12. 7. 2008
Demokracie v ČR je slabá, protože občané jsou lhostejní Aktivita občanů je příliš slabá a jejich postoje k politice příliš lhostejné na to, aby výsledek mohly zvrátit. Vilém Prečan nás upozornil na článek Marka Skovajsy v sobotních Lidových novinách "Jak si stojí česká demokracie". K článkům v angličtině, na něž autor odkazuje v LN, se ještě vrátíme. Pro mě je článek pana Skovajsy nepříliš přesvědčivý. Jádrem jeho článků je totiž spoléhání se na různé žebříčky "kvality české demokracie". Takovéto žebříčky jsou vždycky sporné (hodně bychom se například mohli smát různým pokusům o hodnocení kvality britských univerzit) nakonec pan Skovajsa sám upozorňuje na problematičnost jednoho výzkumu, podle něhož se demokracie v ČR dostala daleko do popředí. Každý ví, že hodnocení organizace Transparency International nelze považovat za nosné, protože její průzkumy většinou jen zjišťují, jaký mají tazatelé ohledně korupce v jejich zemi dojem, nic víc. A Freedom House je americká vlivová organizace, jejíž závěry neznamenají bohužel už vůbec nic; totéž by se dalo namítnout proti hodnocení "kvality demokracie", které provádí americké ministerstvo zahraničí. |
Politický průzkum, který provádí vládní instituce, jako je ministerstvo!, může být těžko nezávislý a vědecký pracovník z něho asi dost dobře nemůže vycházet. Ale obecně vzato bývá metodologie takovýchto "žebříčků" velmi sporná, takže je zbytečné je brát příliš vážně. To máte jako s cenami na filmových festivalech...:) Ano, když se člověk či země nebo firma dostane do popředí, je to možno využít k sebereklamě. :) S poznáním skutečnosti to však nemá mnoho společného. Problémem je, že politologie současné střední Evropy v angličtině v podstatě vůbec neexistuje, takže bohužel se nelze opřít o pevnou, autoritativní a dlouhodobou západní tradici zkoumání postkomunistických zemí ve střední Evropě. To platí skoro o všech aspektech současného života ve středoevropských zemích a zejména o ČR: v angličtině o nich v literatuře nenajdete skoro nic. Občasné články, které vyjdou v angličtině, se tedy neocitají v prostředí skutečné a systematické akademické diskuse a konkurence. Skovajsa se ve většině svého článku vážně zabývá "průzkumy", které tedy asi nemají valného významu. Přesto však jeho článek obsahuje jeden velmi podnětný a přemýšlivý odstavec, který si dovolujeme ocitovat níže. Jenže to dá zdravý rozum: demokracie v ČR nebude lepší, dokud budou občané stále tak pasivní jako jsou dosud. Důvody, proč je v ČR minimální rámec demokracie na vysoké úrovni, ale celková kvalita demokracie omezená, jsou české i evropské: vlastní domácí vývoj po roce 1989 vedl k přijetí a dalšímu upevňování poměrně vysokých standardů demokratického minima, ale v určitém bodě rozhodující část politické elity ztratila zájem na prohlubování demokratické kontroly výkonu moci. Některé další demokratizační změny si vynutil až tlak Evropské unie, která členství kandidátských zemí podmínila splněním základních kritérií v politické, ekonomické a institucionální oblasti. Avšak EU se soustředila zejména na posilování demokratického minima a na fungování institucí, zatímco dvě další oblasti demokracie, v nichž jsou podle mezinárodních srovnání výsledky ČR docela slabé, politická kultura a aktivita občanů, byly prakticky mimo dosah politik EU a sama EU s nimi má své dobře známé problémy. Navíc, jak poznamenává Jacques Rupnik, jakmile nové státy dosáhly členství, schopnost EU je ovlivňovat se paradoxně snížila, a naopak ony samy získaly nové příležitosti, jak snahy EU v tomto směru sabotovat.
V kritické oblasti fungování vládních institucí zuří už osmnáct let lítý, ale neviditelný boj, který zatím (...) končí částečnou porážkou demokracie. Aktivita občanů je příliš slabá a jejich postoje k politice příliš lhostejné na to, aby výsledek mohly zvrátit. A ani moc a peníze EU nedokázaly zlomit nechuť politických elit k účinné změně a rozložení aliance nových zájmů těžících zejména z chybějící demokratické kontroly nad řadou závažných politických a ekonomických rozhodnutí. Marek Skovajsa, "Jak si stojí česká demokracie", Lidové noviny. K tomu též o Transparency International: Štěpán Kotrba: Transparency International ČR: stále netransparentno o konfliktech zájmů v samotné organizaci ZDE Financování "neziskových" struktur TÉMA BL |