromisní Šaron, zastánce tzv. Velkého Izraele, osad v Gaze a na Západním břehu. Na stará kolena hodně otočil kormidlem své politické filozofie. Ale ať už byl jakákoli v minulosti, teď dal Izraeli a Palestině obrovskou naději na mír!!!

A Vy vytáhnete nějakou kauzu, která teď nikoho nezajímá. Naštěstí tu jsou jiná média, jako třeba Hospodářské noviny. Ty ten význam jeho nemoci a případné smrti pochopily.

Bílý dům se vyjádřil neobykle kriticky k výrokům jednoho z nejoddanějších stoupenců prezidenta George Bushe, televizního kazatele Pata Robertsona. Robertson řekl v televizi, že mrtvice, kterou utrpěl Ariel Šaron, je boží trest za to, že Šaron nařídil odchod izraelských osadníků z pásma Gazy.

Bílý dům charakterizoval tyto výroky jako "naprosto nevhodné a urážlivé". Zaútočili na ně okamžitě i američtí Demokraté a americké židovské organizace.

Znovuzrození křesťané jsou důležitou součástí voličské podpory prezidenta Busha a Bílý dům je normálně nekritizuje, i když Bush s jejich výroky nesouhlasí. Avšak Robertson je příliš významnou postavou na americké politické scéně, aby ji bylo možno ignorovat, konstatují internetové stránky BBC.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Neuvěřitelné se stává skutkem. Česká tisková kancelář vydala zprávu o tom, že Dagmar Havlové chcípla fena. Pardon - abych přesně citoval tiskovou agenturu:

České tiskové kanceláři tuto nenahraditelnou ztrátu sdělil neodkladně Zdeněk Soudný z Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Pes se podle něj zařadil mezi psí rekordmany, neboť průměrně se boxeři dožívají devíti let. Patřil tak mezi nejstarší boxery nejen v Česku, ale prý i v celé Evropě. Podle Mladé fronty Dnes poslal Soudný do světa nekrolog hodný úmrtí prezidenta. Nyní nejspíš nezbývá, než vystrojit Sugar státní pohřeb.

Škoda že Soudný nebyl soudný, to by snad mlčel... O inteligenci redaktorů, editorů i šéfredaktora domácího zpravodajství ČTK si může každý z nás myslet své.

Píše to Hana Valentová, v tiskové zprávě o Přípravném setkání Pražského modelu OSN pro středoškoláky v ČR, které organizuje Asociace pro mezinárodní otázky. Při sobotním setkání se prý 350 českých středoškoláků shodlo, že "proti terorismu je třeba důrazně bojovat".

Sancta simplicitas...

"Je válka proti terorismu úspěšná? Jaké jsou nejefektivnější metody boje proti terorismu? Otázky, které řeší přední světoví politici, se pokoušeli v sobotu zodpovědět čeští středoškoláci. Více než 350 z nich se proměnilo v zástupce jednotlivých členských států OSN, a to v rámci 11. ročníku Pražského modelu OSN," píše se v tiskové zprávě zmíněné organizace.

Povšimněte si, jak tato údajně nezávislá iniciativa automaticky přebírá žargon George Bushe. Ona se snad vede nějaká válka proti terorismu někde jinde než v mysli amerického prezidenta? Zřejmě není divu, iniciativa Asociace pro mezinárodní otázky má silné průniky s aktivistickou politickou organizací Člověk v tísni. (red.)

Obrátil jsem se na ministra zdravotnictví Davida Ratha a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha s níže uvedeným dotazem, ve věci jedné čtenářky Britských listů. Dosud nepřišla žádná reakce. Z ministerstva práce a sociálních věcí jsem obdržel automatický mail pod hlavičkou "Potvrzení o přijetí podání" (tj. nařízení vyřízení zařízení, zase! :)

Dne 10. ledna přišlo vyrozumění, že můj dopis MPSV předává ministerstvu zdravotnictví.

Dotaz, na který dosud od ministrů nepříšla odpověď, zněl:

Lékaři a kněží činí smrt bolestnou, říkával Napoleon a Maurice Maeterlinck (1862 -1949) zase výstižně uvedl, že není to smrt, která útočí na život, ale život urážlivě vzdoruje smrti. Věda pod falešnou záminkou morálky zdržuje konec trápení člověka a přitom není fyzického ani metafyzického důvodu k tomu, proč by neměl být příchod smrti právě tak blahodárný jako příchod spánku.

Současný svět médií, politiky, moci a náboženství je ve svém patetismu a kýčovitosti už tak trapný, že je prakticky nesnesitelný. Šaron vůbec nebojuje o život, s tak těžkým poškozením to ani není možné, o jeho život bojují lékaři, jenomže o jak kvalitní život? Že bude ochrnutý, v tom lepším případě a zcela odkázaný na druhé jako děcko?

Technologický průmysl souhlasí: formát DVD je zastaralý a mrtvý.

Společnosti, zabývající se spotřební elektronikou, začínají předvádět novou generaci technologie pro domácí promítání filmů. Elektronický průmysl je však dosud nejednotný ohledně toho, co se stane novým formátem. Dvě soupeřící skupiny jsou přesvědčeny, že roli DVD byl měl převzít právě jejich produkt. Předváděly soupeřící technologii na nynějším veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas.

Firma Sony shromáždila podstatnou podporu pro nový formát Blu-Ray. S ní soupeří firma Toshiba, která prosazuje high-definition HD-DVD, levnější, méně technologicky pokročilou alternativu.

Krajská konference KSČM v Brně skončila dle očekávání těch, kteří znají nesmlouvavý konzervativismus předsedy městského výboru strany v Brně Kůtu, který ještě nedávno považoval perestrojku za zradu komunistických ideálů.

Týdeník Rozhlas uveřejnil vesvém posledním čísle "titulní" rozhovor Radima Kopáče s redaktorkou Janou Klusákovou. Nechci pouze analyzovat odpovědi "zkušené novinářky". Ty jsou jejím právem a vypovídají o ní samé víc, než by jí bylo milé. "Rozhovor je šikovný žánr. Mohu se lecčeho dobrat, a zpovídaný člověk někdy dokonce řekne něco, nač by bez mojí otázky nepřišel," říká o sobě skromně redaktorka ČRo 1 - Radiožurnálu. Ona sama je svého tvrzení důkazem. Jako příklad lze uvést hned první tři otázky a první tři odpovědi, která dokládají novinářčin aktivismus a účelovost jejího "novinářského" počínání víc, než by měli její nadřízení v médiu veřejné služby připustit:

Nebudu ani raději zkoumat oprávněnost či neoprávněnost autorčiných účelově "předvolebních" rozhovorů, tvořících publicitu kandidátovi před volbou, notabene pro Respekt. Novinář veřejné služby má dodržovat profesní standardy, ať píše kamkoliv a o čemkoliv. Zaměřím se podrobněji na úvodní Kopáčův komentář a jeho některé další otázky. A Klusákové odpovědi.

< Každé tři vteřiny umírá na světě jeden člověk v důsledku extrémní chudoby -- z hladu, kvůli nedostatku kvalitní vody, na nemoci, kterým lze předcházet. V hrozivých podmínkách pod hranicí chudoby žije ze dne na den 1,2 miliardy lidí -- dvakrát více než kolik nás dohromady žije v Evropě a USA. Do roku 2015 jsme se proto zavázali snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než jeden dolar na den a snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem.

Za jedno z nejkrásnějších slov Starého zákona považuji výrok proroka Micheáše, který burcuje své spoluobčany, kteří lžou, kradou, šidí, nejsou schopni se na ničem dohodnout a jsou plni násilí - a chce aby pochopili, co je smyslem dobrého a šťastného života. Ne -- jak oni si mysleli -- nepoctivý život na jedné straně a bohatá náboženská praxe na straně druhé, ale: "Cožpak má Hospodin zalíbení v tisících obětních beranů, v deseti tisících potoků oleje? Hospodin od tebe žádá jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem."    Mich 6,8

Původní svátek Kristova narození Epifaneia, Svátek Zjevení Páně, má v Evropě a u nás daleko prozaičtější název Tří králů. A to je dnes, 6. ledna. Tříkrálový den znamená v Evropě faktický konec dvanáctidenního období Vánoc. I divadelní hra Večer tříkrálový od Williama Shakespeara se jmenuje v originále The Twelfth Night...

Tři bibličtí mágové či mudrci byli dle legendy pohané, hvězdopravci a zřejmě pocházeli z Arábie. Znalost postavení hvězd v kteroukoli dobu a znalost jejich pohybu byla kdysi pro všechny lidi na souši i na moři nejspolehlivějším kompasem. Podle hvězd určovali denní čas a roční doby. Když hvězdáři pozorovali oblohu, často si připomínali dávné proroctví proroka Balaáma, že vyjde hvězda z pokolení Jákobova a povstane král Izraele.

Když se naplnil čas, objevil se na nebi zvláštní úkaz: vlasatice - kometa. Mudrci v ní viděli znamení příchodu prorokovaného vykupitele. Touha spatřit na vlastní oči novorozeného krále, je přivedla k rozhodnutí, že se vydají společně, ačkoli byl každý z jiné země, za touto jasně zářící hvězdou, která je vedla. Matouš ukazuje hvězdou vedené "mágy z Východu", hledající nově zrozeného krále Židů. Ježíš se ukazuje jako Mesiáš, který hodlá vést ke spáse i pohany.

Tolik legenda, která přešla do symbolického poselství věkům pod názvem Bible.

Tři králové aneb Slavnost Zjevení Páně ZDE

Narození Vykupitele vždy vymaže našeho prapantátu Adama a je tu trojetnický týmtandem K+M+B. Iniciály, namalované svěcenou křídou na futrech, budeme mít všade tam, kde nevzdávají velební pánové starou praktiku bílé magie a světí a žehnají křídu koledníkům. Ti říkávají, že píší Kašpar, Melichar a Baltazar, a často neví, že to znamená Kriste tomuto domovu požehnej. (Kristus Mansionem Benedicat). Většinou to bývají koledníci samozvaní, kteří o latině nikdy neslyšeli.

Ale od Adama! Žil si v Ráji, až mu to zkazila hebrejská hysterka Lilit a pak mlsná koza Eva. Přesto se dožil - možná sám nebo jeho rod - 930 let.

Reportér listu New York Times James Risen odhalil ve své nové, explozivní knize State of War (Válečný stav) sérii chyb CIA, které vedly k tomu, že Amerika Íránu zřejmě umožnila výrobu jaderných zbraní.

S každým dalším pečlivým utažením šroubu ve vědě, s každým dalším upevněním našeho porozumění přirozenému světu stále více utahujeme popruhy božího náhubku.

Odpověď psychologa Jesse Beringa z University of Arkansas na otázku časopisu Edge, co považuje za nejnebezpečnější myšlenku.

Začátkem roku 1990 mi moje tehdejší brněnská kamarádka, sečtělá inženýrka ekonomka s intelektuálními sklony a členka KSČ, napsala toto: "Vítězové, kteří ušetří bohy poražených, budou zachráněni." (Nejspíš necituji přesně a prý se to připisuje Homérovi.) Kdovíproč se mi zrovna tato sentence vynořila z podvědomí při souběžném čtení příspěvků do dvou polemik vedených v poslední době na stránkách tohoto listu - o těch, kdo byli postiženi popřevratovým vývojem, a o Husákových dětech. Obě diskuse mi splývají, nejspíš proto, že se obě dotýkají toho, co bylo během doby nesčetněkrát semleto ve stovkách jiných sporů, vedených na jediné téma: Kdo a co vlastně za posledních 16 let prodělal a kdo vydělal, kdo jsou vítězové a kdo poražení, o co se vůbec hrálo a do jisté míry hraje ještě i dnes a co je to vlastně za hru a s jakými pravidly.

Na internetových stránkách společnosti BBC najdete anglické zpravodajství Czech gorillas get reality TV show o ironickém projektu tak trochu jiné reality show Odhalení Českého rozhlasu.

článek ZDE

Izraelský premiér bude udržován v umělém spánku nejméně do soboty 7. ledna. Jak ve čtvrtek pozdě večer informoval server listu Haaretz, toto opatření má přispět ke snížení nitrolebečního tlaku a omezit riziko dalšího krvácení  do mozku v situaci, kdy celkový stav premiéra po rozsáhlé mozkové mrtvici dává určitou naději na uzdravení. Z druhé strany lékařská zpráva vydaná ve 22:39 místního času hovoří o poškození mozku, jehož následky bude možné plně zhodnotit nejdříve v neděli. CT vyšetření ukázalo, že chirurgický zákrok zastavil krvácení - nyní jde o to zjistit, jak vážné následky pacient v důsledku hemorhey vlastně utrpěl. 

Nazdar Honzo, zrovna čtu na Briských listech toho Kalouse, píše Martin Škabraha. Tu poznámku jsi tam rozhodně neměl dávat! Tyhle redakční zásahy dost škodí pověsti Blistů, i když jsou dobře míněné. Kdyby tam bylo nějaké tvzení, které je věcně nesprávné a je třeba ho opravit, tedy čistě faktograficky, tak je poznámka na místě. Ale v tomhle případě jde o tvrzení vysloveně interpretačního rázu. K tomu lze napsat polemiku, ale ne takto tam zasáhnout. Nic na tom nemění to, že je to jasně odlišeno od zbytku textu. Měl bys to napsat jako samostatný text, nebo to nechat být.

Zdá se mi, že zůstávám osamocen ve svém chápání fungování moderní demokracie. Nikoho zřejmě nebaví (to je to správné slovo, není to zábavné) klidně a uvážlivě přemýšlet, zda naše nevelká země opravdu potřebuje 243 obrněných transportérů za 34 mld. Kč (25 mld. Kč tvoří cena za nákup a na 9 mld. Kč se odhadují náklady na údržbu a provoz). Podpis kontraktu je naplánován na březen nebo duben 2006, v té době však budeme řešit "důležité" volební aféry a zcela jistě nebude šance se mu v médiích podrobně věnovat. Potřebná odborná diskuse s délkou a hloubkou odpovídající takto vysoké hodnotě (za 34. mld. Kč lze mj. postavit 50 000 malometrážních bytů) se nikdy nekonala a zřejmě se konat nebude. Před tolik potřebnými investicemi do bydlení nebo do školství dává vláda ČR přednost nákupu obrněnců (Usnesení vlády ČR č. 1205 ze dne 26. listopadu 2003). Proč?

" Každá epocha má tu epidemii, kterou zasluhuje. " Karl Kraus

Aleš Uhlíř velmi nesouhlasně zareagoval na můj článek "Postskriptum k pětatřicátnické diskusi", k němuž redakce Britských listů doplnila druhý titulek ""Vinu nesou ti, kdo narcistický habitus vytvářejí". Uhlířův text je  ovšem volně loženou řadou didakticky míněných piruetek, které se střídají jako pózy modelky nakrucující se před objektivem.

O bankovních poplatcích se v poslední době mluví často. Kritika poplatkové politiky sílí a míří na banky ze všech stran. Neutichá ani po dohodě mezi ministerstvem financí a bankovní asociací. Proč? Důvodů je dost.

Je to asi nezastavitelné. Dělají to kupodivu i nejzkušenější novináři. Skutečně jsem se pobavil, když jsem na stránkách týdeníku Respekt nalezl informaci:

Změnu designu tištěné verze týdeníku Respekt (podtrhl JČ) připravoval tým autorů: Filip Blažek (Designiq) (sic!), Michal Gregorini, Michal Hořava a Libor Kleček (Mowshe).

Ve čtvrtek dopoledne rozeslala Pavla Schauerová z Českého rozhlasu tiskovou zprávu s titulkem:

Nominace aktérů reality show Odhalení :)

A tak to jde pořád.

Ano, "zařízení vyřízení nařízení reality show Odhalení"...

Mohl by, prosím, někdo českým novinářům sdělit, že existují i jiné pády než genitiv a čeština má i slovesa!

Proběhla přeháňka zveřejněných protináboženských odpovědí k článku "Proč věřit v Boha?", jehož autorem byl Igor Chaun. Sprchlo směrem k pragmatickému závěru proč nevěřit, k nezdůvodnitelnosti náboženství a pak zase opačně. Porovnávali se lidé věřící a nevěřící.

Články publikované v BL hned na počátku roku vyvolaly značnou polemiku. Souvisí to s "duchem doby", kdy přihlášení se k víře v Boha (I. Chaun, 3.1.) je stejně jako křesťanská výuka či výchova vesměs klasifikováno jako nepřípustná "indoktrinace" (F. Sklenář, 644 milionů, 3.1.; stejně tak J.Vít o den později). Navíc okořeněno populistickým povzdechem, proč máme přispívat na platy farářů, církví a církevního školství, kde jsou za státní peníze "indoktrinovány" desítky tisíc nebohých dětí (chybí samozřejmě zmínka, že katolická církev usiluje o odluku od státu již delší dobu). A protože toto nepřijatelné působení začíná již v rodině, bylo by snad nejlépe, kdyby děti z takových rodin byly včas přesunuty do státních zařízení (svého času navrhla KSČ, tenkrát to neprošlo).

Katolické noviny autora požádaly o článek Mládeže a naděje. Editor však udělal do článku takové zásahy, že autor odmítl článek publikovat. Nabídl jej v původní podobě Britským listům.

Téma "naděje budoucnosti" není zdaleka tak jednoznačné, jak se jeví na první pohled. Přinejmenším je třeba položit a zodpovědět dvě otázky. První zní naděje pro koho? Druhou otázkou je naděje vůči čemu? Mládež v podobě Hitlerjugend byla nadějí pro Hitlera, budovatelská generace mládeže byla nadějí socialismu padesátých let, mládež šedesátých let byla nadějí pro socialismus s lidskou tváří, mládež listopadového převratu je nadějí neoliberálního kapitalismu, mládež na milionových shromážděních s Janem Pavlem II. je nadějí katolické církve.

Pavel Urban tvrdí:

Takovému tvrzení bez důkazů se říká dojmologie.

Rád bych ještě upozornil na jednu, dle mého názoru, opravdu paradoxní skutečnost, píše Daniel Stirský: Pana Partyka jsem poznal ve 2. polovině 80. let. Pracovali jsme ve Výzkumném ústavu matematických strojů (známý VÚMS). On byl právníkem, já ekonomem. Petra P. bych si troufl označit za pětadvacetiprocentního disidenta. Chartu 77, pokud vím, nepodepsal, ale zcela indiferentní příslušník šedé zóny nebyl.

Od něj jsem získal k podpisu petici "Několik vět", spolu jsme - pokud si vzpomínám - navštívili první povolenou manifestaci ke Dni lidských práv na Škroupově náměstí 10. prosince 1988, Petr Partyk napsal dopis do Rudého práva, kde odsoudil policejní zásahy na Václavském náměstí, na výzvu Hlasu Ameriky poslal pohled uvězněné Daně Němcové (?), měl občasný přístup k samizdatovým Lidovkám...

Petra Partyka odsoudil soudce Šídlo do vězení na 75 dnů za to, že údajně publikoval na internetu urážlivé výroky. Šlo o to, že Partyk na internetové stránky jednoho pražského komunálního úřadu skutečně napsal stížnost a anonymové tam pak pod jeho jménem k tomu v dalších příspěvcích připojili na adresu pracovníka komunálního úřadu nadávky. Přestože nebylo prokázáno, že tyto nadávky publikoval Petr Partyk, soudce Šídlo ho odsoudil nakonec do vězení, kam byl odveden před Vánoci.

Posílání dopisů nevinně odsouzeným je zavedená praxe mezinárodní organizace Amnesty International. Vede své členy, aby posílali vězňům svědomí v nejrůznějších diktaturách do vězení pozdravy a výrazy povzbuzení. Velmi to funguje, dostane-li vězeň stovky či tisíce mezinárodních dopisů. Napište, prosím, panu Partykovi i vy!

Benny Rees pokračuje:

Jinak jsem Petru Partykovi objednal do vězení nějaký denní tisk, což mu (kromě svobody) nejvíce chybí. Budete-li mu chtít napsat pár slov, jeho adresa je:

více zde: http://www.sweb.cz/petr.partyk

Může dostávat poštu bez omezení - maximum A4 obálka, do 1 kg hmotnosti. Poštu mu samozřejmě kontrolují.

25. února půjde domů - je ovšem skandální, že k tomu v ČR vůbec mohlo dojít. Nevíme, co ho poté bude čekat, jestli dostane vyhazov z práce.

Leoš Zimmerman dodává: Dostal jsem od Petra dopis, kde píše, že v dopisech smí být pouze papíry. Kafe a diasušenky mu zatím tolerovali ale patrně mu bylo naznačeno, že brzy ztratí trpělivost...

PŘÍPAD PETRA PARTYKA - TÉMA BL

Zuzana Paroubková, manželka předsedy vlády ČR Jiřího Paroubka, nikdy neřekla, že "ženy do politiky nepatří", jak zní dnešní titulek Tématu dne v Mladé frontě Dnes, připraveného převážně Lenkou Petrášovou.

To tvrdí Lucie Orgoníková, tisková mluvčí premiéra, a dodává: V duelu Zuzana Paroubková versus Olga Sommerová, zveřejněný jako další materiál Lenky Petrášové v MFD, pod titulkem "Patří ženy k plotně, nebo do funkcí?" nebyla otištěna z nepochopitelných důvodů celá odpověď na první otázku Olgy Sommerové , která se premiérovy ženy ptala: "Říkáte, že ženy by se neměly snažit o vstup do politiky, protože je to věc mužů. Proč tedy podle vás na této planetě existují prezidentky, premiérky, ministryně?" Úplná a nezcenzurovaná odpověď manželky premiéra zní:

Orgoníková to tvrdí v reakci na zveřejněný článek s odkazem na písemnou verzi odpovědí Paroubkové, která byla zaslána MFD, a kterou má redakce Britských listů k dispozici. Orgoníková namítá, že Zuzana Paroubková neřekla, že ženy do politiky nepatří. Nebylo to podle ní zmíněno ani v pořadu Před půlnocí na ČT24 dne 23. prosince. Mladá fronta namísto úplné odpovědi Paroubkové zveřejnila pouze toto:

Komu slouží tato manipulace?

Před vánočními svátky mi volalo pár ukrajinských občanů, kteří u nás žijí již několik let. Všichni se ptali, jakže to vlastně je s tou novelou cizineckého zákona, která jim má přinést úlevu v tom, že na možnost požádat o udělení trvalého pobytu budou moci čekat jen pět namísto dosavadních deseti let. S ulehčením přijímali vysvětlení, že poslanecká sněmovna projednávala novely dvě; zatímco první, která akceptovala právo EU v oblasti slučování rodin již byla přijata, druhá je v druhém čtení.

V kratší verzi vyšlo ve středu v Lidových novinách

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.