17. března 2003, před dvěma lety, kdy prezident George Bush oznámil, že britské a spojenecké jednotky začnou bombardovat Bagdád, tvrdili aktivisté, že mají Spojené státy tajný plán, jehož prostřednictvím se po pádu Saddáma Husajna chtějí zmocnit irácké ropy.

Televize BBC zjistila, že existovaly dva plány, které byly navzájem v rozporu. Proto vznikla skrytá válka mezi neokonzervativci v Pentagonu na jedné straně a seskupením ředitelů velkých ropných společností a pragmatiků na americkém ministerstvu zahraničí na druhé straně.

Zdá se, že představitelé ropných zájmů zvítězili. Nejnovější plán, který televize BBC získala z amerického ministerstva zahraničí, byl vypracován s pomocí poradců z amerického ropného průmyslu.

Informované osoby sdělily pořadu Newsnight, že plánování útoku na Irák bylo zahájeno "během několika týdnů" poté, co byl Bush v roce 2001 zvolen do úřadu, dávno před útoky z 11. září.

Falah Aldžibury, ropný poradce, původem z Iráku, svědčí, že se účastnil tajných schůzek v Kalifornii, ve Washingtonu a na Blízkém východě. Prozradil obsah plánu amerického ministerstva zahraničí na nucený puč v Iráku.

Aldžibury sdělil britské televizi, že prováděl jménem Bushovy vlády pohovory s osobami, které měly nahradit Saddáma Husajna.

Plán zprivatizovat irácké ropné zdroje

Původní plán ropného průmyslu byl nahrazen tajným plánem vypracovaným těsně před invazí roku 2003, který požadoval, aby byly veškeré ropné zdroje v Iráku odprodány soukromým firmám. Tento nový plán vypracovali neokonzervativci, kteří chtěli použít irácké ropy k rozbití kartelu zemí produkujících ropu OPEC tím, že by obrovským způsobem zvýšili těžbu ropy nad kvóty, dohodnuté sdružením OPEC.

Rozhodnutí odprodat irácké ropné zdroje bylo schváleno na tajné schůzce v Londýně, které předsedal Ahmed Čalabi krátce poté, co americká vojska vstoupila do Bagdádu. V televizi BBC o tom svědčil Robert Ebel.

Ebel působil jako analytik CIA pro otázky ropy a energetiky a sdělil britské televizi, že se účastnil londýnské schůzky na žádost amerického ministerstva zahraničí.

Aldžibury, který kdysi působil jako tajný komunikační kanál mezi Ronaldem Reaganem a Saddámem Husajnem, tvrdí, že právě plán na privatizaci irácké ropy, který začala prosazovat Američany vytvořená správní rada Iráku v roce 2003, vyvolal irácké povstání a útoky na americké a britské okupační jednotky.

Povstalci používali tohoto plánu ke své argumentaci. Říkali: "Podívejte, přijdete o svou zemi, přijdete o své zdroje - sebere vám je skupina bohatých miliardářů, kteří se vás chtějí zmocnit a zotročit vás. Byli jsme svědky zintenzivnění bombových atentátů proti ropným instalacím a ropovodům. Docházelo k tomu na základě předpokladu, že má dojít k privatizaci iráckých ropných zdrojů."

Ropný průmysl privatizaci zablokoval

Philip Carroll, bývalý generální ředitel firmy Shell Oil USA, který převzal jménem americké vlády správu irácké těžby ropy měsíc po invazi, privatizaci ropného průmyslu zastavil. Zdůraznil Paulu Bremerovi, správci americké okupace Iráku od května 2003: "Pokud jsem tady já, nic se privatizovat nebude."

Ariel Cohen, z neokonzervativní organizace Heritage Foundation, se vyjádřil pro britskou televizi, že byla zmeškána příležitost zprivatizovat iráckou ropu. Podporoval plán privatizace irácké ropy jako nástroj k rozbití kartelu OPEC.

Posléze vznikly nové plány, které britská televize a Harper's Magazine získaly od amerického ministerstva zahraničních věcí podle amerického Zákona o přístupu k informacím. V jejich rámci se začala budovat irácká státní ropná společnost. To si přál americký ropný průmysl.

Jeho mluvčí, Amy Jaffe, vysvětlila, že americký ropný průmysl dává přednost státnímu vlastnictví irácké ropy před privatizací, protože se obává opakování ruské privatizace energetického průmyslu. Po rozkladu Sovětského svazu nedostaly americké ropné společnosti možnost účastnit se rozprodávání ruských ropných zdrojů.

Jaffová konstatovala, že americké ropné společnosti nechtějí podporovat žádný plán, který by ochromil OPEC a nynější vysokou cenu ropy. "Kdybych byla ředitelkou ropné společnosti, neřekla bych, že jsou vysoké ceny ropy špatné pro mě či pro mou firmu."

Bývalý šéf firmy Shell Oil souhlasí: "Mnoho neokonzervativců jsou lidé, kteří mají určité ideologické přesvědčení o trzích, o demokracii, o různých věcech. Mezinárodní ropné společnosti jsou velmi pragmatické komerční organizace. Nemají žádnou teologii."

Podrobnosti v angličtině ZDE