Podle celé řady osob, které se s touto věcí dostaly do styku, předseda Rady BBC Michael Grade zatelefonoval onoho víkendu (kdy vyšla najevo informace o údajném Humphrysově "zesměšňování" labouristických politiků) několika ředitelům BBC a požadoval, aby byl Humphrys z pořadu "Today" propuštěn. Další telefonáty se uskutečnily mezi 14 vysokými řediteli BBC, žádný z nichž nevěděl, co si počít. Generální ředitel Mark Thompson byl ochoten s Gradem souhlasit, ale následujícího pondělí, když viděl zuřivou reakci ostatních sdělovacích prostředků, především listu Daily Mail na tlak vlády na BBC, změnil názor. Nakonec byl Humphrys jen mírně napomenut, avšak interní informované kruhy dobře vědí, jak velký význam měla tato epizoda: šlo o kalibraci dvojího, konkurenčního strachu - ministrů a mediálních magnátů.

Grade ani neskrývá svůj hněv, že Thompson nešel dál. Ani neskrývá svůj odporu vůči "nekooperativním" novinářům. Zastává názor, který je nyní v malém, ale vlivném kruhu lidí módní, že totiž britští novináři jsou "problémem" a že by se měli vůči veřejným činitelům, zejména politikům, chovat uctivěji. "Michael by chtěl, aby byl propuštěn z BBC nějaký opravdu vlivný novinář, aby tím dokázal ministrům, že jeho nová strategie řízení BBC má zuby," konstatoval vysoký šéf BBC. "Humphrys by byl vhodnou obětí."

(...) Nejjasnější důkaz, že BBC ztratila odvahu, přišel dne 27. dubna 2005, uprostřed všeobecných voleb. Toho dne obdržel Mark Byford, Thompsonův zástupce a muž, který je odpovědný za novinářskou práci v BBC, prozrazený dokument - právní rozbor britského generálního prokurátora ohledně nelegálnosti útoku na Irák. Byl to novinářský dynamit. Namísto toho, aby tento materiál Byford předal svým nejlepším politickým reportérům, dal ho diplomatickému korespondentu, aby ho zkontroloval. To umožnilo, aby tuto informaci jako první zveřejnily konkurenční Channel Four News. Mnoho vysokých novinářů z BBC, všetně politického editora Andrewa Marra, nesmírně zuřilo. Byford, muž, který, jak je známo, se vyjádřil, že úkolem BBC není přinášet exkluzivní informace, nedávno dostal prémie ve výši 94 000 liber. Zatímco zaměstnanci BBC jsou propouštěni - to je také součástí Gradovy a Thompsonovy strategie zalíbit se Blairově vládě - většina vysokého managementu spěchá do banky se svými šeky.

Dalším příklad neuvěřitelné opatrnosti BBC přišel 28. září, kdy se televizní zpravodajství BBC v 18 hodin zmínilo jen nesmírně krátce o tom, že dvaaosmdesátiletý labouristický aktivista Walter Wolfgang byl vyveden z konferenčního sálu výročního sjezdu labouristů v Brightonu za to, že řekl během projevu ministra zahraničí Jacka Strawa hájícího útok na Irák slovo "Nesmysl!". Podvečerní zpravodajství komerční televize ITV mělo tuto zprávu jako otvírák a zpráva brzo dominovala veškerému zpravodajství. Nový politický editor BBC Nick Robinson prý vztekem "kopal do nábytku" a trval na tom, aby v dalších televizních zprávách BBC ve 22 hodin dostala tato zpráva tolik místa, kolik jí právem náleželo.

Zahraniční zpravodajství je také postiženo. Jedním z prvních Gradových rozhodnutí bylo zahájit hodnocení zpravodajství BBC o Evropské unii, protože je přesvědčen, že je příliš "proevropské". BBC také vytvořila novou funkci šéfa kanceláře na Blízkém východě, novináře v Londýně, který má uvádět zpravodajství z Blízkého východu "do širšího kontextu".

A pak přišla Katrina. Rupert Murdoch citoval Tonyho Blaira, který vyjádřil názor, že zpravodajství BBC ohledně hurikánu Katrina bylo "protiamerické". Někteří ředitelé BBC, včetně Byforda, pak telefonovali do Downing Street a ptali se, co mohou udělat, aby problém odstranili.

Umlčováním novinářů a záměrnou snahou vyhýbat se urážení vlády a establishmentu Grade, Thompson, Byford a jejich vysoce postavení kolegové zrazují své diváky a posluchače. (...)

Kompletní článek v angličtině ZDE

Normálně vám nepíšu o nepřesných článcích o BBC v tisku - kdybych to dělal, musel bych vám psát pořád! Ale dnes vyšly články v Daily Telegraphu, v Timesech a v Daily Mailu poté, co John Kampfner publikoval svůj článek v New Statesmanu, který je tak naprosto falešný a zavádějící, že ho opravdu nemohu nechat bez dementi.

Tyto články zneužívají nedávné kontroverze ohledně Johna Humphryse jako "důkazů" a tvrdí, že BBC potlačuje své zpravodajství, aby se zalíbila vládě.

To je naprosto falešné a je to absolutní nesmysl. Ani já, ani můj zástupce Mark Byford ani žádný vysoký editor v BBC, ani předseda Rady BBC ani nikdo jiný se nepokouší nic cenzurovat ani změkčovat. Naopak, všichni zdůrazňujeme, že je pořeba, aby bylo zpravodajství BBC robustní, odvážné a korektní.

(...)

1. Článek v New Statesmanu tvrdí, že předseda Rady BBC zatelefonoval "několika ředitelům" onoho víkendu, co byly zveřejněny informace o projevu Johna Humphryse na soukromé recepci. Není to pravda. Předseda Rady BBC hovořil jen se mnou. Nenařizoval mi, abych propustil Johna Humphryse. Stejně jako já v té chvíli nevěděl, zda informace v tisku jsou pravdivé a jaký je kontext.

Zatelefonoval mi, že chce vydat stručné prohlášení, v němž uvede, že mě požádá, abych ho o věci později informoval. Řekl jsem mu, že požádám Marka Byforda, jako ředitele zpravodajství, aby věc vyšetřil a vyslechl samotného Johna Homphryse ohledně toho, co se stalo. A že se pak rozhodnu, co učinit a budu informovat o svém rozhodnutí Radu BBC.

(...)

2.New Statesman tvrdí, že "pak si telefonovalo 14 dalších ředitelů, kteří nevěděli, co mají dělat." To není pravda. Hovořil jsem jen s Markem Byfordem a Helen Boadenovou. Mark pak několikrát hovořil se Stevem Mitchellem, šéfem rozhlasového zpravodajství, v rámci svého vyšetřování. To je vše.

3. New Statesman tvrdí, že jsem v pondělí "změnil svůj názor" na propuštění Johna Humprhyse poté, když jsem viděl, jak na věc reaguje tisk. Absolutně to není pravda - tohle je otevřená lež.

(...)

4. New Statesman tvrdí, že vedení BBC vydalo příkazy, aby BBC "dělala všechno, aby se zalíbila ministrům, a nedělala nic, co by je rozhněvalo". To není pravda - a je to absurdní. Rád bych viděl takový příkaz. Cožpak si někdo vážně představuje, že kdybych já nebo kdokoliv jiný vydal takový příkaz, kdybych jen naznačil takovou politickou zaujatost, že by se o tom britská veřejnost nedověděla za několik milisekund? A takové instrukce bych stejně nikdy nevydal. Intenzivně podporuju naši redakční nezávislost jako každý novinář v BBC.

Kompletní dopis v angličtině ZDE