Marx ani další teoretici nejsou moc konkrétní ohledně podstaty té změny kapitalismu v systém následující, s vyšší organizací, v "socialismus". Mluví o ní pouze obecně, nezmiňují se o jejím skutečném impulsu.

Je trochu zavádějící mluvit o kapitalismu a socialismu v tomto pojetí jako o dvou systémech, protože se tak trochu ztrácí ze zřetele fakt, že jde stále o jeden komplexní systém, jenom jinak organizovaný. Toto zdůraznění je možná zbytečné, ale vzhledem k podstatě oné systémové změny je důležité k jejímu pochopení.

Marx žil v době, kdy se nikdo moc nezabýval informatikou a přenosem informaci ve společnosti. Neexistoval tehdy koncept Dawkinsovy "memetiky" ani povědomí o důležitosti informačního přenosu v systému.

Marx své prognózy vybudoval na představě, že zásadní roli při systémovém přechodu z jednoho stabilně organizovaného stavu do druhého hraje ekonomická výkonnost. Podstata dějinné změny se tím tak trochu zatemnila, i když svým způsobem se dá pod ekonomický pokrok zahrnout.

Marxe ani jeho vykladače nenapadlo, že impulsem této systémové změny bude právě změna v přenosu informací uvnitř systému. Tím impulsem změny je totiž informační technologie, internet.

Ten zlepšuje přenos informací v celém systému zcela zásadním způsobem a radikálně tak mění jeho možnosti z hlediska organizace. Musí být ovšem univerzálně dostupný.

Tento impuls lze interpretovat také jako potenciál k:

a) Pomalému nahrazení dnešního státu více či méně decentralizovanou přímou demokracií, kterou Internet umožňuje implementovat způsobem dříve nemyslitelným, a to nejen v oblasti řízení státu, ale i pro vše-společenské řízení podniků, komun, družstev, sousedských svazů, uličních výborů a rodin.

b) Kapitalismus trpí cyklickými krizemi, které výrazně narušují jeho stabilitu. Internet umožňuje vytvoření tržního socialismu: prostředí, kde poptávka je "bufferována", abych použil termín z informatiky.

Stručně řečeno, pokud si v tomto systému bude občan chtít koupit například drožku, zadá po Internetu do centrálně vedeného registru svůj požadavek a par týdnů počká.

Takový systém registrace poptávek a nabídek, spolu s ochotou spotřebitelů si občas trochu počkat, vyřeší problém převisu nabídky nad poptávkou, poptávky nad nabídkou i poptávky nad poptávkou. Internet prostě umožňuje vybudovat nad trhem dodatečný systém přenosu informací o cenách, nabídce a poptávce.

Tím nám vzniká nový systém, která bude efektivnější než ten starý systém a bude mít i některé z mála výhod centrálně řízených systémů, přičemž volný trh zůstane zachován, s jistou disciplínou ovšem, v zájmu minimalizace dopadů externalit likvidace neefektivit systémů výroby. Mnoho krachů bude ostatně možné díky zvirtualizovanému distribuovanému počítačovému modelu trhu relativně přesně predikovat pomocí umělých inteligencí.

Jinak nerad bych zde mluvil o revoluci. Ten termín je naprosto zavádějící v tomto kontextu, a navíc nějak získal negativní konotace. V tom se právě Marx mýlil: jeho analýza vývoje kapitalismu přes naši současnou dystopii až po budoucí utopii byla výborná, ale jeho představy o tom, že je možné tento vývoj revolucemi či aktivitou dnes již prakticky neexistujícího proletariátu urychlit, byly pouhým zbožným přáním.

Teď už jde tedy jenom o to, jestli celá Marxova "psychohistorická" předpověď dějinného vývoje není spíše pavědecký nesmysl náboženského charakteru, abych využil termín ze známého science fiction románu Nadace od Isaaca Asimova, ve které autor marx-hegelovské pojetí dějin paroduje.

Dialektika má jednu velkou výhodu, která je nevýhodou, totiž že se pomocí ní a trochy fantazie dá předpovědět a dokázat úplně všechno.