Mravní rozměr -- kromě trestněprávního -- má i otázka, zda byl přípustný zásah nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a jejích podřízených do trestního stíhání Jiřího Čunka. Připusťme, že orgány činné v trestním řízení, které vedly jeho vyšetřování, se dopouštěly přehmatů. Je ale pro dobové společenské mravní cítění přijatelné použití speciálního postupu k záchraně této jediné vybrané oběti špatně vedeného trestního řízení, když stovky či možná tisíce dalších musí ve stejné situaci bojovat o svou čest někdy i řadu let, ničíce se finančně používáním zdlouhavých a velmi nákladných opravných prostředků ? Zatím nám vláda odpovídá: ano, je to tak v pořádku, quod licet Iovi, non licet bovi, a vy, malí občánkové, buďte rádi, že nežijete v U.S.A., kde je justice tak poctivá, že by byla schopna po letech sdělit vašim pozůstalým, že jste byli popraveni nedopatřením. Vzniká otázka i po úrovni smyslu Jiřího Čunka pro občanské ctnosti, když toto "výběrové" řešení přijal. Poslal totiž občanům zdrcující demoralizující vzkaz: nelze se spoléhat na profesionalitu, nestrannost, nezávislost našich soudů, kdo můžeš, spas se před jejich zasahováním do tvých věcí jakýmkoli způsobem, za cenu jakékoli nemravnosti. A na rovnost občanů v přístupu k právu zapomeň, silnější a drzejší mají přednost.

Nepřekvapuje, že neobvyklý zásah státních zástupců, jenž zachránil Jiřího Čunka před hrozící nezbytností postavit se jako řadový obžalovaný ve veřejném řízení před nezávislý soud, vyvolal odpor nejen části veřejnosti, ale i některých politiků a zejména části příslušníků orgánů činných v trestním řízení. Pod hladinou ticha před bouří stále doutnají záměry Čunkovo trestní stíhání obnovit. Ale i odpor proti zmanipulování případu se někdy projevuje způsoby, jež vzbuzují rozpaky. Proti zastáncům záchrany Jiřího Čunka se používají metody, jež ze všeho nejvíce připomínají nakládání normalizačních orgánů s disidenty: dochází ke sledování soukromých setkání osob, podsouvání nepronesených výroků, rozvíjí se mediální kampaň, používající nepodložených hanobících informací. Chápu: jde o výraz odporu bezmocných, kteří ztratili důvěru v možnost nápravy cestou legálních prostředků. Tolerance k takovým postupům je ale nebezpečná: budeme-li je trpět dnes proti jedněm, mohou být zítra použity proti komukoli z nás, neboť každý se může znelíbit. Část odpovědnosti za nekorektní projevy nespokojenosti s ovlivněním kauzy Jiřího Čunka ovšem nese ministr spravedlnosti, který vytrvale odmítá prověření zákonnosti provedeného zákroku Nejvyšším soudem ČR, i když jej k němu patrně ve slabé chvilce kdysi vyzvala přímo Renata Vesecká.

Mravní stránku případu vyhnal na ostří nože Karel Schwarzenberg, který zaplatil agentuře Kroll za audit, jenž měl rozptýlit nejasnosti, na které nestačily státní orgány, popřípadě je v některých směrech zamlžily. Jeho setrvání ve vládě nebo resignace tak dostaly význam "známky z mravů", udělené Jiřímu Čunkovi nejvíce nezávislým členem vlády. Všichni dnes proto s napětím očekávají, jaké závěry z auditu Karel Schwarzenberg vyvodí. Pan ministr si zabrnkal na nervy netrpělivců tím, že se zveřejněním výsledků nespěchá. Musíme mu uznat, že na to má právo: nikdo z nás mu na zaplacení auditu nepřidal, jeho čas a síly jsou omezeny, a vyhodnocení auditu není jediným úkolem, který musel v těchto dnech zvládnout. Právě proto ale považuji za neetický způsob, jakým s dostupnými informacemi naložil v Otázkách Václava Moravce vicepremiér Martin Bursík. Ujal se úlohy mluvčího Karla Schwarzenberga a oznámil veřejnosti, že poznatky z auditu nejsou tak jednoznačné, aby kvůli nim musel ministr zahraničí splnit hrozbu resignací a ani nevedou stranu zelených k nátlaku na premiéra, aby odvolal Jiřího Čunka. Výsledek je podle jeho tvrzení jasný: Karel Schwarzenberg i zelení ve vládě zůstanou a i nadále snesou vedle sebe Jiřího Čunka. Když se ho ale moderátor zeptal, zda mu Karel Schwarzenberg takto jednoznačně řekl o svém rozhodnutí, přímé odpovědi se vyhnul. Nevysvětlil také -- a moderátor se ho na to neptal - zda ho ministr zahraničí pověřil, aby v jeho nepřítomnosti informoval veřejnost, popř. zda mu aspoň dovolil, aby tímto způsobem použil pětistránkový závěr zprávy agentury Kroll, který dal jemu a předsedovi vlády k disposici. Svévolné nakládání s dokumentem, který obstaral a zaplatil Karel Schwarzenberg je podle jeho chování samozřejmostí. Soudím, že není žádný důvod, proč jsme se zrovna v neděli 13.července 2008 v poledne museli dovědět, co obsahují závěry auditu. Slušnost žádala počkat, až podá zprávu veřejnosti ten, kdo audit objednal a zaplatil. Martin Bursík dostal Karla Schwarzenberga svým vystoupením do obtížné situace: s vědomím, že by resignací po něm dal najevo mravní odsouzení nejen Jiřího Čunka, ale i Martina Bursíka, by se k odchodu odhodlával s většími potížemi, než kdyby nemusel brát ohledy. Protože závěry auditu nejsou úplně jednoznačné, setrváním ve vládě na sebe bere kříž naslouchání odsudkům těch, kteří si budou myslet, že nedodržel slovo. Karel Schwarzenberg tak bude dalším, kdo se přesvědčí o platnosti zásady, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Pozn. red.: Autor je aktivistou spolku pro nezávislou justici Šalamoun. Toto sdružení podalo ministru spravedlnosti k Čunkovu případu stížnost pro porušení zákona proti usnesením nejvyšší státní zástupkyně o odebrání věci státnímu zástupci Radimu Obstovi a jejímu přidělení státnímu zástupci Arifu Salichovi a proti usnesení Arifa Salichova o zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka. Šalamoun se kroky, zejména směrovanými na ministra spravedlnosti, snaží o ovlivnění řady soudních případů.