6. 2. 2006
Budoucnost médií"Za 15 let budeme zřejmě prodávat daleko tenčí noviny za 100 Kč"V souvislosti s pokračující úzkostnou bulvarizací českých tištěných deníků, tváří v tvář pomalému, ale stabilnímu poklesu jejich nákladu, je nutno si uvědomit, že veškerá média stojí před obrovskou technologickou změnou. Dennímu tisku, vycházejícímu na papíře, je zcela zjevně odzvoněno - budoucností je internet. V chabém postavení je dlouhodoběji i televizní vysílání. Už nyní trpí české televizní stanice tím, že je sledují především starší diváci - a pro inzerenty to přestává být zajímavé, protože "penzisti" jsou v Čechách v současnosti chudí. I zde je budoucností internet. V Británii se začíná prodávat kombinovaný technologický přístroj, který umožní zároveň sledování digitální televize, internetu i používání bezplatné internetové telefonie. Internet má před dosavadními tradičními médií výhodu interaktivity a bezprostřednosti. Sleduji mladé lidi v Británii a vidím, jak dlouhé hodiny tráví internetovým telefonováním s kamarády po celém světě. Společně nyní vytvářejí své vlastní internetové "rozhlasové" pořady. Dnešní teenageři už nesedí pasivně před televizí. V Americe dochází houfně k úprku reklamy od tištěných médií směrem na internet. Přitom tam má na média obrovský vliv tzv. blogosféra, rozsáhlá a navzájem prolinkovaná kultura soukromých individuálních blogů, která se stala mocným, alternativním zdrojem informací i oprav, kdykoliv novináři udělají chybu. V tomto kontextu je pošetilé od šéfredaktorů a majitelů českých tištěných novin reagovat na klesající poptávku po tištěných novinách tím nejlínějším možným způsobem - snižováním kvality směrem k bulváru. Vzhledem k tomu, že vzniká celá řada nekontrolovatelných informačních zdrojů, lidi to jen otráví, budou-li číst v Mladé frontě dnes pouze o "novém Titanicu" - o vraždách a katastrofách, bez inteligentnějších informací, bez předvídavosti a bez analýz (mezi ty nepočítám bigotní propagandistické výkřiky Pavla Šafra o tom, jak "jsme spojencem Izraele"). Čtenáři dříve nebo později zjistí, že ty jsou k dispozici jinde. |
Mezinárodní editoři jsou si palčivě vědomi toho, že tištěné noviny rychle odcházejí ze scény. Naznačují to i nynější změny v deníku Guardian. Šéfredaktor Alan Rusbridger provedl v těchto dnech ráznou restrukturalizaci své redakce - převedl své nejtalentovanější novináře zcela záměrně z tištěné verze listu do jeho internetové redakce. Není divu: Guardian má na target="_blank">internetu měsíčně více než 12 milionů čtenářů (jen v Británii 2,5 milionu); tištěný denní náklad listu byl v prosinci 2005 jen 380 000. Přitom čtenářská obec na internetu je podstatně mladší než čtenářská obec tištěných novin. Jak informuje týdeník Independent on Sunday, Georgina Henry, dosud zástupkyně šéfredaktora Guardianu, bude od nynějška pracovat jen na internetové verzi listu, která se jmenuje Guardian Unlimited, bude šéfkou nového týmu, který bude prosazovat restrukturalizaci a nové investice. Už dávno minula doba, kdy si list mohl dovolit pro svou internetovou verzi zaměstnávat "začátečníky a lidi, kteří jsou neschopní", konstatoval Rusbridger v rozhovoru pro Independent on Sunday a pokračoval: Guardian byl prvním britským deníkem, který vzal internet vážně a investoval do svých internetových stránek miliony liber. Dlouho se tomu soupeři posmívali a škodolibě měli radost z toho, jak Rusbridger "plýtvá" penězi svého listu. Nyní přijímá většina z nich jeho názory. Mediální magnát Rupert Murdoch se před několika dny vyjádřil, že "internet slibuje nový zlatý věk novinářské práce". Ovšem, jestliže si je Rusbridger natolik jist, že budoucnost tisku je na internetu, proč právě investovali v Guardianu 80 milionů liber do supermoderních tiskárenských strojů na výrobu nové, zmenšené verze ("berlínského" formátu) deníku Guardian? Je možné, že tak za patnáct let nebude Guardian vůbec vycházet tiskem? Rusbridger: "No, to je možné. Anebo možná budeme i nadále vycházet tiskem, budeme tisknout daleko menší noviny a budou stát 2,50 libry (100 Kč) - jen pro lidi, kdo noviny pořád ještě budou chtít mít na papíře. Nikdo neví, co se stane, proto se musíte připravit na všechny alternativy. Počet výtisků tištěné verze Guardianu klesá, počet internetových čtenářů ostře stoupá. "Nechci být arogantní a tvrdit, že mám monopol na moudrost. Ale jsem přesvědčen, že opravdu musíte dát své nejchytřejší lidi do digitálního světa, jinak vaše noviny zkolabují na té cestě, která je před námi," říká Rusbridger. Inzerenti i v Británii už začali přecházet od tištěných novin na internet. Považuje tedy Guardian své internetové čtenáře, kteří čtou list zadarmo, za stejně důležité jako tradiční čtenáře, kteří si noviny kupují na papíře a vydávají za ně denně 70 pencí (30 Kč)? Rusbridger tvrdí, že ano. Ví, že jeho čtenáři se houfně přesunují na internet, ví, že se tam s nimi musí setkat, dosud ale netuší, jak na nich vydělávat. Zdůrazňuje: "Pořád se píše o firmě Google, ale málokdo si uvědomuje, že až do roku 2001 neměla firma Google realistický plán jak vydělávat. Budeme muset vydělávat prostřednictvím reklamy, sponzoringu, předplatného. Musíme si prostě vypracovat nový ekonomický model." I když si tím není stoprocentně jist, myslí si, že většina příjmu bude pocházet z inzerce. Internetové stránky Guardian Unlimited mají měsíčně celosvětově více než 12 milionů čtenářů. "Mnoho milionů mladých, profesně vzdělaných, inteligentních lidí ze sociálních kategorií typu ABC 1 tráví na našich stránkách 8 hodin denně. Vydělávat z reklamy je daleko lepší než účtovat velmi malému počtu předplatitelů peníze za přístup k novinám." To je v současnosti ten problém. 12 milionů čtenářů měsíčně je neuvěřitelné. Statisíce čtenářů tištěné verze - to je chabé a tento počet bude i nadále klesat. Potíž je, že list dosud především vydělává na čtenářích, kteří si kupují tištěnou verzi a reklamní agentury i ekonomičtí analytikové pořád poměřují finanční úspěch deníku podle počtu prodaných papírových výtisků. Mediální průmysl se bude muset probudit a uvědomit si, že tištěná verze - to není celý příběh. "Mediální analytikové jsou stále ještě posedlí starodávnými statistikami. A čím více budou manažeři novin posedlí klesajícím počtem tištěných výtisků, a budou se to snažit zachraňovat tím, že vydají miliony liber na dárky čtenářům, jako jsou DVD přikládané k novinám, tím víc se budou dostávat do problémů," říká Rusbridger. Možná jsou to kyselé hrozny - přechod Guardianu na menší formát neznamenal výraznější vzrůst nákladu. V prosinci 2005 prodával Guardian 380 000 výtisků. Před čtyřmi lety to bylo 400 000 výtisků. Jiné noviny jsou na tom ale hůř. Daily Telegraph nyní prodává o 100 000 výtisků denně méně než v roce 2001. Podrobnosti v angličtině ZDE |