Americký prezident George Bush a ministr financí Hank Paulson se o víkendu účastnili intenzivních rozhovorů s bankovními regulačními úřady ohledně toho, jaké rozhodnutí přijmout o osudu amerických hypoték na domy a byty v hodnotě více než 5 bilionů dolarů. Vážně ohrožena je budoucnost dvou největších finančních institucí, které garantují půjčky na nemovitosti.

Hodnota akcií bank Fannie Mae a Freddie Mac, které společně ručí za americké hypotéky v hodnotě přibližně 5,2 bilionů dolarů, v pátek vážně poklesla, protože se obě finanční instituce těsně přiblížily k bankrotu.

Za poslední tři roky se prý zvýšil počet žadatelů za přepážkami o čtyřicet procent, přitom se o ně stará stále stejný počet policistů. Takovéto informace si můžete přečíst už od vzniku České republiky. Kuriózní vylepšení poměrů na cizinecké policii, která šikanózními frontami před svými několika přepážkami "reguluje" už patnáct let počet legálních migrantů, chce nyní vyřešit předseda AV ČR Václav Pačes. Chtěl by na akademii zvláštního policistu pro tyto záležitosti. Zákon totiž nezná pojem "dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu" a vědce řadí mezi ostatní žadatele o práci. Etický problém nepřijatelnosti zacházení státu s žadateli o práci z ciziny si zoufalý Pačes nepřipouští, i když mnohdy i ukrajinský zedník má vysokou školu, ale smůlu na zaměstnavatele. Pačes hledá "privatizační" řešení. Koupíme si svého poldu. Legálně. (ŠOK)

Týden: Mozky ve frontě. Také vědci stepují na cizinecké policii ZDE

BL 4.7.2008, Štěpán Kotrba: Fronty před cizineckou policií jako odvrácená strana otevřené náruče ZDE

Pozn. JČ: Existují však země, které se k žadatelům o vízum chovají slušně. Aspoň v případě turistického víza, zdá se, existuje velmi přijatelné řešení. Máte-li přátele např v Rusku, kteří by vás chtěli navštívit v České republice, mohou se bez problémů vyhnout ponižujícím frontám před českými úřady. Stačí, aby zažádali ve Finsku o schengenské vízum, které obdrží bez problémů, od zdvořilých a nápomocných finských úřadů. S schengenským vízem mohou pak bez problému navštívit i Českou republiku, bez ohledu na její nelidskou Cizineckou policii.

Třebaže jsem na druhé straně barikády, musím se ohradit proti adjektivu "nelidská" ve vztahu k české cizinecké policii, jež Jan Čulík použil v poznámce k článečku "Fronty na cizinecké polici chce řešit Akademie věd: vlastním cizineckým policistou pro vědce".

"Vědecké" řešení by jistě ráda použila množina českých firem, které se marně snaží domoci toho, aby mohly na svá pracoviště přivést rychleji pracovníky z ciziny, když Češi prostě k dispozici nejsou. V pružném postupu jim ale primárně nebrání Cizinecká policie, která jen dělá práci, již ji přikazuje obluda snad už čtrnáctkrát novelizovaného a stále tlustšího zákona. Ten není darem policejního orgánu (ó, jak by administraci pobytu pro cizince slušely civilní instituce!!), ale darem zákono-dárců. A ti se při projednávání dalaších a dalších vylepšení normy vůbec nebrání lhostejnosti vůči cizincům, či latentní xenofobii. Hospodským náturám je dokonce sympatické, že poslanci, jakkoliv neoblíbení, hážou "přivandrovalcům" klacky pod nohy. A páni poslanci si tak pomáhají k menšímu propadu své popularity.

Cizinec je u nich podezřelý už tím, že není našinec. Jakkoliv v zásadě platí, že imigrant musí akceptovat normy a zvyky hostitelské země, pokud v ní chce žít, je možné i od něj získat hodnoty, jichž se nám nedostává. K tomu ale musí být společnost otevřená a nakloněná ochotě k takovému poznání. Páni poslanci k něčemu takovému nepřispívají skoro vůbec. Stát s jejich přispěním vydá na sport ročně dvě a půl miliardy. Na integraci čtyř set tisíc cizinců do české společnosti dává STOKRÁT méně.

Cizinecká policie je prostě jen výkonným zrcadlem zákona. Nenadávejme na to zrcadlo: ukazuje-li křivou hubu většiny českých zákonodárců, není to jeho vina. (Autor je jednatelem OS Most pro lidská práva v Pardubicích)

Pozn. JČ: Ano. Kápové v nacistických koncentračních táborech také dělali jen to, co jim přikazoval zákon. - Pokud zákon přikazuje nelidskou praxi, slušný člověk se na ní nepodílí.

K tomu dodává Milan Daniel: Cizinečtí policisté tu volbu zajisté mají, ale na vytváření prostoru pro jejich práci a tedy produkci těch mizerných zákonů se podílela většina českých voličů tím, že si dnešní zákonodárce zvolila. Znamená to, že ti voliči nejsou slušnými lidmi? Přece věděli koho volí a s jakým programem. Když jim tam progresivní řešení imigrační problematiky nechybělo, tak si nemohou stěžovat na praxi, již označujete jako nelidskou.

Kdyby to nebyla tragická pravda, pak by to musela být ta největší PR intrika Topolánkova poradce Marka Dalíka. Jak si představuje Jiří Paroubek ideální mediální komunikaci, předvedl v nejnovějším vydání interního "informačního" bulletinu ČSSD. Obsesivní zaujatost mýtickým protivníkem Miroslavem Šloufem, paranoidní obviňování bývalého tiskového mluvčího, dnes redaktora deníku Právo Ovčáčka (stejně obviňoval z úniků informací jeho předchůdkyni - dceru poslankyně Orgoníkové, v současné době je stejně obviňována i Ovčáčkova nástupkyně Květa Kočová, za chvíli nebude v Lidovém domě nikdo, mimo Dimuna a Tvrdíka), zkreslené informace o vlastní manželce v rubrice Radio Jerevan - všude jen sebechvála a sebestřednost. Ačkoliv je strana kolektiv lidí, toto je bulletin samotného Velkého předsedy. Já, já, já, jenom já...

Žena nechť není jen poctivá, ale nechť i tak vypadá.

Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenosti, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda.
Čím je kdo lepší, tím méně je schopen podezírat jiné ze špatnosti.
Sténání se někdy povoluje muži, a to zřídka, kvílení však ani ženě.

informační bulletin ČSSD 6/2008 ZDE

Když 14 července 1789 dorazil ve večerních hodinách do Versailles posel se zprávou ze padla Bastila a že je v rukou „ozbrojené chátry“ (populace armée), Ludvík XVI se zeptal : „Mais, c’est une révolte ?“. Vévoda de Liancourt odpověděl : „Nón Sire, c’est une révolution“. Pan vévoda chtěl krále uklidnit : žádná „vzpoura“, žádné „spiknutí“, pouze „revoluce“.

Raketová mediální smršť posledních dnů byla poučná. Hlavně celodenní pořad ČT. Přinesla i některé drobné upřesňující informace, ale především poučila, jak pracují spin doktoři. Tak jsme se dozvěděli od slečny Riceové, že ten "náš" radar může spolupracovat s Aegis. Hned tu máme nejen nejistých 10 antiraket (možná ani nejsou potřeba), ale dalších několik desítek kdykoliv k dispozici. Za situace, když víme, že sila pro antirakety jsou kompatibilní s raketovými nosiči Minuteman, počet hlavic se povážlivě přehupuje přes sto a mohou být i jaderné. Kde jsou ta tvrzeni, že 10 antiraket proti Rusku nic neznamená?

"Uzdravujte, neválčete!", je výrok otevírající nadějnou budoucnost. "Chceš-li mír, připravuj válku", patří temné minulosti. Úvaha jednoho důchodce - občana ČR nad jedním projevem premiéra ČR

Díky internetu jsem měl možnost seznámit se s projevem premiéra M.Topolánka, který přednesl v úvodu 5. konference o protiraketové obraně : Výzvy v Evropě (5th International Conference on Missile Defence: Challenges in Europe) , která proběhla ve dnech 8. - 11. 7. 2008 v hotelu Hilton Praha. Šokovalo mne, že se v projevu plně přihlásil k latinskému přísloví "Si vis pacem, para bellum" -- "Chceš-li mír, připravuj válku". Podle něho je prý málokterý výrok tak pravdivý po celá tisíciletí. Nutno však podotknout, že neuvedl skutečnost, že pro minulá tisíciletí byly opravdu války všech druhů typickým projevem a představovaly milióny zbytečně zmařených lidských životů.

Na výše zmíněné konferenci, která zůstala (úmyslně!?) stranou zájmu většiny médií v ČR, bylo přítomno více jak 400 účastníků, z toho cca 10 z Česka, píše čtenář Rudolf Vondřich.

JU│ ŠOK│ Bývalý náčelník štábu raketových vojsk strategického určení generál Viktor Jesin nyní v reakci na podpis smlouvy mezi USA a Českem o radaru americké protiraketové obrany v Brdech komentuje v ruském internetovém deníku Nezavisimaja gazeta možná vojensko technická opatření Ruska, která by mohla být odpovědí na rozmístění radaru PRO v ČR a antiraket v Polsku. V pré řadě zmiňuje instalaci raket Iskander M či Iskander K v Kaliningradské oblasti. Britské listy přinesly první informaci o této možnosti v červnu 2007.

Írán se pokusil podvést svět předstíráním, že zkouší novou, dalekonosnou raketu, schopnou zasáhnout Izrael. Přitom to byly deset let staré rakety krátkého doletu, tvrdí američtí špionážní analytikové.

Kauza Jiřího Čunka dávno přerostla hranice jeho osobní záležitosti a stala se zrcadlem mravnosti politických elit. Jen z počátku v ní byla nejdůležitější otázka, zda se šéf lidovců ještě jako starosta Vsetína skutečně dopustil mravního poklesku přijetí "všimného" za prospěch, který výhodným nákupem obecních bytů získala společnost H & B Real. Daleko závažnější otázky se vynořily později, kdy bylo Jiřímu Čunkovi sděleno obvinění: je přípustné, aby trestně stíhaný občan byl ministrem a místopředsedou vlády? A má politik právo, aby v zájmu budování své osobní kariéry zatěžoval vládu svými problémy? Od vypuknutí jeho aféry do dneška jsme byli svědky několika resignací členů zahraničních vlád, leckdy kvůli podezřením méně závažným, než v jeho případě. Praxe ale ukázala, že laťka mravní přísnosti je v našem politickém prostředí zatím nastavena tak nízko, že přítomnost obviněného ve vládě snad vadí části občanů, ale politici se s ní dokáží kvůli stabilitě svého postavení smířit.

Nové očkovací látky proti nemocničním superbakteriím, které každoročně způsobují smrt tisíců osob v britských nemocnicích, budou k dispozici do deseti let. Konstatoval to ve své výroční zprávě hlavní zdravotník britské vlády profesor Sir Liam Donaldson. Podle něho bude očkování pacientů proti nákaze MRSA a clostridium diffcile "velký pokrok". Očkovací látka proti clostridium difficile bude k dispozici do pěti let, očkovací látka proti MRSA do pěti až deseti let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dobrý den pane Foldyno, před několika dny jsem se opět vrátil z jednoho ze svých pobytů v Bosně a Hercegovině a s velkým překvapením jsem narazil na Váš článek "Pravda a lež o "genocidě" ve Srebrenici", který si, abych tak řekl, "bere do úst" srebrenické události. Je mi známo, že máte pokrevní a rodinné vazby na Srbsko, Váš článek rozhodně nevybočuje z řady těch, které se snaží relativizovat mamutí úlohu četnické zvěře ze Srbska i Bosny na začátku oné příšerné války, píše čtenář Jan Čihák.

ŠOK│ K plotu z žiletkového zátarasu, který armáda natáhla okolo kóty 718 v Brdech, přibude na stejném místě další plot. Armáda uznala námitky přírodovědců a myslivců, že žiletkový drát zabíjí zvěř, která ve vojenském újezdu žije. A tak z obou stran tohoto víc než metr vysokého zátarasu přidělá ještě elektrický ohradník, který by měl zvěř zaplašit. Taková ochrana nebyla ani za socialismu na přísně střežené státní hranici s kapitalistickými zeměmi...

ČT24: Plot kolem kóty, kde má stát radar, zabíjí zvířata ZDE

Opakovaně chválím v tomto listě dramaturgii karlovarského filmového festivalu, která je na tomto relativně provinčním, a proto pro obyčejné lidi dost přístupném festivalu vlastně to jediné cenné. Všechny ty nesmysly, jimiž jsou v ČR v době festivalu zahlcovány české sdělovací prostředky, banální rozhovory s herci (kteří se v ČR tak často a mylně považují za filozofy), neobjevné a mnohomluvné žvanění moderátorů před promítáním filmů ("Přeji vám hezký zážitek" jsem slyšel snad stokrát), řeči v médiích o "celebritách", spekulace o tom, kdo dostane jakou cenu (poroty jsou složené z omylných lidí a kompromis o tom, jakou cenu jaký film dostane, bývají na festivalech důsledkem politických čachrů; hodnotu filmu prokáže čas, nikoliv nějaké poroty) -- nic z toho nemá žádný smysl. Divák to prostě musí ignorovat.

Hrst vizuálních dojmů z fotoaparátu Emmy Čulíkové - Karlovy Vary posledních dní. FOTOGALERIE

Karlovy Vary 2007 FOTOGALERIE

Česká televize přinesla v poslední době hraný film a dokument na podobné téma -- jak se zacházelo s uměleckými předměty těsně po porážce Německa.

Přesně ve vynikající tradici žurnalisticko-politického stylu, který známe u nestora polských filmových režisérů Andrzeje Wajdy od jeho filmu Popel a démant (1958) až po Muže z mramoru (1977) a do určité míry i Muže ze železa (1981), natočil Wajda poctu svému zemřelému otci, který byl jedním z několika tisíc polských armádních důstojníků, které v roce 1940 zavraždila NKVD v Katyni.

Zprvu to ve mně pořádně hrklo, když jsem se dozvěděl, že odpůrce radaru, většinu občanů ČR (68%), platí za jejich odpor Rusové, Arabové, Číňané, a nedej bože Židé a Palestinci. Začal jsem se bát, protože já s radarem souhlasím. Ale až potom, co jsem byl seznámen s přísně utajovanými skutečnostmi. To bych si přece nedovolil odporovat. Jsem přece poslušný občan, vím dobře co, se má a patří, a hlavně odkud vítr fouká. A tak si říkám: "No tohle, řádí zde ruské, arabské a čínské rozvědky a ty o tom nic nevíš. Nebo nechceš vědět!!" Že zde řádí americké rozvědky, to dobře vím, neboť v televizi se to agenty FBI, CIA a TP (teplé vody) jenom hemží, ale že by zde slídily a uplácely nás čínské, arabské a ruské zpravodajské služby? To mne zprvu zarazilo. Dokonce jsem si myslel: "Kteří blbci s tím přišli? To mají být ti chytřejší z nás, kteří rozhodují bez nás, o nás, a za nás blbé občany? To je sprosté, vždyť mně nikdo žádné prachy nedal, a jsem proti radaru?"

Doporučuji Vaší pozornosti článek Marka Skovajsy v dnešních LN/Orientace "Jak si vlastně stojí česká demokracie". Je to podstatně fundovanější než hysterické stesky a paušální negace v textech velké části Vašich přispěvatelů, píše Vilém Prečan.

Vilém Prečan nás upozornil na článek Marka Skovajsy v sobotních Lidových novinách "Jak si stojí česká demokracie". K článkům v angličtině, na něž autor odkazuje v LN, se ještě vrátíme. Pro mě je článek pana Skovajsy nepříliš přesvědčivý. Jádrem jeho článků je totiž spoléhání se na různé žebříčky "kvality české demokracie". Takovéto žebříčky jsou vždycky sporné (hodně bychom se například mohli smát různým pokusům o hodnocení kvality britských univerzit) nakonec pan Skovajsa sám upozorňuje na problematičnost jednoho výzkumu, podle něhož se demokracie v ČR dostala daleko do popředí. Každý ví, že hodnocení organizace Transparency International nelze považovat za nosné, protože její průzkumy většinou jen zjišťují, jaký mají tazatelé ohledně korupce v jejich zemi dojem, nic víc. A Freedom House je americká vlivová organizace, jejíž závěry neznamenají bohužel už vůbec nic; totéž by se dalo namítnout proti hodnocení "kvality demokracie", které provádí americké ministerstvo zahraničí.

Jan Richter, Czech Radio - Radio Prague

The Czech Republic is known for its liberal attitude towards marihuana, ranking top of the European ladder in the number of people who smoke pot. But a court in the town of Tábor, South Bohemia, recently bucked this trend when it handed a fifty-two year old woman a two month suspended sentence for growing and using marihuana as medicine.

Termín slaboproudařů nepochybně pochází od slova "sdělovat" ... tedy NĚCO, NĚKOMU, NĚJAK. Zajímavé je, jak se v poslední době ukrutně snažíme maximalizovat komfort šíření tohoto sdělení (= JAK); všemi způsoby co nejvíce rozšiřovat okruh subjektů, kterým je sdělení určeno (= KOMU); ale jak stejně intenzivně zapomínáme na kvalitu obsahu (= CO).

Více než 12 000 laptopů týdně, tedy cca 637 000 počítačů ročně, ztratí cestující na amerických letištích. 65 procent těchto počítačů si jejich majitelé už nevyžádají. Většinou ztrácejí cestující počítače během bezpečnostní rentgenové prohlídky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tisková zpráva

V souvislosti s informacemi o týrání a otřesném zacházení s pacienty v LDN v Chittussiho ulici v Praze 6, zveřejněnými v deníku MF Dnes ve dnech 7.-11.7.2008, podala poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková dne 11.7.2008 na policii České republiky, Lipanská 16, Praha 3 dvě trestní oznámení.

První na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby. Druhé oznámení se týká podezření ze dvou trestných činů -- ublížení na zdraví z nedbalosti a ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti. Toto oznámení směřuje ke konkrétním osobám. Jsou jimi generální ředitel VZP a statutární orgány této pojišťovny, se kterým má LDN v Chittussiho ulici uzavřenou smlouvu. "Upozorňuji, že za činnost VZP v jejích statutárních orgánech zodpovídají i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Ing. Lucie Talmanová nebo poslanci Parlamentu ČR MUDr. Boris Šťastný, Petr Tluchoř, Mgr. Michal Hašek a další", zdůraznila Bobošíková.

"Doufám, že celá záležitost nebude právě proto, že v ní figurují známá politická jména, odložena k ledu. A že i samotné vyšetřování přispěje k tomu, aby se pacientům v LDN dostalo lidského zacházení a zodpovědným přestal procházet okázalý nezájem o činnost organizací, které řídí", uzavřela Jana Bobošíková.

Články zlobící se na lotrovská média v Česku, jako třeba ten Jakuba Rolčíka "Radar je správný krok: Pohádky MF Dnes", jsou stále aktuální a odkrývání goebbelsovských lží těchto médií není nikdy dost. Nejlépe se může člověk bránit proti lžím a manipulacím, zkoumá-li co nejpečlivěji receptury z ďáblovy kuchyně.

Ještě podstatnější než analyzovat, jakými argumenty chce moc občany svázat do kozelce absolutní bezmoci, je analyzovat schopnost občanů, naši schopnost, se proti tomu bránit. A dosavadní kroky, které za tím účelem byly vykonány. A v tomto bodě je celý dosavadní průběh diskusí kolem radaru poněkud zneklidňující.

Přinášíme plný text dokumentu v podobě, jak ho vydala ČTK 9. 7. 2008.

tisková zpráva ruského Ministerstva zahraničních věcí

Vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí k podepsání americko-české dohody o rozmístění prvků americké globální raketové obrany na území České republiky.

8. července 2008

Podepsání této dohody jako takové bylo oznámeno předem a nebylo pro nás překvapením. Na základě záminky o imaginární raketové hrozbě z Íránu prosazuje americká vláda tvrdošíjně politiku umístění třetí základny raketové obrany v Evropě. Je pozoruhodné, že se to všechno děje v situaci vážných rozporů v české společnosti a, samozřejmě, nepřidává to nic k bezpečnosti České republiky ani Evropy jako celku.

Sedíte-li v restauračním zařízení s velkoplošnou obrazovkou, na níž se odehrává nějaký přitroublý seriál nebo sportovní utkání, bude tato obrazovka vždy znovu přitahovat váš zrak, i když vás sport vůbec nezajímá, seriály z hloubi duše nenávidíte a u stolu popíjíte se svými nejlepšími přáteli. Podobně se to má s listem Mladá fronta Dnes, který mezi českými mainstreamovými médii patří k těm "nejmainstreamovějším": jeho stranická zaujatost a bezostyšný politický aktivismus urážejí, přesto však opakovaně přitahují pozornost kriticky myslícího, pro tuto chvíli však zkoprnělého, čtenáře.

Je komunismus stejné zlo jako nacismus, patří mu symetrické místo v historické paměti i v aktuální politice?

Signatáři pražské deklarace Svědomí Evropy a komunismus se domnívají, že ano. Následující text oslovuje předního signatáře této výzvy a pokouší se o shrnutí protiargumentů.

Kdysi jsem sám sebe přesvědčoval, že nebudu komentovat rozhodnutí soudu do jeho nabytí právní moci. To aby nebyl soud ovlivněn mediálními výroky a mohl rozhodovat bez tlaku - jen dle zákona a práva. Případy ingerence rozvědky a její PR operace do soudního líčení, známá jako kauza Srba, kdy rozsudek byl definován ještě před započetím soudu veřejným míněním, byly varovné. Zelená je teorie, šedivě dementní strom života.

Nyní zveřejňuji úplný zvukový záznam právě skončeného soudního přelíčení s Libuší Bryndovou, vedený u okresního soudu v Táboře samosoudcem Mgr. Martinem Prokopem, a to v situaci, kdy ještě rozsudek nenabyl právní moci. Ten byl totiž směsicí tragické mladické soudcovské nezralosti: nekompetentnosti v posouzení věcné stránky případu a neznalosti pojmů, logiky i praxe. Neschopnosti pochopit odborné názory lidí desetkrát moudřejších než on sám a cenit si jich při vytváření právního názoru i stanoviska k věci samé. Zároveň byl tragikomedií kulturní odlišnosti obžalované, do této diletanty ovládané společnosti se nehodící, tragické bezmoci argumentace obhajoby tváří v tvář systému ovládanému farmaceutickým průmyslem a mediálního zděšení přítomných novinářů z výsledné frašky, která se spravedlností a hledáním pravdy měla pramálo společného. Jak ten mladý muž v taláru mohl ukončit studia obojího práva, bůh suď. A přitom se ve středu u soudu tak snažil...

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco pod 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2008 přispělo celkem 179 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 396.14 Kč, příjem z reklamy byl v květnu 2008 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 5. 2008 částku 273 143.85 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,187.93 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.