V.Žák: "Daňový poplatník nezaplatil za Škodovku ani korunu. Stát totiž prodal svůj podíl VW za 12 miliard korun."

Pomiňme, že původně šlo o společný podnik, který dnes vydělává německým akcionářům, nikoliv tak jako před privatizací českému státu. Že platí daně? Ty jsou v porovnání s ročním ziskem (2-3 mld.) pakatel. To Žáka nezajímá.

Pomiňme i chybu, že vláda postupně obdržela za podnik celkem 2,05 mld. marek, což není 12 mld., ale 38 mld. korun!

František Nepil, ekonom a odborník na kapitálové trhy, pracující desítky let v Londýně, vypočetl hodnotu vkladu vlády za podnik na 5 mld. marek v roce 1991. Ztráta občanů nakonec činila asi 3 mld. marek , což dělalo několik tisíc korun na každého občana, které museli zaplatit ve zvýšených daních během 15 let.

Nepil tvrdil (v Tvorbě a LN) již v 1991, že pokud se takto zprivatizuje majetek, stát nebude mít z čeho financovat penze a bude muset zvyšovat daně. Dnes jsme na začátku této situace, ač to zdůvodňují jinak.

Západní analytici z BoozAllen Acquisition Service největší obchod pětiletí ŠKODA - VW podle německého ekonomického deníku Wirtschaftswoche v roce 1995 ohodnotili ovšem na 9,7 mld dolarů! Rozdíl v cenách -- byl asi pakatel. Zhruba 360 mld korun zaplatili daňoví poplatníci nižšími důchody nebo sníženými dotacemi. "A nikdo nic nepoznal". V. Žák zřejmě také ne.

V. Žák: "Podniky, u nichž se mu (státu) to povedlo, jsou mimořádně úspěšné: např. Škoda VW, Barum Continental či Glavunion."

Pravda je, že i ty podniky byly prodány za hubičku jako Škodovka. Proč?

Prodejem nikoliv za tržní ceny, ale prokazatelně za účetní nebo za 1/10.

V. Žák: " Bez přehánění lze říci, že Vrba s Ježkem zachránili českou ekonomiku".

To už je vrchol demagogie. Není tomu dávno, co si Ježek stěžoval, jak bídně vypadá Pražská burza, jenž měla být zlatým hřebem privatizace.

Znetvořený kapitálový trh

Ten je také dílem "ekonoma" Tomáše Ježka, který podporoval (korupční) prodej majetku za tzv. účetní ceny zahraničním investorům.

Tím, že nebyl odstátněn důchodový systém a stát si ponechal v rukou 90% penzijních úspor, byl znehodnocen veškerý majetek podniků. Ceny akcií byly tak znehodnoceny na 1/10 jejich skutečné tržní hodnoty. Přímým prodejem za účetní nebo nižší než tržní ceny, tak vznikly stamiliardové ztráty v příjmu do státního rozpočtu o kterých V. Žák mlčí stejně zarytě jako V. Klaus.

Faktem zůstává, že kapitálový trh bez domácích penzijních úspor je znetvořen a nemůže správně alokovat úspory. Jen několik titulů akcií Pražskou burzu dlouho neudrží.

V. Žák: Proč s Vrbovou strategií strůjci transformace nesouhlasili? Odpověď je prostá: vstup zahraničních investorů byl politicky nepopulární.

Proč se autor rozčiluje, když 80% podniků je v konečném důsledku stejně vlastněno zahraničními investory? Že by chtěl pro přítele a exministra Jana Vrbu alibi, Nobelovu cenu nebo Řád TGM?

Proč zastánci Vrbovy strategie Žákovi nevadí, že ve státě, kde je téměř vše odstátněno, máme i po 16 letech privatizace státní penzijní systém a mladí lidé nemohou své úspory na stáří svobodně investovat?

Proč Česká správa sociálního zabezpečení nevlastní pro své pojištěnce ani jednu jedinou akcii podniku?

Ekonom Kamil Lamač, který v USA koncem 80. a začátkem 90. let pracoval jako makléř a měl možnost se všestranně zapojit také do mezivládních programů technické pomoci USAID, ve své zprávě v Britských listech "Jak to skutečně bylo s prací MF ČSFR v kauze IPFu?", napsal:

Interpretace víceméně neúspěšné kupónové privatizace v ČR je u nás doma stále do značné míry poznamenána nedostatečným (někdy zásadním) porozuměním problematiky, dnes hlavně ze strany veřejnosti (a voličů). K tomu nahrává Klausův zájem neúspěchy buď nepřiznat nebo je schvalovat na "standardní investiční rizika". Nic nemůže být dále pravdě. Konec citátu.

Sečtené ztráty a dluhy

Je zcela logické, že když stát ztratil "svůj" kapitál (majetek) z něhož financoval legitimně výdaje, je nyní zcela závislý jen na daních od občanů. Jinak řečeno, stát ztratil prospěch z kapitálu - miliardy zisku na výdaje, které mu zůstaly i po privatizaci v péči a které před tím hradil.

Další stamiliardové ztráty pro daňové poplatníky vznikly laciným prodejem majetku Telecomu, Unipetrolu, dolů SHD nebo Ostravského OKD ( dle časopisu Týden nikoliv za 40, ale jen za 4 mld Kč) zahraničním investorům a uhlobaronům. Proto vláda musí zvyšovat DPH, musí "najednou" udělat reformu důchodového a zdravotního systému. Prodloužit odchod na 65 let, snížit penze, výdaje na léky, operace postupně přenést na poplatníky.

Že za vším stojí diletanty organizovaný korupční prodej majetku, o tom globalista Václav Žák veřejnost neseznamuje. Obrovský dluh (3 biliony korun) penzijního systému a světovou korupci nám připravili nejen Klaus a jeho poradce Kožený, ale i jeho kolegové Tomáš Ježek, Jan Vrba, Vladimír Dlouhý i Miloš Zeman.

A pokud jakákoli příští vláda laciný prodej zbytku majetku (ČEZ, Letiště Praha, Česká pošta) vlastněného penzijními úsporami občanů nezmění, tak dopady na občany budou ještě větší.

Tržní principy a důsledky tzv. zahraničních investic ovšem Václav Žák není schopen vnímat.