3. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
muslim při modlitbě
3. 10. 2005

FRANCIE

Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví?

Stále častěji lze ve Francii zaznamenat požadavky muslimů týkající se zřizování prostorů pro bohuslužby. Na rozdíl od boje o "šátkový zákon", nejde o jednorázovou kampaň. Výstavba mešit a modlitebních sálů je mnohem pomalejším procesem, který má ale výraznější dopady na myšlení francouzské společnosti i podobu měst. Představitelé muslimských sdružení nejčastěji opírají nároky na prezentaci islámu ve veřejném prostoru uvedením několika jednoduchých statistik: V Německu mají 3 miliony muslimů k dispozici 2 200 objektů pro bohoslužby. Ve Francii, kde žije kolem 5 milionů muslimů (statistiky se neprovádějí, čísla se jen odhadují), mají věřící k dispozici pouze 1 700 objektů, z nichž většina jsou provizoria. Ze stejné strany zaznívají výčitky i vůči ostatním církvím, zejména katolické, která užívá 40 000 objektů.

Stoletý zákon o separaci církve a státu

Sloveso "užívá" je v souvislosti s katolickou církví a kostely správným pojmem. Zákon z roku 1905, který zákládá jeden z principů Republiky - laicitu - určuje jako vlastníka objektů stát a církev je ve formě sdružení pouze jejich uživatelem. Zákon zároveň zaručuje svobodu vyznání a svobodu vykonávání náboženských úkonů, kterou omezuje pouze zájmem veřejného pořádku. Republika se nehlásí k žádnému směru náboženského vyznání, nefinancuje jej a nepodporuje jej. Jediná možná podpora státu náboženským sdružením spočívá v péči o objekty. Touto péčí se míní pouze opravy objektů.

Tento zákon je sice základem Republiky, ale v kontextu dnešní doby má jeho doslovné dodržování paradoxní dopady. Přestože byl původně namířený proti vlivu katolické církve, tato se již se stavem věcí sžila a rozdělení péče o budovy a jejich provoz jí většinou vyhovuje. Pro muslimy zákon ale znamená, že pomoc s výstavbou bohoslužebných objektů od státních orgánů přijít nemůže.

Každý podle svého svědomí, nebo spíše politických cílů a místních možností

Zauzlenost situace si uvědomují i politici. Z těch ve vysoké politice se k tématu poměrně často vyjadřuje Nikolas Sarkozy. Podruhé zvolený ministr vnitra -laického státu - vydal loni knihu s názvem Republika, náboženství, naděje. Myšlenky v knize jsou sice o něco opatrnější než některé ministrovy projevy, ale jako prezident departementu Hauts de Seine na západním předměstí Paříže se Sarkozy vyjádřil ve prospěch "oprášení" zákona z roku 1905: "...Když je normální, aby stát podporoval výstavbu fotbalových hřišť, knihoven, divadel a školek, proč by nemohl podpořit také výstavbu objektů kultu, [...] které jsou prvkem integrace, setkávání, výměn?...Na sídlištích jsou hřiště, která ovšem nestačí pro aspiraci mladých. Je potřebné postavit mešity v těch velkých městech, která je nemají...Příčiny nárůstu integrismu ["integrismus" je podle francouzského úzu doktrína, která chce udržet původní učení, bez možnosti výkladu a vývoje, pozn. red.] jsou i výsledkem nedostatku muslimských bohoslužebných prostor..." (přeloženo zkráceně).

Postoje lokálních politiků vůči požadavkům náboženských sdružení muslimů, týkajících se zřízení prostor kultu, jsou velmi různorodé. Odpovídají politické příslušnosti starostů, národnostnímu složení voličů, ale i materiálním podmínkám obce (pozemky, objekty). Někteří odborníci se v této věci pokusili i o jistou "typologii" postojů. Rozlišují mezi ambiciózními starosty, kteří sjednocování sociálních skupin, a tudíž i výstavbu mešit, vítají. Starostové - klientelisté- si podporou projektů zase získávají hlasy voličů. Starostové - pragmatici - nechají nejprve provést potřebné průzkumy potřeb komunity a možností radnice. Velká část starostů si však od pomoci slibuje i jistou loajalitu muslimské komunity. Vztahy jsou tedy přednostně navázány s umírněnými a věrohodnými reprezentanty muslimských společenství. Podobně jako Nikolas Sarkozy, i tito politici očekávájí, že pomoc se získáním vhodných prostorů povede například k poklesu zločinnosti v obci.

Jak však spolufinancovat a přitom nezvýhodnit?

Financování objektů kultu a dodržení odluky činnosti veřejných orgánů od věcí náboženských je jádrem problému. Samozřejmě, že mají francouzští politici zájem omezit financování výstaby mešit z vlivného a radikálního zahraničí. Muslimové, zejména původem z Maghrebu, patří k chudší vrstvě společnosti. Proto se místa pro bohoslužby nacházejí nejčastěji ve společenských místnostech na sídlištích, v ubytovnách, nebo i v halách u nákupních či průmyslových zón za městem. Prostory jsou nejčastěji v pronájmu. Některé obce poskytují komunitám dlouhodobé pronájmy obecních pozemků (až na 90 let) za symbolickou cenu 1 Euro a s právem na výstavbu objektu - tzv. bail ephyéotique. Tím mírně obcházejí zákon.

Existují starostové, kteří se s realizací projektů mešit nebo jiných objektů kultu smířit nehodlají. Často jsou podnětem odmítnutí petice obyvatel. Jedním z řešení je zabránění nákupu pozemku pro výstavbu mešity pomocí uplatnění předkupního práva obce. V těchto případech se k rozhodování sporů dostávají soudci.

Právo na náboženskou svobodu a náboženské vyznání uvedené v Deklaraci lidských práv zahrnuje i možnost jejich výkonu. V červnu 2005 byla francouzská vláda nucena odpovědět na stížnost Národní komise lidských práv prostřednictvím nálezů studie nazvané "Netolerance a násilí vůči islámu ve francouzké společnosti. Zpráva uvádí, že akce "zaváhání, nebo blokování" výstavby mešit nebo otevírání motlitebních sálů lokálně existují, ale jsou výjimkami. Podle vyhlášky z února 2005 mohou veřejné orgány bránit výstavbě a zřizování prostor kultu pouze z důvodu uplatnění stavebních a urbanistických předpisů, a pravidel územních plánů.

Kolik jich vlastně je a kde jsou ve Francii mešity a sály pro motlitby?

Oficiální seznam lze najít na internetu. "Skutečných" mešit je ve Francii zhruba 12. Zdá se však, že jejich doba teprve přichází. Odborníci, kteří provádějí průzkumy ve vybraných velkých městech a jejich okolí si všimli, že vývoj a nároky na výstavbu prostor pro bohoslužby přibližně kopírují vývoj a tendence v muslimské společnosti. Ta rozhodně není jednolitá, existují v ní velké názorové a generační rozdíly. Jestliže se první generace muslimských přistěhovalců spokojila s nenápadnými a často "podzemními" prostorami, nová generace, často již nehovořící jazykem Koránu, má ambice větší a názory o svém místě ve společnosti odlišné. A tak je to právě snaha zejména místních politiků, která realizaci požadavků muslimských komunit pomáhá, a za níž očekává volební hlasy nebo alespoň pokrok v integraci muslimů do jejich vlastní francouzské společnosti. Muslimská společnost, ač značně diversifikovaná, má svou reprezentaci na národní a regionálních úrovních teprve od roku 2003.

V roce 1985 bylo na území Francie sečteno 500 objektů muslimského kultu. V roce 1992 se jejich počet zvýšil na 1 279 a nyní se pohybuje kolem 1 700. Čtvrtina objektů se nachází v pařížském regionu. Od podepsání "Principů a právních základů upravující vztahy mezi veřejnou mocí a muslimkým kultem" v roce 2000 bylo předloženo více než sto dalších projektů. Sčítání je komplikováno tím, že mnoho míst má jen dočasný charakter, například po dobu svátků.

Existence mešit a sálů modlitby však představuje další problém, do jehož řešení francouzské veřejné orgány přímo či nepřímo zasahují : Obsazení místa duchovního - imáma. A znovu se předpisy vycházející ze zákona z roku 1905 dostávají do rozporu s kontextem dnešní doby...

Zdroje:

F. Fregosi a kol. studie z roku 2004

Benkoula S. Med El Habib

Le Parisien 21. září 2005

                 
Obsah vydání       3. 10. 2005
2. 10. 2005 Vladko dělá pro gaye v ČR víc než Jiří Hromada Fabiano  Golgo
3. 10. 2005 Bolest Antonín  Sova
3. 10. 2005 Na slepé víře program spravedlivé společnosti budovat nelze Michael  Kroh
3. 10. 2005 Smutný konec samce Alfa Ladislav  Žák
3. 10. 2005 Zvyšování platů ve zdravotnictví - problém nesystému Ivan  David
3. 10. 2005 Účelem zdravotnictví nikdy nebylo vydělávat peníze Petr  Wagner
3. 10. 2005 Czech judiciary seen as corrupt from abroad Jan  Čulík
3. 10. 2005 Sir David Frost bude pracovat v televizi Al Džazíra
3. 10. 2005 Internetové stránky BBC Action Network dostaly cenu za demokracii
3. 10. 2005 Michael  Marčák
3. 10. 2005 Soumrak individuální automobilové dopravy Jiří  Jírovec
31. 10. 2005
3. 10. 2005 Pár slov o obsahu a formě Evropské unie Egon T. Lánský
30. 9. 2005 Ptačí chřipka "usmrtí až 150 milionů lidí"
3. 10. 2005 Den troubení, den soudu Štěpán  Kotrba
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka ničeho Jan  Paul
3. 10. 2005 Proč o nás nikdo neví - a nestojí Jan  Čulík
3. 10. 2005 Proč "o nás nikdo nic neví"? Jiřina  Fuchsová
3. 10. 2005 Eurohodina sem, česká hodina tam Michal  Vimmer
3. 10. 2005 Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví? Lucie  Doleželová
3. 10. 2005 "Šátkový zákon": rok poté Simone  Radačičová
3. 10. 2005 Chvála braku II aneb Definice braku Milan  Černý
2. 10. 2005 Václav Klaus a jeho boj proti intelektuálům Jiří  Staněk
30. 9. 2005 Zelení zvolení a VyVolení Milan  Daniel
30. 9. 2005 O nesmrtelné duši? Alex  Koenigsmark
29. 9. 2005 Sin City: alibistická oslava zvrácenosti Ján  Simkanič
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 10. 2005 Pár slov o obsahu a formě Evropské unie Egon T. Lánský
3. 10. 2005 Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví? Lucie  Doleželová
3. 10. 2005 Na slepé víře program spravedlivé společnosti budovat nelze Michael  Kroh
3. 10. 2005 Chvála braku II aneb Definice braku Milan  Černý
30. 9. 2005 Nestraníci v politice Egon T. Lánský
30. 9. 2005 O nesmrtelné duši? Alex  Koenigsmark
30. 9. 2005 Zelení zvolení a VyVolení Milan  Daniel
29. 9. 2005 Sin City: alibistická oslava zvrácenosti Ján  Simkanič
26. 9. 2005 Přepólovaná alternativa Ondřej  Slačálek
23. 9. 2005 Rifkinova zpráva o zániku jednoho amerického snu Josef  Brož
23. 9. 2005 Čin hodný Josepha Goebbelse   
21. 9. 2005 Turecko mělo být v EU dávno před Bulharskem a Rumunskem Milan  Kulhánek
20. 9. 2005 Miluji tě, Rudolfe Bohumil  Kartous
19. 9. 2005 Je rozumné používat pojem "rasa"?   
16. 9. 2005 Cizinci mohou dostat v Německu německé občanství, ale... Tomáš  Krček

Francie RSS 2.0      Historie >
3. 10. 2005 Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví? Lucie  Doleželová
29. 9. 2005 Hrozí Francii násilný útok? Simone  Radačičová
23. 9. 2005 Francie testuje geneticky upravenou révu Simone  Radačičová
15. 9. 2005 Francie kompenzuje drahou ropu Simone  Radačičová
13. 9. 2005 Villepin: příští francouzský prezident? Simone  Radačičová
5. 8. 2005 Skandál v pařížské márnici mrtvých andělů Josef  Brož
4. 8. 2005 Veřejnost v šoku: V pařížské nemocnici objeveno 351 mrtvých zárodků! Josef  Brož
14. 6. 2005 Novinářka Florence Aubenas na svobodě   
27. 5. 2005 Jaký signál vyšle Francie v neděli Evropě? Josef  Brož
2. 5. 2005 Francie: "Ano" euroústavě vede Simone  Radačičová
28. 4. 2005 Osud evropské ústavy na vážkách Kateřina  Hodická
22. 4. 2005 Francie: Odpor vůči ústavě stále roste Simone  Radačičová
11. 4. 2005 Největší Francouz je Charles de Gaulle Simone  Radačičová
4. 4. 2005 Schválí Francie evropskou ústavu? Simone  Radačičová
21. 3. 2005 Řekne Francie evropské ústavě "oui"? Simone  Radačičová