Jakkoliv je dobře, že ministerstvo financí vyvinulo na banky patřičný tlak a po několikatýdenních jednáních prezentovaly společné prohlášení, nemůžeme tuto dohodu přeceňovat. Zástupci obou stran v něm hovoří spíše nekonkrétně, shoda se týká vymezení obecných rovin oblastí, kterými se má zabývat nově navrhovaná expertní skupina a banky ustoupily tam, kde to již dříve stejně přislíbily. Je ale dobře, že vznikne expertní skupina, stejně tak jako je užitečné, že banky budou prezentovat Kodex práv klientů. Na druhé straně je text prohlášení plný obecných obratů bez konkrétních termínů a návrhů.

Z reakcí lidí přitom vyplývá, že je trápí zcela konkrétní věci a nejvíce pak ty oblasti poplatkové politiky bank, které se zatím neřeší - poplatky za vedení účtu, poplatky za kreditní operace, poplatky v souvislosti s platebním stykem do zahraničí, způsob schvalování změn obchodních podmínek apod.. To se také odráží v názorech klientů bank v diskusích na toto téma či v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek. V ní za tři týdny hlasovalo více než 4600 lidí a pro bezmála 45 % z nich je absurdní a nepřijatelný právě poplatek za příjmové operace na účtu (www.bankovnipoplatky.com). Člověk bance defacto půjčí své peníze a ta s nimi může disponovat, tedy i vydělávat. A i tento úkon -- vklad či příchozí platba na účet -- je zpoplatněn. Na základě velkého zájmu o tuto anketu, jejíž první kolo hlasování skončí 16. ledna, jsem vytvořil tabulku těch poplatků, které se sice neobjevovaly nejčastěji, ale zato se jedná o skutečné rarity (ZDE).

Banky od ledna mění svoje sazebníky. Jaký konkrétní dopad to bude mít na klienty a jejich peněženky je zatím brzy hodnotit. Ukazuje se ale, že pozdvižení kolem bankovních poplatků mělo a má svůj užitek.

Autor je student vysoké školy Bankovního institutu a mediální poradce Unie svobody. Je provozovatelem serveru Bankovní poplatky.com, organizátorem petice proti poplatkové politice bank a ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek.