12. 10. 2005
Odchod velkého bojovníka"Všeho čeho jsem ve svém životě dosáhl, jsem si musel tvrdě vybojovat. Nic mi nebylo darováno" Gerhard Schröder "Nebudu patřit do příští spolkové vlády. S konečnou platností v ní nebudu," těmito slovy Schoder oznámil své rozhodnutí odejít z německé politiky. Skončila se tak kariéra muže, který se zasazoval o Německo jako "mírovou mocnost" a "Agendou 2010" se snažil udržet sociální stát, o čemž však mnoho Němců nepřesvědčil. Zvláště pak reformou "Harz IV". |
Mír a sociální spravedlivost byly pro něho pojmy , které pociťoval od malička a doslova na vlastní kůži. Jeho otce mu vzala válka. Peněz a jídla bylo věčně málo. Jeho matka musela uklízet, on pracoval jako pomocná síla. Vyučil se obchodníkem s porcelánem. Nic než obyčejný život ho nemohl minout. Velký vliv na jeho vývoj a obrat v jeho v předurčeném stavovském osudu měla jeho matka -- "lvice" , jak se o ní několikrát zmiňoval. Pravděpodobně to byla ona kdo zapálil v srdci tohoto mladého muže plamen touhy něco dokázat. Něco pořádně dokázat! V roce 1963, když přišel do jejich rodiny exekutor, údajně slíbil své matce, že jí sveze jednou mercedesem. Že to jednou bude kancléřské auto, to oba dva tehdy sotva mohlo napadnout. Možná , že tento ponižující zážitek byl tím impulsem vstoupit v tomto roce jako 19letý mladík do SPD. On však nejen vstoupil, ale při práci udělal si maturitu , a později ukončil i studium práv. Zrodil se budoucí politik, který v litých vnitrostranických a samozřejmě mezistranických bojích se prosadil až na post německého kancléře. Jeho obrovskou výhodou byl jeho charakter bojovníka a obrovský instinkt. Byl to právě instinkt a schopnost porozumět volání voličů, kteří mu v roce 2002 zachránili kancléřství a nyní udrželi SPD u moci. Jeho však další velkou předností, kterou mohou ocenit ti , kteří se sním setkali byl jeho neobyčejný šarm a schopnost srdečně oslovit prosté lidi. Právě tato vlastnost ho nejvíce odlišuje od poněkud suché Angely Merkelové. Všechno dohromady z něho dělalo mediálního krále a pohromu pro své protivníky. Jeho poslední duel s budoucí kancléřkou byl jedním se základů záchrany SPD od očekávané porážky. To že má instinkt i takt, prokázal i svým odchodem. Velká koalice se totiž rodí také jako příprava pro budoucí volby. SPD pokud chce uspět, musí na vládní místa nasadit nové lidi, kteří se mediálně osvědčí a budou tahouny budoucího volebního klání. |
Německo dnes | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 10. 2005 | Příliš drahé kancléřské křeslo | Richard Seemann | |
12. 10. 2005 | Angie (skoro) u cíle | Igor Záruba | |
12. 10. 2005 | Odchod velkého bojovníka | Radek Vogl | |
11. 10. 2005 | Merkelová je slabá | ||
29. 9. 2005 | Kancléřem budu já | Igor Záruba | |
29. 9. 2005 | SPD čeká na Godota | Richard Seemann | |
22. 9. 2005 | Německé volby jako slepá ulička | Miroslav Václav Steiner | |
20. 9. 2005 | V barvách Jamajky, nebo nové volby? | Jan Stuchlík, Igor Záruba | |
20. 9. 2005 | Pyrrhovo vítězství | Igor Záruba | |
20. 9. 2005 | Firmy šlapou, lidé se bojí | Jan Stuchlík | |
19. 9. 2005 | Levicová strana jásá, že se dostala do parlamentu | ||
19. 9. 2005 | Německo: volby skončily ve slepé uličce | ||
19. 9. 2005 | Odkud, s kým a kam | Tomáš Krček | |
14. 9. 2005 | Výsledek německých voleb v mlze | Richard Seemann |