Hlasování skončilo v 13:05. Proti vládě Stanislava Grosse hlasovali jen poslanci ODS a lidovci, tedy 78 poslanců (Vilém Holáň je nemocen), 76 poslanců vládu aktivně podpořilo (nemocen je Antonín Macháček), zdrželo se 44 poslanců - 41 komunistů a tři poslanci z US-DEU. Zdržel se Svatopluk Karásek, Taťána Fischerová a Robert Vokáč, starosta Hlinska. Vzhledem k nepřímé podpoře kabinetu od KSČM se předpokládá, že podají demisi ministři Bureš (nestr. ČSSD), Mlynář (US-DEU), Buzková (ČSSD) a Němec (US-DEU). Demisi zvažuje i Martin Jahn (nestr. ČSSD) Odejít chce i ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD). V klubu nejsilnější vládní strany panuje nad tímto vývojem situace většinová spokojenost. Se setrváním ve vládě jakkoliv podporované komunisty měl problém i ministr kultury Dostál (ČSSD).

Očekává se, že minimálně stopadesát státních úředníků, nominovaných do funkcí ve státní a veřejné správě lidovci bude muset odejít do opozice také. Nejspíše se to bude týkat i tajemníků obcí a detašovaných pracovišť státní správy, kde zastávají exekutivní funkce s mandátem své strany. Poslanec Karas včera Britským listům ve Sněmovně řekl, že nastalý vývoj považuje za tragédii a že je mu tohoto stavu "strašně líto". Sdělil zároveň, že předseda strany svůj postup s polslanci nekonzultoval. "Snad to má předseda vymyšleno... My držíme basu", prohlásil.

"Tuto kaši jsme vám, vážení kolegové a také vážení občané, neuvařili my", prohlásil ve Sněmovně předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik těsně před veřejným jmenným hlasováním o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě . "Nebudeme ji tady také za někoho chladit, vylizovat, nebo dokonce jíst. Jsem přesvědčen o tom, že odchod od hlasování by byl projevem nezodpovědnosti, projevem zbabělosti. Kdosi tady vyzýval, aby nám náleželo na osudu této země a jejích občanů. Nám na osudu této země a jejích občanů velmi záleží. Záleží nám i na tom, aby - a to znovu zdůrazňuji - byť nepodporujeme vládu sociální demokracie, pořád ještě KDU-ČSL a pořád ještě Unie svobody, tak nám záleží na tom, aby levice v České republice dokázala perspektivně najít společný krok nikoliv pod jednou střechou, jak se tady ozývaly také různé bonmoty, ale jako levice kooperující. Nám záleží na tom, aby se tady upravilo prostředí proti korupci, proti zlodějně, proti lumpárnám, ale také třeba proti tomu, aby horních deset tisíc si žilo na úkor dolních deseti miliónů."

Pá 21:30 - Vládní krize pokračuje. Unionisté považují za nejlepší řešení politické situace demisi celé vlády. Pokud tak kabinet Stanislava Grosse neučiní, Unie svobody-DEU vládu opustí. Po více než pětihodinové diskusi o tom rozhodl republikový výbor US-DEU. Ministr informatiky Vladimír Mlynář prohlásil, že podá demisi zítra ráno. Unionisté svůj návrh na demisi celé vlády předloží na nejbližším zasedání kabinetu, tedy nejpozději ve středu. Předseda Unie svobody-DEU Pavel Němec uvedl, že Mlynářův úmysl podat demisi už teď je jeho osobní rozhodnutí, on jako ministr spravedlnosti a ministr obrany Karel Kühnl se budou řídit rozhodnutím své strany. Unionisty by mohla ve vládě nahradit na postu ministra spravedlnosti Jitka Kupčová nebo Zdeněk Koudelka, na postu ministra obrany Miloš Titz a na místo ministra informatiky by mohl nastoupit Sobotkův a Grossův vrstevník Karel Březina či Grossův poradce pro informatiku Miroslav Forman.

Prezident Václav Klaus podmiňuje demisi ministrů a jmenování jejich nástupců veřejným slibem premiéra Stanislava Grosse, že s rekonstruovanou vládou předstoupí před parlament s žádostí o důvěru. Podle ústavy to ale není nutné. Předseda vlády se k ničemu takovému prozatím nechystá.

So 09:57 - Ministr informatiky Mlynář podal demisi. Písemně ji doručil na Úřad vlády. Grossův kabinet je tak už bez čtyř ministrů. Demise dosud nepřijal prezident.

Už dvě hodiny vím, jak to dopadlo. Ta krize, která hlasováním v Parlamentě ČR nebyla definitivně zažehnána, již od počátku naznačovala, jak to při tom příslovečném "lámání chleba" nakonec dopadne. Bez ohledu na to, kdo všechno má a v jaké míře z našich čelných politiků ono známé "máslo na hlavě", pak jakmile se jednou vyhrotily vtíravé dotazy na premiérovu adresu (na něž ne zrovna šťastně reagoval), muselo být jasné, že tohle hřmění stěží může skončit dobře.

Reuters, DPA, CNN -šok- Papež Jan Pavel II. je podle Vatikánu v kritickém stavu. Italská média před několika hodinami dokonce oznámila, že už zemřel. Italská televize Sky uvedla, že večer ztratil vědomí. Zprávu rozšířila agentura Reuters a televize CNN, které se informaci nepodařilo ověřit. Vatikán ale takové tvrzení dementoval a prohlásil, že mozek a srdce Svatého Otce dosud fungují. Podle informací Reuters Alert News ještě "stihl" jmenovat 17 nových biskupů a arcibiskupů a přijal rezignaci šesti biskupů. Papež je ale v bezvědomí a jeho stav je beznadějný. Vatikán dramatické zhoršení stavu Jana Pavla II. potvrdil. Zhoršila se situace jeho ledvin a srdeční činnosti, krevní tlak je na minimu. Oznámil to dnes večer vatikánský mluvčí Joaquín Navarro-Valls. Podle agentury DPA byla uzavřena bronzová vrata Svatopetrského chrámu, což symbolizuje papežovu smrt.

So 16:00 Vrata vatikánského chrámu se opět otevřela. Vatikán namísto věřících obsadili turisté. Podle náznaků prohlášení jednotlivých církevních představitelů za zdmi Vatikánu už začal boj o to, kdo z konkláve vyjde jako příští hlava katolické církve. Očekává se, že smrt Karola Wojtyly oznámí oficiálně zítra - v neděli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Počátkem letošního roku se objevil v našich knihkupectvích český překlad knihy známého amerického ultrakonzervativního komentátora, katolického politika a publicisty, Patricka Josepha Buchanana - "Smrt západu". Autor , narozen v roce 1938, se svým osobitým způsobem vrací k staré myšlence úpadku západní civilizace. Zařazuje se tak do proudu kulturního pesimismu. Mezi kritiky odcizení společnosti své přirozené podstatě patřil již Jean Jacques Rousseau či Friedrich Nietzsche. Koncem 19. století se ale rozvíjí především myšlenka kulturní katastrofy západního civilizačního okruhu.

Je to opravdu smůla... být v naprosté neoblibě u národa, mít na svém kontě řadu kauz od případu manželů Stodolových (není bývalý ministr vnitra za tento skandál zodpovědný?), přes myslím to upřímně, kauzu Přibyl, kauzu Kořistka, prohrané senátní i krajské volby, až k velice podivnému stavu financí jeho rodiny, a teď, když se mu podařilo získat těsnou většinou křeslo řádného předsedy ČSSD, Grossova vláda končí.

Americké výzvědné organizace se "absolutně mýlily" při "téměř všech svých úsudcích před válkou v Iráku ohledně iráckých zbraní hromadného ničení. Konstatovala to ve čtvrtek večer ve své konečné zprávě komise, kterou jmenoval americký prezident George Bush.

Co si asi říkal domorodý dřevorubec na Velikonočním ostrově, když někdy kolem roku 1500 n. l. kácel poslední strom? Myslel si, "aspoň, že mám nějakou práci", "k čemu ty stromy vlastně jsou", nebo "co se s námi teď stane"? Tuto a další podobné otázky si klade autor nové knihy o rozpadu společností americký zoolog, biohistorik a enviromentalista Jared Diamond. Takový úhel pohledu je podle něj nutný, máme-li porozumět ekologickým problémům současného světa v celé jejich složitosti a obzvláště pokud je chceme přežít. Tím také vyčnívá nad celou řadu dalších prací, které se nás snaží vyburcovat k aktivismu katastrofickými scénáři.

Je konečně jaro, čas lásky, čas změn. Vždycky, když v tuto dobu projíždím českou krajinu, narážím všude kolem sebe na zvláštní druh českého kutilství, na kácení stromů. Všimněte si toho, bez kácení to u nás prostě nejde, s výsadbou je to horší. Vždycky k tomu mají kompetentní kutilové pádné důvody, nazývají to třeba obměnou porostu, mě se to ale z velké části zdá být jen pouhé úředně posvěcené vandalství.

Terri Schiavo, žena s vážným poškozením mozku, která strávila posledních 15 let svého života připojena k lékařským přístrojům, ve čtvrtek po odpojení těchto přístrojů zemřela. Bylo jí 41 let.

Její případ byl v americké historii nejdelším soudním sporem o právo zemřít. Zemřela třináct dní poté, co byla potřetí za poslední čtyři roky odstraněna její vykrmovací trubice.

Masarykovo muzeum v Hodoníně vydalo v tyto dny malou brožurku brněnského filozofa Miloše Dokulila: Zpětné zrcadlo Masaryk? (72s. 55Kč, masarykovomuzeum.hod@iol.cz). Zdá se mi, že zajímavým způsobem zapadá do rozvíjejícího se proudu diskusí o povaze "naší nynější krize" obecně a kvalitách Čechů zvláště.

Vládní krize, úpadek prestiže politiků i demokratické politiky jako takové, vyvolávají vášnivé spory o charakteru českého národa.

Současná civilizace tržního hospodářství nemůže fungovat bez dodávek energie. Zatímco světové zásoby zemního plynu vystačí ještě na řadu desítek let, zásoby ropy pomalu spějí ke svému vyčerpání. V roce 2002 se vědělo asi o tisíci miliardách barelů ropy, které ještě bude možné vyčerpat. Ve stejném roce spotřeboval celý svět 28,46 miliard barelů ropy. Kdyby se světová spotřeba ropy nezvyšovala (v posledních letech se zvyšuje zhruba o 360 miliónů barelů ročně), vystačily by zásoby z roku 2002 ještě na 33 let. USA spotřebovávají ročně zhruba 7 miliard barelů ropy, Evropa 5,5 miliardy, Rusko 2,5 miliardy, Čína 1,7 miliardy a Česká republika 61 miliónů barelů ročně.

V roce 1979 se Sadám Husajn stal iráckým prezidentem díky krvavému vnitrostranickému puči ve vládní straně BASS. Hned po nástupu k moci dal uvěznit velký počet odborářských předáků a tehdejší odborovou federaci GFTU proměnil v nástroj své politiky. Tehdy také došlo k mnoha popravám a zatčením nezávislých odborářů, kteří odmítali stát se kolaborujícími loutkami Sadámova režimu. GFTU se stala součástí represivního aparátu diktátorova režimu, její členové donášeli na dělníky a kanceláře oficiálního odborového hnutí se proměnily ve vězeňské cely a mučírny.

Není to tak dlouho, co BBC odhalila, že Spojené státy měly tajný plán, jak se po pádu Sadáma Husajna zmocnit irácké ropy. Černé zlato se neokonzervativním "jestřábům" nakonec nezdařilo získat, ale to nijak neznamená, že nadále nedochází k obdobným pokusům o tunelování jiných iráckých přírodních zdrojů a průmyslové infrastruktury.

Po pádu režimu Sadáma Husajna většina iráckých pracujících doufala, že získají nazpět svobodu a svá ztracená práva. Nejdůležitějším z těchto práv bylo právo na nezávislé odbory. Vládním výnosem vydaným v roce 1987 Sadámův režim přeřadil většinu iráckých pracujících do kategorie státních zaměstnanců. Jednalo se především o zaměstnance velkých státních podniků, které tvoří srdce ekonomiky celé země. Získáním tohoto statutu ztratili právo na zakládání odborových organizací i na kolektivní vyjednávání se zaměstnavateli. Avšak ani po okupaci Iráku nebyl tento výnos bývalé vlády zrušen. Je stále ještě platný, zatímco nad zaměstnanci a továrnami, na nichž závisí jejich obživa, se vznáší Damoklův meč privatizace. Pod okupační správou byl zachován starý zákaz zakládání odborů a snížily se mzdy, zatímco v zemi se zvýšila nezaměstnanost.

Pro irácké pracující to byl jasný signál, že svržení Sadáma Husajna jim nepřineslo svobodu.

V noci z úterý na středu sestřelil odboj nad vesnicí Džasása u Chálisu americký vrtulník Cobra. Podle sdělení vesničanů byl zásah raketou Strela přesný a stroj se ještě ve vzduchu roztrhl. Ostatky posádky nalezli Američané za svítání asi o 500 metrů dál. Hned poté začali prohledávat domy a pozatýkali řadu obyvatel Chálisu, které odvedli na svou základnu v Ba'qúbě. Zbytky vrtulníku odvezli už v noci za přísného utajení.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Přesně před šesti lety - 1. dubna 1999 byla z kanadského Severozápadního teritoria vyčleněna nová oblast Nunavut, což v eskymáckém jazyce Inuktikut znamená doslova "náš domov". Teritorium velké asi jako Západní Evropa přešlo pod správu původních obyvatel -- Inuitů. Snaha původních obyvatel vládnout si v této nádherné zemi se však potýká s velkými problémy převážně mladých lidí. Ty nejzávažnější, jako vysokou sebevražednost, alkoholismus, drogy, nezaměstnanost a sexuální obtěžování se z této izolované oblasti za 6 let vlády Inuitů vůbec nepodařilo vymýtit.

V článku Milana Valacha "Fidel Castro versus Fabiano Golgo" mne zaujala následující pasáž:

Papež Jan Pavel II. utrpěl vážné srdeční problémy a jeho zdravotní stav je vážný, uvedl Vatikán.

Trpí vysokými horečkami, způsobenými infekcí. Po infekci močových cest došlo k septickému šoku a ke kolapsu krevního oběhu, řekl vatikánský mluvčí. Ve čtvrtek obdržel papež poslední pomazání. Podle pozorovatelů je to známka toho, že se blíží ke konci dlouhá vláda tohoto papeže.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ještě ani neutichly ohlasy na velikonoční sjezd sociálních demokratů a už zde máme zase několik důkazů o tom, jak to strana (respektive její představitelé) myslí doopravdy. Je to právě nové vedení, které nechce vést tuto stranu ani doleva, ani doprava, ale dopředu. Je to právě nové vedení, které předkládá do vlády dokumenty, nad kterými lze jen kroutit hlavou. Právě nad nimi lze přemýšlet, kam vlastně směřují.

Předpokládám, že jejich slova museli v posledních dnech zaslechnout i ti největší ignoranti. Velikonoce (stejně jako Vánoce) jsou totiž obdobím, kdy většina médií dává možnost k vyjádření různým církevním představitelům. Nejen vysokým hodnostářům, ale farářům a kazatelům ze zapadlých vísek. Nechci se nikoho dotknout, ale mám neodbytný pocit, že k pomyslnému otevírání dveří nedochází z opravdového zájmu, ale spíš z povinnosti . Nadsazeně to lze přirovnat k začátku houbařské sezony, to se na obrazovkách, v éterech a na potištěných papírech objevují mykologové.

Nechci se zapojovat do diskuse o "Šifře mistra Leonarda" - i když četnost, s níž se v článku Jana Lipšanského objevuje slovo "zednář", je pro mě varovným znamením vedoucím k otázce, zda vycházel z hodnověrných nebo podjatých zdrojů. Rád bych jen přátelsky upozornil, že dynastie, které vládly říši Franků, se v českém jazyce nejmenují "Merovingiani" a "Karolinci", ale "Merovejci" a "Karlovci". Zrovna od autora, který se v jiném příspěvku ptá "Bude se v Česku mluvit a psát česky?" , bych očekával větší respekt k pojmům, které jsou součástí nejen české odborné historické terminologie, ale popravdě řečeno i základního historického vzdělání každého z nás. Merovingian se totiž v češtině objevuje pouze jako jméno postavy z filmu Matrix Reloaded...

Ačkoli jsou volby ještě daleko (i když člověk nikdy neví), bylo by vhodné, aby se lidé seznámili s programem strany, která má velkou šanci volby vyhrát. ODS svůj program vystavila na internetu na svých stránkách. Přesto se o něm stále málo mluví. Média mají více starostí o to, jak přišel premiér ke svému bytu, než o naši celou budoucnost. Modrá šance je schopna předělat celý náš život od základu. Všechno, čeho bylo dosaženo za minulých sto let, se otřásá v základech. Na modrých obzorech je návrat k počátkům kapitalismu vylepšený o globalizaci.

Text programového prohlášení frakce sociálně-demokratické levice podrobil Radim Valenčík zdrcující kritice a konstatoval, že jde o "levicově líbivý" dokument, ovšem mimořádně nekvalifikovaný. Současně se pokusil o jakousi alternativu založenou na známé tezi Karla Marxe z Komunistického manifestu, že svobodný rozvoj člověka a jeho individuality se může naplnit jen za společenských podmínek, ve kterých se svobodný rozvoj jednotlivce stává předpokladem svobodného rozvoje ostatních.

Dobrá rada

Vzkaz -- rozumným voličům

Jan Čulík uspořádá seminář s promítáním třídílného filmu Adama Curtise z televize BBC The Power of Nightmares (Moc nočních můr) o tom, jak si američtí neokonzervativci a islámští fundamentalisté vyhovují a jak se hledali, až se navzájem našli, v a4-nultém prostoru v Bratislavě na náměstí Slovenského národního povstání 12, v budově Domu umenia (Národné osvetové centrum), v úterý 5. dubna 2005 od 16 do 19 hodin.

V roce 2005 si připomínáme 60. výročí událostí, spojených s ukončením 2. světové války. K nim patří také výročí jmenování první československé poválečné vlády a přijetí jejího programu dne 4. dubna roku 1945 v Košicích.

Při posuzování souvislostí přijetí tohoto programu jsou stále diskutovány i následující otázky: Byly výsledky moskevských jednání konsensem mezi představiteli politických stran zúčastněných na jednání nebo šlo v podstatě o diktát KSČ a prosazení jejího programu? Jakou úlohu ve skutečnosti sehrál prezident E. Beneš ? Mohly delegace ostatních politických stran prosadit své vlastní představy o poválečném uspořádání republiky, popřípadě do jaké míry ?

Do Londýna dovezl tento dopis ministr Masaryk.

I

Po více než šesti letech cizácké poroby přišel čas, kdy nad naší těžce zkoušenou vlastí vzchází slunce svobody. Na své slavné vítězné cestě na západ osvobodila Rudá armáda první části Československé republiky. Tak bylo umožněno díky našemu velkému spojenci, Sovětskému svazu, že na osvobozené území se vrátil prezident republiky a byla zde, opět na domácí půdě, vytvořena nová československá vláda.

Nová vláda má býti vládou široké Národní fronty Čechů a Slováků a tvoří ji představitelé všech sociálních složek a politických směrů, které doma i za hranicemi vedly národně osvobozenecký zápas za svržení německé a maďarské tyranie. Nová vláda považuje za svůj úkol, aby po boku Sovětského svazu a ostatních spojenců dovedla tento zápas do konce, do úplného osvobození republiky, přispěla všemi silami českého a slovenského národa k plné porážce hitlerovského Německa a učinila první kroky pro vybudování nového, šťastnějšího života našich národů v osvobozené vlasti.

Doba, kdy krev nebyla rudá, neboť se fotografovalo na černobílý film. Svět zažloutlých dokumentů, svět pamětníků, svět 2. světové války, svět vzpomínek a nepochopení, svět bolesti a svět nenávisti. Svět naší společné paměti. Za čtyřicet let senilnějících oslav slavných vítěství, plných márnic a udatných bojovníků jsme si zvykli ignorovat vnucovanou podobu historie. Kulkou mezi lopatky, nebo lopatkou mezi kulky... Okleštěná, propagandisticky převařená hmota historie se slila v nechuť. Zapomnění. Nepochopení. Za patnáct let "svobody" poté vyrostla celá jedna generace, která neví nic o tom, jak se umírá za vlast. Neví už nic o tom, co je to vlast. Japonská fabrika, francouzskej obchoďák, katolickej kostel, vykácenej les, mexická hospoda či rozpadlá silnice?

Unikátní fotoreportážní výpovědí ruských fotografů dostáváte možnost poznat černobílý svět velké lásky i velké nenávisti. Poznáte tváře lidí, kteří šli na smrt a věděli přitom proč. Otevíráme vám možnost vidět východní front 2. světové války očima těch, kteří ji zažili. Fotografie hovoří beze slov.

Stalingrad během blokády 1 2 3 4 5

V lednu 2005 vydala Policie České republiky vlastní Etický kodex. Text kodexu je sice veřejný, slovník s výkladem pojmů k němu byl doposud tajný... Policii trvalo dost dlouho, než si pod tlakem Britských listů uvědomila absurditu situace a zjednala nápravu.

Vyjadřovat se k absurditě stavu, kdy je Etický kodex prakticky bez návodu k použití zveřejněn a příslušná výkladová pravidla jsou dostupná jen s enormními obstrukcemi a dokonce se strachem oslovených řadových policistů nejrůznějších útvarů poskytnout součinnost při informovaní o vlastních povinnostech z důvodů možné výpovědi, snad ani není nutné.

Nejvyšší americký generál v Iráku schválil používání vyšetřovacích technik, které zahrnovaly užívání spánkové manipulace, stresových technik a psů k "využívání strachu Arabů", vyšlo ve středu najevo.

Memorandum, které podepsal generálplukovník Ricardo Sanchez, schválil 29 výslechových technik, včetně 12 technik, které překračovaly limity ve vlastní armádní polní příručce, a čtyři, o nichž bylo přiznáváno, že zosobňují riziko porušení mezinárodního práva, Ženevských konvencí anebo přijaté normy týkající se lidského zacházení z vězni.

Lietaer, Bernard: "Budoucnost peněz", (2003, Košice, paradigma.sk)

V súčasnosti sú knižné pulty zahrnuté rôznymi ekonomickými učebnicami a príručkami typu "ako rýchlo zbohatnúť" a pod. Na druhú stranu čitateľ, ktorý chce ísť do hĺbky ma tiež čoraz lepší prístup ku kvalitnejšej literatúre. Musí ale vedieť selektovať to, čo za prečítanie stojí. Aby si vybral spomedzi najrôznejších titulov a potom neľutoval svoju voľbu, prichádza do kníhkupectva väčšinou vybavený základnými informáciami a tom, čo konkrétne hľadá. Pri hľadaní sa neraz inšpiruje recenziami, ktoré mu poskytnú akýsi náhľad na daný titul. Aby sme mu v jeho hľadaní trochu pomohli, predstavme si knihu Bernarda Lietaera o trendoch vo vývoji peňazí, ktorá za prečítanie určite stojí.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.