Kroutím hlavou, neboť nechápu způsob tohoto myšlení. Je to něco podobného, jako když bylo řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi vytýkáno, že ještě nekoupil obraz od žádného romského malíře. Co má asi udělat ministr kultury Vítězslav Jandák, má snad zvednout telefon a říci : "Hele, Petře, neštvi mě, v Rudolfinu nevystavovala ještě žádná Češka, koukej s tím něco udělat, protože mi ti na to dáváme prachy a je to v národním zájmu!" Možná jsem naivní, ale já si takovou praxi už prostě nedovedu představit.

Petr Nedoma je ředitel, navíc profesionál v oboru, má veškeré kompetence rozhodovat se podle svého uvážení a je potřeba si na tyhle věci prostě zvyknout. Rudolfinum není jediná galerie řízená ministerstvem kultury a umělkyně v nich vystavovaly a vystavují, například v Národní galerii. Já rozlišuji pouze mezi dobrým a špatným uměním, ne mezi mužským a ženským, to za prvé, za druhé, ženy-umělkyně se na české výtvarné scéně od počátku devadesátých let výrazně etablovaly (Dosť bolo maskulinního umění!), je s nimi počítáno, jsou vidět a jsou i slyšet.

To, že je Rudolfinum státem dotovaná galerie (ve světě jsou to tzv. Kunsthalle) ještě neznamená, že může stát mluvit do jejího výstavního programu, právě naopak. Peníze daňových poplatníků umožňují této galerijní instituci nezávislost, potřebný svobodný prostor, ano, ředitel Petr Nedoma je v ideální situaci, může vystavovat, co chce. Krom toho, ženy zde vystavovaly, např. Louise Bourgeois, Kiki Smith, Cindy Sherman, Nan Goldin a řada umělkyň na společných výstavách. No jo, jsou to "světové hvězdy", možná to je ten problém.