Pozoruhodná historie o tom, jak se můžete stát obětí soudu.

Soudce Rudolf Šídlo shledal pražského právníka Petra Partyka vinným z trestného činu pomluvy za to, že údajně publikoval na internetovém fóru urážlivé výroky proti komunálním úředníkům. Je to dalším důkazem zneužitelnosti paragrafů v trestním řádu, postihujících tzv. verbální trestné činy.

Psáno pro ČRo 6

V úterních LN se objevila úsměvná argumentace prezidentova poradce Jiřího Payneho, který odkazuje prezidentovo rozhodnutí na Aristotelovu představu "vyzrálosti" z Etiky Nikomachovy.

Aristotelés, který žil v době ustálených společenských zvyků také pravil, že "příroda sama již provedla rozdělení tím, že bytosti téhož druhu učinila jednak mladými, jednak starými, a tu se sluší, aby jedni z nich poslouchali a druzí vládli. Pokud měl Payne na mysli také toto Airstotelovo moudro (a nemohl nemít), pak bychom se zřejmě měli oprostit od zbytečného civilizačního nánosu a vrátit se do dob, kdy platila jednodužší schémata společenských vztahů.

Jinými slovy, bude prezidentův poradce schvalovat otroctví proto, že tak učinil Aristotelés? Možná by se mohl poohlédnout po současnější literatuře.

Britské listy přinášejí v originální, elektronické podobě nejdůležitější dokumenty nadcházejícího "velikonočního" sjezdu sociální demokracie. V tuto chvíli je ještě nemají ani sami delegáti...

"PR Dády, to je malorážka", píše Vladimír Fuksa, "proti Tlusté Bertě, kterou pro Šárku Grossovou odpálila Zuzana Pšenicová ve Večerní Praze. Doporučuji. Vyšlo to nejen ve Večerní Praze, ale v mnoha dalších titulech Deníků Bohemia (Ostrava, Zlín, Olomouc, Střední Čechy, Brno)."

Britské státní zdravotnictví čelí od pondělka podstatným finančním problémům poté, co se podařilo odborovému svazu Unison, svazu sdružujícímu zaměstnance veřejných podniků, vysoudit historicky dosud největší odškodnění pro platově diskriminované zdravotnické zaměstnankyně.

Znamená to, že když Spojené státy nerespektují lidská práva, například v táboře v zálivu Guantánamo, že by mělo být dovoleno Fidelu Castrovi, aby činil totéž?

Současná vládní krize dovedně skryla celou řadu důležitých rozhodnutí. A tak potichu, ve stínu mediálních přestřelek politiků, vypsalo Ministerstvo dopravy výběrové řízení na projektového manažera výkonového zpoplatnění (elektronické mýtné). Nabídka stočtyřiceti milionů za vytvoření alibi a přenesení osobní zodpovědnosti pracovníků ministerstva na bedra nepostihnutelné soukromé firmy se nese v duchu obdobných aktů, kdy "renomovaná poradenská firma" za štědrý poplatek vytváří dostatečně neprůhledný mezičlánek ve financování a rozhodování .

Autor text poskytl Britským listům, neboť ty už totiž před časem poukazovaly na podivný lobbing bývalého ministra Peltráma u současného ministra Šimonovského...

Pionýr ruské dokumentární fotografie, Georgij Anatoljevjan Zelma (Uzbek, 1906 -1984) se narodil v Taškentu. Začal fotografovat na deskový aparát se skleněnými negativy 13 x 18 a později používal kinofilmový reportážní přístroj Leica. Zpočátku se zaměřoval na proměnu střední Asie ve dvacátých a třicátých letech. Válka ho dovedla do obleženého Stalingradu.

Unikátní fotoreportážní výpovědí ruského fotografa otevíráme možnost vidět 2. světovou válku očima těch, kteří ji zažili. Fotografie hovoří beze slov.

Blíží se květen a v něm šedesáté výročí konce II. světové války. V pondělí byla v Plzni otevřena putovní výstava dobových fotografií nazvaná Lidé, kteří zvítězili ve válce. Po Plzni bude výstava otevřena v Praze, v Brně a dalších městech. Je to výstava unikátních historických fotografií z bojů na východní frontě, tak jak je zachytili váleční dopisovatelé tiskových agentur. Pár všedních obrázků o obyčejných lidech, bojujících a umírajících v boji proti agresorovi. Výstava ukazuje hrdinství obyčejných lidí a vojáků. Vidíme velitele-hrdiny, ale i obyčejné vojáky. Vidíme ženy, které bojovaly a umíraly stejně jako muži. U většiny obrázků je jméno hrdiny a poznámka "padl tam a tam" a datum.

Firma British Telecom zavádí dvě iniciativy, které mají zamezit podvodům při vytáčení internetového dialupového připojení, jejichž prostřednictvím byli mnozí telefoní uživatelé okradeni o tisíce liber.

Od května si uživatelé internetového dialupového připojení budou moci ze stránek British Telecomu stáhnout zadarmo software, který zabrání počítačům, aby se připojili na telefonní čísla, která uživatel předem neschválil.

Lidem se do počítačů dostávají po telefonních linkách podvodné programy, které nahrazují normální dialupové připojení drahými telefonními čísly v zahraničí.

V Respektu vyšel velký článek Petra Třešňáka o Milanu Knížákovi. Knížákovo stanovisko však v následujícím čísle neotiskli, naopak, přidali další protiknížákovskou glosu. Tak jsem aspoň pro Vás, tedy pro pro pár známých a soudných, sepsal tuto filipiku.

Britské listy bez problémů otiskují tuto reakci, a jsou připraveny otisknout i reakci Milana Knížáka, pokud ji zašle...

Režisér verejnoprávnej televízie nedávno v nemenovanom denníku vyjadril "vďaku za každých nových Mojsejovcov", lebo, ako sa nazdáva, divák našich televízií potrebuje asi "kladivom do čela", aby sa konečne prebral a pochopil. Toto emotívne vyznanie môže človeku na chvíľu uľaviť, každý máme v sebe kúsok masochizmu, lenže márna nádeje snaha. Keď sa raz bulvár trhne, správa sa ako cunami. Kladivom po hlave zinkasujú iba ak tí nepraví, a keďže sú v zdrvenej menšine, nik, okrem nich samých, si to nevšimne, dnes až naveky.

Téměř každý občan v ČR je již v určité míře podle výsledků průzkumů veřejného mínění přesvědčen o potřebě něco reformovat. Soudnictví nemůže být výjimkou. Vlastní rekodifikace práva je však věcí zdlouhavou, a tak někteří soudci začínají soudní reformu tzv. zdola, průlomově laděnými rozsudky, doprovázenými ideologicky vyhraněným zdůvodněním, které by zřejmě mělo napomoci navést některé dosud rozkolísané občany na tu "správnou" cestu.

To, že se již daří tento nesporně ušlechtilý cíl realizovat, mne okamžitě napadlo, když jsem zaslechl v úterý 8. 3. v televizi odůvodnění rozsudku, kterým zamítla litoměřická soudkyně žalobu občana Krejzy, který byl (podle jeho názoru) nucen ke sponzorskému daru 55 000 Kč, bez kterého by nepřijali jeho matku do roudnického domova důchodců. Tuto vpravdě průlomovou událost jsem si pak následně vyhledal v periodikách, z obavy, že bych něco mohl snad zkreslit.

Arcibiskup z Westminsteru, kardinál Cormac Murphy-O'Connor, hlava katolické církve v Anglii a ve Walesu, učinil tento týden bezprecedentní krok tím, že se distancoval od politiky Labouristické strany a doporučil katolickým věřícím, aby podpořili plány britských konzervativců na zkrácení doby, po kterou jsou legální potraty.

Cormac McMurphy-O'Connor se také vyjádřil, že si není "tak jist", že britská Labouristická strana stále ještě podporuje dělnickou třídu.

Může být církev jednotná bez ohledu na denominaci, či konfesijní vyznání? Jaká je samotná podstata jednoty? Předložím jeden biblický text, protože ten má pro tuto úvahu zásadní význam. Po jeho přečtení a porozumění budeme moci lépe porozumět myšlence jednoty. Text je zaznamenán v 2. knize Mojžíšově 24:7 ′Potom vzal (Mojžíš) Knihu smlouvy a předčítal lidu. Prohlásili: "Poslušně budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil."′

Svaz Bělorusů v zahraničí, sídlící v Praze, se obrací na českou veřejnost s naléhavou výzvou o podporu běloruských politických vězňů v boji proti diktatuře Alexandra Lukašenka. Následující výčet represí je pouze malým zlomkem toho, co jsme se dozvěděli od našich přátel a z nezávislých běloruských zdrojů.

V čase, keď si celý svet pripomína Medzinárodný deň žien a v New Yorku je 43. zasadanie Komisie pre postavenie žien OSN, slovenská vláda a jej minister sa vyznamenali krokmi, ktoré nemajú nič spoločné so zdravým rozumom.

Slovenská vláda zaslala do sídla Organizácie spojených národov oficiálnu správu, v ktorej uvádza nepravdivé údaje.

Ide o správu k 10. výročiu prijatia Pekinskej akčnej platformy. Keď sa povie Peking, v málokom to evokuje pozitívny obraz ľudských práv. Výnimkou sú aktivistky ženského hnutia, pre ktoré Peking od konania IV. celosvetovej konferencie žien v roku 1995 symbolizuje historickú úlohu v pokroku za zrovnoprávnenie postavenia žien.

11. marca 1985 politbyro ÚV KSSZ si zvolilo na čelo Michaila Gorbačova. Hoci mal už vtedy 54 rokov, v tomto zbore starcov budila dojem mladíka. Po smrti Brežnevových nástupcov Andropova a Černenka vznikal v radoch KSSZ stále silnejúci tlak, že by politbyro malo na svoje čelo zvoliť niekoho mladšieho, ktorý by dokázal iniciovať politiku zameranú na vymanenie krajiny z ekonomickej, politickej a hodnotovej krízy.

Prečo je Gross v sociálnej demokracii a nie v Únii slobody? Existujú nejaké rozlišovacie znaky vedúce k jeho identifikácii so sociálnou demokraciou okrem boja za iné "športové" mužstvo? Obsahujú jeho idey a stanoviská špecifický rys, ktorým môže osloviť sociálnu demokraciu alebo verejnosť? Určite nie, tento človek trpí iba krátkodobými reakciami na rôzne situácie. To ho pravdepodobne donieslo k sociálnej demokracii a nie k inej strane. To nie je ale problém iba Grossa, ale ide ideovú krízu naprieč celou sociálnou demokraciou v celom svete.

Ak Miloš Zeman hovorí o kreténoch a šedých myšiach, má úplnú pravdu.

Bez jediného mrknutí oka přiznávám, že jsem si zakoupil knihu ex-premiéra Miloše Zemana "Jak jsem se mýlil v politice", a to i přesto, že jsem nikdy nebyl jeho příznivcem. Zatímco jeho bývalí soupeři a souputníci hledají mezi řádky skrytá poselství a snahy vyřídit si osobní účty s kdekým, pro nás obyčejné smrtelníky je to zajímavá sonda do hloubi duše jednoho z nejvýraznějších českých politiků v našich novodobých dějinách.

Seshora, z Vlčí skály, působila krajina ploše. Táhla se pod ním jako lehounce zvlněné moře, žluté žitné vlny proudily pozvolna k západu, vybělené cesty se kroutily jako mořští hadi, vzdálené kopce se rozpouštěly v mlze....

Jako vždycky, pomyslel si Pavlíček, a udělal dva kroky kupředu, skoro až k okraji srázu. Ještě kousek -- a spadl by, otřásl se. Jako vždycky, řekl si pro sebe, polohlasem; nevěděl, jestli ho to má těšit, ale spíš to bylo tísnivé.

Prostřednictvím projekcí ukázek své digitální grafiky, videí, projektů zabývajících se virtuální realitou a prací pro web autorka představí vývoj své dlouholeté práce v oblasti digitálních médií. Zvláštní pozornost věnuje virtuálnímu prostředí "Stopy historie / Layered Histories", na němž pracovala s americkým hudebním skladatelem Robertem J. Gluckem a které je až do 27. března přístupné v Galerii Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze (U Staré školy 3, Praha 1) v rámci cyklu "Židovská přítomnost v současném vizuálním umění". Více informací o autorce a její práci lze získat na internetové stránce.

Prezentace proběhne v angličtině, ve čtvrtek, 17. března 2005 v 17.00, v aule Akademie výtvarných umění v Praze, U Akademie 4, Praha 7.

Nenásilným politickým revolúciám sa zvyknú dávať nežné mená. Od karafiátovej v Portugalsku pred 30 rokmi až po tú najnovšiu -- cédrovú -- v Libanone. Optimisti v nich vidia spontánne riešenia nahromadených kríz. Skeptici riadenú živelnosť. Kto má pravdu?

Staré príslovie hovorí, že bez vánku sa ani lístok nepohne. S nekrvavými prevratmi sa v ostatných rokoch akoby roztrhlo vrece. Zdá sa, že prvá vlna z prelomu 80. a 90. rokov, ktorá povalila železnú oponu v strednej a východnej Európe, má po desiatich rokoch sériu erupčných dozvukov. Tie sa po predvlaňajšej Američanmi vedenej invázii do Iraku rozšírili aj na Blízky Východ. V povedomí verejnosti sa dlho pestovala mienka, že bývali prirodzené a nepripravované.

Každý priemerne zarábajúci občan bude musieť dôchodkovej správcovskej spoločnosť (DSS) zaplatiť za 40-ročnú dobu sporenia vyše 100tisíc korún. A to aj v prípade, že mu DSS peniaze nezhodnotí, či dokonca ho zlou investíciou o ne pripraví. Podľa zákona totiž poplatky musí platiť každý klient. Príjem DSS je to jediné, čo zákon garantuje.

O tento výhodný biznis dnes súťaží 8 firiem. Od júla 2006 budú pokračovať len tie, ktoré získajú aspoň 50tisíc klientov. Na dôchodkové sporenie odvádzate 18 % z vymeriavacieho základu, zamestnanec z hrubej mzdy. Prispieva na to zamestnávateľ i zamestnanec. Ak sa rozhodnete vstúpiť do nového systému, 9 % zostane v Sociálnej poisťovni (1. pilier) a 9 % dostanú DSS (2. pilier).

Předseda sociální demokracie dokončil svou zprávu pro nadcházející velikonoční sjezd. Gross v ní kritizuje i odborné komise. Jeho kritika kvality práce odborných komisí ČSSD, za něž odpovídá jeho vnitrostranický rival místopředseda Zdeněk Škromach, je kritika člověka, který teorii nikdy neholdoval a jakýkoliv koncept, jež přesahuje rozměr příručky na rychlé zbohatnutí, přenechává svým poradcům. Proto stěží zná dokumenty, které předchozí sjezd schválil jako strategické dokumenty - resortní doktríny a dlouhodobý program ČSSD. Stěží jim rozumí. I když za jejich tvorbu byl odpovědný minulému sjezdu strany on sám...

K čemu ale dnes teorii? K čemu "nečitelné" programy? Selský rozum přece stačí. Případně jednoduché heslo. Myslet upřímně.

Když přišel premiérův poradce, poslanec Jan Mládek na zasedání gremia odborných komisí pro ekonomickou strategii s představou, že se sociální demokracie vzdá požadavku na zavedení Tobinovy daně, odborná komise jej vypískala. Chabě se pokoušel v jeho prospěch argumentovat další z ekonomických liberálů, Mertlíkův bývalý spolupracovník Jiří Havel, jasná většina odborníků však řekla Mládkovi, že s tímto nápadem by se uplatnil v jiné politické straně lépe. Nejlépe pak v ODS. Pokud tento názor ekonomických expertů či odborníků z odborů je pro sociálního demokrata Grosse "nemoderní" a "do minulosti zahleděný", nechápu, o čem a s kým by se mohl bavit na zasedání Socialistické internacionály či Evropské socialistické strany, kdyby alespoň rozuměl řečníkům. Evropská levice není střižená podle příruček Grossovy manželky.

Není zvykem, že by se členové spolku Šalamoun zastávali soudců a ani já nemíním nadpis tohoto článku úplně doslova. Nicméně soudím, že rozpoutávání vášní a neobjektivní kritika nejsou tou správnou cestou k vyvolání zájmu veřejnosti o nápravu poměrů v české justici. Proto jsem se rozhodl reagovat na článek "Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky", který uveřejnil mnou jinak vážený Jan Čulík v Lidových novinách dne 10.března 2005. Předesílám, že text považuji za zavádějící. Překvapil mě, protože znám Jana Čulíka jako přísného šéfredaktora, který po autorech požaduje seriozní přístup k námětu a informacím.

Psáno pro Lidové noviny a Britské listy

Dávejte si pozor, co někde řeknete nebo třeba napíšete na internetu. Anebo to vůbec říct či napsat nemusíte, odsouzeni za "verbální trestný čin" můžete být stejně. Jak dnes podrobněji informují LN na straně 2, právníkovi Petru Partykovi soud podle kontroverzního trestního paragrafu o pomluvě v minulých dnech vyměřil trest v délce 75,5 dne vězení za to, že údajně publikoval kritické výroky na internetu - a to přesto, že mu to vůbec nebylo dokázáno. Podle statistik Ministerstva spravedlnosti ČR byly za posledních sedm let k nepodmíněným trestům za pomluvu odsouzeny ještě další dvě osoby.

Křížky podél českých silnic a dálnic se svíčkami a květinami rostou jako houby po dešti, proč asi? Pozůstalým připomínají poslední místo pobytu jejich blízkého na tomto světě, těm, kterých se to netýká, jejich konečnost. A tak někdo odvrací tvář, někdo to přehlédne, obvykle nestačí v té rychlosti nic registrovat, jiný se možná na chvíli přece jen zamyslí, ale pak mávne rukou, není to jeho problém. Ti, kteří u křížků zastavují, už vědí své.

Koncem září 2004 byl zveřejněn otevřený "euroatlantický" dopis, v kterém se stovka mezinárodních osobností obrátila na představitele mnoha států, na vlády Evropské unie a NATO, aby upozornila Západ na politiku ruského prezidenta Putina, který využívá antiteroristických opatření k podkopávání demokratických hodnot a nebezpečně posiluje vliv tajných služeb. Text byl ideologicky koncipován jako morální dopis "politiků a intelektuálů", kteří ve jménu "pravdy" apelují na západní mlčící a selhávající vůdce. Pod dopisem najdeme taková politická jména jako Madeleine Albrightová, John McCain, Richard C. Holbrooke, Václav Havel, Saša Vondra nebo intelektuální jména jako Francis Fukuyama, Andre Gluckmann, Jacques Rupnik, Adam Michnik, Martin Šimečka.

V minulosti různé koalice "politiků a intelektuálů" vždy vyvolávaly oprávněnou nedůvěru a kritickou reakci počínaje věhlasným dílem Juliena Bendy s příznačným titulem "Zrada vzdělanců" a konče historickou poznámkou Marshalla McLuhana, který upozorňoval, že intelektuálové vždy působili jako prostředníci a pojítko mezi starými a novými mocenskými strukturami. Nejznámější skupinou byli řečtí otroci, kteří po dlouhou dobu sloužili jako vychovatelé a důvěrníci římské moci.

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.