Demonstranty v Londýně, kteří nesli transparenty, na nichž vyhrožovali sebevražednými atentáty a masakry za publikaci dánských karikatur proroka Mohameda, bude vyšetřovat Scotland Yard a možná budou zatčeni. Tuto možnost zkoumá londýnská policie poté, co během víkendu požadovali poslanci z nejrůznějších britských politických stran, aby byli trestně stíhány ty osoby, jejichž hrozby byly vyzýváním k vraždě - což je v Británii trestný čin.

Sdělovací prostředky, vysílající a vycházející v arabštině, mají bezprecedentní šanci stát se primárním zdrojem světového zpravodajství, protože důvěra v americká média radikálně poklesla, v důsledku toho, jak "ostudně" informovala o válce v Iráku, konstatovala minulý týden na novinářské konferenci v Kataru, kterou zorganizovala televize Al Džazíra, Amy Goodmanová, výkonná ředitelka a moderátorka amerického veřejnoprávního televizního a rozhlasového pořadu "Democracy Now!"

Americká vláda oznámila, že letos plánuje vydat 120 miliard dolarů na vedení válek v Iráku a v Afghánistánu. Znamená to, že celkové náklady na tyto války dosahují nyní 440 miliard dolarů.

Jde ve srovnání s loňskem letos o dvacetiprocentní zvýšení nákladů na obě války, navzdory tomu, že se snižuje v nadcházejících měsících počet amerických vojáků v obou zemích.

Poslali jste někdy výhrůžný mail nějakému teenagerovi? Napsali jste něco kritického na internetovém chatu o nějaké firmě? Kdo komunikuje na internetu s osobou, podezřívanou z prodávání drog?

Na tyto a podobné jiné otázky v současnosti odpovídají v Americe státním bezpečnostním úřadům všechny soukromé firmy, poskytující internetové služby, píše list New York Times a pokračuje: A i když tyto firmy slibují, že budou chránit soukromí uživatelů, ve skutečnosti běžně předávají i ty nejsoukromější informace v reakci na soudní příkazy od vyšetřovatelů trestných činů i na žádosti od právníků, angažujících se v civilních soudních sporech.

V souvislosti s pokračující úzkostnou bulvarizací českých tištěných deníků, tváří v tvář pomalému, ale stabilnímu poklesu jejich nákladu, je nutno si uvědomit, že veškerá média stojí před obrovskou technologickou změnou. Dennímu tisku, vycházejícímu na papíře, je zcela zjevně odzvoněno - budoucností je internet. V chabém postavení je dlouhodoběji i televizní vysílání. Už nyní trpí české televizní stanice tím, že je sledují především starší diváci - a pro inzerenty to přestává být zajímavé, protože "penzisti" jsou v Čechách v současnosti chudí. I zde je budoucností internet. V Británii se začíná prodávat kombinovaný technologický přístroj, který umožní zároveň sledování digitální televize, internetu i používání bezplatné internetové telefonie.

Internet má před dosavadními tradičními médií výhodu interaktivity a bezprostřednosti. Sleduji mladé lidi v Británii a vidím, jak dlouhé hodiny tráví internetovým telefonováním s kamarády po celém světě. Společně nyní vytvářejí své vlastní internetové "rozhlasové" pořady. Dnešní teenageři už nesedí pasivně před televizí.

V Americe dochází houfně k úprku reklamy od tištěných médií směrem na internet. Přitom tam má na média obrovský vliv tzv. blogosféra, rozsáhlá a navzájem prolinkovaná kultura soukromých individuálních blogů, která se stala mocným, alternativním zdrojem informací i oprav, kdykoliv novináři udělají chybu.

V tomto kontextu je pošetilé od šéfredaktorů a majitelů českých tištěných novin reagovat na klesající poptávku po tištěných novinách tím nejlínějším možným způsobem - snižováním kvality směrem k bulváru. Vzhledem k tomu, že vzniká celá řada nekontrolovatelných informačních zdrojů, lidi to jen otráví, budou-li číst v Mladé frontě dnes pouze o "novém Titanicu" - o vraždách a katastrofách, bez inteligentnějších informací, bez předvídavosti a bez analýz (mezi ty nepočítám bigotní propagandistické výkřiky Pavla Šafra o tom, jak "jsme spojencem Izraele"). Čtenáři dříve nebo později zjistí, že ty jsou k dispozici jinde.

"Tištěné noviny končí?" ZDE

V sobotu dopoledne jsem si v obchodním domě Tesco v Praze na Perštýně povšiml absurdně koncipovaných titulních stran hlavních sobotních českých deníků. Jsou známkou toho, že při vzrůstající úzkosti z klesajících nákladů propadají šéfredaktoři bezostyšně bulváru.

Zajímá je už jen SMRT a NÁSILÍ. Do krámu se jim hodila havárie lodi v Rudém moři. Jeden hlavní titulek na první straně sobotních novin vyřvával: Nový Titanic. I údajně "intelektuální" Lidovky byly neštěstím posedlé: "V Rudém moři se potopila loď se 1300 lidmi". Mladá fronta se na internetu vyžívala i ušlapáním 66 lidí na Filipínách.

V této souvislosti je zajímavé srovnat sobotní titulky světových deníků s českým škvárem. V témže Tescu se prodával sobotní Guardian, jehož hlavní článek se - právem - věnoval vzrůstající kontroverzi ohledně karikatur proroka Mohameda. Zprávu o neštěstí v Rudém moři měl sice na titulní straně, ale uměřenou formou, malým písmem v menším sloupku vpravo.

Hlavní sobotní titulky

• Independent: "Británie bohatství a bídy, 2006"- finančníci v londýnské City dostali prémie ve výši 7,5 miliard liber; avšak rekordní počet lidí byl v témže roce vystěhován z bytů za neplacení horentních hypoték; 70 000 Britů udělalo osobní finanční úpadek; "Od Londýna až po Džakartu - zuřivost nad karikaturami Mohameda vzrůstá"; "Robert Fisk: Nenechte se zblbnout, tohle není konflikt islámu se sekularismem"
• The Times: "Protesty zasáhly Británii"; "Britská vláda udělala 180stupňový obrat ohledně školské politiky"; "Neštěstí v Rudém moři", "Osobní bankroty dosáhly nového rekordu";
• Washington Post: "Pentagon zveřejnil strategii pro 'dlouhou válku'", "Schvalování generických léků se zdržuje"; "Veteráni z Iráku mají šrapnel dlouho pod kůží"; "Hledají se oběti v Rudém moři";
• New York Times: "Světový jaderný panel předvolá Írán před Radu bezpečnosti"; "Bush navrhuje omezení rozpočtu státního zdravotního pojištění Medicare"; "Egyptská loď ztracena v Rudém moři"; "Osobní data získávaná z internetu nyní intenzivně využívána soudy"

O Benešových dekretech se už víceméně nehovoří. Teď si však na ně vzpomněly Britské listy a v článku Aloise Matušky "Benešovy dekrety" připomínají 60. výročí od doby, kdy Prozatímní shromáždění ČSR prohlásilo Benešovy dekrety za zákony.

Autor právem připomíná, že jich bylo celkem 143, z toho přes 40 podepsal dr. Beneš za války. Z ostatních se však autor - neprávem - věnuje pouze dekretům o Němcích a Maďarech a podává informace, které jsou problematické. Zjišťuje, jak je to u nás zvykem, že vše bylo zcela v pořádku.

Autor, senátor za KSČM, v polemice s článkem Petra Uhla, který vyšel v deníku Právo, argumentuje, že by komunistické strany měly mezinárodně odsoudit zločiny komunismu. Jeho polemika, zaslaná do deníku Právo tam nebyla zveřejněna. Proč asi? Kompletní text v Právu nezveřejněného článku je níže...

Parlamentní shromáždění Rady Evropy schválilo minulý týden rezoluci, že je záhodno mezinárodně odsoudit zločiny totalitních komunistických režimů.

Co víme? Víme, že některé komunistické strany, včetně těch, které stály na čele těchto režimů nebo dnes navazují na své předchůdkyně se od praktik majících zločinný charakter distancovaly. Patří k nim např. i KSČM, která tak učinila v Prohlášení k občanům ČSSR v prosinci r. 1989, které bylo přijato na mimořádném sjezdu KSČ.

Napsala čtenářka do Britských listů, proč už nepíši do Britských listů. Sdělil jsem panu šéfredaktorovi, že do Britských listů bych psal, kdybych měl čas, neboť mám talent komplikovat si život a potom se divit, proč mám tak komplikovaný život.

A zastyděl jsem se a začal psát do Britských listů.

Podělím se s vámi o osobní zkušenost se sdělovacími prostředky ze známé kauzy "sněmovní vyšetřovací komise pro zhodnocení role vlády, soukromých firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu", jak zní její úplný název. Zkráceně - vyšetřovací komise k Unipetrolu. Dostalo se mi cti a zodpovědnosti této komisi předsedat.

Jednání komise bylo, až na výjimky, otevřené médiím.

Při sestavování stránky s informacemi o médiích pro týdeník Ekonom jsem si z několika desítek možností vybrat zprávu kabelového operátora Karneval právě proto, že mi jeho cenová nabídka včetně placení koncesionářských poplatků připadala mimořádně zajímavá. Zprávu jsem čerpal z internetu a - bohužel - jsem si ji neuložil do souboru, kam si zdrojové texty ukládám.

Když se ozvala Česká televize a upozornila na závažnou chybu ve zprávě, snažil jsem se zprávu znovu vyhledat - ale ke svému značnému překvapení jsem zjistil, že už kontroverzní pasáž o koncesionářských poplatních neobsahuje. Nezbývá mi tedy, než abych se omluvil nejen České televizi, ale i ostatním kabelovým operátorům, které tato zpráva mohla poškodit. Oprava bude otištěna v příštím čísle týdeníku Ekonom.

Se zájmem jsem si přečetl poznámku Štěpána Kotrby u článku Studenti si seminárky z internetu volně stahují. Reakce je formulována velmi dobře, ale vychází z nepřesných informací, píše čtenář Petr Nachtmann.

V Řecku vyšlo najevo, že mobilní telefony řeckého premiéra, většiny ministrů a desítek významných politických činitelů a dalších osob byly rok odposlouchávány.

Libanonští demonstranté zapálili dánské velvyslanectví v Bejrútu na protest proti otištění karikatur proroka Mohammeda. Tisíce lidí se účastnily protestního shromáždění v tomto městě a došlo k potyčkám s bezpečnostními jednotkami, které se snažily dánské velvyslanectví chránit. Libanonští političtí představitelé útok odsoudili a ministr vnitra Hassan Sabeh oznámil, že odstupuje.

K násilí v Libanonu došlo den poté, co davy v sousední Sýrii podpálily dánské a norské velvyslanectví v Damašku. "Máme právo bránit našeho proroka," řekl jeden demonstrant společnosti BBC. "Měli respektovat naše náboženství," řekl jiný.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V České republice otiskl karikatury proroka Mohameda po solidárním příspěvku Pavla Máši v pravicových Lidových novinách a internetovém serveru PR agentury Česká média dnes v pondělí 6. 2. deník Metro, jehož šéfredaktorem zpravodajství je Fabiano Golgo a jehož majitelem je původně švédská firma, dnes nadnárodní koncern s luxemburským domicilem. Největším akcionáři jsou švédská investiční společnost Kinnevik (40,3%) a Modern Times Group (28,0%).

Příští rok si Francie bude vybírat novou hlavu státu na následujících pět let. Na rozdíl od minulých voleb se Paříž může těšit na zajímavou kampaň: kandidátů o post v Elysejském paláci je mnoho a nikdo se netají svými aspiracemi. Francie se možná nechá inspirovat příkladem Finska či Chile a zvolí do prezidentského úřadu ženu. Největší šance se připisují Ségolène Royal z opoziční Socialistické strany (PS). Ségolène v rozhovoru pro Financial Times poprvé naznačila, kdo je její politický vzor. Tou osobou je Tony Blair.

Tato epická báseň, pro někoho možná říkanka, napsaná v osmislabičné decimě představuje malý úryvek z Řeckých bájí, na kterých jsem kdysi pracoval a které mi leží v šuplíku. Jde podle mne o to, co dnešní nabídce poezie velmi chybí: klasický, líbivý námět, zručná, čtivá forma... prostě to, co se líbilo všude a vždycky (od Ovidia přes Chaucera po Huga). Jistě, jedná se spíš zatím jen o koncept, ale zajímaly by mne názory čtenářů Britských listů... co si o tom myslíte? píše Boris Cvek.

Málokdo ví, že na internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR jsou volně přístupné cenné databáze. Snad nejcennější je ve formátu PDF zdigitalizovaný archiv ve většině případů všech stránek a všech vydání četných českých literárních a kulturních časopisů z 19. a 20. století. Tak tu najdete Českou včelu, Lumír, Literární noviny, Literární listy a Listy z roku 1968 (jejich četbu zejména doporučujeme!) nebo i kompletní Havlíčkovy Národní noviny z let 1848 - 1849! Archiv časopisů je ZDE Čtěte!

Na jiném místě je zadarmo - po registraci - digitalizovaná, plnotextová kolekce 1200 titulů české poezie 19. a začátku 20. století.

Několik dní se na stránkách BL diskutovalo o plagiátorství seminárních prací na českých školách. Co lze ještě na střední škole pokládat spíše za vcelku nevinné šetření studentského času, kterým student ochuzuje především sám sebe, a hlavně za důsledek selhání individuálního pedagoga, je na vysoké škole jasným podvodem ze strany toho, kdo se daného jednání dopouští a naprostým popřením smyslu studia. Těžko ale pomůže volání po přísnějších trestech (už nyní se plagiátorství často přísně trestá, aniž by to mělo valné výsledky).

Řešením by namísto toho mohlo být, kdyby vysoké školy práce svých studentů kompletně zveřejňovaly na svých internetových stránkách.

Článek pana Kalouse "Rozum, odvaha a síla", kterým reagoval na mé názory na individuální práva, je podle mého názoru ukázkovým příkladem, jak se dají něčí postoje totálně překroutit a zkomolit tak, aby je kritik mohl náležitě sepsout a strhat a ještě vystavit na odiv svůj ostrovtip. Článek jsem si se zájmem přečetl, musím panu Kalousovi vyseknout poklonu, protože v tomto překrucovacím postupu byl až obdivuhodně důsledný a nenechal na mě takřka nitku suchou.

Ale protože Britské listy přece jen nejsou humoristickým časopisem, jehož účelem by mělo být rozveselování čtenářů vtipnými kritikami, rád bych stručně uvedl některé nepřesnosti pana Kalouse na pravou míru.

Sotva se někde vyrojí inteligentní nápad, hned se najde sdostatek závistivců k jeho pošlapání. Je toto "typicky český" znak, hodný zvěčnění? Snad ne.

Jeden z mála inteligentních nápadů, vzešlých z lůna ministerstva zahraničí, vyvolal ale už v okamžiku svého zveřejnění polemiku, nedůstojnou soutěže, důstojných porotců i samotné myšlenky. Mluvící bubliny jako symbol názorového babylónu v české kotlině jsou geniální stejně, jak jsou prosté.

Etické problémy spôsobené v blízkej budúcnosti očakávaným vylepšovaním našich potomkov génovou manipuláciou narúšajú pokojný život pána Mašína na našej spoločnej, globálne sa otepľujúcej a hladujúcej zemeguli. Pán Novotný mu v článku "Nebezpečí génové manipulace" vľúdne vysvetľuje, že medzi úmorným šľachtením jabĺčok a hruštičiek, ktoré pracovne nazýva "prírodným" a elegantnou "umelou" génovou manipuláciou vlastne ani nie je skutočný rozdiel, pretože aj v jednom aj v druhom prípade výsledkom je zmena, ktorá môže byť požehnaním alebo katastrofou. Rozdiel medzi oným "prírodným" a "umelým" je založený iba na našich predsudkoch a pocitoch.

Správní soud zrušil právní moc a vykonatelnost stavebního povolení na Mimoúrovňovou křižovatku Malovanka.

Od počátku února 2006 musí město Praha přerušit výstavbu velkokapacitní dálniční křižovatky na Malovance v Praze 6 -- Břevnově. Vytváří se tak nejen prostor pro odstranění nezákonnosti na straně Ministerstva dopravy, ale i k přehodnocení mimořádně zhoubné dopravní stavby, jež má do přímého dotyku s Pražskou památkovou rezervací přivést astronomickou dopravní zátěž 120 tisíc vozidel denně. Jde rovněž o další řešení tzv. Městského okruhu, ve skutečnosti škodlivé soustavy radiál pumpujících mimořádné dopravní zátěže do samého centra města.

Petr Kužvart, Snaha poničit Prahu další magistrálou pokračuje ZDE

"Dnes večer: Kde jsou hranice svobody projevu? Mezinárodní kontroverze poté, co byl Mohammed zobrazen v kresleném vtipu jako terorista s bombou místo turbanu," tak zahájila ve čtvrtek večer televize BBC svůj pravidelný publicistický pořad Newsnight a pokračoval:

Ve čtvrtek, se ozývaly výhrůžky smrtí, konaly se demonstrace, byli odvoláni velvyslanci. Bylo zveřejnění kreslených vtipů nepřijatelně urážlivé, anebo má být svoboda projevu být bez hranic?

Kontroverze ohledně přetištění kreslených vtipů o proroku Mohammedovi eskalovala ve čtvrtek v Evropě i na Blízkém východě. Editor listu France Soir, který přetisl původní dánské kreslené vtipy, přišel o zaměstnání. Saúdská Arábie a Sýrie odvolaly své velvyslance z Kodaně. Dánští vojáci, kteří operují s britskými vojáky v Iráku jsou v pohotovosti a ozbrojené skupiny na palestinských územích vyhrožují, že se zaměří na Dány, Francouze a Nory, kteří také otiskli tyto kreslené vtipy. Vyvolá přetiskování těchto kreslených vtipů zbytečně teroristickou pomstu, anebo musíme mít svobodu projevu za každou cenu?

Štěk: "Jsme spojenci Izraele". Vytí: "Vítězství Hamasu v palestinských volbách ukázalo v plné nahotě prostoduchost evropské politiky, zejména evropské levice, která si myslí, že islámský terorismus lze pacifikovat mírností a penězi". Vrčení: "Zatímco v islámském světě roste radikalismus a nenávist, Evropu a částečně i Ameriku zaplavily názory, že neexistuje žádná univerzální morálka a že naše morální hodnoty nemůžeme vnucovat jiným kulturám (nadechněte se, vytí kontinuálně pokračuje). Podle této mentality má paní Matka boje (matka sebevražedných atentátníků, pozn. autora) plné právo posílat své syny zabíjet Izraelce. A když se v Londýně či Madridu islámští teroristé rozhodnou zabíjet Evropany, musíme to respektovat jako autentický projev jejich kulturní odlišnosti." Kňučení: "Jestliže je však tento civilizační střet hotovou věcí (To je přece hrozné, dělá s tím někdo něco?, pozn. autora), je nesmyslné zrazovat vlastní civilizaci." Tak takhle nějak se chová unavený "top dog" při venčení na názorových stránkách jím stále ještě řízeného deníku.

Poslední vývoj v Íránu a Palestině nás opět staví, a to čím dál naléhavěji, před problém zvaný islamismus. Zvlášť s ohledem na militantní antisemitskou rétoriku, jež je předním představitelům této ideologie vlastní, se v té souvislosti vynořují opakované výkřiky nejrůznějších komentátorů o tom, že máme před sebou nebezpečí srovnatelné s nástupem Hitlera v Německu 30. let. Je to latentně rasistické a neo-antisemitské (proti Arabům namířené) přirovnání. Věcně je přesto oprávněné a vystihuje mnoho podstatných rysů nastalé situace. Je však třeba ho domyslet.

"Ak nedokážete pochopiť pohoršenie nad zbytočným a provokatívnym znevažovaním hlavnej postavy určitého náboženstva, ktoré jeho stúpenci berú vážne, holt, smola. Jedno vám však môžem zaručiť: nejde tu o nedostatok humoru u Arabov. Vyše tisíc rokov arabskej literatúry a stránky s karikatúrami v súčasných arabských novinách dokazujú presný opak.

V duchu tejto náhlej epidémie tolerancie a úprimnosti a čojaviem čoho ešte mám pre pána Černého jednu dobrú radu: šuster, drž(te) sa kopyta, píše Slavomír Čéplö. Vy ako strojník ostaňte pri jadrovej technike, ja ako orientalista ostanem pri histórii, filológii a religionistike. Vyhneme sa tak katastrofám veľkým, ako napríklad - Bože uchovaj - havária reaktora v Temelíne, ako i katastrofám malým, ako napríklad Váš naivný a neinformovaný príspevok.

V skratke: slovo "islám" neznamená "viera", na to slúži slovo "ímán". "Islám" znamená "odovzdať sa do vôle Božej", čo však - v žiadnej muslimskej teologickej škole - nie je totožné s vierou.

Veta "Muslimové ani za mák nevěří v Darwinovu evoluční teorii ani vědecké metodě poznání, pokud by byla v rozporu s textem koránu" je vyslovená hlúposť.

Podle nejnovější zprávy společnosti IAudit zaznamenaly Britské listy za prosinec loňského roku 589 872 zobrazených stran, 263 261 návštěv a 110 213 individuálních návštěvníků.

vývoj počtu unikátních návštěvníků v týdenních průměrech od října 2004 do prosince 2005 ZDE

Ze 76 na 110 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně, z 183 na 263 tisíc návštěv, ze 421 na 590 tisíc shlédnutých stran měsíčně - to jsou rozdíly prosince 2005 oproti prosinci roku 2004. Za 12 měsíců předchozího roku si čtenáři Britských listů stáhli 7 309 365 příspěvků během 3 088 978 návštěv. Jen v prosinci 2005 čtenáři zobrazili více než 23 000 příspěvků za jeden pracovní den. Počet návštěv od pondělí do pátku překročil denní hodnotu 10 000. Podíl návštěvníků z České republiky je 54 procent, ze Slovenska pak 7 procent. Nejvíce navštěvovaný je server v úterý, nejčtenější jsou páteční vydání, které si přečte přibližně dvojnásobek čtenářů než vydání z ponělka až čtvrtka. Měsíční reach Britských listů činil v závěru roku 1,90% českého internetu. Pro Britské listy zpracovává ověřený monitor návštěvnosti společnost iAudit, ověřený ABC ČR už od října 2003. Tehdy byl počet unikátních návštěvníků serveru 49 715.

iAudit 200410 PDF

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.