Sobota 19. března 2005

Těžké boje u Tal' Afáru, bombardování města

Jižně od města došlo k prudké srážce odboje s americkou námořní pěchotou. Podle svědků obklíčil oddíl čítající asi 100 bojovníků skupinu příslušníků námořní pěchoty a ze všech stran na ni zaútočil. Američané se nečekaně prudce bránili, takže po deseti minutách se povstalci museli stáhnout a znovu zaútočit. Korespondent Mafkarat al-Islam sledoval boj zblízka a viděl čtyři zcela zničená vojenská vozidla. Iráčané byli nicméně zaskočeni nevídaným odporem nepřítele, přesto převaha byla ve chvíli, kdy korespondent odesílal zprávu (13.25), stále na jejich straně. Před 15:00 se podařilo sestřelit vrtulník Black Hawk. Boj trval do 15:00 a bylo v něm zabito asi 40 amerických vojáků, zničeno 7 tanků Abrams a 5 Humvee, 20 dalších vojáků bylo zraněno. Povstalci prý ztratili pouze tři muže a další čtyři byli zraněni, nešlo však o zranění vážná.

Americká strana provedla kolem 14:00 vražedný letecký útok na civilní čtvrti ve středu Tal' Afáru, kde zničila 11 obytných domů a zabila přes 57 civilistů. Tento zákeřný útok měl povstalce přimět k opuštění bojiště a přemístění do města, kde by snadno mohli padnout do léčky. Američané rovněž shazovali na jejich pozice letáky, v nichž je varovali před následky dalšího odporu. Jeden z bojovníků řekl korespondentovi, že z boje neustoupili, i když věděli, že Američané bombardují jejich domovy. Podle sdělení z mósulské nemocnice bylo mezi zabitými přes 32 dětí a 14 žen, z toho pět těhotných. Počet obětí patrně později ještě stoupl, protože řada zraněných byla ve špatném stavu.

Američané přerušili veškeré spojení města s okolím, odpojili dodávky vody, elektřiny i internetové spojení a přikázali členům místní loutkové policie a tzv. národní gardy, aby zaujali pozice po celém městě. Loutkový guvernér a starosta města nicméně na protest proti bombardování civilních domů rezignovali.

Mósul

Exploze bomby pod kolonou čtyř Humvee zničila jedno z vozidel, zabila tři vojáky a čtvrtého zranila. Americká armáda v rozhlasovém prohlášení k obyvatelům města tvrdila, že všichni čtyři byli pouze zraněni, zdroj z místní policie však tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil, že tři vojáci na místě útoku zemřeli.

Sebevražedný útok v Ramádí

Auto naložené výbušninou a řízené sebevražedným útočníkem explodovalo u kolony amerických obrněných vozidel. Výbuch zničil Humvee a obrněné vozidlo Bradley a usmrtil 12 vojáků. Podle městské policie bylo zabito také 10 civilních osob, obyvatelé okolí, kteří explozi sledovali, však korespondentovi Mafkarat al-Islam tvrdili, že k žádným civilním obětem nedošlo. Rovněž ředitel městské nemocnice mu potvrdil, že kromě útočníka byli všichni mrtví Američané, protože ve chvíli útoku nebyli v okolí žádní chodci.

Hadítha: sestřelen vrtulník

Ve zprávě odeslané po poledni zdejší korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že povstalci před chvílí nad východní částí města sestřelili americký vrtulník Apache. Plukovník tzv. irácké armády Ahmad aš-Šáhir ho informoval, že vrtulník zasáhla raketa SAM-7 a jeho posádka na místě zahynula.

Sebevražedný útok v Hítu

U brány americké základny Ajn al-Asad explodovalo kolem 8:00 auto řízené sebevražedným útočníkem. Kapitán Lajth Kázim ze spojených americko-iráckých sil, vytvořených k potlačení odboje v provincii Anbár, korespondentovi Mafkarat al-Islam řekl, že útočníkovi v policejní uniformě v autě opatřeném policejní značkou se podařilo prorazit tři bezpečnostní bariéry a dostat se až k hlavní bráně základny, kde se uprostřed vojáků odpálil. Usmrtil prý 16 a zranil 3 americké vojáky, brána základny byly úplně zničena. Američané okamžitě zatkli velitele místní loutkové policie a jeho dva pobočníky.

Qá'im

Američané propustili děti, které v pátek unesli a použili jako lidské štíty. Matka jednoho děcka korespondentovi Mafkarat al-Islam řekla, že její syn měl na zádech a tváři podlitiny po bití. Umar al-Farúq Abd al-Haqq, jemuž není ani devět let, řekl: "Američané se nás vyptávali na naše otce, co dělají a jestli mají rádi odboj." Pokračoval: "Řekl jsem 'Nenávidí mudžáhidy a odboj', protože jsme se jich báli. Tak nás zbili, protože věděli, že lžeme. Jeden z vojáků se mě ptal: 'Když je nenávidíte, proč se v mešitách modlíte za to, aby nás porazili, a dáváte jim jídlo a pouštíte je do svých domů?'" Umar dodal, že musel strávit celou tu dobu o hladu.

Fallúdža stále neklidná

V pátek bylo jihozápadně od města při bombovém útoku zabito 10 členů tzv. národní gardy. Další dvě bomby explodovaly blízko mešity al-Firdaws ve čtvrti Nazal, bomba vybuchla také pod hlídkou iráckých vojáků, z nichž 5 zabila a jejich pickup zničila.

V sobotu kolem 16:00 explodovala podzemní mina pod americkou hlídkou opět nedaleko mešity al-Firdaws a usmrtila tři vojáky. V následné razii zatkli Američané řadu majitelů obchodů a stavebních firem v okolí. Přibližně ve stejnou dobu ostřeloval odboj sérií raket Grad pozice amerických a iráckých sil a budovu úřadu loutkového guvernéra. Tytéž rakety zasáhly odpoledne rovněž americkou základnu v zemědělské oblasti u města.

Kolem 23:00 narazilo auto řízené sebevražedným útočníkem do amerického kontrolního stanoviště ve čtvrti Mu'allimín v centru Fallúdžy. Podle zdroje z policejních řad zabilo nebo zranilo 15 amerických vojáků.

Fallúdžský korespondent poznamenal, že v pátek odboj ve městě rozšiřoval letáky, podle nichž bitva o Fallúdžu neskončila a nekončí. Prohlášení vyzývalo okupační vojáky, aby se neradovali, protože do města, nazývaného Ka'bou mudžáhidů, přijdou další bojovníci.

Bagdád

V 11:00 zabila exploze bomby na předměstí Durá čtyři vojáky z americké obrněné kolony. Podle svědků instalovali bojovníci bombu za rozednění a varovali místní lidi, aby se nepřibližovali.

Rada muslimských ulamá připomněla druhé výročí agrese

V prohlášení vydaném ke druhému výročí americké agrese odmítla Rada muslimských ulamá nelegální okupaci země a upozornila, že všechny záminky k agresi byly během posledního roku vyvráceny. Prohlášení znovu potvrdilo jednotu Iráku a oslavilo boj všech iráckých bojovníků za svobodu, nezávislost a plnou suverenitu.

Bajdží

Jedenáct raket Taríq a Kaťuša zasáhlo kolem 7:00 americkou základnu ležící západně od města. V jižní části základny došlo k požáru. Kapitán loutkové policie sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že zabito nebo zraněno bylo 30 amerických vojáků a zničeno několik obrněných vozidel. Mezi mrtvými byl podle něho i americký generál.

Tikrít

Čínská agentura Xinhua oznámila, že v pátek v 8:00 byli zabiti tři Iráčané, když americký kamion narazil na silnici mezi Tikrítem a Kirkúkem do jejich auta. Podle svědků jela kolona deseti kamionů prostředkem silnice.

Ba'qúba

V poledne vybuchla pod kolonou amerických obrněných vozidel bomba a zneškodnila vozidlo Bradley, zabila dva a zranila šest vojáků. Tyto počty potvrdil i poručík loutkové irácké armády.

Balád

V sobotu provedl zdejší odboj úspěšný atentát na velitele tzv. národní gardy provincie Saláh ad-dín. Asi deset bojovníků zaútočilo na jeho kolonu ve čtvrti Ba'th. Kromě velitele bylo zabito několik jeho pobočníků a strážců. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny. Američané poté čtvrť obklíčili a uzavřeli.

Okupanti a zrádci zpustošili mešity v Tárimíji

Rada muslimských ulamá oznámila, že v sobotu v 10:00 americké síly doprovázené tzv. iráckou národní gardou vpadly do mešit ar-Rasúl, al-Jaqín, al-Badáwí, al-Farúq a ar-Rahma v tárimíjském okrsku Abajidží. Vojáci vyvraceli dveře, zatkli správce a strážce mešit a prohlašovali, že je propustí, přijdou-li o to lidé požádat loutkovou městskou radu, ale jako obvykle své sliby nesplnili.

Neděle 20. března 2005

V Hadíthě zničen tank

Ve čtvrti Rifá'í zaútočili čtyři bojovníci protitankovými střelami na americkou hlídku a zničili jeden tank Abrams, v němž zabili osm vojáků. Po útoku zmizeli v úzkých uličkách, kam je Američané s tanky nemohli pronásledovat. Vojáci alespoň prohledali okolní domy a obchody, ale nikoho a nic nenašli.

Ramádí

Pod kolonou pěti obrněných vozidel projíždějících čtvrtí Sisak na severu města explodovala v 9:00 bomba, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky, dalšího vážně zranila.

Hít

Sedm raket, pravděpodobně typu Grad, dopadlo odpoledne na zdejší základnu Ajn al-Asad. Místní lidé sledovali sérii explozí a stoupající sloupy kouře. Americká armáda ve vysílání vlastní rozhlasové stanice pro provincii Anbár tento útok přiznala, nezmínila však žádné způsobené škody. K útoku se přihlásily Brigády Revoluce 1920, ozbrojené křídlo Vlasteneckého islámského odboje v Iráku.

Fallúdža -- Chálidíja -- Habbáníja

V 17:30 explodovala ve čtvrti Šuhadá' bomba pod americkou kolonou, zničila Humvee, zabila tři a zranila dva vojáky.

Ve čtvrti Šukr explodovalo o půl hodiny později auto naložené výbušninou. Rozsah ztrát způsobených tímto útokem nemohl korespondent zjistit.

Šest minometných střel zasáhlo školu ve čtvrti Džurajfi, obsazenou americkými vojáky.

Poblíž mešity al-Firdaws zabila exploze bomby tři irácké vojáky.

Jiná bomba ve čtvrti 'Askarí zasáhla hlídku tzv. národní gardy a několik jejích členů zabila nebo zranila.

Poblíž mostu as-Siddíqíja v Chálidíji se odpoledne střetli bojovníci s tzv. národní gardou, dva gardisty zabili a několik dalších zranili.

V 'Ámiríjat al-Fallúdža přistály v noci americké vrtulníky a vojáci zatkli skupinu osob, kterou odvezli na základnu v Habbáníji.

Základnu v Habbáníji ostřeloval téže noci odboj šesti minometnými střelami.

Bagdád: zavražděn velitel policie

Podle zprávy americké agentury AP byl v bagdádském předměstí Durá cestou do práce zavražděn velitel regionální policie v Bagdádu Ahmad Alí Kázim.

Júsufíja

Tady explodovala pod americkou hlídkou v 10:00 pozemní mina, která zneškodnila Humvee, zabila dva a zranila také dva vojáky.

Při jiné příležitosti zasáhl ostřelovač v okrsku Sadda jednoho amerického vojáka, patřícího k velké americké koloně. Zdroj z místní policie oba útoky potvrdil a dodal, že jeden ze zraněných vojáků později zemřel.

Tal' Afár

V neděli ráno vtrhly americké síly do města s asi 50 tanky a obrněnými vozidly. Kolem 17:00 se však zase stáhly.

V 8:00 zasáhlo různé části americké základny severně od města 30 raket a minometných střel. Kapitán tzv. národní gardy na tiskové konferenci v Mósulu prohlásil, že ostřelování způsobilo "ztráty" mezi americkými a "velké ztráty" mezi iráckými vojáky. Místní lidé sledovali řadu vrtulníků odvážejících mrtvé a zraněné na základnu Ghazlání v Mósulu i ambulance, určené k odvozu loutkových sil do irácké vojenské nemocnice v Mósulu.

Odpoledne odboj nad Tal' Afárem sestřelil americký vrtulník Cobra. Místní lidé viděli stroj zřítit se v plamenech do čtvrti Bakrí v centru města.

Mósul

Ve čtvrti Islá az-Zirá'í instalovali partyzáni velmi silnou bombu do kanálu pod silnici. Ta pak explodovala pod "obřím" typem obrněného vozidla Bradley, úplně jej zničila a zabila jeho sedmičlennou posádku. Korespondent Mafkarat al-Islam spěchal na místo ihned poté, co zaslechl explozi, která otřásla několika okolními čtvrtěmi, a viděl Američany kolem zničeného vraku a mrtvol ležících u něj. Po mohutné explozi zůstal v silnici kráter o průměru téměř pět metrů.

Sebevražedný útočník s autem Opel naloženým výbušninou najel ráno do policejní stanice a odpálil se. Zabil tak nejméně deset policistů včetně brigádního generála Walída Kašmuláha. Jeho strýci a guvernérovi Mósulu Durajdu Kašmuláhovi odboj vyhrožoval poté, co ve městě zahájil vlnu zatýkání.

Ba'qúba

Kolem 15:00 explodovala v Džalúle severně od města bomba pod americkou kolonou. Zničila jedno a zneškodnila druhé Humvee, zabila čtyři a zranila dva vojáky. Podle místních svědků došlo k explozi 15 minut poté, co bylo slyšet raketovou palbu na jeden z amerických baráků v západní části města.

Musajjib

TV al-Džazíra oznámila, že podle sdělení loutkové policie provincie Babylón se policistům podařilo zabránit v Musajjibu, ležícím 60 km jižně od Bagdádu, třem sebevražedným útokům. Dva útočníky přitom zatkla, třetí se odpálil, aniž podle tohoto oficiálního sdělení způsobil nějaké škody.

Mundhiríja

Pod kolonou několika amerických vozidel explodovala kolem 11:00 bomba, která zneškodnila obrněné vozidlo, zabila pět vojáků a zranila tři další. Místní svědkové uvedli, že Američany výbuch velmi překvapil, protože jejich zařízení na vyhledávání bomb nic neodhalilo. Korespondent Mafkarat al-Islam pozoroval dva vrtulníky, které odvážely mrtvé a raněné.

Sebevražedný útok v Samarrá'

Auto řízené sebevražedným útočníkem explodovalo na křižovatce na jedné z hlavních ulic ve čtvrti Džubajríja v západní části města u americké hlídky, složené z několika vozidel. Výbuch zničil dvě vojenská vozidla, přesný rozsah ztrát však korespondent Mafkarat al-Islam nezjistil. Podle člena hasičského oddílu bylo zabito či zraněno nejméně 12 amerických vojáků.

Kirkúk

TV al-Džazíra oznámila, že americká armáda přiznala smrt jednoho a zranění tří svých vojáků při explozi bomby pod hlídkou v Kirkúku.

Agentura AP oznámila, v sobotu byl v Kirkúku zabit policista, na jehož pohřební průvod v neděli zaútočili povstalci a zabili další tři policisty, mezi nimi i kurdského příbuzného kolaborantského vůdce Džaláha Tálabáního.

Basra

Pod projíždějící kolonou britských vojáků explodovala v 8:00 v převážně sunnitské oblasti Abú al-Chásib v Basře bomba, jež zabila čtyři vojáky a tři vážně zranila. Podle informací obyvatel okolních domů byla uložena pod sloupem telefonního vedení. Vyšší důstojník místní policie potvrdil, že bylo zabito nebo zraněno nejméně šest Britů.

Ráno odboj ostřeloval ve čtvrti Džazá'ir automobil britského konzulátu. Zaměstnanci konzulátu se stali terčem útoku už před několika dny, kdy jich bylo několik zabito a zraněno. K odpovědnosti za útok se tehdy přihlásily Brigády Hasana al-Basrího.

V 9:30 explodovala bomba také pod policejní hlídkou ve městě, zničila její Landcruiser a celou posádku zabila nebo zranila. Také k tomuto útoku se přihlásily Brigády Hasana al-Basrího.

Tzv. národní garda uzavřela přístupové cesty do okrsku Aššúr na okraji Umm Qasru u Basry a poté zatkla řadu egyptských a súdánských občanů pracujících v tamních restauracích.

Pondělí 21. března 2005

Fallúdža

Místní korespondent Mafkarat al-Islam s odvoláním na očité svědky oznámil, že ke kontrolnímu stanovišti u vjezdu do města se přiblížily tři Chevrolety a v té chvíli nečekaně explodovala na blízkém dálničním mostě bomba, která dvě auta zasáhla. Američané místo zcela uzavřeli, v přístupu zabránili nejen novinářům, ale i členům irácké armády a policie. Z toho bylo možno si odvodit, že autech cestovaly důležité osobnosti, americká armáda však odmítla poskytnout jakékoli informace. Jeden z iráckých vojáků se domníval, že šlo o zaměstnance amerického velvyslanectví, kteří přijeli dohlížet na přípravu "kompenzací" místním lidem za domy zničené bombardováním od listopadu 2004 do ledna 2005.

Výbor pro kompenzace vyčíslil škody napáchané okupanty ve Fallúdže

Předseda Výboru pro kompenzace fallúdžským obyvatelům dr. Háfiz ad-Dulajmí vyčíslil zkázu způsobenou městu americkými útoky: 7 000 domů bylo zcela nebo částečně zničeno v různých čtvrtích města. Zničeno bylo 8 400 obchodů, dílen, úřadoven, lékařských klinik a ordinací. Zbořeno bylo 65 mešit, z nichž většina byla úplně srovnána se zemí, zbývající přišly o minarety nebo byly zničeny jejich svatyně. Zničeno bylo 59 základních, středních, vyšších škol, institutů a školek, 13 vládních budov, 2 elektrárny, 3 čističky vody, 2 nádraží. Těžce byla poničena vodovodní a kanalizační síť. Chemikáliemi a jedovatými plyny bylo na polích kolem města usmrceno více než 100 000 kusů domácího dobytka (ovcí, krav, buvolů a drůbeže všeho druhu). Shořely čtyři historické knihovny, v nichž byly uložen stovky, ne-li tisíce svazků nejdůležitějších pramenů islámských věd. Totálně byly zničeny středověké stavební památky z doby Abbásovců v nedaleké Saqlawíji. Způsob, jakým k jejich zničení došlo, naznačuje, že šlo o chladnokrevný, promyšlený čin.

V rozhovoru pro Mafkarat al-Islam dr. Dulajmí vyzval mezinárodní organizace a agentury k příjezdu do města, aby všichni viděli a mohli zdokumentovat rozsah škod způsobených americkou armádou. Dotázán na lidské ztráty odpověděl: "Na tuto otázku je těžké odpovědět, protože počet není stále úplný, zvláště když odboj v posledním týdnu své aktivity ve městě do značné míry obnovil." Dodal, že spolupracuje s řadou osobností v Iráku i ostatním arabském světě na sbírkách a jiné pomoci pro obyvatele města, protože americkým slibům o obnově města nikdo nevěří.

Ramádí

Po nočním útoku 14 minometnými střelami a 6 raketami Grad na americkou základnu ve městě došlo během dne ke vzájemnému ostřelování amerických sil a povstalců.

Bombové útoky v různých městech

Během dne došlo k řadě bombových útoků na americké kolony a hlídky na různých místech země.

Kolem 4:00 explodovala bomba na hlavní ulici v Abú Ghurajb, po níž projížděla dvě transportní vozidla a dvě Humvee. Zničila jedno transportní vozidlo, v němž usmrtila šest vojáků, další tři utrpěli zranění.

V Kirkúku došlo k podobné explozi v 8:00, zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. K odpovědnosti za atentát na vysoce postaveného důstojníka tzv. národní gardy v Kirkúku se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

V 9:00 zasáhla exploze bomby v mósulské čtvrti Zirá'í kolonu čtyř Humvee, z nichž jedno zničila a zabila tři vojáky. Odpoledne zničila ve městě další bomba ještě jedno vojenské vozidlo, v němž byli zabiti další tři vojáci a čtvrtý zraněn.

Před polednem došlo k explozi v centru Ba'qúby. Tady bylo zcela zničeno obrněné vozidlo Bradley, zabiti čtyři a zraněni tři vojáci.

Dvě britská obrněná vozidla narazila kolem 10:00 na bombu ve čtvrti Hamdán v Basře. Jedno z nich bylo zničeno a v něm zahynuli čtyři britští vojáci.

Úterý 22. března 2005

Přehnané požadavky kurdských nacionalistů blokují vytváření nové loutkové vlády

Setkání iráckých kolaborantských stran, které se konalo v podzemí Republikánského paláce v tzv. Zelené zóně v Bagdádu a mělo dospět k dohodě o volbě prezidenta a premiéra, skončilo ve slepé uličce.

Bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam se setkal 'Ámínem Muhammadem, vůdcem šíitské kolaborantské strany Da'wa a zeptal se ho na poslední vývoj jednání mezi šíity a Kurdy. 'Ámín Muhammad mu odpověděl, že požadavky předkládané Kurdy jsou nepřijatelné pro každého Iráčana, ať jde o sunnitu nebo šíitu. Kurdové např. chtějí zachovat svou pešmergskou milici, proti čemuž jsou všechny ostatní skupiny, protože nechtějí mít v zemi žádné stranické milice.

Muhammad řekl: "Dále chtějí, aby byl Kirkúk připojen k severnímu regionu a uznán za kurdské město. To je velice problematické, protože Kirkúk je město obývané Araby, Turkmeny, Armény i asyrskými křesťany. Požadují také, aby přírodní zdroje na severu -- ropa a zemní plyn -- připadly pod jejich pravomoc a ne do správy iráckého státu. To je další věc, kterou nemůže akceptovat žádná jiná skupina v Iráku. Jinou z jejich podmínek je, aby irácká armáda nesměla vstoupit na kurdské území, zatímco členové pešmergské milice by se směli pohybovat po všech iráckých provinciích. Trvají na tom, aby dostali tři důležitá místa ve vládě -- ministerstvo zahraničí, obrany a financí -- a šest dalších ministerstev. Tím vnikly problémy s ostatními stranami. Stále trvají na těchto ministerstvech, ačkoli jsme mluvili o tom, že několik musejí dostat sunnité. Odmítli tento argument s tím, že Kurdové sami jsou sunnité. Hrají všemi kartami. Současná jednání, hlavně to dnešní, jsou zablokovaná."

Kurdské strany mají navíc i výhrady proti Ibráhímu ad-Dža'farímu jako eventuálnímu premiérovi, protože se bojí, že by vytvořil náboženský stát navzdory všemu ujišťování ájatolláha Sístáního, že iráčtí šíité nechtějí teokracii.

Rozhovor uzavřel Muhammad slovy: "Pokud budou Kurdové trvat na těchto svých podmínkách, nebude možno vytvořit žádnou vládu ani v příštích dnech ani v příštích týdnech."

V Qá'imu zničena americká kolona

Asi sedm maskovaných bojovníků zaútočilo v 11:15 na kolonu pěti Humvee a tanku v centru města. Jak korespondentovi Mafkarat al-Islam vylíčili svědkové, byla ve srážce obě Humvee zcela zničena a devět amerických vojáků zabito. Na straně odboje padli tři bojovníci. Američané při odvetné střelbě těžce poškodili průčelí tří domů v ulici.

Zdroj z tzv. národní gardy korespondentovi řekl, že odboj začal náhle měnit metody boje. Američané sice některé oblasti považují za nebezpečné, ale odboj na ně útočí tam, kde se cítí naprosto bezpeční a útoky vůbec neočekávají.

Hít

Severní a střední část americké základny Ajn al-Asad u města zasáhlo v 16:15 dvanáct silných minometných střel. Zdejší korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že nad základnou se objevily neobvykle husté mraky kouře, viditelné z celého města. Asi hodinu nad komplexem létaly tři americké vrtulníky.

Fallúdža

Ve 20:50 místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že před deseti minutami se americký štáb ve městě stal terčem ostřelování. Ostřelování stále sílilo, americké vrtulníky a letadla přelétaly nad celým městem ve snaze odhalit, odkud útok vychází.

Nejméně devět raket zasáhlo také americkou základnu v zemědělské oblasti.

V Ramádí zajat policejní šéf

Asi deset bojovníků vyzbrojených lehkými zbraněmi zaútočilo na Landcruiser loutkové policie a donutilo policejního velitele Muhammada Chaláfa a jeho tři pobočníky z auta vystoupit. Podle svědků jim svázali ruce, zavázali oči a odjeli s nimi pryč. Dva bojovníci pak policejní auto polili benzínem a zapálili.

Abú Ghurajb

Kolem 13:00 explodovala v ulici šajcha Dárrího v Abú Ghurajb bomba, zneškodnila Humvee a zabila jednoho amerického vojáka; další tři utrpěli zranění.

Salmán Pák

Silná bomba explodovala kolem 10:00 v centru města pod americkým obrněným vozidlem. Korespondentovi Mafkarat al-Islam řekl desátník námořní pěchoty, který se mu představil jako Christopher, že podomácku vyrobená bomba vybuchla pod hlídkou, která pátrala po členech al-Qá'idy a že výbuch těžce zranil pět příslušníků námořní pěchoty. Podle kapitána tzv. národní gardy však bylo na místě zabito sedm vojáků a vozidlo zcela zničeno. To tvrdili i svědkové, kteří viděli, že ve vozidlo se vzňalo a pak se roztrhlo na kusy, které se rozletěly kolem.

Ba'qúba

Jižní stranu americké základny ležící na západ od města v poledne zasáhlo osm raket Grad, které způsobily požár.

Hillá

V centru města vybuchla kolem 5:30 bomba pod polskou kolonou. Podle sdělení poručíka místní policie, který byl ve chvíli exploze na místě, bylo zničeno jedno vozidlo a zabiti čtyři polští vojáci.

Sebevražedný útok v Latífíji

Sebevražedný útočník na motocyklu naloženém výbušninou nečekaně vyjel z boční uličky na hlavní ulici v centru města a tam ve 14:00 najel do americké pěší hlídky asi 20 vojáků a odpálil se. Podle svědeckých výpovědí zabil nebo zranil minimálně 11 amerických vojáků.

Sebevražedný útok v Mósulu

Také tady zaútočil sebevražedný bojovník. Kolem 9:30 najel s bílým Mercedesem na severním okraji města do americké kolony, zcela zničil dvě Humvee a jejich posádky usmrtil. Korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo vzápětí a viděl několik mrtvých těl a obě zničená vozidla, přesný počet obětí však nemohl zjistit.

Irbíl

Ve čtvrti Sarkis explodovala v 15:00 bomba pod projíždějící hlídkou kurdských pešmergů, zničila jeden pickup a čtyři Kurdy zabila. Jeden z pešmergů obvinil z položení bomby organizaci Ansar al-Islam a prohlásil, že pešmergové vyslýchají obyvatele okolí, protože "dovolili teroristům bombu položit a neudali je".

Samáwa

Ve stejnou dobu se japonská základna v Samáwě stala terčem minometného útoku. Po dopadu čtyř střel bylo slyšet exploze vzápětí nato zvuk sirén.

Středa 23. března 2005

Hadítha obklíčena

Za svítání americké síly zcela odřízly město a zakázaly jakýkoli pohyb do nebo z města. Uzavřeny byly rovněž dva jediné mosty ve městě a některé ulice. Město obklopilo více než 60 tanků. Americké letouny shazovaly letáky nabízející vysokou peněžní odměnu tomu, kdo jim pomůže pochytat "teroristy". V opačném případě hrozili okupanti přerušením dodávek, vody, elektřiny a dalších služeb. Jak oznámil zdejší korespondent Mafkarat al-Islam, bojovníci setrvali na svých pozicích a proti Američanům nevystoupili vzhledem k jejich značné převaze.

V 15:32 korespondent oznámil, že na východním okraji města došlo k ostrému boji mezi bojovníky a americkou námořní pěchotou. V prvních minutách boje se bojovníkům podařilo zničit jeden tank a dvě Humvee a zabít jeho posádky. I přes velký počet bojovníků a jejich vyzbrojení těžkými a středními zbraněmi však získali převahu Američané podporovaní tanky a dalšími vozidly.

O hodinu později korespondent sdělil, že odboj zničil druhý tank i s posádkou a že boj stále pokračuje.

Odboj ve městě vyzýval prostřednictvím amplionů mešit všechny novináře, kteří jsou ve městě, aby oznámili světu pravdu a netlumočili jen prohlášení Američanů, jaká obvykle o podobných bojích vydávají. Podle korespondenta bylo ve městě zastoupeno nejméně pět známých televizních stanic včetně TV al-Arabíja.

Qá'im

Devět raket Grad zasáhlo odpoledne americkou základnu A22. Podle informátora z řad iráckých sil rychlého nasazení byla na základně zabita a zraněna řada vojáků.

Habbáníja

Zdejší americkou leteckou základnu al-Hadba zasáhlo kolem 15:00 několik raket země-země, které způsobily silné exploze. Následující druhotné exploze byly tak silné, že otřásly okenními tabulkami v  kruhu jednoho kilometru kolem základny. Američané přivolali vrtulníky, aby odvážely oběti ostřelování, korespondent však nemohl zjistit přesný rozsah ztrát, protože Američané vyhlásili naprostý zákaz vycházení od 18:00 do 6:00.

Ramádí

Americký štáb na základně al-Warrár u Eufratu západně od Ramádí byl za svítání ostřelován 13 raketami a minometnými střelami. Podle oficiálního sdělení místní policie způsobilo ostřelování řadu explozí a rozsáhlých požárů.

Hít

Kolem 8:00 zaútočil odboj na hlídku loutkové irácké armády ve zdejší čtvrti Sisak. Palbou z lehkých zbraní bojovníci zabili pět loutkových vojáků, dalších osm odvedli s sebou, mezi nimi i velitele hlídky v hodnosti kapitána. Podle svědků nekladli loutkoví vojáci zpočátku žádný odpor, osm z nich naopak souhlasilo s tím, že odejdou s bojovníky, pouze zbývajících pět začalo střílet a tak je povstalci museli pozabíjet. Američané prohledávali pak čtvrti města a pátrali po unesených, ale bez úspěchu.

Krvavé přepadení vsi Rá'ida americkými vojáky a jejich pomahači

Rada muslimských ulamá vydala prohlášení, v němž popisovala a ostře odsoudila přepadení vesnice Rá'ida u Ridwáníje (poblíž Bagdádu), k němuž došlo v noci na pátek 18. března.

Asi sto okupačních a iráckých vojáků vesnici o osmi domech obklíčilo. Vrtulníky křižovaly nebem nad vesnicí a okolím. "Asi půl hodiny po půlnoci jsme slyšeli zvuky, které se přibližovaly. Poznali jsme, že je to řada vrtulníků. Jeden z nich vypálil raketu na ohradu kolem jednoho z domů a úplně ji zničil." Lidi ve vesnici pak vyděsily silné exploze. Vojáci přerušili přívod elektřiny do vesnice a začali vpadat do domů. Vyvraceli dveře, rozbíjeli okna a působili další škody. Snažili se vyděsit ženy a děti ničením všeho zařízení, které jim přišlo pod ruku. Pak sebrali lidem všechny dokumenty a hrozili, že všechny postřílejí, jestliže se někdo z nich jen pohne. Navíc vojáci začali urážet, ponižovat muže i ženy s použitím neskonale oplzlých slov.

Jiný z obyvatel líčil: "Patnáct amerických a iráckých vojáků vpadlo do mého domu a začalo vyslýchat muže, ženy a dokonce ani děti před nimi nebyly v bezpečí. Hrozili jim, že je zabijí a bili je, dokud nepřiznaly, že jsou teroristé." Podle dalšího: "Vzali mého bratra Jahjá do rohu domu a před očima žen a dětí mu do hlavy vystříleli 30 kulek. Zemřel na místě." A ještě další: "Přišli k jednomu z těch, kterým nařídili ležet na zemi, stoupli si na něho celou vahou a zlomili mu záda. Jeden z iráckých (loutkových) vojáků popadl jeho hlavu a ostatní vytáhli své nože, aby ho podřezali, ale Američané to nedovolili a jeden z iráckých vojáků muži řekl: 'Američané tě přede mnou zachránili'. Pak začali iráčtí vojáci střílet na jiného muže a ten na místě zemřel. Ani zvířata si před těmi ďábly nebyla jistá. Zastřelili krávu patřící jednomu z rolníků, který měl jen tu jednu. Iráčtí vojáci řekli: 'Američané vás zavřou a pak za měsíc nebo dva vás nechají jít. Ale my vás přijdeme podřezat' a použili proti vesničanům sektářské výrazy."

Jeden z vesničanů uvedl: "Vzali jednoho z nás, jmenuje se Hajtham, s sebou a strčili ho do vrtulníku. Odvezli ho daleko, polili ho vodou, pustili vrtuli a chtěli, aby se přiznal, že má zbraně. Když z něho nic nedostali, vzali ho zase do vrtulníku a se zavázanýma očima ho vyhodili nad polem, takže si polámal kosti."

V prohlášení Rady muslimských ulamá se praví, že vesničané byli tímto zacházením zděšeni, zvláště proto, že je páchali iráčtí vojáci. Jeden z vesničanů uvedl: "Iráčtí vojáci s námi zacházeli tak zle, že jsme dosud nikdy takové jednání nezažili. Dokonce ani Američané se nechovali tak jako vojáci, kteří si říkají Iráčané." Někteří z obyvatel vesnice prohlásili, že ženy a děti jsou stále v šoku z toho, co se v noci dělo.

Bagdád: kolaboranti přepadli mešitu; útok na okupační kolonu

Svědkové oznámili, že tzv. irácká pohotovostní policie vpadla v úterý ráno do mešity Chátim an-Nábíjín v bagdádské čtvrti Za'faraníja se zjevným úmyslem zatknout jejího imáma šajcha Mu'ádha Muhammada Ubajda al-Marsúmího, člena Rady muslimských ulamá. Když ho kolaboranti nenašli, zatkli místo něho šajcha Fawwáze al-Kubajsího, který tu právě byl přítomen. Kromě toho mešitu při razii vykradli a poničili. Rada ulamá ve zvláštním prohlášení pro Mafkarat al-Islam prohlásila tento vpád do mešity za barbarský a dokazující naprostý nedostatek úcty k domu Boha Nejvyššího.

Maskovaní bojovníci vyzbrojení lehkými a středními zbraněmi zaútočili kolem 16:00 v západobagdádské čtvrti 'Ámil na kolonu dvou amerických Humvee a dvou obrněných vozidel. Zničili jedno Humvee a usmrtili čtyři vojáky, tři další zranili. Na straně odboje padl v akci jeden bojovník. Američané, jak je jejich zvykem, místo útoku uzavřeli, novinářům znemožnili přístup a začali zatýkat obyvatele okolí s obviněním, že se na útoku podíleli.

Na dálnici v Sukkáníji v jižním Bagdádu zasáhla v 11:00 exploze bomby americkou kolonu a zničila jedno Humvee, v němž zabila čtyři vojáky a pátého zranila.

Šíité demonstrovali proti pokusům o rozdělení Iráku

Po poledni bagdádský korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že se před sídlem kolaborantské šíitské strany SCIRI v bagdádské Džádiríji v Bagdádu shromáždili šíitští demonstranti protestující proti aktivitám Brigád Badr. Desítky demonstrantů nesly transparenty s hesly proti Brigádám Badr a proti vůdci strany Abd al-Azízovi al-Hakímovi, který podle nich rozbíjí jednotu Iráku. Jako příklad snah o rozdělení země uváděli demonstranti jeho nařízení k vraždění sunnitů. Citovali rovněž jeho požadavek, aby se jordánský král oficiálně omluvil za incident v Hillá, kde muž jordánský sebevrah zaútočil na stvoku členů loutkové irácké armády a policie. Odmítli tento jeho požadavek jako pokus oddělit Iráčany od jejich bratří ve zbytku arabského světa. Některé transparenty hlásaly: "Iráčané, sunnité a šíité, toto je naše vlast a není na prodej".

Korespondent oznámil, že členové Brigád Badr se účastníky demonstrace snažili klacky a holemi rozehnat. Novinářům rozbíjeli kamery a některé odvedli pryč, mezi nimi korespondenty TV aš-Šarqíja, agentury Reuters a jiných arabských a mezinárodních listů, jakož i korespondenta Mafkarat al-Islam. Tomu sebrali kameru a spolu s pěti dalšími novináři ho vyvedli pryč.

Korespondent poznamenal, že šlo o první akci šíitů pranýřující sektářskou politiku svých vůdců.

Rada ulamá odmítla nařčení z vyjednávání s kolaboranty

Rada muslimských ulamá popřela tvrzení o svých údajných jednáních se dvěma frakcemi šíitského kolaborantského "Sjednoceného bloku" a s kurdskou aliancí, která se v pondělí objevila v tisku. V prohlášení rady se praví: "Londýnský list al-Hájat uveřejnil 21. března 2005 zprávu, podle níž se Rada muslimských ulamá účastní rozhovorů se šíitským blokem a kurdskou aliancí. Článek reportéra Basila Muhammada cituje pana Adnána al-Pašášího, který tvrdí, že 'sunnité jsou rozhodnuti účastnit se voleb v roce 2006, aby nahradili nedostatek zastoupení sunnitů v současném parlamentu'. V článku se tvrdí, že výbor sestavený z arabských sunnitů včetně člena Rady muslimských ulamá se sešel se dvěma frakcemi Sjednoceného bloku a Kurdské aliance." Rada ulamá "prohlašuje zcela jasně, že tato zpráva je ve všech svých bodech zcela nepravdivá. Rada znovu potvrzuje, že žádný její zástupce není členem uvedeného výboru a pokud jde o politický vývoj, setrvává ve svém postoji, který vyjádřila v prohlášení proti okupaci z 15. února 2004."

U Chálisu sestřelen vrtulník

V noci z úterý na středu sestřelil odboj nad vesnicí Džasása u Chálisu americký vrtulník Cobra. Podle sdělení vesničanů byl zásah raketou Strela přesný a stroj se ještě ve vzduchu roztrhl. Ostatky posádky nalezli Američané za svítání asi o 500 metrů dál. Hned poté začali prohledávat domy a pozatýkali řadu obyvatel Chálisu, které odvedli na svou základnu v Ba'qúbě. Zbytky vrtulníku odvezli už v noci za přísného utajení.

Iskandaríja

Krátce před půlnocí explodovala ve městě bomba pod vozidlem Zil na přepravu vojáků. Podle sdělení člena místní policie usmrtila bomba všech devět vojáků v něm.

Latífíja

Pod americkou hlídkou, sestavenou z šesti Humvee, vybuchla v 15:00 v Dulajmíji západně od Latífíje bomba, která jedno Humvee zcela zničila a zabila čtyři vojáky.

Mósul

Ve středu ráno rozšiřovali bojovníci mezi obyvateli města letáky s výzvou, aby se nepřibližovali k americkým vozidlům, která pojedou po hlavní ulici, ani k americkým základnám a barákům Američanů ve městě, protože by mohli ohrozit své životy. Současně vyzývali členy místní loutkové policie, aby přestali sloužit nepřátelům své země.

Kút

Základna ukrajinských vojáků ležící západně od Kútu byla v 10:00 ostřelována raketami. Místní obyvatelé pak pozorovali několik amerických vrtulníků, které přiletěly pro mrtvé a zraněné. Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu dodal, že ukrajinští vojáci žádali svou vládu v Kyjevě, aby dostali k dispozici ukrajinské vrtulníky, s nimiž by mohli lépe čelit stále rostoucím útokům iráckého odboje.

Karbalá'

Ve čtvrti Husajn v centru Karbaly explodovala kolem 21:30 bomba pod hlídkou bulharských okupačních vojáků. Podle zprávy místního korespondenta Mafkarat al-Islam zničil výbuch bulharský džíp, zabil dva a zranil jednoho vojáka. Bulharští vojáci spolu s iráckými silami místo uzavřeli, aby zabránili novinářům v přístupu.

Sebevražedný útok v Basře

Sebevražedný útočník s pickupem Nissan naloženým výbušninou najel v převážně sunnitské čtvrti Abú al-Chásib v Basře kolem 10:00 do kolony čtyř britských obrněných vozidel pravidelné hlídky a uprostřed ní se odpálil. Jak oznámil korespondent Mafkarat al-Islam, výbuch zničil britský džíp a obrněné vozidlo, zabil nejméně sedm a vážně zranil pět britských vojáků.

Britové celé místo uzavřeli a vyháněli všechny civilisty, především novináře. Pro oběti útoku povolali tři vrtulníky. Ty odvezli mrtvé a raněné Brity, mrtvé tělo iráckého tlumočníka však nechali ležet na ulici. Oddíl britských a iráckých vojáků pak zahájil razii v domech místních sunnitů a několik z nich odvedl k výslechům.

Čtvrtek 24. března 2005

Haqláníja

V Haqláníji západně od Bagdádu explodovala na silnici vedoucí do Hadíthy v 15:00 bomba pod kolonou šesti obrněných vozidel. Zničila jedno z nich, zabila čtyři členy jeho posádky a pátého zranila.

Ramádí

Ve městě rozšiřovaly americké okupační síly letáky s výzvou, aby jim obyvatelé pomohli najít amerického vojáka, kterého před týdnem zajali příslušníci odboje při boji ve východní části města. Současně letáky hrozily prohledáváním domů a obchodů a zákazem pohybu, pokud zajatec nebude vydán.

Ve Fallúdže nalezeny ostatky amerických vojáků

Ve čtvrtek ráno nalezli Američané v kamenolomu na okraji čtvrti Šuhadá' ostatky 15 svých vojáků zabitých v bitvě o Fallúdžu na konci roku 2004. Mrtvoly se už rozpadaly, některé byly okousány divokými psy a všechny byla bez hlav. Američané se snažili ostatky odstranit v tichosti tak, aby zprávy o nálezu nepronikly na veřejnost, ale korespondent Mafkarat al-Islam získal informace o nálezu od policie ještě před vyhlášením zákazu podávání jakýchkoli informací.

Útok na policejní stanici osvobodil uvězněné bojovníky

Odboj v jihobagdádském předměstí Durá zaútočil kolem 11:30 raketomety a minometnými střelami na tamní hlavní policejní stanici. Při útoku bylo zabito 16 policistů, naopak osvobozeno bylo 10 bojovníků, kteří byli zajati v úterý při boji v Latífíji a měli být dopraveni do vězeňského tábora v Abú Ghurajb. Korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo krátce po útoku a od kapitána policie se dověděl, že stanici přepadlo asi 20 - 30 maskovaných bojovníků; kapitán také potvrdil výše uvedené údaje. Svědkové korespondentovi sdělili, že k větším ztrátám na straně policie nedošlo jen proto, že většina policistů utekla, jakmile se povstalci objevili. Američtí vojáci s loutkovými silami pak prohledávali celé okolí, aby našli jakékoli stopy po útočnících, ale bez výsledku.

Abú Ghurajb

Kolem 9:30 explodovala severně od Abú Ghurajb bomba pod kolonou Humvee, jež zabila čtyři vojáky a pátého zranila. K odpovědnosti za útok se přihlásily Salafíjské eskadry ar-Rahmána prohlášením, rozšiřovaným během poledních modliteb v místních mešitách.

Útok na sídlo vedení kolaborantské strany SCIRI

Sídlo strany SCIRI vedené Abd al-'Azízem al-Hakímem v bagdádské čtvrti Džádiríja v bývalém domě viceprezidenta Taríqa Azíze na břehu Tigridu bylo odpoledne ostřelováno minometnými střelami ráže 120 mm. Přitom byla zabita nebo zraněna řada příslušníků Brigád Badr, které jsou ozbrojeným křídlem této strany. Korespondent se vydal ihned na místo, kde jej člen loutkové policie informoval, že na sídlo strany dopadlo pět střel, které zabily 10 členů brigád a asi 30 zranily. Jak korespondent poznamenal, šlo o čtvrtý podobný útok za poslední měsíc.

Tikrít

Ve zdejší čtvrti Ba'th explodovala kolem 8:00 bomba, na niž najelo americké Humvee, zničila je a zabila čtyři členy jeho posádky a pátého zranila.

Sebevražedný útok v Džalúle

V Džalúle severně od Ba'qúby najel bojovník s bílým Volkswagenem do kolony amerických vojenských vozidel a odpálil se ve chvíli, kdy se kolona otáčela a připravovala k návratu na základnu po dvouhodinové kontrole čtvrti. Výbuch zcela zničil dvě a zneškodnil třetí Humvee, zabil osm a zranil čtyři vojáky. Američané s pomocí loutkových sil celé místo uzavřeli, jeden z policistů korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil výše uvedené americké ztráty slovy, že mezi vozidly způsobila exploze "velkou zkázu". Zdroj z místní nemocnice oznámil, že bylo nalezeno tělo sebevražedného útočníka a že šlo o místního muže. Rodina jej pohřbila na hřbitově mučedníků ve východní části města. Korespondent k tomu dodal, že celkový počet sebevražedných bojovníků proti okupantům dosáhl podle údajů místních lidí jen na tomto hřbitově čísla 102.

Boj s okupanty v Mósulu

Ve čtvrti Mu'allimín došlo ráno kolem 9:00 ke srážce mezi oddílem asi 40 bojovníků a americkou námořní pěchotou. Podle sdělení obyvatel této největší mósulské čtvrti použili Američané vedle svého obvyklého arzenálu v boji také omamný plyn. Boj trval celou hodinu a na jeho konci zůstalo 11 mrtvých amerických vojáků, čtyři zranění a tři zničená Humvee. Polní velitel oddílu bojovníků řekl tamnímu korespondentovi Mafkarat al-Islam, že v boji ztratili čtyři své druhy, mezi nimi jednoho arabského dobrovolníka. Korespondent se po boji setkal s jedním příslušníkem námořní pěchoty, který mu tvrdil: "Zabili jsme 30 jejich střelců a zmocnili se všech jejich zbraní, ale měli jsme řadu mrtvých a zraněných." Podle sdělení ředitele mósulské nemocnice nebyl do jeho ústavu dopraven nikdo kromě uvedených čtyř bojovníků. Totéž číslo potvrdil i správce hřbitova mučedníků, jediného v celém Mósulu. Do boje se později zapojila též loutková irácká armáda; zdroj z jejích řad potvrdil výše uvedené americké ztráty s tím, že byl zabit též kapitán loutkové armády.

V 11:14 korespondent oznámil, že Američané poprvé dovolili novinářům dostat se na místo boje. Předvedli jim vraky zničených vozidel a odvoz mrtvých a raněných a pak jim vykládali o 30 zabitých povstalcích.

Odpoledne sestřelil odboj nad městem americký bezpilotní špionážní letoun, který létal poměrně nízko nad střechami domů a pořizoval fotografie. Letoun spadl na pole, kde ho bojovníci sebrali.

Zdroj: ZDE