2. 4. 2005
Smrt východu a vítězství good old boyPatrick Joseph Buchanan: Smrt Západu - Jak vymírání
obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi... a civilizaci, ISBN 80-204-1103-8, Mladá fronta, Praha 2004, 400 str., 329,00 Kč, orig: The Death of the West - How Dying Populations and Immigrant Invasions ...
and Civilization, Thomas
Dunn / St. Martin's Press, New York, 2002, 308 pgs. Počátkem letošního roku se objevil v našich knihkupectvích český překlad knihy známého amerického ultrakonzervativního komentátora, katolického politika a publicisty, Patricka Josepha Buchanana - "Smrt západu". Autor , narozen v roce 1938, se svým osobitým způsobem vrací k staré myšlence úpadku západní civilizace. Zařazuje se tak do proudu kulturního pesimismu. Mezi kritiky odcizení společnosti své přirozené podstatě patřil již Jean Jacques Rousseau či Friedrich Nietzsche. Koncem 19. století se ale rozvíjí především myšlenka kulturní katastrofy západního civilizačního okruhu. |
Této myšlence se věnoval už známý Oswald Spengler ve svém díle "Zánik západu" (1922). Pat Buchanan tuto myšlenku oživuje na základě nových zkušeností z devadesátých let 20. století. Za základní hrozby označuje nedostatek dětí v západních zemích, imigrace přistěhovalců s odlišnou kulturou a odkulturňování původních národních států. Reálnost těchto "rozkladných" vlivů dokladuje řadou čísel a odkazů na prameny. Formální aspekt zpracování tohoto díla vychází z autorovi erudice, kterou získal jako poradce tří amerických prezidentů (1966 Nixon, 1977 Ford a 1985 Reagan) i z vlastní prezidentské kampaně (sám neúspěšně kandidoval na prezidenta za Republikány v letech 1992 a 1996 a za Americkou reformní stranu Rosse Perota v roce 2000). "To, co bylo kdysi nemravné a neslušné - promiskuita, potrat, eutanazie, sebevražda - se stalo pokrokové a chvályhodné. Nietzsche to nazval přehodnocením všech hodnot. Staré ctnosti se staly hříchy a staré hříchy se staly ctnostmi."
Provokativně vyhraněný Buchanan mnohé české konzervativce fascinuje. Přitahuje však zejména ty, kterým nejde ani tolik o civilizovanou uvážlivost při posuzování různých sociálních inovací, jako spíše ty, kteří své vlastní hodnoty a pojetí kultury zakomplexovaně povyšují nad ostatní. A to je velmi nebezpečná tendence. Připomeňme si, že Buchanan se v roce 2000 rozešel i s konzervativními republikány, protože ho neuspokojili v jeho militantnímu odporu vůči potratům a homosexuálům. Řadí se v podstatě k tzv. paleokonzervativcům. Jde o myšlenkový antimoderní proud, který je oponentní vůči "váhavé" tradici hlavního konzervativního proudu. Paleokonzervativci mají za hlavní cíl upevnění postavení bílé střední třídy v USA a dominanci jejích hodnot v americkém veřejném životě. Liberální svobody a sociální stát mají být prostě obětovány ve prospěch konzervace statusu této skupiny inklinující k nacionalistickému hnutí. Požadavek na vůdcovství anglosaských "good old boy" ve společnosti je mezi paleokonzervativci považován za normální (někteří jednotlivci mají dokonce spojení na rasistické skupiny). "Miliony lidí se ve vlastní zemi začaly cítit cizinci. Děsí se populární kultury, kterou prosycuje sex bez zábran a jež hlučně opěvuje hédonické hodnoty. Vidí mizet staré svátky a degradaci starých hrdinů. (...) Mravní kodex, podle něhož žili, podlehl zkáze. Kultura, s níž vyrůstali, umírá v zemi, v níž vyrostli."
Pokud jde o geostrategické otázky, prosazuje Pat Buchanan pojetí USA jako uzavřeného národního státu, který je svrchovaný a nepodřizuje se mezinárodním institucím jako OSN, WTO či NAFTA. Současně odmítá globální odpovědnost USA a kritizuje podporu Izraele, rozšiřování NATO či angažování USA v různých intervenčních akcích. Tento přístup vysvětlil již ve své předchozí knize "Republika, nikoliv imperium" (A Republic, not an Empire, 2002), kde např. odsoudil účast USA v obou světových válkách s tím, že si to měli Hitler a Stalin vyřídit sami a že nacistické Německo nebylo hrozbou americkým zájmům. Zřejmě hodnoty evropské a křesťanské civilizace v nacismem zasažené Evropy Buchananovi nestály za riziko. Katolík Buchanan označuje za vrahy Západu vše, co mění a narušuje "americké" hodnoty jako křesťanské tradice, autoritu a loajalitu, sexuální zábrany a konvence, etnocentrické vlastenectví a tradiční rodinu. Začátek novodobého úpadku Západu vidí Buchanan v šedesátých letech, v kulturní revoluci spojené s generací beatníků a hnutím hyppies. Za hlavního viníka pak označuje reformní komunisty Gyorgy Lukácse a Antonia Gramsciho a neomarxistické filosofy spojené s tzv. frankfurtskou školou (např. Marcuse, Fromm, Adorno). Tito myslitelé jsou pro něj nebezpečnější než Stalin s Hitlerem dohromady, protože podle něj rozložili tradiční společnost zevnitř relativizací hodnot a defétismem. Současný multikulturalismus a obhajoba minorit prostřednictvím affirmative action považuje za pokračování tohoto morálku rozvracejícího neomarxismu a postojů Nové levice. "Západ vymírá. Jeho národy se přestaly reprodukovat a růst počtu jejich obyvatel se zastavil a začal se zmenšovat. Od moru, jenž si ve 14. století vyžádal životy jedné třetiny Evropy, neexistovala totiž vážnější hrozby pro přežití západní civilizace. Dnes je v 17 evropských zemích větší počet úmrtí než narození, větší počet rakví než kolébek.
Nový hédonismus není schopen poskytnout národům důvod k pokračování v životu. Jeho prvotní plody se jeví jako otrávené. Ukáže se tato nová "osvobozující" kultura, které se naše mládež s takovým nadšením chopila, tou nejsmrtelnější karcinogenní látkou? Nyní, kdy všechna západní impéria zmizela, se zdá, že západní člověk, uvolněný od povinností civilizovat a pokřesťanšťovat lidstvo a těšící se požitku nevázanosti našeho věku, ztratil vůli k životu a smířil se s hrozbou smrti. Žijeme za soumraku Západu? Je smrt Západu nezvratná? Prozkoumejme tuto patologickou zprávu." Podle Pata Buchana je tzv. politická korektnost, která postihuje obránce tradic označením rasista, šovinista, sexista, homofob atp. "kulturním marxismem". Buchanan absolutisticky odmítá např. veřejné omluvy představitelů církve za minulost (např. inkvizice) a považuje je za kapitulantství a vytváření falešného pocitu "hříchu". Nahrává tak různým obsedantním představám řady frustrovaných jedinců o čistém národu s čistými hodnotami, který ničí židobolševické a židozednářské spiknutí v podobě kulturní revoluce. Ale neexistují čisté tradice, ke kterým se lze vracet. Inkvizice, náboženské války, násilná katolizace je stejně tak součástí tradic křestanských, jako jsou gulagy a politické procesy součástí tradic komunistických. Nemluvit o tom není očistné, ale zavádějící. Kritika hodnotové revoluce z druhé poloviny 20. století je možná, nepřiměřené uplatňování rámce tzv. politické korektnosti může koneckonců opravdu vyvolávat nové křivdy. Analýza stoupajícího podílu barevných Američanů v populaci USA ale nesmí ústit do ospravedlňování takového zla jako např. rasové segregace. Ani hon za populačními přírůstky jako obrana před záplavou mimoevropských imigrantů je zavádějící. Koexistence kultur přináší např. větší tlak na transkulturální přenos. Zánik světa západu se tak mění v jeho transformaci. Možná vnikne svět kde je různost kultur inspirací a ne ohrožením, svět kde ženám není přisouzeno biblicky neměnné "přirozené" postavení, ale to, které sami chtějí. V každém případě vede Buchananova kniha k zamyšlení a je potřeba vypořádat se s ní argumenty. To je účinná obrana proti tomu, aby někdo pod záminkou konzervativní kritiky změněných hodnot nechtěl prostě jen zatočit s každým, kdo je jiný než on. |
Erich Fromm | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
2. 4. 2005 | Smrt východu a vítězství good old boy | Jiří Dolejš | |
10. 3. 2005 | Neujasněnost pojmů | ||
1. 3. 2005 | Jak se bouří Fromm | Bohumil Kartous | |
13. 12. 2004 | Český pohled na obraz Marxe u současného člověka | Michael Hauser |