Šifra mistra Leonarda vyvolala ve světě i v ČR menší šílenství, počet prodaných výtisků stoupá geometrickou řadou a v předprodukčních přípravách je i film podle této knihy, v němž by podle nepotvrzených zpráv měl hlavní roli hrát Tom Hanks. Ona popularita bude asi dána samotným konspiračním zabarvením celé knihy a výtkami proti katolické církvi, že zase něco zatajuje. Přitom mnoho čtenářů zapomíná, že jde o fikci a není se co divit, když je mate a oklamává i samotný autor.

Na straně 9 své knihy totiž Dan Brown uvádí tzv. Fakta, podle nichž by se mohlo zdát, že mnohé informace, na nichž se jinak fiktivní kniha zakládá, pocházejí z nějakých starobylých historických dokumentů. Opak je pravdou. Massimo Introvigne na svých stránkách uveřejnil rozsáhlé otázky a odpovědi o lživých informacích v této knize. Najdete je ZDE a my vám přinášíme alespoň stručný český překlad několika závažných pochybení ze strany autora.

Autor např. tvrdí, že jeho údaje jsou založeny na pergamenech, objevených v roce 1975 v pařížské Bibliothèque Nationale a známých jako Les Dossiers Secrets, v nichž se má psát o Převorství sionském. Ve skutečnosti však jde o podvržené dokumenty nikoliv z roku 1975, ale 1967, které sepsal a k jejich autorství se přiznali Pierre Plantard (1920-2000), autor mnoha populárních knížek o mysteriózních tajemstvích Francie, Gèrard de Séde (1921-2004) a pravděpodobně také Jean-Luc Chaumeil. Samotní autoři a členové zednářské lóže se dokonce k autorství sami přiznali a minimálně v roce 1985 prošla zpráva o Les Dossiers Secrets jakožto falzifikátech světovým tiskem.

Podle těchto falzifikátů sepsal Dan Brown své dílo, v němž byla linie Merovingianů, tedy údajných legitimních potomků Kristových, sesazena v roce 751 Karolinci. Ve skutečnosti žádná taková linie neexistovala a Převorství sionské bylo založeno až 7. května 1956 různými alchymisty a zednáři, hlásícími se ke svým historickým vzorům, např. Nicolasi Flamelovi (známým čtenářům Harryho Pottera, 1330 - 1418), Robertu Fluddovi (1574-1637) či zvěstovateli rosenkruciánské legendy Johannu Valentinovi Andreaemu (1586-1654), a samozřejmě i k vědcům jako Leonardo da Vinci (1452-1519) nebo Isaac Newton (1642-1727). Posledními velkými mistry by měli být spisovatelé Charles Nodier (1780-1844) a Victor Hugo (1802-1885), skladatel Claude Debussy (1862-1918), básník Jean Cocteau (1889-1963) a Msgr. Francois Ducaud-Bourget (1897-1984), kněz úzce spojený se schizmatikem Msgr. Marcelem Lefebvrem (1905-1991).

Jak vidno, nemohlo Převorství sionské existovat v 11. století, když vzniklo až ve století 20., navíc inspirací byl běžný mnišský řád jiného jména, který jako jiné se staral o bezpečnost a zdraví poutníků a který zanikl v 14. století. Těžko tedy mohl být jeho velmistrem Leonardo Da Vinci, Isaac Newton, Victor Hugo a další.

O manželství mezi Ježíšem a Maří Magdalenou se Les Dossiers secrets vůbec nezmiňují, jde jen o upravenou historku anglického herce Henryho Soskina, známého ze seriálu The Avengers, který posléze začal režírovat pro BBC pořad o záhadách (pod jménem Henry Lincoln) a spolupracoval s triem Chérisey - Plantard - de Sède. Různé příhody ze seriálu pak vyšly v knize The Holy Blood and the Holy Grail (Svatá krev a Svatý grál, česky 2003). V prvních vydáních měla být Ježíšovou partnerkou jakási Salome, ale po větší účinek se později vymyslelo spojení Ježíše a Maří Magdaleny. Mezi oběma knihami je taková spojitost, že autoři Svaté krve..., pánové Baigent a Leigh zažalovali Dana Browna z plagiátorství.

Zbývají pak již jen různé dohady -- prezidentka Společnosti Leonarda Da Vinciho, profesorka Judith Veronica Fieldová, který vyučuje na univerzitě v Londýně, dokazuje ve své studii, že postava na obraze Poslední večeře od Da Vinciho, sedícího vpravo od Ježíše, není žena. Záleží však na každém, co na obraze chce, nebo nechce vidět. Ale dejme tomu, i kdyby postava na plátně byla žena, zbývá pořád ještě tento myšlenkový postup: a) dejme tomu, že je to Maří Magdalena, za b) tím, že tomu věřil Da Vinci, není dáno, že jde o fakt, ale i kdyby, c) jak z toho vyplývá, že Maří Magdalena, účastnící se poslední večeře, byla manželkou Ježíše?, d) že měla dvě děti, e) že tyto děti by stále měly vládnout církvi, f) že na ochranu tohoto tajemství vznikla nová církev, g) a že Leonardo byl členem této společnosti?

Důkazem pro tato tvrzení nejsou ani gnostická evangelia, navíc první závazný kánon evangelií -- muratoriánský -- vznikl kolem roku 190 po Kristu, tedy 90 let před tím, než se narodil císař Konstantin, který se měl údajně podílet na vyloučení některých evangelií z kánonu Nového zákona. Ostatně, čeští čtenáři si mohou ona údajná tajná evangelia přečíst v češtině v knihách Neznámá evangelia I-III, která vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Evidentně jde tedy o snahu vytřískat na senzaci a dnes tak populární nepodložené kritice katolické církve co nejvíc. Ale kdo chce věřit planým historkám, asi ho ani fakta nepřesvědčí.