Pamatuji si, že v jednom pro informatiky povinně volitelném předmětu bylo hlavní náplní učiva rozbor Frommovy knihy Mít nebo být, že v rámci znalostního inženýrství se mluvilo o etice, ve Fenomenu myšlení se rozebírala funkce lidského mozku. Věřím tomu, že tyto znalosti se informatikovi, který má v plánu se pohybovat v podnikové praxi bude vždy hodit, protože práce s lidmi se stane jeho denním chlebem.

Koncept studia informatiky na VŠE se vždy zaměřoval na postavení technologií v podniku a ve společnosti, včetně vazeb, které jsou často přehlíženy.

Pevně věřím, že absolvent, který rozumí nejen technologiím ale i kontextu, ve kterém se nacházejí, má větší šanci být v praxi úspěšný. Vysoká škola je často jedním z posledních míst, kde se člověk může právě těmito otázkami zabývat, v praxi už se očekává, že tyto věci zná.

Nehledě na to, že psaním se vylepšuje psaný projev a vyjadřování, jeden z nejdůležitějších pracovních nástrojů každého informatika.

Hrdost na studium a důležitost diplomu

p> To, že člověk není hrdý na to, že studuje je jistě mrzuté, za sebe ale mohu říci, že jsem hrdý na to, že jsem studoval informační technologie na VŠE. A škola mi toho dala opravdu hodně. V konkrétním případě této instituce ale musím říci, že studium dalo každému jen to, co si sám vzal. Kdo si nic vzít nechtěl, nic nedostal, jen ten titul.

Taky jsem potkával zástupy lidí, kteří si nic nebrali, a teď už jen "vylepšují" image průměrného absolventa našeho ústavu, vždycky tu byli, a budou.

Co se týče váhy diplomu pro pracovníky HR, je důležité si uvědomit, že vysokoškolské vzdělání se už pomalu považuje za samozřejmost, první nutný krok k rozumné kariéře. Sám o sobě ale rozhodně nikoho nespasí. V praxi, po škole, se karty rozdávají znovu, jen ti bez diplomu se nemusí nutně vejít ke stolu, kde se bude hrát.

Logistika jako vysokoškolský obor

V rámci podnikohospodářské fakulty byla Logistika vždy vysoko nad průměrem ostatních specializací, osobně jsem neměl tu čest na kurzy Pernici nebo Zeleného docházet, ale vzpomínám si na celkově kladné reference od spolužáků.

Co se týče praktického použití učiva, je třeba si uvědomit, že například řešení logistiky malé firmy je nesrovnatelné např. s návrhem komplexních dodavatelských řetězců nebo úkolů jako integrace automatizovaných celních procedur do logistických business procesů (např. amerického AMS). Monotónní operativa nemůže být srovnávána s tvůrčím návrhem velkých systémů. Dle mého názoru právě absolvent vysokoškolského studia logistiky by měl před podobnými úkoly ukázat, co mu škola dala. A to nejen z hlediska věcných znalostí ale hlavně přístupem k řešení problémů.

Kus masa ze sebe dělá člověk často sám

Nezastírám, že pražská VŠE nikdy neoplývala příliš domáckou atmosférou, zvláště celoškolské předměty typu makroekonomie, měly často stádní charakter. Vždy ale ještě zbývalo mnoho prostoru v rámci odborných předmětů, kde se daly s učiteli i spolužáky budovat silnější vztahy. Právě tam byla skryta velká přidaná hodnota studia, zde již byl prostor pro diskusi a vzájemné ovlivňování, to ale lidé kteří přišli až na zápočtovou písemku nikdy nepochopí, jejich škoda.