čtvrtek 14.00: Britskému dramatikovi absurdního divadla a levicovému aktivistovi Haroldu Pinterovi (75) byla dnes udělena Nobelova cena za literaturu.

Švédská akademice charakterizovala Pintera, autora absurdních, často kafkovsky laděných her jako The Birthday Party či Homecoming jako dramatika, který "obnovil uměleckou formu divadla". Je to autor, který "ve svých hrách odhaluje propast, která se skrývá pod každodenním banálním žvaněním a násilně proniká do uzavřených místností útlaku".

Pinter nebyl považován za vážného kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu. Mezi nimi byli turecký autor Orban Pamuk a syrský básník "Adonis" (Ali Ahmad Said), dále američtí spisovatelé Carol Oates a Philip Roth, švédský básník Thomas Transtromer, Angličanka Margaret Atwoodová, Milan Kundera, jihokorejský básník Ko UN a další.

Nobelova cena znamená, že ji Brit dostal už podruhé za posledních pět let; v roce 2001 dostal Nobelovu cenu za literaturu V. S. Naipaul. Během posledních 10 let dostali devětkrát Nobelovu cenu evropští autoři, tak se usuzovalo, že bude letos udělena neevropskému spisovateli.

V posledních letech zastává Pinter stále otevřenější politický postoj. Ostře kritizoval britské i americké vedoucí politiky ohledně útoku na Irák v roce 2003 a v britské rozhlase v této věci nazval Tonyho Blaira lhářem.

Pinterova sbírka War (Válka) dostala cenu Wilfreda Owena za poezii a letos Pinter oznámil, že už nebude psát dramata a nadále se soustředí na poezii. "Napsal jsem 29 her. To nestačí?"

Podrobnosti v angličtině ZDE

Členským státům Evropské unie je doporučováno, aby začaly připravovat zásoby protivirových léků poté, co bylo potvrzeno, že virus ptačí chřipky, nalezený v Turecku, je lidem nebezpečný typ H5N1. Vědci zkoumali mrtvé ptáky z Kizikse v severozápadním Turecku a potvrdili přítomnost tohoto viru v jejich těle. EU konstatovala, že výskyt tohoto viru v Rumunsku je "zřejmě stejný".

Podle komisaře EU pro zdravotnictví Markose Kyprianou by měly vlády poskytout protichřipkové očkování ohroženým skupinám obyvatelstva a začít připravovat zásoby protivirových léků.

Evropská unie zakázala ve čtvrtek dovoz všech ptačích a kuřecích výrobků z Rumunska, poté, co testy tří kachen, nalezených minulý týden mrtvých v dunajské deltě, potvrdily přítomnost slabší verze viru H5. Další testy kachen z Rumunska pokračují.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"Pokusím se to popsat trochu obecněji. Je revoluce. Nesnášíš předchozí politický systém, a proto si dáš na kabát placku Občanského fóra, vystoupíš na kašnu a řekneš odvážný projev. Lidé ti zatleskají. Někteří z nich k tobě přijdou a vyzvou tě, abys byl jejich mluvčím, Najednou jsi mluvčím toho a toho a zjišťuješ, že nehovoříš k deseti, ale pěti stům lidem..." zdůvodňuje svou politickou dráhu bývalý tajemník hlavní kanceláře ODS, šéf volebních kampaní ODS a ODA, poradce slovenské SDKÚ pro volební kampaň 2001 Petr Havlík, který se spolu s Bohumilem Pečinkou autorem knihy Politika z obou stran.

"Dali jsme na papír jen to, co ostatní tuší..."

Politika se stala soutěžením mezi různými druhy strachu. Strach se stal kulturním idiomem, jehož prostřednictvím signalizujeme svou nejistotu ohledně svého místa na světě, píše Frank Furedi, profesor sociologie na univerzitě v Kentu, v časopise Spiked.

Alarmistickou imaginaci podporuje lidová kultura tím, že neustále produkuje pořady o blížících se katastrofách, umělých i přírodních. Nyní se k tomu přidala i vysoká kultura - nová výstava v Muzeu moderního umění v New York má téma "Nebezpečí moderního života". Strach je však dnes naprosto odlišný od toho, jak ho lidé vnímali v minulosti. V minulosti se lidé především obávali nadpřirozených sil. V devatenáctém století se lidi báli nezaměstnanosti. Dnes se bojíme doslova všeho. Je to proto, že životu dominují navzájem si konkurující podnikatelé, prodávající strach. politikové, média, podniky, ekologické organizace, aktivisté, nás neustále varují, čeho dalšího bychom se měli bát.

Vznikla kontroverze ohledně toho, kdo má ovládat internet. USA si chtějí zachovat klíčovou roli nad sítí, kterou pomohly vytvořit, avšak jiné země chtějí větší pravomoci nad internetem. USA jsou zárukou svobody projevu na internetu, ostatní země by pravděpodobně toto právo omezovaly.

Evropská komise varuje, že jestli nedojde na jednání v Tunisku příští měsíc k dohodě, došlo by zřejmě k rozdělení internetu.

Příběh "Jak se prosazuje pražský volební lídr" má pokračování. Stále více kdekým otloukaný Stanislav Gross sice politiku během uplynulého měsíce opustil, ale plody jeho práce přetrvávají.

Vyklubal se totiž další zocelený odborník. Místopředseda vlády Martin Jahn začíná váhat, zda jeho profesní růst neohrozí již předběžně schválená nominace do čela pražské kandidátky ČSSD. Vše nasvědčuje tomu, že je připraven cuknout. Zřejmě pouze zbývá najít cestu, jak to zaonačit. Jeho nadšení hájit zájmy socanů v Praze dlouho nevydrželo.

Skupina britských vědců právě obdržela 10 milionů liber, aby vyvinuli genetické léčebné metody, které by měly umožnit lidem nechat si znovu narůst končetiny, poškozené při nehodě nebo chirurgickým zákrokem.

Cílem projektu je zjistit co umožňuje některým obojživelníkům, jako jsou žáby a mloci, uzdravit se z vážných zranění tím, že se u nich zcela nově regenerují tělesné tkáně. Vědci chtějí identifikovat tyto genetické mechanismy a doufají, že bude možno vytvořit léčebné postupy, které umožní, aby i lidem znovu narostly poškozené končetiny.

Dnes se konečně dostávám k textům Filipa Sklenáře "Kulhánek: Highlander pro klempířské učně" a "Já toho Kulhánka stejně miluju". Nejdříve uvedu, v čem se s ním shoduji: Jiří Kulhánek nepíše sci-fi a jeho knihy nemají z literárního a estetického hlediska hodnotu. Toho, v čem se neshodneme, je ovšem víc. Ze svého pohledu nacházím v jeho článcích tři pochybení, z nichž jedno se pokusím vysvětlit dnes a dvě si nechám na zítra.

V pondělí bylo oznámeno jak ústy předsedkyně CDU tak předsedy SPD, že bylo dosaženo prozatímní dohody o utvoření společné tzv.velké koalice. Již následného dne se ukázalo, že jednání o vypracování programu, která mají být zahájena příští pondělí, nebudou tak jednoduchá, jak by se na prvý pohled mohlo zdát. Na grémiích obou stran, která poté zasedla, se ozvaly hlasy, že vlastně nebylo nic získáno.

Ukázka je další kapitolou knihy nakladatelství Portál a deseti autorů pod názvem 10 let v českých médiích, kterou vám chceme představit. Tentokrát jde o dvě části (z osmi) textu jednatele společnosti Newton IT, generálního ředitele ČTK, právníka Milana Stibrala. Ukázky dalších autorů budou následovat.

předchozí ukázky z knihy TÉMA BL

"Všeho čeho jsem ve svém životě dosáhl, jsem si musel tvrdě vybojovat. Nic mi nebylo darováno"

"Nebudu patřit do příští spolkové vlády. S konečnou platností v ní nebudu," těmito slovy Schoder oznámil své rozhodnutí odejít z německé politiky. Skončila se tak kariéra muže, který se zasazoval o Německo jako "mírovou mocnost" a "Agendou 2010" se snažil udržet sociální stát, o čemž však mnoho Němců nepřesvědčil. Zvláště pak reformou "Harz IV".

Jestliže jsem pochopil logiku Jana Čulíka, již prezentoval 4.9.2005 na Britských listech k tvrzení, že v Lidových novinách se v přispěvku "Hurikán oživil rasové problémy" vyskytuje rasismus, a aplikuji-li tuto logiku správně na příspěvek "Policisté v New Orleansu zbili černocha" pak se domnívám, že tento přispěvek je rasistický, míní student informatiky Jan Raszyk. Zatímco v originálním článku na Times Online je informace o tom, že onen muž byl černoch, v kontextu vizuálního popisu scény, jež byla zachycena kamerou, na Britských listech je tato informace proklamována v nadpise, na konci věty, tudíž jako nejpodstatnější informace, kterou by si čtenář měl odnést.

Pozn. red. U shrnutí článků ze zahraničního tisku neuvádíme autora českého shrnutí, protože nepřidává k textu žádné nové informace. Autorem původního textu v deníku Guardian je George Monbiot, nikoliv anonym. Reakci Ivana Odilo Štampacha mu ale určitě zašleme...

Letos na čtvrtek 13. října připadá jeden z hlavních událostí našich židovských přátel -- Jom kippur, Den smíření. Jako křesťan se pokusím vysvětlit tento svátek. Jom kippur je jedním z největších židovských svátků a vrcholí jím deset dnů pokání, započatého židovským Novým rokem. Svou definitivní podobu dostal Den smíření až v roce 70 n. l.. Tento den je dnem postu a pokání s prosbou o odpuštění hříchů a odložení osobních svárů. Den smíření se tráví v synagoze postem a modlitbou a končí lidovými slavnostmi.

Jsou náboženské společnosti lepší než společnosti světské? Většina lidí, která nyní usiluje o to, vyhazovat lidi do povětří - ať už bombami, nebo tanky a řízenými střelami, nebo v dopravních letadlech - to dělají Božím jménem. V Indii lidé, jejichž náboženství jim zakazuje způsobovat bolest hmyzu, upalují jeho jménem lidské bytosti. Papež ze 14. století, který má k dispozici komunikační síť ze století jednadvacátého, oživuje dynamismus své církve tím, že pronásleduje homosexuály a upírá ženám právo na jejich tělo. Britští biskupové a rabíni se nyní sjednotili v zájmu prodlužování lidského utrpení tím, že se stavějí jednotně proti legalizaci eutanázie. Víme, že nejnebezpečnějším lidským rysem je absence sebepochybností a absence sebepochybností je pravděpodobnější v mysli věřícího než bezvěrce, zdůrazňuje George Monbiot v deníku Guardian.

Znovu upozorňujeme: V Británii je trestným činem, aby zprostředkovatelna práce účtovala žadateli o zaměstnání poplatek za zprostředkování zaměstnání - takový poplatek smí zprostředkovatelna účtovat pouze firmě, která zaměstnance získá.

Viz článek "Podvodníci okrádají středoevropské uchazeče o zaměstnání"

Problém zjevně trvá. Zde je další případ.

Dále: Samozřejmě, nikdy nikomu nedávejte platbu či "depozit" za ubytování na ulici. Nejprve musíte být ubytováni, dostat smlouvu, být ve svém bytě či pokoji a obdržet od něho klíče, než dáte jakékoliv peníze z ruky!

Vyhýbejte se českým či slovenským "zprostředkovatelnám" práce v Británii. Na internetu (viz google) lehce najdete řadu poctivých, dokonce i vládou sponzorovaných, britských zprostředkovatelen práce, stačí zadat "Looking for work, UK". (Pozn. red.)

V Polsku zvítězily ve volbách do Sejmu i v prvním kole prezidentských voleb dvě pravicové strany. To předznamenává jejich spolupráci, stejně jako pozoruhodnou konfrontaci.

Polsko je laboratoří Evropy. Přinejmenším pro příští volební cyklus ve střední Evropě. Ten začal volbami v Německu a skončí v Maďarsku. Už teď je zřejmé, že Česko v čele se sociálními demokraty nebude mít v nejbližší době v bezprostředním sousedství ideové partnery: u moci ve všech okolních zemích budou pravicové vlády nebo vlády vedené pravicovými stranami. Přinejmenším až do poloviny příštího roku, kdy budou volby na Slovensku. Tam se jako velice pravděpodobný vítěz jeví strana Směr - sociální demokracie.

Mezitím však proběhnou volby v Česku.

Valentina Těreškovová do vesmíru "musela", Sovětský svaz potřeboval z propagandistických důvodů ukázat celému světu ženu kosmonautku, ředitel galerie Rudolfinum Petr Nedoma, ale potřebuje jediné, realizovat kvalitní výstavy a to se mu až na malé výjimky docela daří. Mirek Vodrážka ale mluví o diskriminační galerijní praxi Petra Nedomy, protože nevystavuje ženy, české umělkyně a píše v té věci Otevřený dopis ministrovi kultury.

V Británii skončily parlamentní prázdniny a britská vláda hledá v Dolní sněmovně stoupence pro svůj kontroverzní nový Zákon o terorismu, který má být zveřejněn v nejbližších dnech. V Itálii však, jak se zdá, se lidé příliš neznepokojují obdobným porušováním lidských práv. Tam, jak se zdá, je odposlouchávání telefonů skoro tak populární jako jejich používání, uvedla v pondělí večer v pořadu Newsnight televize BBC.

Itálie patří k zemím, kde je největší počet mobilních telefonů. Avšak v Itálii se odposlouchává více telefonních rozhovorů než kdekoliv jinde v Evropě. Jedna italská analytická společnost upozornila, že počet odposlouchávaných telefonních rozhovorů se za posledních pět let více než zdvojnásobil. A stát za tuto dobu vydal více než miliardu euro na odposlouchávání svých vlastních občanů.

V září 2005 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 12 866 Kč, příjem z reklamy byl 15 000 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 778.82 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.