Nejnovější problémy týkající se přerušování dodávky plynu z Ruska jsou jen posledním z celé řady připomenutí, jak závislé jsou naše ekonomiky na rostoucích dodávkách ropy a plynu. Je zjevné, že pokud by nyní došlo v Británii k drastickým mrazům, země by se dostala do vážných potíží.

Otázka, kdy dojde ke kulminaci ropné těžby, začne dominovat politice všech národů ještě před koncem tohoto desetiletí.

Minulý týden pohrozil Írán, že sníží své dodávky ropy, pokud mu bude Evropa bránit v rozvoji svého jaderného programu. Na výročním summitu Organizace zemí produkujících ropu (OPEC) v prosinci varoval Kuvajt, že bez pomoci zvenčí nebude schopen nadále těžit ropu dosavadní rychlostí. Následujícího dne americká vláda tiše snížila předpověď t잨by ropy do roku 2025 o 11 milionů barelů denně (to je celá denní produkce Saúdské Arábie).

Zdá se, že to jsou akademické debaty. Ve skutečnosti, varuje autor, jsou špičkou velmi velkého ledovce, který má potenciál zlikvidovat globální ekonomiku.

Dovolili jsme, aby se ropa stala klíčovým zdrojem pro téměř všechno co děláme. 90 procent veškeré dopravy potřebuje ropu. 95 procent veškerého zboží v obchodech potřebuje pro svou výrobu ropu. 95 procent veškerých potravin potřebují pro svou výrobu ropu. Svět nyní spotřebovává 80 milionů barelů ropy denně. Tato poptávka rychle roste. Americká vláda odhaduje, že globální poptávka do roku 2025 stoupne na asi 120 milionů barelů denně, 43 miliard barelů ročně. Málokdo si myslí, že je taková poptávka realistická a že bude ropný průmysl schopen ji splnit.

Absolutně základní předpoklad naší budoucí hospodářské prosperity je nerealistický. Naše společnost si však kolektivně nalhává, že neexistuje problém. V historii je to bezprecedentní, stejně jako je bezprecedentní, co to všechno znamená.

Spojené státy v současnosti spotřebovávají čtvrtinu veškeré globální produkce ropy. Protože domácí americká těžba ropy už 35 let klesá, bude relativní americký podíl na spotřebě ropy dále růst. 5 milionů barelů ropy denně se dováží do USA z Blízkého východu. Americká vláda by mohla tuto spotřebu 5 milionů barelů ropy lehce odstranit, a zároveň tím zabránit podstatnému krveprolévání, kdyby přiměla domácí americký automobilový průmysl, aby zvýšil energetickou efektivitu automobilů a lehkých nákladních vozů o pouhý kilometr na litr benzínu.

Namísto toho však podporuje americký automobilový průmysl, aby vyráběl stále více stále energeticky nehospodárnějších automobilů. V roce 1975 se v Americe byl podíl Sport Utility Vehicles (SUV), automobilů typu Landrover, na automobilovém trhu jen 2 procenta. V roce 2003 byl už 24 procent. Proto poklesla průměrná efektivita amerických automobilů v letech 1987 - 2001 z 11 kilometrů na litr benzínu na 10,40 kilometrů na litr benzínu. A to v době, kdy jsou jiné země schopny vyrábět automobily s výkonností 25 km na litr benzínu.

Většina amerických prezidentů od druhé světové války nařídila nějaký vojenský zásah na Blízkém východě. Američtí vedoucí představitelé při tom používají rétoriku o vytváření demokracie, ale dlouhodobý strategický zájem je zjevný. Nejjasněji to, paradoxně, řekl nejliberálnější americký prezident, Jimmy Carter v roce 1980. Konstatoval, že americký přístup do Perského zálivu je "národním zájmem, který budeme bránit všemi prostředky, včetně vojenské síly." To dělají Spojené státy od té doby, a stojí je to stamiliardy dolarů. Znepokojující na této strategii je její morální dvojakost. Země, která se v minulosti proslavila takovými činy, jako byl Marshallův plán, je nucena svou závislostí na ropě provádět podivnou zahraniční politiku, v jejímž rámci poskytuje zbraně některým despotickým režimům, jiné bombarduje, a pak si uměle vymýšlí důvody, proč to všechno dělá.

Amerika však není jedinou zemí, která má toto dilema. V Evropě jsou nyní dálnice skoro všude a zemědělské produkty, které by se mohly pěstovat na místě, se vozí přes celou Evropskou unii. Čína se snaží tento model napodobovat a lituje, že se na jejím vlastním území nachází tak málo ropy.

Tomuto půlstoletí prohlubující se závislosti na ropě by bylo obtížné porozumět, i kdyby existovaly neomezené zásoby ropy. Zvlášť nepochopitelné však je, že se lidé propadají stále více do ropné pasti, i když vědí, že zásoby ropy jsou omezené.

Už nyní se energicky diskutuje, i když většinou za scénou, kdy dojde k této kulminaci. Pokud by měli pravdu ti, kdo tvrdí, že ke kulminaci ropné těžby dojde brzo, nedávná historie ukazuje jasně, co by se stalo. Od roku 1965 došlo pětkrát k silnému zvýšení cen ropy a pokaždé následovala hospodářská recese. Ta se vždy zmírnila, když země těžící ropu nakonec zvýšily těžbu ropy a došlo ke snížení cen. Takové řešení se tentokrát nevyskytne, protože už nebude jak těžbu ropy zvyšovat.

Dnešní ekonomiky jsou ve spotřebě ropy daleko efektivnější než byly v sedmdesátých letech, ale celková poptávka po ropě je dnes daleko vyšší a stále ještě roste.

Náklady na těžbu jednoho barelu ropy jsou asi 5 dolarů. Tržní cena barelu ropy odráží situaci na trhu ropy. V současnosti jsou v reálných cenách ceny ropy druhé nejvyšší v historii. Není to dosud obavami, že se blíží konec ropné éry. Jakmile tyto obavy na trhu ropy převládnou, cena ropy rychle stoupne nad 100 dolarů za barel.

Následky hospodářské krize jsou obrovské. Velká hospodářská krize v Americe v roce 1929 způsobila lidem obrovské ekonomické strádání. V letech 1929 - 1932 poklesl světový obchod o 62 procent. Široká nezaměstnanost a sociální nepokoje vyvolaly v mnoha zemích k životu fašismus. Burzám trvalo padesát let, než se ceny akcií vrátily v reálných cenách na původní cenu.

V lednu 2004 informoval investory tehdejší předseda správní rady firmy Shell, Sir Philip Watts, že firma přecenila své ropné rezervy nejméně o 20 procent. V březnu 2004 se zmocnili právníci emailů, z nichž vyplývalo, že předseda správní rady to věděl už delší dobu a že ohledně toho investorům záměrně lhal. Musel z firmy odejít. V poslední době se objevuje už jen velmi málo nových ropných polí a odhady, kolik ropy je ještě k dispozici, jsou nepřesné. Prospekt firmy BP obsahuje klauzuli, že její informace o ropných rezervách v této publikaci "nemohou být považovány za spolehlivý věcný základ pro investory". Informace kartelu OPEC jsou také nespolehlivé.

Bostonský investiční bankéř Matthew Simmons, odborník na energetiku a poradce George Bushe studoval zprávy saúdských techniků o tom, že na saúdských ropných polích klesá tlak. Čtyři hlavní saúdská ropná pole jsou více než padesát let stará a nyní se z nich dá ropa těžit pouze tím, že se do ložisek pod tlakem čerpá voda. "Je možné, že objem saúdské ropné těžby náhle poklesne o 30 - 40 procent. Může se to stát do tří až pěti let - může se to stát zítra."

Chris Skrebowski je přesvědčen, že od roku 2007 přestane objem ropné těžby z nových polí stačit nahrazovat vyčerpaná stará pole a nebude schopen uspokojovat rostoucí poptávku. Vzhledem k tomu, jak dlouho trvá uvést nová ropná pole do provozu, je zřejmé, že v letech 2008 - 2012 nebude dostatek ropy. Lidé pracující v ropném průmyslu to musejí vědět. Měli varovat vlády a zákazníky, že v těchto letech nutně dojde k energetické krizi, ale oni to nedělají.

Pět základních faktů o objevech ropných polí na světě:

1. Největší ropná pole byla objevena více než před půl stoletím, v období kolem druhé světové války.

2. Ropné objevy kulminovaly v roce 1965.

3. V 70. letech bylo objeveno několik málo dalších velkých ropných polí, ale od té doby žádné.

4. Poslední rok, v němž bylo objeveno více ropy, než kolik jí bylo spotřebováno, byl před čtvrt stoletím.

5. Od té doby dochází k všeobecnému poklesu ropných objevů.

Bude nutné přejít k ekonomice, založené v dlouhodobé prespektivě na nulové spotřebě uhlíkové energie, konstatuje i britský premiér Tony Blair. Britská vláda nyní zdůrazňuje, že je nutno rozvíjet obnovitelnou energii a vodíkovou, spíše než jadernou energetiku. Zpráva britské vlády z roku 2003 konstatuje, že by sama sluneční energie dokázala uspokojit světové energetické požadavky při využité méně než 1 procenta území, které se nyní používá pro zemědělství. Britská vláda však do těchto technologií neinvestuje.

Kompletní článek v angličtině ZDE